Najlepší
Re: Blízky východ
Izrael: Rozhodnutie Slovinska uznať Palestínu je odmenou pre Hamas
Tento týždeň oficiálne uznali palestínsky štát Španielsko, Nórsko a Írsko.
Autor TASR
dnes 20:07
Tel Aviv 30. mája (TASR) - Izraelský minister zahraničných vecí Jisrael Kac vo štvrtok kritizoval rozhodnutie slovinskej vlády, ktorá podporila návrh na uznanie samostatného palestínskeho štátu. Rozhodnutie označil za "odmenu" pre Hamas a zároveň vyjadril nádej, že slovinský parlament tento návrh neschváli. TASR informuje podľa správy agentúry AFP.
"Rozhodnutie slovinskej vlády odporučiť slovinskému parlamentu uznať palestínsky štát je odmenou Hamasu za vraždenie, znásilňovanie, mrzačenie tiel a stínanie hláv detí. Zároveň posilňuje iránsku os zla, pričom poškodzuje blízke priateľstvo medzi slovinským a izraelským národom. Dúfam, že slovinský parlament toto odporúčanie odmietne," napísal Kac na sieti X potom, čo vo štvrtok slovinská vláda podporila návrh na uznanie samostatného palestínskeho štátu a požiadala parlament, aby ho schválil. Poslanci budú o uznaní palestínskeho štátu hlasovať v utorok.
"Toto rozhodnutie nie je namierené proti nikomu, ani proti Izraelu, je však posolstvom mieru," povedal slovinský premiér Robert Golob.
Tento týždeň oficiálne uznali palestínsky štát Španielsko, Nórsko a Írsko. Slovinsko oznámilo začatie procesu uznania palestínskeho štátu už začiatkom mája. Napokon sa však rozhodlo v procedúrach počkať, čo zdôvodňovalo nádejou v zlepšenie situácie v Pásme Gazy. Golob však tento týždeň oznámil, že proces napokon Ľubľana urýchli vzhľadom na najnovšie izraelské útoky v meste Rafah.
--
Milo
Re: Česká republika
A je to tady vážení!
30.5.24
Česká republika:
Zrušení Benešových dekretů by bylo nejlepší omluvou za poválečná zvěrstva, píše Vít Hartl.
P.S. - nakonec se budeme ještě Němcům omlouvat, vracet majetky a platit reparace. Okno Owertona dokořán.
--
Zrušení Benešových dekretů by bylo nejlepší omluvou za poválečná zvěrstva
30. 5.24
Těžko si lze představit stav mysli po letech válečných útrap. Ale ani ty neomlouvají zvěrstva, kterých se dopustili naši krajané na sudetských Němcích. Benešovy dekrety je třeba zrušit. To by byla jediná dostatečná omluva za vraždy a další zločiny.
Němci prováděli během 2. světové války hrůzné věci. Ale ani to nikoho neopravňuje k odplatě stejné nebo ještě horší, a navíc na lidech, kteří se jich v naprosté většině sami nedopustili. Ale přesně to se u nás událo na základě takzvaných Benešových dekretů těsně po válce. Národní ostudou je to až do dnešních dní.
K sudetským Němcům jsme se po válce chovali jako nacisté k židům. Museli nosit i pásky na rukou s označením N jako Němec.
--
Co jsou to Benešovy dekrety
I když si řada lidí myslí, že je prezident Edvard Beneš vydal až po válce, není to pravda. Jako Benešovy dekrety je označována řada norem, které Beneš podepsal v letech 1940 až 1945, kdy nemohl normy schvalovat řádně zvolený parlament. Jednalo se o právní normy, z nichž některé měly sílu běžného zákona, jiné odpovídaly dokonce zákonům ústavním. Všechny dekrety byly dodatečně schváleny Národním shromážděním 5. března 1946, ale zdaleka ne všechny byly kontroverzní. Jednalo se v podstatě o snahu exilové vlády zachovat právní kontinuitu i na okupovaných územích. Ústavní soud potvrdil platnost v době jejich vzniku, dnes jsou již právně neúčinné.
