Najlepší

8.10.23

Zemřel bývalý maďarský prezident László Sólyom

Ve věku 81 let zemřel bývalý maďarský prezident László Sólyom, který nejvyšší ústavní funkci zastával v létech 2005 až 2010. V neděli o tom informovala maďarská média.

V roce 2009 se prezident Sólyom chtěl zúčastnit odhalení sochy krále Štěpána I. Svatého ve slovenském městě Komárno. Tehdejší slovenská vláda vedená Robertem Ficem a bezpečnostní rada státu ale označily jeho přítomnost na slovenském území za nežádoucí, protože návštěva se měla uskutečnit v den výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Invaze v roce 1968 se zúčastnily také maďarské jednotky.

Sólyom se dostal pouze do poloviny hraničního mostu mezi slovenským Komárnem a maďarským Komáromem. Zde se otočil a vrátil se na maďarské území.

Maďarsko označilo odepření vstupu prezidentovi na slovenské území za porušení evropské legislativy o volném pohybu osob a obrátilo se na Soudní dvůr Evropské unie. Soud v roce 2012 rozhodl, že Slovenská republika měla právo odepřít vstup Sólyoma na své území. Hlava státu má podle soudu zvláštní status a s tím spojená určitá omezení.

--

 Vo veku 81 rokov zomrel bývalý maďarský prezident László Sólyom, prvý predseda Ústavného súdu, akademik a vysokoškolský profesor. Agentúre MTI to v nedeľu oznámil sekretariát bývalej hlavy štátu, informuje spravodajca TASR v Budapešti.

Sólyom zomrel "po dlhej chorobe, ktorú znášal s obrovskou silou, aktívne a s pokojom". Sudcom ústavného súdu bol v období od roku 1989 do roku 1998 a osem rokov bol jeho predsedom. Za prezidenta republiky ho zvolil parlament v roku 2005 a túto funkciu zastával päť rokov.

Server telex.hu pripomenul, že pred zmenou režimu v roku 1989 sa Sólyom aktívne zúčastnil na protestoch proti budovaniu Sústavy vodných diel Gabčíkovo-Nagymaros a v roku 1987 bol zakladajúcim členom ochranárskej organizácie Duna Kör.

Matvienko sa opäť vyslovila za vytvorenie ministerstva šťastia v Rusku

MOSKVA 6. novembra - RIA Novosti. Predsedníčka Rady federácie Valentina Matvienko sa opäť vyslovila za vytvorenie „ministerstva šťastia“ v Rusku.

Na otázku, aký zákon je potrebné prijať okamžite, počas fóra „Knowledge. First“ odpovedala: „okamžite, zákon o všeobecnom šťastí.“

"Snívala som a navrhovala - vytvorme v Rusku ministerstvo šťastia. Toto oddelenie, cez ktoré sa budú všetky rozhodnutia, všetky zákony hodnotiť podľa toho, či tento nový zákon alebo nové uznesenie vlády robí ľudí šťastnejšími," poznamenala Matvienko.

Hovorkyňa sa sťažovala, že v súčasnosti má v tejto otázke len malú „podpornú skupinu“.

--

Valentina Ivanovna Matvienko; rodným menom Tjutina, rusky Тютина; * 7. apríl 1949, Šepetovka) je ruská politička, od roku 2011 predsedníčka Rady federácie, tretieho najvyššieho štátneho úradu v Rusku[1]. V rokoch 2003 až 2011 bola gubernátorkou Petrohradu.

https://de.wikipedia.org/wiki/Walentina_Iwanowna_Matwijenko

Podľa informácií niektorých médií Rusko poskytne Číne 32 miliónov hektárov Sibíri na zabezpečenie dodávok obilia. Čína doteraz ruskému obiliu nevenovala veľkú pozornosť. A teraz, podľa dohody uzavretej s Čínou, bude možné prenajať si na pestovanie obilia pozemky v krajine. Doba prenájmu môže byť dlhodobá a pohybovať sa od 20 do 70 rokov.

