Najlepší
Re: Česká republika
Soud zrušil osvobozující verdikt nad učitelkou, která popírala ruské zločiny
25. října 2023
Soud zrušil osvobozující rozsudek nad učitelkou Martinu Bednářovou, která při výuce zpochybňovala ruské válečné zločiny na Ukrajině. Věc vrátil k dalšímu projednání a zkoumání, zda češtinářka nenaplnila skutkovou podstatu trestného činu popírání genocidia. Bednářová při odchodu z jednací síně odmítla žádost o reakci - novinářům řekla, že by to bylo „házení perel sviním“.
„Máme za to, že nalézací soud se nevyrovnal se všemi aspekty případu,“ zdůvodnila dnešní usnesení předsedkyně senátu pražského městského soudu Hana Chaloupková. Připomněla, že podle evropské judikatury lze na učitele pohlížet přísnější optikou co se týče svobody projevu a jejího omezení.
„Učitel by měl mít vyšší míru odpovědnosti za to, co veřejně říká a zejména co říká před žáky,“ zmínila.
Tématu Ruska a Ukrajiny se Bednářová věnovala v hodině slohu počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku ruské invaze. Podle obžaloby se ve třídě osmáků snažila ospravedlnit válečné zločiny proti míru tak, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace.
Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uváděla také, že ukrajinské nacistické skupiny na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy včetně dětí například tím, že je upalovaly a stahovaly zaživa z kůže. Někteří žáci učitelce oponovali a její výklad si nahráli.
Bednářová vinu odmítá. Při středečním zasedání nehovořila a nekomentovala ho ani následně. „Promiňte, ale médiím, který nejsou schopný dát dohromady pravdivý ani nadpis článku, nebudu dávat žádné vyjádření,“ řekla žena, která se hájí mimo jiné tím, že její výroky zazněly při hodině mediální gramotnosti.
V minulosti také uvedla, že téma zvolila v souladu s pokynem ministerstva školství. Na svých výrocích trvá, novináři podle ní o situaci na Ukrajině lhali. Její advokát Josef Kulhavý míní, že věc vůbec nepatří před trestní soud. „Trestní právo není lék, kterým lze léčit neduhy této společnosti,“ prohlásil.
Obvodní soud pro Prahu 6 ženu letos v červnu osvobodil s tím, že nespáchala trestný čin. Konstatoval tehdy, že Bednářovou nelze soudit za názor, který projevila. Zmínil ústavně zaručenou svobodu slova, která převážila nad tím, že obžalovaná zvolila k ovlivňování svých žáků nevhodné metody.
„Jsem naprosto konsternovaná, jak se obžaloba snaží zlikvidovat celoživotního kantora. Záležitost, která se táhne rok a půl, má vliv na mě i mou rodinu, mého tatínka a nezletilého syna,“ řekla v červnu před soudem Bednářová.
Podle odvolacího senátu ale bude obvodní soud muset přihlédnout ke skutečnosti, že obžalovaná se skutku dopustila jako učitelka v základní škole a výroky pronesla v hodině povinného předmětu, kterou žáci nemohli opustit.
Bude zapotřebí zkoumat celý kontext věci, tedy dění, jež předcházelo pořízení nahrávky, i následný dopad na žáky. Senát rovněž zdůraznil, že Bednářová má vysokoškolské vzdělání, které zahrnuje i to, jakým způsobem si získávat informace.
Státní zastupitelství pro češtinářku původně žádalo podmíněný trest a pětiletý zákaz práce s dětmi. Nyní se domáhá vyslovení viny s tím, že od uložení trestu by bylo možné upustit, pokud by žena projevila nad svým skutkem lítost.
„Vybočila z řádného výkonu učitelství, relativizovala válečnou agresi a nepravdivé informace vydávala za pravdivé,“ shrnul státní zástupce Aleš Cimbala, podle nějž poslední dva důvody spadají pod trestní řízení. Dodal, že výrok o vině by měl výchovný efekt.
Daný trestný čin spáchá podle trestního zákoníku člověk, který „veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo nacistické, komunistické nebo jiné zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny nebo zločiny proti míru“. Pachatelům hrozí odnětí svobody na šest měsíců až tři roky.
Zora
Re: Česká republika
Podezřelý batoh, pak divný barel. Policie zavřela Staroměstské náměstí v Praze
24. 10. 2023
Staroměstské náměstí v historickém centru Prahy v úterý odpoledne musela policie uzavřít kvůli dvěma podezřelým nálezům. Nejdřív pyrotechnik zkoumal batoh u pomníku Mistra Jana Husa, pak se našel podezřelý barel u mariánského sloupu.