Deportace, konfiskace a nucené práce
Problematické byly zejména ty, které se týkaly konfiskace majetku deportovaných Němců a Maďarů, kterým bylo prostřednictvím dekretů také odňato československé státní občanství. Zároveň jim byla nařízena pracovní povinnost (muži ve věku 14 až 60 let, ženy ve věku 15 až 55 let). Výjimku měly jen těhotné ženy. Jednalo se o nucené práce, což bylo v rozporu s mezinárodními úmluvami, které Československo přijalo ještě před válkou.
Sudetští Němci často neměli s nacistickou ideologií nic společného a žili běžný život. V horských oblastech navíc mimořádně těžký.
--
Webová encyklopedie o právu Iuridictum k Benešovým dekretům uvádí: „Odpůrci dekretů poukazují na jejich jednoznačně protiústavní obsah, jejich zastánci se dovolávají buď teorie odplaty, nebo tvrdí, že tak staré bezpráví již není účelné napravovat. Faktem v každém případě je, že vyhlášení dekretů znamenalo zánik právního státu a velmi napomohlo nástupu komunistické totality; rozsáhlé vyvlastnění podílů v obchodních společnostech, které komunisté požadovali, bylo provedeno rovněž dekrety presidenta Beneše (v roce 1945).“
Dekrety daly katům pocit beztrestnosti
Pověstná česká holubičí povaha se po válce změnila spíše na krkavčí. A nejvíc bojovní byli obvykle ti, co celou válku mlčeli k německým zločinům, nebo dokonce s Němci aktivně kolaborovali. Tzv. „divoký odsun“ stovek tisíc Němců je i dnes neomluvitelný. Na zločinech se podíleli jak příslušníci Rudé armády, tak českoslovenští vojáci a také civilisté.
Okrádání, znásilňování a vraždy byly běžnou praxí na vyháněném sudetském obyvatelstvu.
--
U vojáků bojujících na východní frontě, kde zažili mnoho těžko představitelných hrůz, lze snad s velkou mírou vstřícnosti jejich nenávist a touhu po pomstě pochopit, ale ne omluvit. Náčelník štábu Prvního československého armádního sboru plukovník Bohumír Lomský k tomu uvedl: „Vojenské útvary operující zpočátku v pohraničí byly seskládány z velké části z frontových vojáků, z řad 1. československého armádního sboru nebo z mužů z Volyně, Podkarpatské Rusi a Slovenska. Mnozí z nich ztratili rodinu nebo se jen špatně adaptovali či neadekvátně reagovali na mírové prostředí. U nových ozbrojených formací sice panovalo nadšení, ale často vázla morálka mužstva. V každém případě všechny příslušníky ozbrojených sil sjednocovala ohromná nenávist k Němcům.“
Pro česká zvěrstva neexistuje omluva
Čeští kolaboranti, kteří si vražděním „vylepšovali“ kádrový profil, si nezaslouží ani to pochopení. Vraždění, mučení a další zločiny nebyly ojedinělé, ale masové. Dodnes jsou skvrnou naší historie a jediný způsob, jak ji důstojně vyčistit, by bylo zrušení Benešových dekretů, které těmto zločinům daly právní rámec. Jenže k tomu u nás dosud nebyla a zřejmě ještě dlouho nebude politická odvaha, i když tehdejší vraždící aktéři jsou již dnes v naprosté většině mrtví. Dokud si to ale nepřiznají i jejich potomci a nepodají potomkům německých obětí ruku na usmíření, nic se nezmění.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bene%C5%A1ovy_dekrety
https://radiozurnal.rozhlas.cz/co-jsou-benesovy-dekrety-6303419
Zora
Re: Európska únia
Európski diplomati odobrili vznik Diplomatickej akadémie EÚ
Brusel 21. mája (TASR) - Diplomati členských krajín v utorok na zasadnutí Rady EÚ pre všeobecné záležitosti v Bruseli odsúhlasili zriadenie Diplomatickej akadémie Európskej únie (EUDA).