Rusko zároveň nedokázalo podpísať zmluvu o dodatočných dodávkach plynu, s čím Gazprom počítal.

Táto správa zostala takmer nepovšimnutá. Ale v skutočnosti je tu o čom premýšľať. Trochu podrobnejšie: nedávno došlo k dohode, že ruská spoločnosť EPT (Eurasian Food Trading Company) uzavrie mimoriadne dôležitú dohodu s Ríšou stredu o dodávkach ruského obilia. Odborníci prezentujú toto podujatie ako významný krok v rozvoji ekonomických vzťahov medzi oboma krajinami a v rozvoji poľnohospodárstva. Je to však naozaj tak a bude uzavretie tejto dohody pre Rusko skutočne prospešné?

Pre informáciu:

“EPT je súčasťou skupiny New Overland Grain Corridor a je najväčším hráčom na domácom poľnohospodárskom trhu. Spoločnosť vlastní obrovské plochy ornej pôdy s rozlohou 32 miliónov hektárov, ktoré sa nachádzajú na Ďalekom východe a na Sibíri. Potenciál týchto orných pôd je ťažké preceňovať. Dohoda medzi ruskou spoločnosťou a čínskou štátnou korporáciou China Chengtong zabezpečuje dodávku 70 miliónov ton ruských poľnohospodárskych produktov do Číny počas dvanástich rokov. Ide o obrovské objemy obilia a iných poľnohospodárskych plodín, ktoré Rusko vyvezie do Nebeskej ríše.“

Suma transakcie je takmer 26 miliárd dolárov. Táto skutočne obrovská suma urobila z obchodu jednu z najväčších v histórii ekonomických vzťahov s Čínou. Teraz o výhodách a nevýhodách:

 "Takže sa ukazuje, že zbavujúc sa európskej závislosti sa dostávame do nového otroctva, teraz pod Čínou? Veď Peking sa vždy riadi výlučne vlastnými záujmami a Rusku kladie mimoriadne nevýhodné podmienky.

A ešte jedna poznámka - ak budú čínski agrárnici samostatne hospodáriť na úrodnej pôde prenajatej v Rusku, tak vzhľadom na spôsob, akým sú zvyknutí to robiť (výdatné "ošetrenie" hnojivami na chemickej báze, aby stimulovali rast toho, čo zasejú), existujú obavy, že naša úrodná pôda bude výrazne poškodená".

 https://argumenti.ru/opinion/2023/10/862903

Muhammad Sabre

Ale jak se říká, nejsi to ty, kdo loví kořist, ale kořist loví tebe. Amerika se může jen modlit, protože Rusko a Čína plánují nakreslit novou mapu světa, ve kterém rozdělí role mezi hráče na mezinárodní scéně.

Maďarský parlament schválil ďalšie predĺženie núdzového stavu

Budapešť 6. novembra (TASR) - Poslanci maďarského Národného zhromaždenia v pondelok schválili ďalšie predĺženie núdzového stavu, ktorý vyhlásil premiér Viktor Orbán vlani 24. mája pre ozbrojený konflikt na Ukrajine. S odvolaním sa na server index.hu o tom informuje spravodajca TASR v Budapešti.

Návrh na predĺženie stavu núdze do 23. mája 2024 bol predložený poslancom v rámci návrhu novely zákona o predchádzaní a zvládaní následkov ozbrojeného konfliktu v susednej krajine, ako aj o riešení maďarských následkov humanitárnej katastrofy súvisiacej s konfliktom.

Parlament 3. mája poveril vládu predĺžením stavu núdze spôsobeného vojnou na Ukrajine do 25. novembra.

Zákonodarný zbor vlani 1. novembra rozhodol, že vláda môže príležitostne požiadať Národné zhromaždenie o predĺženie núdzového stavu nad 30 dní, najviac však na 180 dní.

