Najlepší
Re: Správy z Ruska
V Rusku zaznamenali zvýšený dopyt po náboženskej literatúre a ezoterike
V roku 2023 sa v Rusku zvýšil predaj náboženskej literatúry. Od začiatku roka sa nárast pohyboval od 40 do 60 % a viac. Najobľúbenejšími titulmi v tomto segmente zostávajú Korán a Biblia.
Okrem toho sa zvýšil záujem kupujúcich o rôzne druhy ezoteriky. Napríklad o tarotové karty - len na OZON sa ich od začiatku roka predalo o 36 % viac ako vlani. Do prvej trojky najpredávanejších kníh na trhu v kategórii "ezoterika" v prvom polroku 2023 patria knihy Šťastné vrecká plné peňazí: Formovanie vedomia hojnosti a Radikálne odpustenie. Duchovná technológia na uzdravenie vzťahov...". Odborníci to nazývajú "novým trendom v predaji kníh".
Milo
Re: Transgender agenda a LGBT
Je třeba toho hajzla zastřelit a prohlásit se, že se cítím jako pětileté dítě, takže mě nemůžete odsoudit.
Lena
Re: Správy z Afriky
17.9.23
Mali, Niger a Burkina Faso vytvorili obranné spojenectvo
Západoafrické štáty Mali, Niger a Burkina Faso vytvorili obranné spojenectvo. Uviedol to v sobotu dočasný malijský prezident Assimi Goita, informuje TASR na základe správy agentúry DPA.
Tieto tri štáty majú vojenské vlády po prevratoch, ktoré vyvolali obavy o budúcnosť demokracie v regióne.
Malijský líder oznámil podpísanie dokumentu o vytvorení tzv. Aliancie štátov Sahelu (AES). Cieľom je podľa neho vytvoriť architektúru kolektívnej obrany a vzájomnej podpory signatárov.
Trojica krajín prisľúbila bojovať proti terorizmu a organizovanému zločinu, uviedol Goita. "Akékoľvek narušenie zvrchovanosti a územnej celistvosti jednej alebo viacerých zmluvných strán bude považované za útok na ďalšie zmluvné strany a bude zaväzovať všetky zmluvné strany, aby poskytli pomoc a nápravu... vrátane použitia ozbrojených síl."
Na podpísaní dokumentu sa podľa zverejnených fotografií zúčastnil aj dočasný prezident Burkiny Faso Ibrahim Traoré a de facto líder Nigeru Abdourahmane Tchiani.
Mali, Burkina Faso a Niger dlho bojujú s islamistickými teroristickými skupinami, ktoré uskutočňujú krvavé útoky na civilistov a rozširujú územia pod svojou kontrolou.
V Nigeri sa armáda chopila moci v júli. V Burkine Faso nastal prevrat vlani a posledný prevrat v Mali sa odohral v roku 2021.
Mali a Burkina Faso podporili nových lídrov Nigeru po tom, ako Hospodárske spoločenstvo západoafrických štátov (ECOWAS) pohrozilo vojenským zásahom na obnovenie ústavného poriadku.
Tieto tri štáty sa tiež odkláňajú od bývalej koloniálnej mocnosti Francúzska, ktoré im poskytovalo vojenskú pomoc a podporu v boji proti terorizmu.
Mali v čoraz väčšej miere spolupracuje so žoldniermi ruskej Vagnerovej skupiny. Z krajiny sa do konca roka stiahne stabilizačná misia OSN (MINUSMA) a hrozí tam aj opätovný konflikt so separatistickou skupinou Tuaregov.
Zora
Re: Zprávy z USA
16.9.23
Klíčová látka v lécích na ucpaný nos nefunguje, zjistila FDA. Týká se to i přípravků prodávaných v ČR
Skupina poradců amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) se tento týden shodla na tom, že hlavní složka obsažená v mnoha volně dostupných lécích majících pomoci s uvolněním ucpaného nosu fenylefrin je při perorálním užívání sice neškodná, ale také neúčinná. Poradní skupina tak připravuje pro FDA podklady, aby úřad mohl rozhodnout, zda prodej těchto léků ve formě tablet a prášků zakáže. Fenylefrin je přitom jednou z hlavních složek i u mnoha přípravků prodávaných v Česku.