O zásahu policie informovala na síti X. „Policisté uzavřeli velkou část Staroměstského náměstí pro veřejnost. Důvodem je nález podezřelého zavazadla,“ uvedla policie.
Zavazadlo mělo ležet u bronzového sousoší památníku Mistra Jana Husa. Na místě zásahu byl vidět policejní pyrotechnik, který nesl v ruce batoh. Později se ukázalo, že se nejednalo o nic nebezpečného.
Tím ale akce neskončila, vzápětí totiž policie hlásila další podezřelý předmět, tentokrát barel s neznámou chemikálií u mariánského sloupu. Na něj se přijel podívat specialista chemik, načež se z toho vyklubala nádoba s vodou na zalévání kytek. Podezření ale zprvu vyvolaly technické značky na nádobě.
Zásah policie krátce před 17:00 ukončila – a život na značně frekventovaném a turisty vyhledávaném místě v srdci metropole se mohl vrátit do zaběhnutých kolejí.
Zora
Re: Blízky východ
Americké základny v plamenech: Masivní útok raketami a drony na vojenské objekty USA v Sýrii a Iráku
24.10.23
Sýrie:
Okupační základna v ropném a plynovém poli Al-Omar se ocitla pod palbou.
Okupační základna v al-Tanfu se ocitla pod palbou.
Třetí okupační základna se ocitla pod palbou.
Základna Al-Shaddadi se ocitla pod palbou.
Prohlášení Islámského odporu v Iráku bude brzy zveřejněno, informovala místní média.
Zora
Re: Knihy - tipy
Momentálne mi zostáva niekoľko kapitol v knihe Jána Šafina: Chazarský golem I.
Autor sa snaží nájsť odpoveď na otázku, kde, kedy a ako žili Chazari, kedy prestali byť tolerantní k iným náboženstvám multietnického zoskupenia Chazarskej ríše a kedy prví Chazari konvertovali na judaizmus ...
Pozor, nie je to "lacná konšpirácia", ale seriózny vedecký výklad s uvedením zdrojov a poznámkovým aparátom.
Napriek tomu sa mi číta ľahko ako napínavý román.
--
"Kto teda sú títo Chazari? Len prehnane mystifikovaný národ, ktorý sa ocitol na priesečníku starých kultúr po dlhom putovaní z východných stepí?"
https://obchod.infovojna.bz/produkt/jan-safin-chazarsky-golem
Zora
Re: Zprávy z Izraele
No tak jedny klany si ho naplánovaly a druhé řekly, že tak max. 70 let... Realita je taková, že USA při své bídě přestávají být schopny finančně a politicky Izrael podporovat a blíží se čas jejich odchodu z blízkého východu. Vzhledem k tomu jak USA na Izraeli lpí, je zřejmě, že maximální škody a zdroje ztratí právě USA, jelikož právě kvůli různým mocným klanům, je odmítnutí podpory Izraeli politicky nemyslitelné - a tak se bude podporovat a podporovat, možná to USA bude stát i nějakou tu loď a problémy s ropou, a nakonec se to zvrtne jen v porcování Izraelského medvěda.
Evropa vůbec není v postavení, kdy by mohla Izareli nabízet nějakou reálnou podporu, jednoduše protože migranti.
Otázka - kdo stojí za Hamasem? Není to ta síla, která má zařídit ten vysněný chalifát? Přičemž i ten západoevropský minimálně?
Kaktus
Jarda Dušek to myslí dobre. O živote na morfíne, zmŕtvychvstaní, uzdravení bez liekov
Rozhovor s Barou Fejfarovou nielen o tom ako vstala hrobarovi z lopaty, stoji si to zato, si to vypocut. Myslim, ze moderatorka miestami nestihala.
Kancelar
Re: Správy zo Slovenska
3.10.23
Ústavný súd: Časť Trestného zákona o prepadnutí majetku je v rozpore s ústavou
Časť Trestného zákona týkajúca sa povinného trestu prepadnutia majetku je v rozpore s Ústavou SR. Rozhodol o tom v utorok Ústavný súd (ÚS) SR. Dve ustanovenia Trestného zákona napadla v roku 2021 skupina poslancov Národnej rady SR, prevažne za stranu Smer.
