Najlepší

Čína získává na globálním Jihu body s minimálním nasazením

13.11.2023  

Rostoucí čínská měkká síla by za určitých podmínek mohla prospět jak Izraeli, tak obyvatelům Gazy.

Země globálního Jihu, v nichž žije 85 % světové populace, vypadly ze sféry vlivu Západu, když po únoru 2022 většina z nich (70 % světové populace) odmítla sankce OSN proti Rusku, píše David Goldman pro Asia Times. Podruhé se o tom Západ přesvědčil 27. října, kdy 120 zemí hlasovalo pro rezoluci Valného shromáždění OSN, která neodsoudila útok Hamásu na Izrael ze 7. října, proti níž se postavily Spojené státy

Hlavním motorem tohoto tektonického posunu ve světové politice je samozřejmě rostoucí ekonomická dominance Číny v rozvojovém světě.

Pozoruhodné je, že Čína toho dosáhla nasazením celkem 200 vojáků (námořní pěchoty na čínské základně v Džibuti), na rozdíl od 7 bilionů dolarů, které Spojené státy během posledních dvaceti let utratily v zámoří v globální válce proti terorismu.

Americké ministerstvo obrany a různé think-tanky vydávají hrozivá varování před čínskými vojenskými ambicemi v Eurasii, ale Čína zatím nepoužívá nic jiného než měkkou sílu.

Díky rozšiřujícím se vazbám s Malajsií a Indonésií, iniciativě Pásmo a stezka ve Střední Asii a ekonomické diplomacii v Perském zálivu Čína nyní vyváží do muslimského světa více (42 miliard dolarů měsíčně) než do Spojených států (38 miliard dolarů měsíčně).

Podle Goldmana by američtí stratégové měli dobře poslouchat, co říká například profesor Fudanské univerzity, Čang Wej-wej, který poskytl rozhovor Observeru, v němž řekl: „…svět již dávno vstoupil do post-americké éry. To neznamená, že Spojené státy již nejsou důležité. Spojené státy jsou stále velmi důležité. Znamená to, že Spojené státy … jdou proti trendu“. Podle Čanga, který se odvolal na slova amerického poradce pro národní bezpečnost Jacka Sullivana o „malém dvorku a vysoké zdi“ v souvislosti s kontrolou exportu technologií, se Spojené státy „na tom malém dvorku s vysokýn plotem izolovaly. Za plotem je celý globální Jih, celý nezápadní svět, který má největší světový trh, největší zdroje a nejvíce rozvojových příležitostí.“ Goldman dále argumentuje, že jedině Čína má dnes potenciál „zmírnit ekonomickou bídu, která žene uprchlíky do Evropy.“ Před deseti lety Goldman spekuloval, že by na Blízkém východě mohl vzniknout „pax sinica“ (čínský mír). V roce 2022 dovážela Čína 53 % ropy z Perského zálivu, má tedy jasný zájem na tom, aby válečné konflikty nepřerušily její energetickou životní linku.

Čína pohlíží na národy Blízkého východu jako na virtuální provincie nové čínské ekonomické říše a chce, aby se vyhýbaly problémům a soustředily se na vydělávání peněz po čínském způsobu, tvrdí Goldman. Čínský postoj k otázkám Blízkého východu vychází ze skutečnosti, že Čína má početnou muslimskou populaci, která je nakloněna Palestincům, a také více než 50 velvyslanectví v muslimských zemích oproti jednomu židovskému.

Čína má ale potíž pochopit, proč se všichni nedohodnou na kompromisu a nevrátí se k práci. Má hlubokou averzi vůči nacionalismu, včetně jeho sionistické varianty. Problémem takového způsobu uvažování ale je, že pokud by se Tchaj-wan pokusil získat de iure nezávislost, šla by do války sama Čína, protože jedna odpadlická provincie by mohla být příkladem pro mnoho dalších. Etnika čínského císařství jsou zakonzervována jako mouchy v jantaru, ale zdaleka nejsou mrtvá, píše Goldman. Čína měla na jejich asimilaci pět tisíc let, ale stále si nemůže být jistá jejich příslušností.

Postoj Číny k otázkám Blízkého východu zůstává podle Goldmana na úrovni nálad. Na globálním Jihu získává Peking body za minimální cenu, i když jeho role by mohla být významnější. Mohl by hrát významnější roli v uprchlickě krizi i v Gaze. Goldman připomíná, jaké řešení problému Gazy navrhl v roce 1978 zesnulému egyptskému prezidentovi Sadatovi izraelský premiér Menachem Begin. Egypt by měl anektovat Gazu a její obyvatele naturalizovat. Prezident Sadat to tehdy odmítl a západní diplomaté tuto alternativu ignorovali. Kdyby Čína nyní chtěla hrát vedoucí úlohu na Blízkém východě, mohla by pomoc Egyptu a Izraeli při řešení krize v Gaze takovým způsobem znamenat diplomatickou revoluci.

La Dépêche: Situácia na Západe a Blízkom východe predznamenáva víťazstvo ruských ozbrojených síl na Ukrajine

Neúspešná protiofenzíva ukrajinských ozbrojených síl, konflikt na Blízkom východe, ako aj vnútropolitické problémy v Spojených štátoch prispievajú k tomu, že Rusko dosahuje svoje ciele. 

Upozornila na to špecialistka na geopolitiku a Rusko Carole Grimaud-Pottet, v článku pre publikáciu „La Dépêche“.

„V súčasnom celkovom kontexte sa zdá, že sme uprostred zmeny paradigmy. Niektoré faktory naznačujú, že všetko smeruje k priaznivému výsledku pre Rusko,“ tvrdí Grimaud-Pottet.