Pokud se v podzimních plískanicích a za chladných zimních dnů spoléháte na tablety či sypané nápoje, o nichž farmaceutické firmy v reklamách tvrdí, že jsou nejlepším lékem na plný a ucpaný nos, dost možná jen podléháte tzv. placebo efektu.
Jak se podle CNN v tomto týdnu jednomyslně shodl sbor odborných poradců amerického úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration, FDA), hlavní složka těchto volně prodejných léků určených pro perorální použití fenylefrin je neúčinná. Sice není zdraví škodlivá, ale její účinek je stejný jako u placeba. Látka však funguje při aplikaci přímo na sliznici, například v podobě kapek nebo spreje.
Skupina poradců tak připravuje podklady pro FDA, aby mohl nyní rozhodnout, zda prodej perorálních léčiv s fenylefrinem zakáže a začne požadovat jejich stažení z prodeje.
Jak uvádí web Remedia, v České republice jde o některé tablety a sypané nápoje prodávané pod obchodními názvy Coldrex (tablety a horké nápoje), Ibalgin Grip, Paracetamol/fenylefrin (Sandoz, Wrafton), Paralen Grip, Tantogrip, Theraflu či Vicks.
Jak web doplňuje, Evropská léková agentura podobné prohlášení nevydala.
Čím je nahradit
Lékaři namísto konzumace tablet s fenylefrinem doporučují skutečně účinné postupy a léčiva. Základním principem by mělo být především zvlhčování oteklé sliznice ucpaného nosu, a to například pomocí nejrůznějších slaných roztoků nebo přípravků s mořskou vodou.
Pomoci může podle nich rovněž například inhalace, neboť ucpaný nos může pomoci uvolnit i kombinace tepla a vlhka.
Pomoci mohou i některé potraviny. Například doktor David C. Brodner, jehož CNN cituje, připomíná, že skutečně fungují pálivá jídla. Pocit pálení způsobuje látka známá jako capsaicin. „Jak víte, když sníte něco pálivé, začne vám téct z nosu,“ říká s tím, že přesně to je při ucpaném nosu potřeba. Jednak to pomůže uvolnit hlen z nosních dutin a v tom nejlepším případě se i zbavit všeho, co jejich sliznici dráždí.
Stejně tak je dobře účinný i slepičí vývar. Podle studie z roku 2018 může mít právě slepičí vývar protizánětlivé účinky, a pomáhat tak potlačovat projevy nachlazení. Pravda, tyto účinky byly potvrzeny v laboratorních podmínkách, nikoli přímo na lidech, jak upozorňuje jeden z autorů studie, doktor Stephen Rennard.
V každém případě pak lékaři zdůrazňují význam dostatečného množství spánku, tedy sedmi- a vícehodinového. Pokud člověk dostatek spánku nemá, jeho organismus není schopen dostatečně účinně s infekcí bojovat, připomíná Brodner.
Zora
Re: Zbrojárstvo - o výrobe a predaji zbraní
16.9.23
USA chcú v roku 2025 vyrobiť 100.000 delostreleckých granátov mesačne
USA plánujú v nasledujúcich rokoch zvýšiť mesačnú produkciu delostreleckých granátov kalibru 155 milimetrov na 100.000 kusov v roku 2025, uviedol v piatok hlavný nákupca zbraní Pentagónu Bill LaPlante.
"V roku 2025 budeme na 100.000 za mesiac. Pred šiestimi alebo ôsmimi mesiacmi sme boli na 14.000 za mesiac, dnes sme na 28.000 mesačne," LaPlante uviedol na piatkovej tlačovej konferencii.
Dopyt po delostreleckých granátoch kalibru 155 milimetrov prudko vzrástol po invázii Ruska na Ukrajinu vo februári 2022. Zásoby spojencov na vlastnú obranu však prudko klesli, pretože ich dodávajú Kyjevu, ktorý denne vypáli tisíce delostreleckých granátov.
------
14.9.23
„Dobrá investice“: Válka na Ukrajině a americký zbrojní průmysl
Všechno se sečte. Válka, investice a výnosy. Dividendy jsou solidní, i když vynaložené úsilí – přinejmenším ze strany ostatních – je strašné a krvavé. Zatímco jistý narativ v americké politice pokračuje v duchu tradičního chvástání a humpoláckého ceremoniálu ohledně války na Ukrajině – „vznešení bojovníci za svobodu, zdravíme vás!“ spojený s „Ruští agresoři budou poraženi“ – existují ti, kteří nechtěně upřímní nechají věci uklouznout. Dotovaná válka se vyplácí, zvláště když ji bojují jiní.