„Ústavný súd dospel k záveru, že povinnosť súdu uložiť v taxatívne vymedzených prípadoch trest prepadnutia majetku nie je spôsobilá učiniť zadosť referenčným normám, princípom ústavy a relevantnej judikatúre Európskeho súdu pre ľudské práva a Súdneho dvora,“ uviedol predseda ÚS Ivan Fiačan. „Takáto povinnosť totiž odporuje princípu primeranosti trestov, keďže požiadavku uloženia trestu, ktorý je v konkrétnych okolnostiach veci primeraný a spravodlivý, nahrádza nevyvrátiteľnou domnienkou, že v taxatívne určených prípadoch je primeraným a spravodlivým vždy iba trest prepadnutia majetku,“ skonštatoval.
ÚS pritom vo všeobecnosti nepovažuje za opodstatnené vylučovať trest prepadnutia majetku z katalógu dostupných represívnych nástrojov, pokiaľ spĺňajú základné ústavné parametre. Nesmie však ísť o spôsob, ktorý sa požiadavkám primeranosti celkom zjavne vymyká. Na otázku o účinkoch rozhodnutia ÚS Fiačan uviedol, že „derogačný nález ÚS sa nedotýka právoplatných a vykonaných trestov prepadnutia majetku“.
Príslušné ustanovenia Trestného zákona určujú, že súd je povinný uložiť trest prepadnutia majetku v daných prípadoch. Tie sa týkajú drogovej trestnej činnosti, legalizácie výnosu z trestnej činnosti, založenia a podporovania zločineckej a teroristickej skupiny, prijímania úplatku či podplácania. Prepadnutie sa pritom týka aj legálne nadobudnutého majetku.
Poslanci v podaní na ÚS namietali, že napadnuté ustanovenia „odnímajú súdu výlučnú právomoc rozhodovať o treste, keď túto právomoc nahrádzajú obligatórnou povinnosťou uložiť trest prepadnutia majetku bez zohľadnenia zásad ukladania trestov“. Takto uložený trest činia potenciálne krutým, resp. neprimeraným a nespravodlivým. Zároveň podľa poslancov takýto trest môže v konkrétnych okolnostiach veci predstavovať neprimeraný zásah do vlastníckych práv.
Na prepadnutie majetku v prospech štátu bol v roku 2019 v medializovanej kauze neodvedenia dane a poistného odsúdený podnikateľ Ladislav Bašternák.
15.10.23
Povinné prepadnutie majetku nepatrí do právneho štátu
Ústavný súd po viac ako dvoch rokoch od podania návrhu skupiny poslancov konečne rozhodol o neústavnosti trestu povinného prepadnutia majetku. A rozhodol správne. Súdy boli doteraz povinné pri uznaní viny z niektorých trestných činov uložiť trest prepadnutia celého majetku páchateľa – aj v prípadoch, keď mal majetok legálny pôvod.
Prekvapivo dlhé trvanie tejto zjavnej nespravodlivosti ukončil až Ústavný súd. Po rovnako prekvapivo dlhom posudzovaní pomerne jednoduchej záležitosti vyhlásil dané ustanovenie Trestného zákona za protiústavné, pretože odporuje princípom právneho štátu.
/zamknutý článok/
Zora
Re: U Nového Zélandu se srazil člun s velrybou. Pět lidí zemřelo
Pôvodní obyvatelia Austrálie odsúdili výsledky referenda o uznaní práv
Sydney 23. októbra (TASR) - Vodcovia pôvodných obyvateľov Austrálie v pondelok prelomili svoje doterajšie mlčanie a vyjadrili sa k výsledkom nedávneho referenda, pričom odsúdili "hanebnú" väčšinu voličov, ktorí sa postavili proti prelomovému návrhu na zmenu ústavy v prospech pôvodných obyvateľov.
Ako informovala agentúra AFP, referendom sa prejavili hlboké rasové rozdiely v radoch obyvateľstva, ktoré sa v záväznom plebiscite vyslovilo proti uznaniu práv pôvodných obyvateľov v ústave.
Mnohí domorodí lídri sa po zverejnení výsledkov hlasovania utiahli do "týždňa ticha", aby získali čas na vyrovnanie sa s tým, čo považujú za odmietnutie zo strany bielej väčšiny Austrálie.