Konflikt medzi Izraelom a Hamasom odvrátil pozornosť svetového spoločenstva od situácie vo východnej Európe a pre prezidenta USA Joea Bidena je čoraz ťažšie vyčleniť obrovské sumy na financovanie kyjevského režimu kvôli odporu republikánov v Kongrese, poznamenáva odborníčka.

Verí, že rastúca nespokojnosť Američanov spochybňuje znovuzvolenie Joea Bidena za prezidenta USA v roku 2024 v prospech Donalda Trumpa, čo opäť dopadne priaznivo pre Rusko.

Podľa denníka „La Dépêche“ čas hral od začiatku na strane ruského lídra Vladimira Putina.

https://www.ladepeche.fr/2023/11/11/dossier-guerre-en-ukraine-front-fige-lassitude-occidentale-gaza-la-russie-peut-elle-finalement-lemporter-11569496.php

Sněmovna USA schválila návrh na odvrácení rozpočtové krize

Federálním agenturám dojdou peníze na platy zaměstnanců v noci na sobotu, neschválí-li do té doby Kongres nový rozpočtový návrh. Plán, se kterým přišel republikánský předseda sněmovny Mike Johnson, by části vládních složek prodloužil financování do 19. ledna a ostatním do 2. února. Zachoval by přitom rozpočtová pravidla schválená v loňském roce, kdy měli v obou komorách Kongresu navrch demokraté.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... e-40450827

Sněmovna reprezentantů USA schválila návrh zákona o dvoufázovém dočasném financování vlády bez přidělení finančních prostředků Ukrajině a Izraeli.

Dokument je zaslán ke schválení Senátu.

Pozn: Bez přidělení prostředků Izraeli a Ukrajině. Tak to moc velkou šanci na úspěch u demokratického kongresu mít nebude

* New York Post, By Reuters, Nov. 10, 2023

 Moody's varuje, že úverový rating USA je ohrozený v dôsledku veľkých fiškálnych deficitov, ktoré spôsobujú „negatívny“ výhľad

 Agentúra Moody's v piatok zmenila svoj výhľad na úverový rating USA na „negatívny“ zo „stabilného“ s odvolaním sa na veľké fiškálne deficity a pokles dostupnosti dlhu.

Tento krok nasleduje po znížení ratingu štátu inou ratingovou agentúrou Fitch začiatkom tohto roka, ku ktorému došlo po mesiacoch politického boja okolo dlhového stropu USA.

"Pokračujúca politická polarizácia v Kongrese USA zvyšuje riziko, že po sebe nasledujúce vlády nebudú schopné dosiahnuť konsenzus o fiškálnom pláne na spomalenie poklesu dostupnosti dlhu," uviedla agentúra Moody's vo vyhlásení. 

Republikáni, ktorí kontrolujú Snemovňu reprezentantov, očakávajú, že v sobotu zverejnia dočasné opatrenie týkajúce sa výdavkov, ktorého cieľom je odvrátiť čiastočné odstavenie vlády tým, že ponechajú federálne agentúry otvorené, keď budúci piatok vyprší súčasné financovanie.

 Moody’s je poslednou z troch hlavných ratingových agentúr, ktorá udržala najvyšší rating pre americkú vládu. Fitch v auguste zmenila svoj rating z triple-A na AA+ a pripojila sa k S&P, ktorá má od roku 2011 rating AA+.

 Moody’s je poslednou z troch hlavných ratingových agentúr, ktorá udržala najvyšší rating pre americkú vládu.

Zatiaľ čo agentúra Moody's zmenila svoj výhľad – čo naznačuje, že v strednodobom horizonte je možný pokles ratingu, potvrdila svoj dlhodobý nezabezpečený rating emitenta a senior rating na „Aaa“ s odvolaním sa na kreditnú a ekonomickú silu USA.

"Inštitucionálna a riadiaca sila USA je tiež veľmi vysoká, podporovaná najmä efektívnosťou menovej a makroekonomickej politiky," uvádza sa v správe. 

Zmena výhľadu prichádza v čase volatility na trhu s dlhopismi. Výnosy zo štátnych dlhopisov za posledných pár mesiacov vyleteli na 16-ročné maximá kvôli očakávaniam, že Federálny rezervný systém bude držať menovú politiku prísnu, ako aj kvôli fiškálnym obavám zameraným na USA.

Výnosy, ktoré sa pohybujú inverzne k cenám dlhopisov, zvrátili niektoré zisky v posledných týždňoch.

„Je to pripomienka, že hodiny tikajú a trhy sa čoraz viac približujú k pochopeniu, že by sme mohli vstúpiť do ďalšieho obdobia drámy, ktoré by v konečnom dôsledku mohlo viesť k odstaveniu vlády,“ povedal Quincy Krosby, hlavný globálny stratég LPL Financial.

* Splácanie amerického dlhu

Počas roku 2024 budú musieť Spojené štáty splatiť 7,6 bilióna dolárov zo štátnych dlhopisov. To predstavuje približne 31% celkového verejného dlhu tejto krajiny.

Je zrejmé, že ministerstvo financií to nedokáže, a preto sa budú poskytovať nové pôžičky na splatenie tých starých.

Problém je, že končiace dlhopisy boli v sadzbe okolo 1%, zatiaľ čo nové úvery sa budú poskytovať so sadzbou 5%.

Zrejme týmto sa riadila aj agentúra Moody's, keď včera zmenila výhľad ratingu USA zo „stabilného“ na „negatívny“.

https://markets.businessinsider.com/news/bonds/us-debt-maturing-bond-yields-treasury-bills-federal-reserve-qt-2023-9