Novelou zákona o koordinácii obranných a bezpečnostných činností súvisiacich s predĺžením výnimočného stavu možno núdzový stav predĺžiť viackrát.

Predkladatelia návrhu v zdôvodnení uviedli, že osobitné právne predpisy viacerých európskych krajín určujú časový limit na núdzový stav. "Vzhľadom na skutočnosť, že počas núdzového stavu je možné prijímať aj opatrenia obmedzujúce základné práva, je opodstatnené určiť časový limit na predĺženie núdzového stavu parlamentom," píše sa v zdôvodnení vlaňajšej novely.

Maďarský parlament schválil misiu v Čade a leteckú dohodu s Rwandou

Budapešť 6. novembra (TASR) - Maďarské Národné zhromaždenie schválilo v pondelok vyslanie vojakov maďarských ozbrojených síl do afrického Čadu a dohodu o leteckej doprave medzi Maďarskom a Rwandou. S odvolaním sa na agentúru MTI o tom informuje spravodajca TASR v Budapešti.

V rámci misie pôjde do Čadu na jar budúceho roka 200 príslušníkov maďarskej armády. Za vyslanie hlasovalo v 199-člennom zákonodarnom zbore 143 poslancov, 30 bolo proti a dvaja sa zdržali hlasovania.

V schválenom uznesení sa uvádza, že Maďarsko má záujem na medzinárodnom úsilí presadzovania mieru a bezpečnosti, ako aj na boji proti terorizmu. "Aj s prihliadnutím na pozývací list prezidenta Čadu dáva parlament súhlas na poskytovanie poradných, podporných a výcvikových úloh príslušníkmi misie maďarského kontingentu na území Čadu. Cieľom misie je prispieť k zníženiu nelegálneho migračného tlaku na Európu posilnením stability v africkom regióne Sahel. Tým by sa mala posilniť aj bezpečnosť transatlantického regiónu," píše sa v schválenom dokumente.

Do Čadu pôjde maximálne 200 maďarských vojakov, v čase výmeny ich tam bude môcť byť najviac 400. Misia potrvá do 31. decembra 2025. Jej cieľom bude chrániť aj tamojších maďarských občanov.

Zákon o dohode o leteckej doprave medzi Maďarskom a Rwandou schválilo 164 poslancov, 15 bolo proti a jeden sa zdržal hlasovania.

Medzi Maďarskom a Rwandou neexistuje bilaterálna dohoda o leteckej doprave, ktorá by umožňovala priamu leteckú dopravu medzi oboma krajinami. Na strane Rwandy bolo potrebné, aby rwandská letecká spoločnosť priamo ponúkla lety do Budapešti prostredníctvom obchodných dohôd s európskymi leteckými spoločnosťami a bolo tak možné zabezpečiť lepšie letecké spojenie medzi Rwandou a strednou a východnou Európou.

Bývalý šéf Jeszenszky varuje pred rozpadom V4 a izoláciou Maďarska

Budapešť 6. novembra (TASR) - Smerovanie súčasnej maďarskej zahraničnej politiky by mohlo spôsobiť nielen rozpad Vyšehradskej štvorky (V4), ale aj úplnú medzinárodnú izoláciu Maďarska, varoval bývalý minister zahraničných vecí Antallovej vlády a niekdajší veľvyslanec Maďarska vo Washingtone Géza Jeszenszky v analýze uverejnenej vo víkendovej prílohe denníka Népszava. Informuje o tom spravodajca TASR v Budapešti.

Bývalý šéf diplomacie vyjadril presvedčenie, že výsledky nedávnych parlamentných volieb v Poľsku odstránili aj poslednú bariéru, ktorá bránila izolácii Maďarska.