Toto mlčanie teraz prerušili v otvorenom liste adresovanom vláde, v ktorom kritizujú postoj miliónov Austrálčanov, pričom ho označujú za hanebný. Konštatujú, že z výsledku referenda "sa nedá vyčítať nič pozitívne", a avizujú, že sa nezmieria s tým, že krajina im "nepatrí".
Iniciátori otvoreného listu tiež odhalili plány na vytvorenie vlastného poradného orgánu, ktorý by naprával krivdy spáchané na pôvodných obyvateľoch.
Ak by sa referendum skončilo výsledkom pozitívnym pre komunitu pôvodných obyvateľov, takýto poradný orgán na riešenie sociálnych i politických nerovností, ktoré trápia domorodé komunity, by vznikol oficiálne a slúžil by na pomoc parlamentu.
Austrálsky stredoľavicový premiér Anthony Albanese inicioval referendum o zmene ústavy v prospech pôvodných obyvateľov v snahe zjednotiť krajinu a riešiť historické krivdy. Hlasovanie však namiesto toho odhalilo rasové rozdiely, ktoré pretrvávajú aj viac ako dve storočia po britskej kolonizácii.
Albanese po referende prisľúbil, že jeho vláda bude pokračovať v úsilí o uznanie pôvodného obyvateľstva - hoci nie je jasné, aké možnosti zostávajú.
Výsledok referenda spomalil aj plány na uzavretie zmlúv s pôvodným obyvateľstvom na úrovni štátov Queensland a Nový Južný Wales.
Domorodí Austrálčania sú považovaní za jednu z najstarších kultúr na svete. V porovnaní s ostatnými obyvateľmi Austrálie je v súčasnosti v ich komunite oveľa väčšia pravdepodobnosť, že zomrú mladí, budú žiť v chudobe alebo skončia vo väzení, podotkla AFP.
Zora
Re: Zprávy z Latinské Ameriky
Brazília schválila návrh zákona obmedzujúceho práva domorodcov na pôdu
Brazília 28. septembra (TASR) - Brazílsky Senát v stredu schválil návrh zákona, ktorý obmedzuje práva pôvodných obyvateľov na pozemky svojich predkov. Stalo sa tak napriek nedávnemu rozhodnutiu Najvyššieho súdu, ktorý snahy tohto druhu vyhlásil za protiústavné.
Ako vo svojej správe vysvetľuje agentúra AFP, jadrom sporu je "argument o časovom rámci". Na základe tejto tézy sa uznávajú práva pôvodných obyvateľov len na tie územia, kde ich predkovia žili alebo si ich nárokovali v roku 1988, keď bola ratifikovaná súčasná ústava brazílskej federácie.
Pôvodní obyvatelia však namietajú, že na niektorých z území, ktoré sú predmetom sporu, v roku 1988 nemohli žiť, pretože z nich boli z úradnej moci vyhnaní - napr. aj počas vojenskej diktatúry, ktorá vládla Brazílii od 60. do 80. rokov 20. storočia.
Najvyšší súd sa so stanoviskom pôvodných obyvateľov stotožnil a zákon, ktorý argumentuje časovým rámcom, označil za protiústavný.
Horná komora brazílskeho parlamentu ho však v stredu pomerom hlasov 43 k 21 odobrila.
Ide o návrh zákona, ktorý v roku 2022 schválila Poslanecká snemovňa a ktorý obhajuje vplyvná brazílska agropodnikateľská lobby.
Podľa agentúry AFP toto hlasovanie v Senáte svedčí o konflikte medzi zákonodarnou mocou a Najvyšším súdom, ktorý jeho odporcovia pravidelne kritizujú za údajné zasahovanie do "legislatívnych" záležitostí.
Predseda Senátu Rodrigo Pacheco však tvrdenia o konflikte medzi parlamentom a Najvyšším súdom rozhodne odmietol.
Fakt, že Najvyšší súd vyhlásil tézu o časovom rámci za protiústavnú, je - podľa AFP - zlomovým bodom v búrlivých diskusiách o práve pôvodných obyvateľov Brazílie na pôdu ich predkov a má aj dôsledky pre ochranu životného prostredia.
Zo záverov početných vedeckých štúdií totiž vyplýva, že chránené pôvodné rezervácie sú jedným z najlepších spôsobov, ako bojovať proti odlesňovaniu a spolu s ním aj proti klimatickým zmenám.