EUDA bude poskytovať vzdelávanie a odbornú prípravu v oblasti vonkajšej činnosti EÚ, najmä spoločnej zahraničnej a bezpečnostnej politiky diplomatom z členských štátov a zamestnancom inštitúcií EÚ pôsobiacim v oblasti vonkajších vzťahov. Cieľom je rozvíjať a podporovať spoločné chápanie úlohy EÚ vo svete, šírenie osvedčených postupov vo vzťahu k vedeniu diplomacie EÚ a upevňovanie ducha "európskeho diplomatického zboru".
EUDA by mala prispieť k vytvoreniu "kritického množstva" európskych diplomatov, ktorí hlbšie rozumejú zásadám, cieľom, hodnotám, záujmom a globálnej úlohe EÚ, aby boli schopní efektívne pôsobiť v delegáciách EÚ, či už sú vyslaní Bruselom cez Európsku službu pre vonkajšiu činnosť (ESVČ) alebo prostredníctvom svojich vnútroštátnych štruktúr.
Činnosti v oblasti vzdelávania a odbornej prípravy sa budú realizovať v partnerstve s Európskym kolégiom (College of Europe, skrátene Coleurope) z belgického mesta Bruggy s dlhoročnými skúsenosťami v oblasti vzdelávania a odbornej prípravy v oblasti vonkajšej činnosti EÚ. Naplánované sú štyri ročníky, od akademického roku 2024 – 2025 až po 2027 – 2028.
EUDA bude pracovať pod vedením vysokého predstaviteľa EÚ pre zahraničné veci a bezpečnostnú politiku a jej činnosť bude usmerňovať riadiaci výbor zložený zo zástupcu z každého členského štátu a zástupcov Európskeho parlamentu, Rady EÚ a Európskej komisie.
Vyčlenený rozpočet pre program odbornej prípravy v období od 1. júla 2024 do 30. júna 2025 bude niečo vyše 1,7 milióna eur.
Zora
Re: Správy z OSN, UNESCO, WHO
Pravda alebo hoax?
--
Šéf WHO je presvedčený, že globálna pandemická zmluva bude dosiahnutá
Ženeva 27. mája (TASR) - Generálny riaditeľ Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus je presvedčený, že napriek neúspechu nedávnych rokovaní sa globálnu pandemickú zmluvu napokon podarí dosiahnuť.
Podľa správy agentúry Reuters to Tedros vyhlásil v pondelok v Ženeve v prejave k delegátom 194 členských štátov WHO, ktorí sa v rámci 77. zasadnutia Svetového zdravotníckeho zhromaždenia - vrcholného rozhodovacieho orgánu WHO - pokúsia uzavrieť viac ako dva roky trvajúce diskusie o globálnej pandemickej zmluve. Schôdzka v Ženeve potrvá do 1. júna.
"Nikto nepovedal multilateralizmus je jednoduchý, ale niet inej cesty," doplnil Tedros. "Som presvedčený, že uspejete, pretože keď je vôľa, tam je cesta, a ja viem, že máte spoločnú túžbu dosiahnuť dohodu," vyhlásil šéf WHO.
Globálna pandemická zmluva má byť prvá svojho druhu a jej cieľom je pripraviť všetky krajiny sveta, aby lepšie zvládli budúce pandémie, a poskytnúť im prostriedky na účinnú reakciu.
Pôvodný harmonogram počítal s preskúmaním návrhu zmluvy počas 77. zasadnutia Svetového zdravotníckeho zhromaždenia s cieľom jej prijatia.
Hlboké nezhody však nateraz podkopávajú akúkoľvek nádej na kompromis, najmä pokiaľ ide o spravodlivý prístup k lekárskym protiopatreniam, ktoré sa majú prijať v prípade pandémie.