Posledně jmenovaný příběh byl něco jako replika, pokus odradit rostoucí kolísavý sentiment v USA ohledně pokračující podpory Ukrajině. Ve studii Brookings zveřejněné v dubnu byly zjištěny známky únavy. „Většina Američanů, 46 %, uvedlo, že Spojené státy by se měly držet kurzu a podporovat Ukrajinu pouze jeden až dva roky, ve srovnání s 38 %, kteří uvedli, že Spojené státy by měly kurz držet tak dlouho, jak to bude potřeba.
Na začátku srpna průzkum CNN zjistil, že 51 % respondentů se domnívá, že Washington udělal dost pro zastavení ruské vojenské agrese na Ukrajině, přičemž 45 % schvaluje další financování válečného úsilí. Rozdělení údajů po stranické linii ukázalo, že dodatečné financování podporuje 69 % liberálů, 44 % umírněných a 31 % konzervativců. V Kongresu roste mezi republikány odpor proti větším průběžným výdajům, což odráží rostoucí obavy voličů GOP, že se pro podporu Kyjeva dělá příliš mnoho.
Takovou náladu předvídali lidé, kteří chtějí redukovat lidský život na nastavitelnou jednotku v tabulce. Například Centrum pro analýzu evropské politiky navrhlo, že by bylo užitečné provést „analýzu nákladů a přínosů“, pokud jde o americkou podporu Ukrajině. „Její výsledkem je vítězství téměř na všech úrovních,“ znělo sebevědomé hodnocení. Centrum okázale vulgárním jazykem konstatuje, že „z mnoha hledisek, pokud se na to podíváme z pohledu „bang-per-buck“ (něco jako velká hodnota za málo peněz), je podpora Ukrajiny ze strany USA a Západu neuvěřitelně nákladově efektivní investicí“.
Válkou opojení demokraté by udělali dobře, kdyby svým republikánským kolegům připomněli takové výhry, zejména těm velkým vlastencům známým jako americký zbrojní průmysl. Balíčky pomoci Ukrajině se sice tváří jako ušlechtilá, demokratická snaha o zlepšení postavení trpící země vůči Rusku, ale jsou mnohem víc než to.
Například v květnu 2022 podepsal prezident Joe Biden zákon, který Kyjevu poskytl 40,1 miliardy dolarů v rámci nouzového financování, rozdělených mezi 24,6 miliardy dolarů na vojenské programy a 15,5 miliardy dolarů na nevojenské objekty. Již tehdy bylo jasné, že jedna skupina bude prosterovat více. Stephen Semler z Institutu pro reformu bezpečnostní politiky byl jednoznačný: Američtí vojenští dodavatelé.
Z balíčku by těmto dodavatelům plynuly bohaté odměny ve výši 17,3 miliardy dolarů, které by zahrnovaly zboží, ať už v podobě zbraní a vybavení, nebo služby v podobě výcviku, logistiky a zpravodajství. „Umožňuje to Bidenově administrativě,“ píše Semler, „pokračovat v eskalaci vojenského zapojení Spojených států do války, zatímco se zdá, že administrativa má stále menší zájem na jejím ukončení prostřednictvím diplomacie.“
Obecně řečeno, americký vojensko-průmyslový komplex nadále chátrá a pouze se zvětšuje. Bez ohledu na výsledek této války – řeči o absolutním vítězství či porážce jsou věcí nebezpečné fantazie – zůstává skutečným příjemcem, jediným vítězem živeným novými trhy a příležitostmi. Bývalý izraelský ministr zahraničí Šlomo Ben-Ami, nyní viceprezident Toledského centra pro mír, musel připustit, že americký zbrojní průmysl je „jediným jasným vítězem“ v tomto krvavém souboji.
Přistoupení nových členských států k NATO, v tomto případě Finska a Švédska, podle Ben Amiho „otevře americkým dodavatelům obranných systémů velký nový trh, protože alianční pravidlo interoperability by je vázalo na obranné systémy americké výroby“. Důkazem je již nyní finská objednávka 64 nových úderných stíhaček F-35 vyvinutých společnostmi Lockheed Martin, Northrop Grumman a BAE Systems. Válka na Ukrajině nebyla v tomto ohledu nijak lukrativní.