"Niet pochýb o tom, že po reakcii Západu na ruskú agresiu a po letnom summite NATO v Madride... nastúpila nová éra studenej vojny," uviedol Jeszenszky, podľa ktorého niet pochýb ani o tom, kto tento proces začal.

Pôvodný cieľ ruského prezidenta Vladimira Putina premeniť Ukrajinu na ďalšie Bielorusko, teda na ruský bábkový štát, sa podľa neho sotva podarí zrealizovať; no aj tak sa mu možno podarí anektovať niektoré časti Ukrajiny, pričom získa významné surovinové zdroje týchto oblastí, domnieva sa Jeszenszky.

Vo svojej analýze si tiež položil otázku, či je v záujme Budapešti takéto čiastočné ruské víťazstvo, v dôsledku ktorého by sa susedom Maďarska mohla stať agresívna, diktátorská, vojensky silná, ale vo všetkých ostatných ohľadoch slabá ruská veľmoc.

Ako dodal, nielen poučenie z dejín, ale aj súčasné medzinárodné pomery hovoria v prospech zotrvania Maďarska v súčasnom systéme spojeneckých väzieb a v európskej integrácii.

Jeszenszky tiež poznamenal, že vojna na Ukrajine vážne otriasla priateľstvom maďarského premiéra Viktora Orbána s bývalým poľským premiérom a predsedom strany Právo a spravodlivosť (PiS) Jaroslawom Kaczyňským, avšak v konflikte s Európskou úniou zostali obe krajiny na spoločnej platforme.

Po októbrových poľských voľbách ale tento stav podľa jeho slov končí. "Dá sa ešte hovoriť o idei V4, o úzkej spolupráci v rámci tohto zoskupenia a o jeho spoločných cieľoch? Skromné víťazstvo Roberta Fica v septembrových voľbách v SR sotva bude stačiť na kompenzáciu obratu v poľskej politike o 180 stupňov," dodal bývalý maďarský minister zahraničných vecí.

Zelenskyj vymenil veliteľa Jednotiek pre špeciálne operácie

Kyjev 4. novembra (TASR) - Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v piatok vymenoval plukovníka Serhija Lupančuka za nového veliteľa Jednotiek pre špeciálne operácie (SSO) Ozbrojených síl Ukrajiny. Dôvod odvolania jeho predchodcu však nie je známy.

Zelensky vo svojom príhovore zverejnenom na sociálnej sieti Lupančuka označil za skúseného dôstojníka s bojovými skúsenosťami, ktorý môže špeciálnym jednotkám pomôcť zvýšiť ich účinnosť.

Lupančukov predchodca, generálmajor Viktor Chorenko, bude podľa Zelenského naďalej pokračovať vo vykonávaní špeciálnych úloh v rámci oddelenia ministerstva obrany pre oblasť rozviedky. Ďalšie podrobnosti o výmene však neposkytol.

Jednotky pre špeciálne operácie sa v septembri zúčastnili na útoku na veliteľstvo ruskej Čiernomorskej flotily v Sevastopole na anektovanom ukrajinskom polostrove Krym, či na útokoch na hliadkovaciu loď a ponorku na tomto polostrove. Takisto majú na starosti získavanie vojenských informácií, psychologické operácie a organizáciu odporu na okupovaných územiach, píše Reuters.

--

Pri výbuchu zahynul asistent vrchného veliteľa ukrajinskej armády

Kyjev 6. novembra (TASR) - Pri pondelkovom výbuchu zomrel blízky poradca vrchného veliteľa ukrajinských ozbrojených síl generála Valerija Zalužného.

"Za tragických okolností bol zabitý môj asistent a blízky priateľ, major Hennadij Časťakov... v deň jeho narodenín," napísal Zalužnyj. V jednom z darov, ktoré dostal, podľa jeho slov vybuchlo neznáme výbušné zariadenie. Ukrajinské médiá neskôr informovali, že išlo zrejme o granát.