V predbežnom variante dohody sa navrhovalo garantovať pre WHO 10 percent produkcie liekov, vakcín a testov spojených s pandémiou vo forme darov a ďalších 10 percent vyhradiť za dostupné ceny najchudobnejším krajinám. Niektoré štáty, kde sa tieto komodity vyrábajú, však považujú túto hranicu za príliš vysokú.
Zablokované sú aj diskusie o prístupe k patogénom na účely vedeckého výskumu a o spravodlivej distribúcii liečby, vakcín a testov.
Cieľom výročného zasadnutia v Ženeve, ktorého motto znie: "Všetci pre zdravie, zdravie pre všetkých", je stanoviť usmernenia pre priority WHO na nasledujúce štyri roky.
Tedros v tejto súvislosti pripomenul, že 4,5 miliardy ľudí na celom svete nemá prístup k zdravotníckym službám. Ako cieľ preto navrhol prijať opatrenia, aby všetci chorí a zranení alebo všetky tehotné ženy mali prístup k lekárskej starostlivosti v blízkosti svojich domovov a včas. Medzi ďalšie ciele patrí plán na eradikácia malárie v mnohých krajinách do roku 2030 a podniknutie opatrení na boj proti alarmujúcemu nárastu rezistencie na antibiotiká.
Zora
Re: Správy z Ruska
Rusko vydalo dekrét, ktorý obmedzuje transakcie s akciami Gazpromu po rekordnej strate 7 miliárd dolárov v roku 2023. Tento dekrét tiež zakazuje spoločnosti vyplácať dividendy za tento rok. Cena akcií Gazpromu klesla na najnižšiu úroveň od októbra 2022. Finančné problémy Gazpromu sú dôsledkom vojny na Ukrajine a sankcií, pričom niektorí analytici tvrdia, že ruská energetická stratégia voči Európe zlyhala.
Kaktus
Re: Zprávy z Izraele
Izrael obmedzil služby španielskych diplomatov Palestínčanom zo Západu
Jeruzalem 24. mája (TASR) - Dva dni po tom, čo Španielsko avizovalo, že oficiálne uzná štát Palestína, zaviedol Izrael v piatok obmedzujúce opatrenia vzťahujúce sa na činnosť španielskych diplomatov v krajine.
Španielske veľvyslanectvo v Tel Avive i španielsky generálny konzulát vo Východnom Jeruzaleme budú mať na základe týchto opatrení v budúcnosti zakázané poskytovať svoje služby Palestínčanom pochádzajúcim z územia okupovaného Západného brehu Jordánu, oznámil v piatok na platforme X izraelský minister zahraničných vecí Jisrael Kac.
Podľa agentúry AFP nebolo bezprostredne jasné, ako Izrael tento krok uvedie do praxe.
Izraelský minister zahraničných vecí tvrdí, že ide o reakciu na uznanie Palestíny ako štátu zo strany Madridu aj na "antisemitské" vyjadrenia podpredsedníčky španielskej vlády Yolandy Díazovej.
Španielsko spolu s Írskom a Nórskom v stredu oznámili, že palestínsky štát oficiálne uznajú koncom mája. Izrael potom varoval, že toto rozhodnutie bude mať vážne dôsledky pre ich vzájomné vzťahy.
Uznanie štátnosti Palestíny označila izraelská vláda za "odmenu za terorizmus", čím odkazovala na bezprecedentný útok militantného hnutia Hamas na Izrael zo 7. októbra 2023, po ktorom vypukla vojna v Pásme Gazy.
Šéfka španielskeho krajne ľavicového hnutia Sumar a súčasne ministerka práce Díazová rozhodnutie Madridu privítala, vo videu zverejnenom v piatok však použila aj sporné heslo "Palestína bude slobodná od rieky až po more", ktoré zaznieva na propalestínskych demonštráciách.
Toto slovné spojenie odkazuje na historické hranice Palestíny z čias, keď bola britským mandátnym územím a rozprestierala sa od rieky Jordán až po Stredozemné more, teda ešte pred vznikom štátu Izrael v roku 1948.