Taková expanze s sebou nese i další výhodu. Požadavek interoperability v rámci systému NATO působí jako překážka pro jakékoli alternativy. „Trh s jejich zbožím se rozšiřuje,“ píše Jon Markman pro Forbes, „a v dohledné budoucnosti nebudou čelit žádné konkurenci.“
Nemělo by nás překvapit, že američtí dodavatelé obranných zařízení od konce 90. let minulého století bubnovali na buben rozšíření NATO. Zatímco značná část lidí z americké diplomatické stáje se obávala důsledků agresivního úsilí o členství, ti, kteří se zabývají výrobou a prodejem zbraní, si nic z toho nepřipouštěli. Konec studené války si vyžádal hledání nových obzorů v prodeji nástrojů smrti. A s každým novým členem NATO – Maďarskem, Polskem, Českou republikou – přicházely zakázky. Washington a dodavatelé obranných zařízení, kteří byli spojeni s cílem, pokračovali v této agendě s chutí.
V roce 1997 demokratický senátor Tom Harkin při slyšeních v senátním rozpočtovém výboru o nákladech na rozšíření NATO na tuto skutečnost bděle upozornil. Zvláště ho znepokojila bláhová poznámka ministryně zahraničí Madeleine Albrightové, která přirovnala rozšiřování NATO k ekonomickému Marshallovu plánu realizovanému po druhé světové válce. „Obávám se, že rozšiřování NATO nebude Marshallovým plánem, který by přinesl stabilitu a demokracii nově osvobozeným evropským národům, ale spíše Marshallovým plánem pro dodavatele obranných služeb, kteří mají chuť prodávat zbraně a vydělávat.“
Z toho plyne ponaučení pro americký vojensko-průmyslový komplex: nezměnit kurz. Výnosy za to stojí. A v takovém kalkulu lze pojmy jako svoboda a demokracie komodifikovat a zařadit do rozpočtu. Co se týče ukrajinského utrpení? No, nechme ho pokračovat.
Zora
Re: Covidovanie 2.0
28.8.23
Čína už pred vstupom do krajiny nebude vyžadovať test na COVID-19
Čína v pondelok oznámila, že od stredy /30.8./ nebude od cestujúcich pred vstupom do krajiny vyžadovať negatívny test na ochorenie COVID-19. Informoval o tom hovorca tamojšieho ministerstva zahraničných vecí Wang Wen-pin. TASR správu prevzala z agentúry AP, podľa ktorej ide o míľnik na ceste k ukončeniu obmedzení zavedených v Číne po vypuknutí pandémie koronavírusu začiatkom roku 2020.
Čínska vláda len vlani v decembri — po rozsiahlej vlne protestov — upustila od dlhodobo uplatňovanej stratégie nulovej tolerancie covidu spojenej so zavádzaním prísnych lockdownov, nútených karantén a masového testovania.
Náhle uvoľnenie opatrení vyvolalo masívne šírenie koronavírusu, ktoré si aj podľa oficiálnych čínskych údajov vyžiadalo desaťtisíce životov. Mnohí zahraniční experti sú však presvedčení, že Peking skutočný počet obetí tají. Svetová zdravotnícka organizácia (WHO) uvádza, že v Číne zomrelo na následky koronavírusu vyše 120.000 ľudí.
Zora
Re: Globálne správy
16.9.23
Skupina G20 oznámila plán na zavedení digitálních měn a průkazů totožnosti po celém světě
Představitelé skupiny 20 zemí se dohodli na plánu, jak nakonec zavést digitální měny a digitální průkazy totožnosti pro své obyvatele, a to navzdory obavám, že je vlády budou využívat ke sledování výdajů svých občanů a potlačování nesouhlasu.
![[...]](https://zvedavec.news/images/23/g20-ma-plan-na-digi-menu-a-id.jpg)
Indický premiér Naréndra Módí vítá lídry během zahajovacího zasedání summitu lídrů G20 v Dillí, 9. září 2023. (Dan Kitwood/Getty Images)
Skupina G20, které v současné době předsedá Indie, přijala o víkendu v Dillí závěrečné prohlášení na toto téma.
Na setkání, kterého se zúčastnily přední světové ekonomiky, bylo minulý týden oznámeno, že se dohodly na vybudování nezbytné infrastruktury pro zavedení digitálních měn a průkazů totožnosti.
