Najlepší

https://www.zerohedge.com/commodities/polish-central-bank-buys-gold-according-secret-eu-plan

Rusko chtělo zvýšit cenu ropy, ale většina zemí OPEC Putina odmítla

 4.12.2023 

Rusko a Saúdská Arábie prozatím neuspěly ve snaze opět zvýšit cenu ropy.

Jejich výzvu k výraznému snížení těžby ropy podpořilo pouze šest zemí z rozšířeného ropného kartelu OPEC+. Výsledek nedávné online konference OPEC+ byl trhy vnímán jako důkaz, že kartel je rozdělen. Cena ropy bezprostředně po konferenci výrazně klesla, informoval web PCLMedia.

Rusko a Saúdská Arábie snižovaly těžbu ropy již několik měsíců. To způsobilo, že cena ropy v září znatelně vzrostla. Od té doby však cena ropy klesá, a to i přes obavy z rozšíření války mezi Izraelem a Hamásem do klíčových ropných zemí na Blízkém východě.

Těžba ropy je v současné době na rekordní úrovni. To udržuje cenu ropy na relativně nízké úrovni, a tím napomáhá hospodářskému růstu a celosvětové prosperitě – ale ztěžuje úsilí o ochranu klimatu. Mezinárodní energetická agentura (IEA) vyzvala k ukončení hledání nových oblastí těžby a k radikálnímu snížení emisí z dopravy a těžby surovin. Generální tajemník OPEC Haitham Al Ghais se vyjádřil v tom smyslu, že je celosvětové emise CO2 by se měly snížit, ale zároveň musí být zajištěn hospodářský růst, sociální pokrok a dodávky energie.

Rusko zčtyřnásobilo svůj vývoz zlata do Hongkongu

30.11.2023 

V důsledku západních sankcí i nové legislativy v Dubaji stále více ruského zlata směřuje do Asie.

Rusko letos zčtyřnásobilo vývoz zlata do Hongkongu na 68 tun poté, co bývalý hlavní odběratel, Spojené arabské emiráty, potlačil nelegální obchod s tímto drahým kovem, uvedl Business Insider. Hnací silou vyššího ruského vývozu zlata na asijský trh jsou i přísné západní sankce uvalené na Rusko. V jejich důsledku bylo ruské zlato vyřazeno z londýnského trhu se zlatem, který je tradičním centrem obchodu s tímto drahým kovem.

Pokud jde o přesměrování toků zlata ze SAE do Hongkongu, je částečně způsobeno zavedením regulačních opatření proti jakémukoli nelegálnímu obchodu se zlatem. V roce 2022, tedy před těmito opatřeními, dovezly Spojené arabské emiráty z Ruska 96,4 tuny slitků, což je pětkrát víc, než ve stejném období činil ruský vývoz zlata do Hongkongu.

Spojené arabské emiráty dostala pod větší dohled globální Financial Action Task Force v březnu 2022, poté se obchodování se zlatem v Dubaji zpomalilo. Kvůli zvýšenému vládnímu dohledu jsou veškerá vypořádání s ruskými vývozci obtížná.

Podle celních údajů dovozci zlata v Dubaji přesměrovali zásilky do Hongkongu, který nyní sklízí šťavnaté ovoce tvrdých omezení proti ruskému zlatu. Kromě Hongkongu a SAE se významným dovozcem ruského zlata stalo také Turecko.

Čína si dováží americké vědce na vývoj moderních technologií

30.11.2023  

Nový projekt je jednou z čínských reakcí na mnohamiliardové investice USA do výroby polovodičů a na vývozní omezení ze strany USA.

Čína investuje více než 1,4 miliardy dolarů do nového institutu, v jehož čele stojí bývalí vědci z laboratoře jaderných zbraní v Los Alamos. Jak vyplývá z investigace amerických The Washington Times, cílem ambiciózního programu je najmout špičkové americké vědce a získat vyspělé americké technologie,

Podle svých internetových stránek je Východní institut pokročilých studií (EIAS) předstupněm plánovaného Východního technologického institutu (EIT) v čínském městě Ning-po. Organizátoři programu vyplácejí americkým vědcům milionové platy a nabízejí další lukrativní výhody za jejich znalosti pokročilých technologií, které Čína nedokázala sama vytvořit.

Podle dokumentů a veřejných zdrojů, které se projektem zabývaly, byli k účasti na programu najati nejzkušenější američtí vědci.

EIAS a EIT jsou finančně a politicky podporovány regionální čínskou komunistickou stranou v Ning-po, jižně od Šanghaje. Projekt je nejnovější verzí pekingského programu náboru „tisíce talentů“.

Noviny napsaly, že podle výzkumníků obeznámených s bezpečnostními programy je cílem projektu systematické odcizování amerického duševního vlastnictví, především v oblasti polovodičů.

Plán na nábor talentů představuje zásadní prvek čínské reakce na mnohamiliardové investice USA do výroby polovodičů a vývozní omezení USA na prodej vyspělých čipů do Číny.