Kritici to vnímajú ako výzvu na úplné zničenie súčasného židovského štátu. Díazovej vyjadrenia preto odsúdil minister Kac aj izraelský veľvyslanec v Španielsku.
Fráza "od rieky k moru" sa podľa AFP niekedy používa aj ako heslo sionistického hnutia pre vznik Veľkého Izraela, ktorý by sa rozprestieral na rovnakom území.
Zora
Re: Konflikt Rusko - USA - NATO - Ukrajina
Na Ukrajinu vyrazí instruktoři z Francie. Snad to inspiruje další, věří v Kyjevě
27.05.2024
Nejvyšší ukrajinský velitel v pondělí sdělil, že podepsal dokumenty, které francouzským vojenským instruktorům umožňují navštívit ukrajinská výcviková střediska. Velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj věří, že odhodlání Francie inspiruje i další partnery, píše agentura Reuters.
„S potěšením vítám iniciativu Francie vyslat na Ukrajinu instruktory pro výcvik ukrajinských vojáků,“ sdělil velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v aplikaci pro zasílání zpráv Telegram po jednání prostřednictvím videospojení s francouzským ministrem obrany Sebastienem Lecornuem.
„Podepsal jsem dokumenty, které umožní prvním francouzským instruktorům v nejbližší době navštívit naše výcviková střediska a seznámit se s jejich infrastrukturou a personálem.“ Syrskyj neuvedl žádné další podrobnosti, je přesvědčen, že odhodlání Francie povzbudí další partnery, aby se k tomuto „ambicióznímu projektu“ připojili, píše agentura Reuters.
Francouzský prezident Emmanuel Macron otevřel dveře k vyslání vojáků na Ukrajinu, když na konferenci v Paříži 26. února navrhl, že jednou z oblastí, kde by západní jednotky mohly pomoci, by byl výcvik Ukrajinců na Ukrajině. V prohlášení pro agenturu Reuters to uvedlo francouzské ministerstvo obrany: „Jak už bylo několikrát zmíněno, výcvik na ukrajinské půdě je jedním z projektů, o nichž se diskutuje od konference o podpoře Ukrajiny, kterou svolal prezident (Francouzské) republiky 26. února. Cílem je pochopit přesné potřeby Ukrajinců.“
Zora
Re: Donald J. Trump
Zbombardoval by som Moskvu aj Peking, šokoval Trump svojich darcov
29.05.2024
Americký exprezident Donald Trump začiatkom mesiaca oznámil svojim finančným darcom, že by v prípade ruskej invázie na Ukrajinu alebo čínskej agresie voči Taiwanu neváhal a začal by s bombardovaním Moskvy či Pekingu. Uviedol to denník The Washington Post v článku o prehnaných sľuboch kandidáta na amerického prezidenta Trumpa. Darcovia boli značne šokovaní, píše denník.
Trump opakovane vyhlasuje, že by v prípade zvolenia mohol ukončiť vojnu v priebehu jedného dňa. Odmieta však verejne spresniť, ako by to vykonal. Jeho rétorika sa často na akciách pre finančných darcov zameriava na zahraničnú politiku, uviedol americký denník. Vyhlásenie o bombardovaní ruskej a čínskej metropoly padlo na večeri v luxusnom newyorskom hoteli Pierre. Darcovia ostali v šoku. Útok na Moskvu a Peking podmienil napadnutím ich susedných krajín. Avšak ruská agresia proti Ukrajine trvá už vyše dvoch rokov, Trump nikdy verejne nevyzýval k žiadnemu útoku na území Ruska.
Kontroverzné vyhlásenie o bombardovaní Ruska a Číny je pravdepodobne len ďalším z mnohých prehnaných sľubov, ktorým chce dohnať protikandidáta a aktuálneho amerického prezidenta Joa Bidena vo vyzbieraných finančných daroch. Zároveň musí uhradiť cenu viacerých trestných súdnych sporov, ktoré má Trump na krku. Na akciách pre darcov, ktoré podľa svojich poradcov neznáša, žiada o príspevky vo výške až 25 alebo 30 miliónov dolárov.