Zora
Re: Správy z Ukrajiny
24.10.23
Zelenskému končí prezidentský mandát. Čeká ho těžké rozhodnutí
Za normálních okolností by se na Ukrajině na jaře 2024 konaly prezidentské volby. Pro Zelenského to znamená nepříjemné dilema - válečné volby jsou téměř nemyslitelné, ale ani setrvání ve funkci bez nich není bez rizik.
Konání prezidentských voleb na Ukrajině ve standardním termínu v březnu 2024 překáží celá řada problémů spojených s válkou, jejíž konec je v nedohlednu.
Prezident Volodomyr Zelenskyj je přesto nevyloučil a uvedl, že například s pomocí EU a USA, které by zaštítily jejich transparentnost, jsou volby možné, přestože by jejich konání bylo mimořádně náročné.
Ukrajinský prezident je totiž v zapeklité situaci. Volby jsou pro něj na jednu stranu logistickou noční můrou i osobním rizikem. Jeho moc ale může paradoxně ohrozit právě i to, že bude pokračovat ve vládnutí bez nich.
Nepravděpodobné, ale možné
Analytici se shodují, že pravděpodobnější variantou vývoje je pokračování v prodlužování válečného stavu a odložení voleb.
Vzhledem k tomu, že válka do jara nejspíš neskončí, není pravděpodobné, že na Ukrajině dojde ke zrušení válečného stavu. Po úpravě volebního zákona by ale i přesto mohly být volby uskutečnitelné.
Momentálně to podle podle analytika Igora Popova z think tanku Ukrainian Institute for the Future na Ukrajině vypadá tak, že volby „nikdo nechce“.
„Lidé chápou, že by to bylo problematické. Podle průzkumů je proti volbám většina veřejnosti, připravená na to není ani opozice a jasně se na odložení voleb shoduje i odborná komunita. Vznikla proti tomu dokonce petice respektovaných nevládních organizací, v níž proti konání voleb za války vystoupila stovka expertů,“ řekl Popov Seznam Zprávám.
S nadsázkou dodal, že jediný, kdo chce válečné volby na Ukrajině, je americký senátor Lindsey Graham, který Zelenského ke konání voleb vyzval, a Kreml.
Odložení voleb je pravděpodobnější variantou i podle Ruslana Bortnika, politologa a ředitele Ukrajinského institutu politiky. Politické faktory, které hrají proti volbám, jsou totiž podle něj jednoduše o hodně silnější než tlaky, které působí na vládu, aby usilovala o uskutečnění voleb v řádném termínu.
Za nepravděpodobné konání voleb, do té doby, než skončí válečný stav, označila v nedávno publikovaném rozhovoru Seznam Zpráv i analytička Orysia Lutsevych z britského think tanku Chatham House.
Popov a Bortnik se nicméně shodují, že ani jedna varianta pro Zelenského není dobrá. Ukrajinský prezident si musí vybírat menší zlo, což ostatně může být i důvodem, proč s definitivním stanoviskem ohledně voleb otálí.
Logistická noční můra
Nejzřejmější důvod, proč jsou válečné volby na Ukrajině problematické, je logistický.
Na to ostatně upozorňuje i Zelenskyj, který zmínil například překážku v podobě nemožnosti zajištění možnosti hlasovat pro Ukrajince žijící na území okupovaném Ruskem, zajištění bezpečnosti celého procesu a jeho finanční náročnosti.
Problémů je ale mnohem víc.
Složité by bylo například i zajištění hlasování pro vojáky bojující na frontě a také uprchlíků v zahraničí. „Při volbách v roce 2019 v zahraničí na diplomatických úřadech Ukrajiny po celém světě volilo 50 tisíc lidí. Teď jich jsou po Evropě rozprchnuté miliony,“ upozornil Popov.
Znamená to podle něj, že pokud by Ukrajina nechtěla právo na volby těmto lidem upřít, musela by přejít ke korespondenčním či online volbám, což je podle něj na Ukrajině vnímáno jako kontroverzní způsob voleb a vystupuje proti tomu i opozice.
„Neumím si představit, že by nám bylo v evropských státech, a třeba i u vás v České republice, povoleno otevřít řekněme sto volebních místností po celé zemi. Kdo by převzal odpovědnost za veškeré bezpečnostní a organizační problémy?“ vylíčil Popov nereálnost standardního procesu voleb v zahraničí.
Bortnik připomněl, že dalším silným faktorem proti konání voleb jsou obavy z ruských pokusů o jejich narušení nejen fyzickými útoky, ale i informační válkou. Zelenského podle Bortnika nicméně od podpory k vypsání voleb ve standardním termínu mohou odrazovat i čistě osobní politické motivace.