Kromě přilákání technologických expertů na úrovni Nobelovy ceny plánuje EIAS získávat z USA pokročilé technologie v oblasti polovodičů, umělé inteligence, baterií a pokročilých počítačů.

„Praktiky používané fakultou a administrativou EIAS jsou hrubým porušením obchodního tajemství a doložek o zákazu konkurence platných v jakékoli americké firmě,“ uvedl jeden z odborníků, který projekt studoval.

Internetové stránky plánovaného Východního technologického institutu projekt popisují jako “nový typ výzkumné univerzity”, kterou financuje pan Yu, miliardář z Ning-po a generální ředitel společnosti OmniVision Technologies. Místní vláda provincie Če-ťiang poskytla velký pozemek, na němž má stát kampus této high-tech univerzity.

Podle představitelů provincie Če-ťiang nabízí EIAS vysoké platy a lukrativní pobídky, aby v příštích pěti letech získal na 200 technologických odborníků. Do poloviny roku 2022 jich zatím najal 48.

Podmínkou náborového programu je získání Nobelovy ceny, Fieldsovy medaile nebo jiného prestižního mezinárodního ocenění. Vědci, kteří se programu účastní, musí být mladší 60 let a v posledních dvou letech působit na světově uznávaných univerzitách a výzkumných centrech, uvádí se v dokumentu projektu.

K účasti v programu jsou zváni také generální ředitelé a technologičtí ředitelé předních technologických společností v USA, Velké Británii, Německu, Francii, Japonsku, Kanadě a Austrálii.

Musejí opustit své pozice a zavázat se, že budou pro EIAS/EIT pracovat déle než pět let. Nabíráni jsou ale také čínští odborníci.

Nejznámější odborníci budou dostávat více než milion dolarů ročně. Méně známým výzkumníkům jsou nabízeny platy od 110 000 do 137 000 dolarů, uvedly americké noviny.

V rámci projektu jim bude hrazeno 20 % nákladů na koupi domu, bude jim hrazeno vzdělání dětí a poskytována lékařská péče v „klíčových městských zdravotnických centrech“, což je privilegium obvykle udělované členům čínské vládnoucí komunistické strany.

Američané už nechtějí bojovat za svou zemi

1.12.2023 

Zatímco se ozbrojené složky snaží plnit náborové cíle, většina dospělých by se do armády nepřihlásila ani v případě velké války.

Podle nedávného průzkumu veřejného mínění by většina dospělých Američanů nebyla ochotna sloužit v armádě, pokud by USA vstoupily do velké války, a zdá se, že důvěra veřejnosti v ozbrojené síly klesá, uvedl týdeník Newsweek.

Tato čísla přicházejí v době, kdy se všechny složky ozbrojených sil v posledních letech potýkaly s problémy při plnění svých náborových cílů, což naznačuje rostoucí apatii vůči vojenské kariéře. V roce 2023 armáda a letectvo nedosáhly svých cílů přibližně o 10 000 rekrutů, zatímco u námořnictva je to o 6 000 méně. Od roku 1987 se počet příslušníků aktivní služby snížil o 39 %.

Odborníci tvrdí, že takovéto nedostatky jsou znepokojující ve stále nestabilnější globální situaci, kdy si americké vedení není jisté, kdy bude muset příště nasadit plnou vojenskou sílu.

Zatímco rekruty pěchoty je možné vycvičit během několika týdnů, u jiných rolí to neplatí. „Řekněme, že námořnictvo po delší dobu nedosáhne náborových cílů a nebude schopno přivést lidi, které potřebuje k řízení ponorek a k řízení letadel… pokud se dostanete do velkého konfliktu, bude trvat nějakou dobu, než tyto lidi vycvičíte,“ řekl Tom Shugart, vedoucí pracovník Centra pro novou americkou bezpečnost.

K problémům s náborem do armády přispívá komplexní směs faktorů, včetně přizpůsobení jejích sdělení mladší cílové generaci, která je více pohlcena moderními technologiemi. Vliv má také to, že dnešní mladí lidé mají k dispozici širokou škálu možností zaměstnání a méně často přicházejí do styku s příslušníky armády.

Podle Shugarta „rozhodně existuje silný vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tím, jak těžké je nabírat lidi“. „Když jsme v recesi a nezaměstnanost je vysoká, pak má armáda obecně velmi malé problémy s náborem lidí [v] počtu, který potřebuje, protože lidé hledají práci. Na druhou stranu, pokud je ekonomika opravdu dobrá a trh práce je opravdu napjatý a lidé mají spoustu možností, má někdy armáda s náborem větší problémy,“ upozornil.

Armáda se rovněž potýká s vysokou mírou nezpůsobilosti ke službě mezi běžnou populací: v roce 2020 vyhodnotila, že 77 % osob ve věku 17-24 let je nezpůsobilých ze zdravotních důvodů, kvůli užívání drog nebo záznamům v trestním rejstříku.

Somálsko se stalo součástí východoafrického obchodního bloku

29.11.2023  

Somálsko bylo koncem listopadu přijato do Východoafrického společenství (EAC) jako jeho osmý člen.