Republikánsky exprezident je známy svojimi kontroverznými výrokmi počas predvolebnej kampane. Vo februári zožal vlnu kritiky od popredných lídrov Západu, keď vyhlásil v meste Conway v Južnej Karolíne, že ak krajiny NATO nebudú dávať dostatok financií na obranu a napadne ich Rusko, Spojené štáty pod jeho vedením im neprídu na pomoc. Dokonca, že by v takom prípade Rusko povzbudil, nech si robí, čo chce. Biely dom v reakcii Trumpové slová označil za „odporné a šialené“.
Jeho výrokmi zneisťuje aj samotný Kremeľ. Na otázku, kto by bol na čele Spojených štátov pre Rusko lepší, Putin odvetil, že Biden. „ (Joe Biden) Je skúsenejší, predvídateľnejší človek, je to politik starej formácie,“ povedal na adresu súčasného demokratického prezidenta USA Bidena Putin v rozhovore s novinárom kanála Rossija-1 Pavlom Zarubinom.
Zora
Re: Správy zo Švajčiarska
Jak je to vlastně se švýcarskou neutralitou?
21.5.2024
Švýcarská média rozebírají pověst Ženevy jako místa pro tvorbu míru. Multilaterální diplomacie a švýcarská neutralita se v poslední době dostávají pod tlak. Je tedy Švýcarsko ještě vůbec neutrální?
„Ženeva, hlavní město míru.“ Je tento slogan stále aktuální? Palác národů, sídlo Organizace spojených národů (OSN) v Ženevě, byl vždy v permanenci, když hostil řadu mírových jednání. Od roku 2015 se palác těšil zájmu médií jednání o Jemenu, v roce 2020 zde bylo dokonce podepsáno příměří pro Libyi. Až do roku 2022 sem jezdil mezinárodní tisk pravidelně, aby sledoval průběh jednání o Sýrii, Moskva však dosáhla pozastavení těchto rozhovorů. Dnes je zde spíše pusto a jednání se konají v jiných zemích. Proč nastala tato změna? Je tomu tak proto, že většina mírových procesů probíhajících na břehu Ženevského jezera uvázla na mrtvém bodě? Důvodem může být neúspěšná mnohostranná diplomacie, ale také snaha Ruska Ženevu bojkotovat. Moskva totiž od začátku války na Ukrajině již nepovažuje Švýcarsko za neutrální. V dubnu letošního roku Kreml uvedl, že jednání o Gruzii, která se obvykle konají v rámci OSN, přesune do jiné země. Ženevské mezinárodní organizace jsou z velké části založeny na světovém řádu, který vznikl po druhé světové válce. Tento řád, jemuž dominují Spojené státy, je nyní zpochybňován nejen Ruskem, ale i Čínou a některými africkými a jihoamerickými zeměmi. „Pokud tento světový řád ztratí svou dominanci, je jasné, že Švýcarsko a Ženeva také ztratí svůj význam,“ říká švýcarsko-americký politolog Daniel Warner, bývalý zástupce ředitele Institutu mezinárodních a rozvojových studií (IHEID). Blokády v Radě bezpečnosti podle něj kazí image OSN jako mírového vyjednavače, což má dopad právě na Ženevu.