Volbami by podle Bortnika Zelenskyj v první řadě riskoval prohru, která sice hrozí spíš v parlamentních volbách. I na ty by ale v případě, že by se volil prezident, muselo dojít. Jejich řádný termín je totiž dokonce už letos v říjnu.
Dalším důvodem, proč by volby pro Zelenského nemusely být dobré, je podle Bortnika nutná úprava zákonů, která by Zelenského vládě sebrala možnost kontrolovat mediální a politické aktivity v zemi.
Proč Zelenskyj volby ještě neodpískal?
Proč tedy Zelenskyj říká, že možnost konání voleb je otevřená? A proč by je mohl chtít na jaře opravdu uskutečnit?
Z části může jít podle Bortnika čistě o snahu ventilovat závazek k demokracii. „Zelenskyj neuzurpuje moc, není autoritářský lídr a je připraven jít do voleb hned, jak to podmínky umožní. V situaci, kdy už máme zrušené parlamentní volby a vládní úředníci mluví o nemožnosti uspořádat volby před koncem války, je něco takového důležité,“ řekl politolog. Zelenskyj podle něj svými výroky krotí i všechny, kdo volají po potřebě konání voleb.
Kromě toho podle Bortnika udržování možnosti konání voleb na jaře 2024 dává Zelenského týmu ideální příležitost pro pozorování reakcí ukrajinské opozice. „Pečlivě sledují, kdo se na volby připravuje a jak, kdo je sponzoruje, jaká média je podporují a tak dále,“ řekl.
Parlamentní krize?
Hlavní motivací k podniknutí kroků pro uskutečnění voleb je pro Zelenského samozřejmě šance na vítězství, které by mu přineslo novou kredibilitu a ulevilo od případných nařčení z autoritářství a podle Bortnika dopřálo i „volné ruce“ v případě, že by se v budoucnu rozhodl učinit nějaké u veřejnosti nepopulární kroky.
„Na jedné straně Zelenskyj nechce pořádat špatné volby. Na straně druhé nechce, aby došlo k politické krizi kvůli tomu, že třeba vyšší počet poslanců začne zpochybňovat legitimitu jeho mandátu,“ upozornil na stejný problém Popov.
„V naší ústavě stojí, že parlament i prezident se volí na pět let. Pokud parlament dokončí pětiletou lhůtu v době, kdy platí válečný stav, lhůta se automaticky prodlužuje. U prezidenta to ale v ústavě takto striktně napsané nemáme,“ řekl Popov.
Toto legislativní vakuum a otázka legitimity Zelenského setrvání ve funkci i po skončení pětiletého mandátu podle Popova zatím není předmětem veřejné diskuze. Není ale vyloučené, že by někdo z opozice v budoucnu „mohl hrát tuto kartu“, což by mohlo skončit až sporem u ústavního soudu nebo rovnou parlamentní krizí.
Jasné rivaly zatím Zelenskyj nemá
Průzkumy ukazují, že Zelenského popularita po ruské invazi významně vzrostla a ještě na začátku tohoto roku jeho počínání schvalovalo nebo „víceméně“ schvalovalo přes 90 % ukrajinské populace.
Popov i Bortnik nicméně upozorňují, že výpovědní hodnota těchto průzkumů pro případné volby nemusí být vysoká. Hodně lidí podle Popova během války politické ratingy nechce vůbec řešit a politiku odkládá až na období po válce, Bortnik zase upozorňuje na to, že procento z populace, které podle průzkumů důvěřuje prezidentovi, se může výrazně lišit od toho, kolik lidí by ho případně bylo ochotno volit.
Podle Popova je Zelenskyj přesto nejpopulárnější politik. Druhou nejpopulárnější osobou, která by teoreticky mohla být Zelenského soupeř, je podle Popova náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Ten ale přinejmenším prozatím není politickým rivalem.
„Armáda je od politiky oddělená a vojenští představitelé nemohou kandidovat ve volbách. Navíc když máme válku, bylo by opravdu podivné, kdyby hlavní velitel armády šel do souboje s prezidentem,“ řekl Popov.
Podle Bortnika se nedá říct, že by si Zelenskyj v prezidentských volbách mohl být jistý snadným vítězstvím a prohra je pro něj reálným rizikem. O případném soupeři a jeho šancích podle něj nicméně rozhodne především další vývoj války.
Zora