Skupina uvedla, že již probíhají diskuse o vytvoření mezinárodních předpisů pro kryptoměny, ale prohlásila, že na summitu „se nemluvilo o zákazu kryptoměn“.
Mnozí kritici se obávají, že vlády a centrální banky nakonec budou kryptoměny regulovat a poté je okamžitě nahradí digitálními měnami centrálních bank (CBDC), které postrádají podobné soukromí a bezpečnost.
Indická ministryně financí Nirmala Sitharamanová uvedla, že probíhají diskuse o vytvoření globálního rámce pro regulaci kryptoaktiv, neboť se domnívá, že kryptoměny nelze účinně regulovat bez úplné mezinárodní spolupráce.
„Indické předsednictví [G20] položilo na stůl klíčové otázky týkající se regulace nebo pochopení, že by měl existovat rámec pro řešení otázek souvisejících s kryptoaktivy,“ uvedla Sitharamanová před zasedáním G20.
Mezi hlavní body projednávané na summitu v Dillí patřilo „budování digitální veřejné infrastruktury, digitální ekonomika, kryptoaktiva, [digitální měny centrálních bank]“.
Gita Gopinathová, první náměstkyně výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu, ve videu zveřejněném na X uvedla, že G20 „pomohla utvořit globální pohled na to, jak by se tvůrci politik měli zabývat kryptoaktivy“.
Zároveň ujistila Business Today, že v diskusích „se nemluvilo o zákazu kryptoměn, což naznačuje globální konsensus proti takovým opatřením“.
Některé z návrhů však vyzývají k dodatečnému dohledu nad kryptoměnami, které jsou decentralizované a nefungují pod kontrolou centrálních bank.
Podle kritiků by tyto návrhy mohly umožnit vládním orgánům zavést systém sociálního kreditního hodnocení a rozhodovat o tom, jak mohou jejich občané utrácet své peníze.
Šéf Evropské komise znovu zdůraznil potřebu digitálních průkazů totožnosti
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na summitu vyzvala k vytvoření mezinárodního regulačního orgánu pro umělou inteligenci, digitálních identifikačních systémů podobných pasům proti koronavirům a vyslovila se pro globální spolupráci při řešení výzev, které umělá inteligence představuje.
Vyzvala k tomu, aby se na regulaci UI podílela Organizace spojených národů, a digitální certifikát Evropské unie COVID-19 označila za dokonalý model pro digitální veřejné infrastruktury (DPI), jejichž součástí by byly i digitální průkazy totožnosti.
„Mnozí z vás digitální certifikát COVID-19 znají. EU jej vyvinula sama pro sebe. Tento model byl natolik funkční a důvěryhodný, že jej zdarma přijalo 51 zemí na čtyřech kontinentech,“ uvedla prezidentka von der Leyenová.
„Dnes jej WHO používá jako celosvětový standard, který usnadňuje mobilitu v době ohrožení zdraví. Chci ještě jednou poděkovat doktoru Tedrosovi za vynikající spolupráci,“ dodala s odkazem na generálního ředitele WHO Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse.
Evropská unie se v současné době snaží zavést v rámci celého bloku aplikaci „digitální identity“, která by konsolidovala různé osobní údaje, včetně pasů, řidičských průkazů a zdravotní historie.
„Budoucnost je digitální. Skupině G20 jsem předal dvě zprávy. Měli bychom vytvořit rámec pro bezpečnou a zodpovědnou umělou inteligenci s podobným orgánem, jako je IPCC pro klima. Digitální veřejné infrastruktury jsou urychlovačem růstu. Musí být důvěryhodné, interoperabilní & otevřené pro všechny,“ uvedla prezidentka von der Leyenová v příspěvku na sociálních sítích. IPCC je Mezivládní panel pro změnu klimatu.
Chybí podpora veřejnosti
Podle květnového národního průzkumu Cato Institute 2023 CBDC podporuje přijetí CBDC pouze 16 % Američanů. Nejméně 68 procent respondentů uvedlo, že by byli proti CBDC, pokud by vláda začala monitorovat jejich nákupy.
Většina demokratů a republikánů uvedla obavy, že by vláda mohla kontrolovat, za co lidé utrácejí své peníze, a případně jim vypnout přístup k bankovním účtům.