Zalužnyj uviedol, že odkedy Rusko vo februári 2022 napadlo Ukrajinu, Časťakov "zasvätil svoj život ukrajinským ozbrojeným silám a boju proti ruskej agresii". Tento prípad sa už začal vyšetrovať, dodal.

Ukrajinský ministra vnútra Ihor Klymenko neskôr na sociálnej sieti Telegram oznámil, že išlo zrejme o nehodu. Prvotné informácie podľa neho naznačujú, že Časťakov dostal od kolegov na narodeniny granáty, pričom jeden z nich vybuchol, keď ho major ukazoval svojmu synovi. "Bol to nový model západných granátov," uviedol Klymenko.

Dodal, že polícia našla v byte Časťakova ďalších päť takýchto nevybuchnutých granátov, ktoré budú poslané na expertízu. Okrem toho vyšetrovatelia už našli aj kolegu, ktorý granáty majorovi daroval.

"Vyzývam na nešírenie neoficiálnych informácií. Prebieha vyšetrovanie, počkajme na jeho závery," uviedol šéf rezortu vnútra.

Časťakov po sebe zanechal manželku a štyri deti. Jeden z jeho synom pri incidente utrpel vážne zranenia, píše agentúra DPA.

--

Zelenskyj: Teraz nie je pravý čas na voľby

Kyjev 6. novembra (TASR) - Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondelok povedal, že nie je pravý čas na voľby na Ukrajine. Reagoval na debatu vedúcich predstaviteľov krajiny o možnosti usporiadať v roku 2024 prezidentské voľby.

"Musíme uznať, že teraz je čas na obranu, čas na boj, od ktorého závisí osud tohto štátu a ľudí," uviedol prezident v každodennom videopríhovore. Dodal: "Som presvedčený, že teraz nie je pravý čas na voľby."

Podľa neho je nezodpovedné viesť rozhovory o usporiadaní volieb na Ukrajine v čase vojny a vyzval na jednotu, nie rozdeľovanie a na vyhýbanie sa nezmyselným politickým diskusiám.

Podľa neho je životne dôležité sústrediť sa na vojenské výzvy a na snahu vytlačiť ruských okupantov z jednej pätiny ukrajinského územia.

Voľby sú počas stanného práva, ktoré platí na Ukrajine, zakázané. Zelenskyj však zvažoval, či navrhne špeciálne ustanovenia, ktoré by umožnili konanie volieb - potrebné by boli zmeny zákona a zahraničná pomoc, aby sa zaplatil celý volebný proces. V minulosti uviedol, že by sa v prípade volieb uchádzal o druhé funkčné obdobie.

Ukrajinský minister zahraničných vecí Dmytro Kuleba cez víkend vyhlásil, že prezident zvažuje argumenty za a proti voľbám počas vojny. Upozornil, že prípadné voľby by boli náročné, pretože obrovský počet Ukrajincov je v zahraničí a vojaci bojujú na fronte.

Aj parlamentné voľby, ktoré sa mali konať minulý mesiac, boli preto zrušené.

31.10.23

Forbes: Ukrajinci pre nedostatok techniky skladajú tanky z vrakov iných tankov

Ukrajinská armáda v dôsledku utrpených strát pociťuje akútny nedostatok vojenskej techniky, čo núti opravovne montovať tanky z častí rôznych ďalších poškodených vozidiel.

V americkom časopise „Forbes“ na to upozornil vojenský analytik David Axe.

Napísal o jednom z týchto tankov, ktoré videl počas návštevy 4. tankovej brigády ukrajinských ozbrojených síl. V článku sa píše, že mechanici tejto vojenskej jednotky dokázali kompletne skonštruovať tank T-72 z vrakov minimálne troch vozidiel.

Objasnil, že mechanik skombinoval vežu z T-72B1, trup z T-72B3 a hnacie koleso z T-62.

