Najlepší

Rusko dokončilo opravu podmorského kábla v Baltskom mori

Helsinki/Moskva 16. novembra (TASR) - Rusko dokončilo opravu telekomunikačného kábla v Baltskom mori, ktorý bol poškodený pred vyše mesiacom, približne v rovnakom čase ako plynovod Balticconnector medzi Estónskom a Fínskom a ďalšie podvodné káble. Oznámila to vo štvrtok fínska pobrežná stráž, informuje TASR podľa správy agentúry Reuters.

Fínski a estónski vyšetrovatelia upodozrievajú z poškodenia plynovodu a podvodných káblov čínsku kontajnerovú loď NewNew Polar Bear, ktorá po morskom dne vliekla kotvu.

Fínska pobrežná stráž uviedla 6. novembra, že monitoruje ruské plavidlo Spasateľ Karev, ktoré vykonáva opravu káblu Baltika v ekonomickej zóne Fínska. Vo štvrtok stráž uviedla, že pri oprave nezaznamenala nijaké porušenie zákona o ekonomickej zóne alebo nejakého povolenia.

Kábel Baltika patrí ruskej štátnej spoločnosti Rostelekom. Meria 1000 kilometrov a vedie z Petrohradu do ruskej exklávy Kaliningrad na juhu Baltského mora.

--

súvisí s viacerými správami tu:

18. listopadu 2023

Srbsko na rozcestí Východu a Západu. Čína do něj již investovala tolik, že nemůže odejít, míní analytik

Ve kterých zemích západního Balkánu se čínský vliv projevuje nejvíce a kde jsou vůči němu naopak imunní?

Západní Balkán se skládá ze šesti aktérů – Srbska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie, Albánie a Kosova, ačkoliv to má sporný status zejména z perspektivy Bělehradu. V posledních čtrnácti letech se stalo největším partnerem Číny Srbsko, státy dokonce dosáhly formálně nejvyšší úrovně diplomatické spolupráce.

S Čínou dále spolupracuje Černá Hora. Obchod s ní ale postavil finanční stabilitu Černé Hory do problematické situace, když si v roce 2014 půjčila peníze od čínské banky na výstavbu první dálnice.

Z nestabilní finanční situace státu se stala situace ještě nestabilnější a Podgorica skončila s vyšším státním dluhem, než jaké bylo její HDP.

Černá Hora dokonce nezvládala splátky platit a tak podlehla tzv. kolaterálu, kdy podle smlouvy Čína může vymáhat dluh jinými cestami, problematické ale je, že způsoby vymáhání nejsou přesně vymezené.

Ostatní státy regionu s Čínou tak jednoznačné vztahy nemají. Členské státy NATO, mezi které patří Albánie a Severní Makedonie, se více orientují na USA. Čína neuznává Kosovo, tím pádem s ním nemá žádné diplomatické styky.

Velká hra o moc před volbami. Proč podal demisi šéf srbské bezpečnostní agentury?

 7.11.2023 

Balkánské zápisky píší o rezignaci šéfa bezpečnostní informační agentury a předvolebních zápasech o moc v Srbsku.

Ode chvíle vyhlášení voleb do parlamentu, které se konají letošního 17.prosince, dochází v Srbsku snad každý den k velkému střetu mezi opozicí a režimem. Mimo hlavních voleb se konají volby do bělehradského zastupitelství a volby do autonomního parlamentu oblasti Vojvodina.

K těmto volbám dochází na nátlak opozice a prezident Aleksandar Vučić rozhodnutí komentoval slovy: „Je důležité, aby lidé rozhodli, neboť lidé jsou nositeli suverenity, národ je suverenita… S tím nemám problém.“

Hlavní opoziční sílou je hnutí „Srbsko proti násilí“, které bylo hnacím motorem pro vyhlášení mimořádných voleb a pořádalo od jara každý týden v sobotu protestní shromáždění. Do voleb jde pod hesly: „Chceme, aby Srbsko vedli lidé, kteří nejsou provázáni s organizovaným zločinem, nechceme být toxikováni ani jídlem ani vzduchem.“ Další velkou opoziční skupinou jsou dvě vlastenecké strany, které se spojily, a to Dveri a Zavetnici.

V pohledu na dvě největší opoziční uskupení lze očekávat útok na politiku Aleksandra Vučiće a Srbskou pokrokovou stranu, které byl dlouhá léta předsedou, a to jednak z pohledu vstupu do EU, kdy Srbsko se vzdaluje od EU a na druhé straně z pohledu, že se Srbsko zříká suverenity nad Kosovem pod tlakem EU. Naopak Vučićovým hlavním argumentem bude ekonomika a kvalita života. V tomto ho bude opozice napadat, kolik tento pokrok znamená v zadluženosti Srbska.

Dne 3. listopadu vyšla opozice do volebního boje s dokumentárním filmem o Vučićovi nazvaný „Ja, Aleksandar: Državni gambit“ (Já, Aleksandar: Státní gambit). Film vysílaný soukromou opoziční TV-stanicí N1 (vlastníkem je Dragan Šolak, který vlastní mediální skupinu United Group media vzniklou za pomoci amerického a Sorosova kapitálu) popisuje srbského prezidenta, který hraje nekončící šachovou partii a obětovává demokratické svobody a lidská práva pro vzestup své autoritativní moci.

Další epizodou v předvolebním klání je dnešní ohlášení demise ředitele srbské Bezpečnostně informativní agentury (BIA) Aleksandra Vulina, bývalého ministra vnitra a jednoho z dřívějších předních činitelů Srbské pokrokové strany. O Vulinovi se ví, že má vřelé vztahy k Rusku a s Vladimirem Putinem. Od ruského ministra obrany Sergeje Šojgua dostal v loňském roce vyznamenání za zásluhy ve vzájemných vztazích Ruska a Srbska na poli obrany. Letos v létě USA zavedly sankce vůči Vulinovi pro obvinění z korupce na úkor míru a stability západního Balkánu. Ve zdůvodnění se píše o tom, že s obchodníkem se zbraněmi Slobodanem Tešićem zneužíval své autority k napomáhání ruským aktivitám a posilování ruského vlivu na Balkánu.

V aktuálním zdůvodnění své demise Aleksandar Vulin uvedl, že „USA a EU požadují jeho demisi, aby na Srbsko nebyly uvaleny sankce.“ Vulin to neguje s tím, že je podstatou tlaku na Srbsko, ale chce svojí demisí předejít tomu, aby prostřednictvím jeho osoby byl na Srbsko vyvíjen nátlak. „Moje demise nezmění politiku USA a EU vůči Srbsku, ale může zmírnit nové požadavky a vydírání… Nechci být součástí antiruské a antisrbské hysterie“ uvedl ve svém prohlášení Aleksandar Vulin.

Článek vychází ve spolupráci s webem Balkánské zápisky.