Vlády připravují cestu pro CBDC
Výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová prostřednictvím X (dříve Twitter) pochválila své indické kolegy za to, že vedou v „přípravě cestovní mapy pro regulaci kryptoměn“.
Uvedla, že MMF rovněž „přispívá k návrhům na komplexní politický rámec“.
V samostatném tiskovém prohlášení Georgievová uvedla, že „další práce je před námi, a to i v oblasti digitálních peněz a kryptoaktiv“.
„Za tímto účelem skupina G20 pověřila příslušné instituce, aby zlepšily regulaci a dohled nad kryptoaktivy – MMF přispívá k návrhům na komplexní politický rámec – a pokročily v diskusi o tom, jak by digitální měny centrálních bank mohly ovlivnit globální ekonomiku a finanční systém,“ dodala.
Šéfka MMF navrhla, aby vlády namísto uznání kryptoměnových aktiv jako zákonného platidla raději vytvořily licenční a registrační procesy pro emitenty kryptoměnových aktiv a zaměřily se na podobné zacházení s jejich aktivitami.
Několik velkých ekonomik, včetně Japonska a Ruska, letos zavede své pilotní CBDC.
Nigérie spustila eNaira, první emitovaný CBDC na světě, který se však ukázal jako nepopulární.
Méně než 0,5 % občanů uvedlo, že tuto digitální měnu použilo, a snahy vlády podpořit její používání selhaly.
Indie na správé straně
Mezitím Světová banka ve zprávě vypracované pro summit G20 rovněž ocenila, že Indie využívá digitální veřejnou infrastrukturu k „posílení finanční inkluze“ a poskytování veřejných statků a služeb.
Jako příklad byl ve zprávě uveden národní systém DPI India Stack, který zahrnuje digitální průkaz totožnosti Aadhaar a interoperabilní platformu pro digitální platby UPI.
Skupina G20 se domnívá, že DPI mohou sloužit lidem nejen ve finančním sektoru, ale také v oblastech zdravotnictví, vzdělávání a sociální péče.
„India Stack“ je příkladem tohoto přístupu a kombinuje digitální identifikaci, interoperabilní platby, digitální pověřovací knihu a agregaci účtů. Za pouhých šest let dosáhla pozoruhodné 80procentní míry finančního začlenění – což by bez přístupu DPI trvalo téměř pět desetiletí,“ uvedla nizozemská královna Maxima, která ke zprávě napsala předmluvu.
Královna je zvláštním zmocněncem generálního tajemníka OSN pro inkluzivní financování rozvoje (UNSGSA) a v loňském roce byla jedním z řečníků na výročním zasedání Světové banky MMF ve Washingtonu.
„Pokud budou CBDC správně navrženy, mohou být velkým příslibem podpory digitálního finančního systému, který bude fungovat pro všechny. Ale to je důležité 'pokud',“ řekla královna Maxima a dodala: „Pokud budou CBDC navrženy a zavedeny s ohledem na inkluzi, mohly by nabídnout mnoho možností, jak rozšířit přístup k nebankovním službám a sloužit zranitelným a chudým.“
Její vyjádření na podporu tohoto plánu se však stalo terčem kritiky některých účastníků debaty o digitalizaci v Nizozemsku za porušení normy týkající se role nizozemské monarchie v politice.
„Maxima otevřeně obhajuje programovatelné peníze; moc v centrálních bankách bez parlamentní odpovědnosti,“ uvedl nizozemský finanční novinář Arno Wellens prostřednictvím X. Královnu označil za „nevoleného úředníka, který je podle [nizozemského] ústavního práva mimo politiku“, a její výroky označil za „vážný útok na demokracii“.
Zora
Re: Správy z Ukrajiny
16.9.23
V meste Umaň sa zhromaždili desaťtisíce židovských pútnikov
Desaťtisíce židovských pútnikov z celého sveta sa v piatok zhromaždili v ukrajinskom meste Umaň v Čerkaskej oblasti napriek varovaniam, aby necestovali v dôsledku hrozieb súvisiacich s ruskou vojenskou inváziou, informuje TASR podľa správy agentúry AFP.