„Tento monštrózny tank-Frankenstein poukazuje na rastúci nedostatok tankov na Ukrajine,“ dodal Axe.

https://www.forbes.com/sites/davidaxe/2023/10/31/ukraines-4th-tank-brigade-has-a-frankensteins-monster-t-72-that-mixes-and-matches-parts-from-three-tanks/?sh=767b70d035c4

------

4.11.23

Střely jako od Frankensteina. Ukrajinu má ochránit podivuhodný experiment

S blížící se zimou Kyjev nutně potřebuje posílit protivzdušnou obranu, aby ochránil kritickou infrastrukturu před ruskými údery. Země tak experimentuje i s novými kombinacemi západních a východních zbraní.

Ukrajinské zázemí čeká v důsledku ruské agrese velmi pravděpodobně znovu těžká zima. Omezit dopad ruského bombardování a ostřelování by měly poprvé i zvláštní „hybridy“, systémy, které kombinují západní a sovětskou techniku.

Američtí představitelé program oficiálně nazývají „FrankenSAM“. Titul, který se poprvé objevil v článku NY Times, je složeninou slov Frankenstein a anglické zkratky „SAM“, která označuje střely země-vzduch, tedy střely odpalované ze země proti letadlům, dronům a jiným střelám.

Doktor Frankenstein dokázal oživit tvora složeného z nesourodých částí – a o něco velmi podobného se pokouší i projekt pro Ukrajinu. „Frankenstřely“ mají přispět k zaplnění kritických mezer v ukrajinské protivzdušné obraně.

Dvě varianty této improvizované protivzdušné obrany – jedna spojuje sovětské odpalovací zařízení Buk a americké rakety Sea Sparrow, druhá radary sovětské výroby a americké rakety Sidewinder – byly v posledních několika měsících otestovány na vojenských základnách ve Spojených státech a podle úředníků mají být na Ukrajinu dodány letos na podzim.

Staré a nové

Od začátku války bylo jasné, že ruské letectvo bude mít v tomto konfliktu jasnou převahu. Ovšem jeho role nebyla nikdy příliš veliká, především zkraje konfliktu. Ruské letectvo neutrpělo příliš veliké ztráty, do bojů také ovšem příliš nepromlouvalo.

Ukrajinská protivzdušná obrana, která byla v sovětské tradici mnohem početnější, než je zvykem u západních armád, ho dokázala udržet mimo svůj vzdušný prostor. V posledních letech role ruských letadel roste, ale jen proto, že mají konečně k dispozici zbraně, které jim umožňují působit zpoza bojové linie. Jinak Rusové musí spoléhat na údery řízenými střelami a stále častěji také kamikadze drony.

Už dlouho je ovšem jasné, že ukrajinská obrana nemůže bez zásadní obnovy protivníkovi odolávat. Především poté, co Rusko loni spustilo rozsáhlou kampaň s cílem zdecimovat ukrajinskou klíčovou civilní infrastrukturu, začaly západní země na Ukrajinu postupně posílat vlastní a většinou moderní protivzdušné systémy.

Kyjev díky tomu disponuje protivzdušnými systémy typu SAMP/T, Iris-T, NASAMS, Patriot, Avenger nebo stroji Gepard s radarem řízenými kanóny, které se hodí zejména pro boj proti dronům. Spojenci také Ukrajině dodali více než 2000 z ramene odpalovaných střel Stinger.

Ukrajinci uvádějí, že využívají systému několikavrstevné PVO. Na vnějších vrstvách používají levnější obranné prvky s menším dostřelem, tedy protiletecké střely odpalované z ramene a obecně systémy s menším dosahem a levnější municí. V dalších vrstvách jsou pak rozmístěny drahé protivzdušné systémy s dlouhým dostřelem.

Primárním problémem ukrajinské protivzdušné obrany ovšem není kvalita, nýbrž kvantita.

Co budeme střílet?