Regionální obchodní blok Východoafrické společenství (East African Community, EAC) usiluje o rozšíření volného obchodu v celém regionu. S výjimkou Somálska se země EAC dohromady rozkládají na ploše 4,8 milionu kilometrů čtverečních a jejich společný hrubý domácí produkt podle internetových stránek bloku činí 305 miliard dolarů. Celkový objem obchodu EAC v roce 2022 činil 78,75 miliardy dolarů. Organizace sídlí v tanzanském městě Arusha, byla založena v roce 2000 a snaží se podporovat obchod tím, že odstraňuje cla mezi členskými státy. V roce 2010 vytvořila společný trh. Somálsko se nyní připojilo k Burundi, Demokratické republice Kongo, Keni, Rwandě, Jižnímu Súdánu, Tanzanii a Ugandě. Tato nestabilní země Afrického rohu čítající 17 milionů obyvatel, usilovala o vstup do uskupení již od roku 2012. Jejím vstupem se trh EAC rozšíří na více než 300 milionů lidí. “Rozhodli jsme se přijmout Somálskou federativní republiku na základě smlouvy o přistoupení,” prohlásil na summitu sdružení v Tanzanii odstupující předseda EAC, burundský prezident Evariste Ndayishimiye. Posledním členem, kterého skupina přijala před Somálskem, byla v dubnu 2022 Konžská demokratická republika. “Přijměme všichni tuto novou kapitolu naší historie,” napsal hlavní ekonomický poradce somálského prezidenta Hassana Sheikha Mohamuda na platformě X. “Tento okamžik není jen vyvrcholením našich aspirací, ale i majákem naděje pro budoucnost plnou možností a příležitostí.”

Přijetí Somálska by mohlo pro blok znamenat další bezpečnostní výzvy, země se totiž snaží zastavit povstání teroristické skupiny mladých islámských vzbouřenců al-Šabáb napojené na al-Káidu. Ofenzíva Somálska proti této ozbrojené skupině se po výrazném pokroku na několik měsíců zastavila a vyvolala obavy, zda je vláda schopna 16 let trvající povstání potlačit. Členové EAC Keňa a Uganda posílají v rámci sil Africké unie vojáky, do Somálska byli poprvé vysláni v roce 2007, a to právě s cílem potlačit hnutí al-Šabáb. V listopadu loňského roku vyslalo EAC vojáky také do neklidné východní části Konžské demokratické republiky, která se k bloku připojila v loňském roce, poté, co se tam znovu objevila povstalecká skupina M23. Podle think tanku Heritage Institute for Policy Studies se sídlem v Mogadišu je vstup Somálska, které o vstup do bloku usiluje od roku 2012, “klíčovým krokem” v expanzi EAC do celé východní Afriky. Ve zprávě před summitem však think-tank uvedl, že “špatné výsledky Somálska v oblasti správy věcí veřejných, lidských práv a právního státu” by mohly bránit jeho hladké integraci do bloku. Země se také zapletla do sporů se svými sousedy – Etiopií, Džibutskem a Keňou – což někdy vedlo k přerušení diplomatických vztahů. V posledních letech však podnikla kroky k nápravě regionálních vazeb.

Burkina a Niger opouštějí G5 Sahel

6.12.2023 

Vojenští představitelé Burkiny Faso a Nigeru se koncem minulého týdne rozhodli odejít ze skupiny G5 Sahel.

Skupina G5 Sahel byla vytvořena v roce 2014 a byla ustanovena pro boj proti džihádu v africké oblasti Sahel. Lídři pěti zemí se v roce 2017 dohodli na nasazení společné protiteroristické jednotky podporované Francií. Vojenští vládci Burkiny, Nigeru a Mali však nakonec obvinili Paříž, že po letech francouzského nasazení na jejich území hraje tato velmoc přehnanou vojenskou roli, ale v oblasti prevence džihádu dosahuje jen mizivých výsledků. V loňském roce z původních sil pěti zemí vystoupilo také Mali, rovněž v důsledku vojenského převratu. Burkina a Niger se pak “zcela suverénně rozhodly opustit všechny instance G5 Sahel, včetně společných sil” k 29. listopadu, toto uvedly obě země v prohlášení. Média píší o poslední ráně pro boj proti povstalcům v jednom z nejproblematičtějších regionů světa.

“Tato organizace nedosahuje svých cílů. A co hůř, legitimním ambicím našich zemí učinit z G5 Sahel zónu bezpečnosti a rozvoje brání institucionální byrokracie z předchozí (myšleno koloniální) éry, která nás přesvědčuje, že náš proces nezávislosti a důstojnosti není slučitelný s účastí v G5 v její současné podobě,” uvedly výše zmiňované země. v zastřené narážce na Francii dodali, že “G5 Sahel nemůže sloužit cizím zájmům na úkor našich lidí, a už vůbec ne diktátu jakékoli mocnosti ve jménu /takto je to akoby useknuté pôvodne/