Ukrajinské úrady pred podujatím zvýšili bezpečnostné opatrenia a vyzvali pútnikov, aby sa riadili ich varovaniami. "Zatiaľ prišlo do Umaňu zhruba 32.000 židovských pútnikov," uviedla Iryna Rybnycká z tamojšieho kultúrneho a historického centra, ktorý sa v meste stará o židovské pamiatky a cintoríny. "Sú tu isté obmedzenia, ktoré pútnici musia akceptovať, ak chcú prísť na Ukrajinu," dodala s tým, že ide o tie isté reštrikcie, ktorými sa musia riadiť aj všetci Ukrajinci.
Každý rok prichádzajú do Umane chasidskí židovskí pútnici z celého sveta, aby na Roš ha-šana - židovský Nový rok - navštívili hrobku jednej z hlavných postáv chasidského judaizmu, ukrajinského rabína Nachmana z Braclavi.
Nachman, zakladateľ ultraortodoxného židovského hnutia, zomrel v meste Umaň v roku 1810. Sľúbil, že "veriacich zachráni pred peklom", ak na Roš ha-šana prídu navštíviť jeho hrob.
"Pre nás je neprísť na Roš ha-šana k rabínovi Nachmanovi nebezpečnejšie než rakety, než vojna, než čokoľvek iné," uviedol 53-ročný Joseph Libermensch, ktorí do Umane pricestoval z Jeruzalema. "Naša rodina chodí do Umane už viac ako sto rokov a žiadna vojna nás nemôže zastaviť," dodal.
V apríli tohto roka zasiahla ruská raketa bytovku v meste Umaň, pripomína AFP. Útok si vtedy vyžiadal viac než 20 obetí na životoch.
Spojené štáty vyzvali svojich občanov, aby na Roš ha-šana do Umani necestovali. Urobil tak aj izraelský premiér Benjamin Netanjahu, ktorý zároveň varoval, že v meste je nedostatok krytov i ochrany.
Zora
Re: Správy zo Slovenska
Rektorka poľnohospodárskej univerzity: Kvôli Volvu sme stratili najúrodnejšiu pôdu, pílime si pod sebou konár
Malina
Re: Zprávy z USA
14.9.23
Nebudeme pokusní králíci. Koronavirus naplno vstoupil do volební kampaně v USA
Republikánští politici se vymezují proti doporučení amerických federálních úřadů, aby si lidé nechali aplikovat posilující dávku proti koronaviru. Floridský guvernér a republikánský soupeř exprezidenta Donalda Trumpa Ron DeSantis lidi mladší 65 let před vakcínou explicitně varuje.
Koronavirus naplno vstoupil do rozbíhající se kampaně před americkými prezidentskými volbami (budou se konat v listopadu 2024) a stačilo k tomu docela málo: mírně rostoucí počty případů, které americká zdravotnická zařízení začala registrovat od konce června.
Začátkem tohoto týdne Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), federální agentura USA pod ministerstvem zdravotnictví, schválilo a doporučilo upravenou vakcínu proti nejnovějším subvariantám koronaviru.
„Všem občanům starším pěti let se doporučuje, aby si posilující dávku nechali aplikovat,“ zní vyjádření CDC.
Proti tomu se ostře vymezil floridský guvernér Ron DeSantis. „Neexistují důkazy, že aplikace posilující dávky přináší větší benefity než rizika. (…) Občané Floridy nebudou sloužit jako pokusní králíci pro látku, kterou nikdo pořádně nevyzkoušel,“ řekl DeSantis po konzultaci s místními medicínskými kapacitami.
Útok proti Trumpovi
Deník The Washington Post upozornil, že DeSantisův tvrdý výpad proti federálním zdravotnickým úřadům (ovládaným konkurenčními demokraty) evidentně souvisí s vnitrostranickým bojem v Republikánské straně.
Republikánští voliči totiž během koronavirové epidemie v letech 2020 až 2022 prokázali značný odpor jak proti očkování, tak proti koronavirovým uzávěrám – a DeSantis nyní chce tuto náladu podchytit.
Jako uchazeč o republikánskou nominaci do prezidentských voleb v roce 2024 pro to má dobré důvody – podle posledních průzkumů veřejného mínění mezi republikánskými voliči totiž s podporou kolem 14 procent DeSantis za Trumpem (54 procent) zatím daleko zaostává.
Donald Trump jako prezident zejména v první fázi koronavirové epidemie nákazu opakovaně zlehčoval a pro léčbu doporučoval „neortodoxní“ a z medicínského hlediska nesmyslné metody včetně vstřikování dezinfekce do těla.
Zora