Řada systémů se na Ukrajině ve své roli velmi dobře osvědčuje, od německou armádou původně už vyřazených Gepardů přes nové a zatím nevyzkoušené systémy jako NASAMS a Iris-T až po už relativně vyzkoušené Patrioty.

Ovšem západní státy nikdy nepočítaly s tím, že by jejich protivzdušná obrana vedla roky trvající vzdušnou válku, a tak jejich zásoby munice i samotných zařízení jsou jen malé. Západní doktrína počítá obecně s tím, že NATO bude mít naprostou leteckou převahu, a protivník brzy tedy nebude mít co odpalovat.

Původní ukrajinské systémy sovětské provenience (některé modernizované, některé ne) jsou sice stále poměrně početné, ale také jich postupně ubývá. A střely pro ně se už vůbec nevyrábějí, nebo se vyrábějí především v Rusku.

Přitom nikdo příliš nepochybuje o tom, že Rusko znovu obnoví útoky na energetickou, vodárenskou a teplárenskou infrastrukturu Ukrajiny. Útoky se mimo jiné postaraly o to, že Ukrajina nemohla být producentem elektřiny v době, kdy se Evropa potýkala s vysokými cenami energií. Moskvu zase tolik nestály, odčerpávaly síly (tedy hlavně protivzdušnou obranu) z fronty a udržovaly Ukrajince v napětí a nervozitě.

Z ruského hlediska tedy nejspíše nešlo o neúspěch a není důvod v nich nepokračovat – zvláště když obyvatelé Ukrajiny budou válkou letos nepochybně unavenější než před rokem.

V tomto ohledu mimochodem není vůbec dobrou zprávou, že Rusko v průběhu října výrazně omezilo počty odpalované munice na ukrajinské cíle. Nejspíše to neznamená nic jiného, než že si připravuje zásoby střel na zimní kampaň. Ochrana ukrajinského vzdušného prostoru je tak klíčovou prioritou příštích měsíců.

Nejen ukrajinští představitelé si tak už delší dobu uvědomují, že je zapotřebí najít nějaké řešení. Dostatečně silné letectvo, aby dokázalo střely zastavovat stíhačkami, Ukrajina v dohledné době mít nebude. Jediným řešením je tedy posílit pozemní protivzdušnou obranu.

Dejte nám svůj „šrot“

Ukrajinci nakonec navrhli jiné logicky se nabízející řešení. Na konci roku 2022 požádali spojence, aby jim pomohli najít střely pro přibližně 60 protivzdušných systémů Buk ze sovětské éry, které leží nečinně v kyjevském arzenálu. Věděli přitom, že získat munici ruské výroby, která by se do systémů Buk hodila, nepůjde. A tak navrhli odpalovací zařízení přestavět na střely standardu NATO.

Ukrajina se údajně nabídla, že v zájmu času zbraně sami zkonstruují, protože cítili časovou tíseň. Američtí inženýři podle zdrojů NY Times trvali na tom, že práci provedou sami. V lednu 2023 Pentagon souhlasil s tím, aby pro tento projekt byly použity střely RIM-7 Sea Sparrow.

Jde o střely, které mají svůj původ už v 60. letech. Jsou určeny pro bojové lodě, na kterých sloužily především jako ochrana proti řízeným střelám s plochou dráhou letu. Nemají velký dolet (cca 20 km), ale mohou zasahovat i proti rychle se pohybujícím cílům. Navíc používají stejný princip navádění jako původní střely pro Buk: tedy navádí je radar umístěný přímo na odpalovacím zařízení. Samotné střely vlastní radar nemají.

Ze slov ukrajinských představitelů se zdá, že Ukrajina zatím do Spojených států poslala 22 těchto zařízení. Pět už se jich po renovaci vrátilo zpět na Ukrajinu, zbytek by snad měl být upraven do konce roku. O jak veliké úpravy jde (co vše se tedy mění), to není z oficiálních prohlášení jasné. Protože Buk a Sea Sparrow jsou si principem tak podobné, snad by nemusely být veliké a mohlo by jít především o to, jak zajistit bezpečnou komunikaci střely s naváděcím radarem sovětské výroby.