„V minulosti, když se lidé chtěli sejít k mírovým jednáním, okamžitě mysleli na Ženevu. Zdá se, že tomu tak již není,“ lituje Georges Martin, bývalý švýcarský diplomat. „Je tu negativní dynamika. A protože Ženeva ztrácí svůj vliv, jiné země ji rády nahrazují.“ Dohoda o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře tak byla podepsána v Istanbulu za tureckého zprostředkování. Katar mezitím hostil jednání o možném příměří v Gaze. Martin se domnívá, že za tento posun může zahraniční politika švýcarské vlády, která podle něj poškozuje pověst neutrální země. Švýcarská neutralita byla vždy jednou z hlavních předností Ženevy jako místa setkávání válčících stran. Od obnovení evropských sankcí proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu je však Švýcarsko pod tlakem. Kreml navíc opakovaně prohlašuje, že zemi za neutrální rozhodně nepovažuje. Ve Švýcarsku totiž probíhají bouřlivé debaty v parlamentu o možnosti reexportu švýcarských zbraní na Ukrajinu a o využití úroků ze zmrazených ruských aktiv. V březnu ruský zástupce při OSN v Ženevě Gennadij Gatilov oznámil, že se Moskva nezúčastní konference o ukrajinském mírovém plánu, kterou Švýcarsko uspořádá v červnu v letovisku Bürgenstock nad Lucernským jezerem. Rusko dosud nebylo na jednání pozváno. Švýcarská vláda navíc již několikrát porušila neutralitu tím, že přijala sankce, aby potrestala ten který stát za porušení mezinárodního práva. V roce 2011 například Švýcarskouvalilo sankce na Libyi a od vypuknutí války v Gaze vláda přijala několik rozhodnutí, která jsou podle části švýcarské politické veřejnosti v rozporu s humanitárními tradicemi a neutralitou země. Některé kritické hlasy, zejména z akademického prostředí, tvrdí, že Švýcarsku trvalo příliš dlouho, než důrazně odsoudilo porušování válečného práva Izraelem v Gaze. „Vím, že v OSN v New Yorku i jinde se lidé ptají: Kde je Švýcarsko? Co si o tom myslí? Jaká je jeho politika? Ztratili jsme důvěryhodnost, jasnost a předvídatelnost,“ trvá na svém bývalý švýcarský diplomat Martin a dodává: „Švýcarsko je méně vnímáno jako mírotvorce, a to má na Ženevu nevyhnutelné dopady.“
Zora
Re: Správy z Ukrajiny
Na Ukrajine začali prepúšťať väzňov, ktorí chcú slúžiť v armáde
Kyjev 22. mája (TASR) - Ukrajina začala prepúšťať väzňov, aby mohli vstúpiť do armády, vyplýva zo súdnych dokumentov zverejnených v stredu. Podľa nového zákona je možné podmienečne prepustiť väzňov, ktorí sú pripravení bojovať, informuje TASR podľa správy agentúry AFP.
Súd v západoukrajinskom meste Chmeľnyckyj uviedol, že v utorok rozhodol o podmienečnom prepustení dvoch mužov odsúdených za krádež a narodených v rokoch 2000 a 1981, aby mohli vstúpiť do ukrajinskej Národnej gardy.
"Obaja muži sú spôsobilí na vojenskú službu zo zdravotného hľadiska, prešli psychologickým a odborným výberom a sú dostatočne fyzicky zdatní," uviedol súd.
Muži budú pod dozorom a nebudú môcť opustiť svoju vojenskú jednotku alebo cestovať z osobných dôvodov bez povolenia veliteľa.
Ukrajinská vláda uviedla, že o prijatie do armády požiadalo na základe nedávno prijatého zákona vyše 3000 väzňov. Týka sa len väzňov, ktorým do konca trestu zostávajú menej než tri roky.
Ukrajina pristúpila k tomuto kroku v čase, keď čelí nedostatku vojakov. Podobne postupovalo aj Rusko, ktoré od začiatku vojny poslalo do bojov na Ukrajine desiatky tisíc trestancov, pričom im sľúbilo amnestiu.
Ruský systém však poznačili škandály. Objavili sa totiž správy o oslobodených väzňoch, ktorí po odslúžení vojenskej služby pokračovali v páchaní násilných trestných činov vrátane vraždy.
Na Ukrajine o prijatie do armády nemôžu žiadať zločinci usvedčení zo sexuálneho násilia, zabitia dvoch a viac ľudí či vážnej korupcie. Mobilizovaní trestanci sú podmienečne prepustení, a nedostanú milosť ako v Rusku.
--
--
Zora