Druhou „Frankenstřelou“, která už by snad také měla být na Ukrajině, je kombinace neupřesněného radaru sovětského původu s americkou leteckou střelou Sidewinder, konkrétně verze AIM-9M. To je už poměrně zastaralá varianta dodnes široce používané střely vyvinuté původně pro americké stíhací stroje. Podobně se už na Ukrajině používají původně letecké střely ASRAAM.

V tomto případě půjde o zbraň krátkého dosahu, řádové nejspíše jednotek kilometrů, u které se munice navádí sama na tepelnou stopu cíle. Jediné, co musí obsluha systému s touto střelou udělat, je správně střelu nasměrovat, nechat její hlavici zaměřit a stisknout tlačítko pro odpálení.

Zajímavé je, že ukrajinští představitelé mluví o propojení se sovětským radarem. Střela ho sice k navádění nepotřebuje, ale může pomoci snadno odhalit cíl a lépe „ukázat“ cíl samotnému Sidewinderu.

Ukrajinský Patriot?

Třetí zmíněná „Frankenstřela“ je stále údajně ve fázi zkoušek. Zatím podle NY Times prošla první ostrou zkouškou zničení cvičného cíle. O její technické podobě víme nejméně, jen to, že kombinuje střely pro systém Patriot „se staršími ukrajinskými radarovými systémy domácí výroby“.

Šlo by tedy jednoznačně o nejvýkonnější z vyvíjených systémů. První by měl na Ukrajinu dorazit letos v zimě spolu s dalšími střelami „a dalšími součástmi systému Patriot“. Ale o tom, jak přesně funguje, můžeme jen spekulovat.

Dvě odpalovací vozidla systému Patriot. Na snímku není radar a velitelské stanoviště, které jsou jádrem systému. Při nasazení se jednotlivé části baterie staví v takové vzdálenosti od sebe, aby je nebylo možné zničit jediným úderem.

Pro střely Patriot se testuje systém (tzv. RIG-360), který umožňuje jejich propojení s v podstatě jakýmkoliv typem moderního radaru. Není ovšem známo, že by se skutečně zkoušel s jiným sledovacím zařízením, než jaké Patriot používá. Ukrajina ovšem disponuje vhodným radary vlastní výroby, které jsou plně digitalizované, například 80K6KS1 Feniks.

Takové řešení by mohlo pomoci vyřešit jeden ožehavý problém: přesun každého Patriotu je pro západní země velmi obtížným rozhodnutím, protože systémů je k dispozici jen málo. V současnosti mají ozbrojené síly USA jen 60 systémů.

Ale baterie Patriotů sestávají vždy z několika různých zařízení s různými úkoly. Základem celého systému jsou radary, kromě nich jsou ale v každé baterii odpalovací zařízení a různá podpůrná vozidla. Pokud by Ukrajina měla vlastní radary, mohli by spojenci ze svých systémů „ukrajovat“, aniž by přitom o ně (a především o jejich schopnosti) úplně přišli. Nikdo jiný (snad) nebude v dohledné potřebovat tolik munice pro Patrioty jako Ukrajina.

Ukrajinskou protivzdušnou obranu v poslední době posílila ještě jedna nová zbraň, která ovšem není úplně „hybridní“, byť ji Pentagon zahrnuje do projektu FrankenSAM. Jde o starší americký systém Hawk, jehož první bojové záběry se objevily 23. října. O jeho dodání se mluví už měsíce, a to hned z několika zemí, které ho v minulosti používaly či používají.

Několik systémů darovalo Ukrajině Španělsko. Přinejmenším některé z nich ovšem na Ukrajinu došly bez radarů, které se podařilo získat v dalších měsících (snad ze Švédska).