Najlepší

Na začátku byl marketingový nápad, jak zviditelnit Česko na výstavě Expo 2020 v Dubaji. Povedlo se. Vynález zvaný SAWER českých vědců z ČVUT, který dokáže vyrobit stovky litrů vody ze vzduchu i na poušti, se stal atrakcí české expozice, a nakonec i vyhrál hlavní cenu za nejlepší inovaci.

Ale tím příběh nekončí. Nápadu se chytila česká firma Karbox ze zbrojařského koncernu CSG, která v Přelouči vyrábí kontejnery a nástavby na nákladní auta. S vývojáři z vysokého učení vyrobila zmenšenou verzi, kterou nazvali EWA a která se vejde i na vozík za osobní auto, a teď se s ní snaží prorazit do světa. Naposled v květnu bodovali na výstavě věnované vodě v Austrálii.

„Ve světě nemá české zařízení na výrobu vody v této výkonnostní kategorii obdoby. První myšlenka byla, že to bude pro vojenské účely do misí v pouštích, ale poté jsme zjistili, že o to má zájem i civilní sféra,“ řekl Právu technický specialista Karboxu Miroslav Nosek.

Dodal, že jednají v Austrálii a v Saúdské Arábii. V pouštních oblastech obou zemí už výrobnu vody úspěšně vyzkoušeli a nemohli si stěžovat na nezájem.

Výrobny vody si všimla také ropná firma pracující v Ka­zach­stánu. Na zařízení se přijeli podívat vojáci ze speciálních sil z USA i Česka, jednání začala i s nákupní agenturou NATO.

Podle Noska by v případě civilních zakázek šlo o větší výrobny vody. „Obce, které by o to stály, ale nechtějí jeden kontejner, z kterého teče voda, ale chtějí to jako celou infrastrukturu, tedy nejen výrobnu vody, ale i rozvody,“ poznamenal Nosek.

Větší zařízení SAWER dokáže vyrobit okolo šesti set litrů denně, ale podle Noska jsou schopni vytvořit výrobnu vody, která umí vyprodukovat 6500 litrů vody denně.

Menší stroj EWA dokáže „vytěžit“ ze suchého pouštního vzduchu až 30 litrů denně a v normálním prostředí až 70 litrů. Podle Nikoly Pokorného z ČVUT je určen jako pohotovostní zařízení pro armády a jiné bezpečnostní složky, aby měly zdroj vody do válečných nebo krizových oblastí a pro případ katastrof.

„V takových chvílích je voda k nezaplacení, pro různé záchranné složky může být naše zařízení velmi užitečné,“ řekl Právu.

Levnější než balená voda

Po návštěvě Austrálie věří, že mají šanci uspět i na civilním trhu. „Byli jsme ve velmi suché části Austrálie a tam mají drahou vodu, protože několik měsíců v roce jsou odkázáni pouze na balenou vodu, kterou jim musí stovky kilometrů dovážet,“ uvedl Pokorný. Spočítali, že ve srovnání s balenou vodou v Austrálii vyjde voda vyrobená českým strojem podstatně levněji.

„A i to naše malé mobilní zařízení má v lokalitách, kde je levná elektřina, ale je sucho, a drahá balená voda, obrovský potenciál,“ dodal vědec.

Proti konkurenci je český stroj dražší, ale vyrobený litr vody vyjde za deset let životnosti zařízení mnohem levněji. Zároveň český vynález vyrobí zvláště v pouštním prostředí až několikanásobně víc vody.

České zařízení EWA je postaveno na využití tzv. sorpčního materiálu, který dokáže naakumulovat vzdušnou vlhkost i ve velice suchém prostředí. „Jsme tak schopní navlhčit suchý pouštní vzduch a poté je už jednoduché z něj získat vodu prostým ochlazením,“ popsal Pokorný.

Ušetří energii

V nové, menší verzi přišli výzkumníci s řadou inovací, které ušetří energie na chlazení či ohřev vzduchu, využili třeba rekuperační výměník či upravený chladivový okruh.

Konkurenci mají pouze v USA, kde existují dvě firmy, které získávají vodu podobným způsobem.

Známá je firma Source hlavně proto, že do ní investují velké peníze lidé, jako je Bill Gates. Jejich panely poháněné na solární energii používají také sorpční materiály, ale už nemají jako český výrobek chladivový okruh.

„Potom jsou odkázáni na ochlazování okolním vzduchem, což ve velmi teplých podmínkách příliš nefunguje a produkce vody je pak minimální,“ podotkl vědec. V normálním prostředí dokáže americká firma vyrobit asi pět litrů denně, v suchém prostředí je to okolo dvou litrů. Jeden panel vyjde asi na dva tisíce dolarů, tedy skoro 50 tisíc korun.

Na rozdíl od amerických zařízení je český vynález poháněn primárně elektřinou ze sítě (propojení se solárními panely je ale také možné), tím pádem dokáže vyrábět vodu nepřetržitě.

Aby byla voda pitná, musí jít nejdříve do mineralizátoru. Poté je podle Noska nejen pitná, ale i chutná. „Máme otestováno českou hygienou, že to plní parametry pitné vody. V rámci výstavy jsme si to nechali otestovat v Austrálii, ani tam jsme neměli problém,“ dodal Nosek.

https://www.youtube.com/watch?v=imQbjGLsFpM&t=137s

23.8.23

V areáli pri Zlíne, ktorý dal postaviť Baťa, vypukol požiar

V meste Otrokovice v českom Zlínskom kraji horí budova priemyselného areálu, ktorý je jedným z prvých verejných objektov v meste. V roku 1931 ho dal postaviť podnikateľ Tomáš Baťa. Hasiči vyhlásili najvyšší stupeň požiarneho poplachu, informuje spravodajkyňa TASR v Prahe na základe stanice ČT24 a webu iDNES.cz.

Požiar podľa hasičov vypukol v autodielni, odkiaľ sa postupne rozšíril do ďalších objektov, ktoré sú spojené jednou strechou. Na mieste zasahuje 37 jednotiek profesionálnych, podnikových aj dobrovoľných hasičov z celého Zlínskeho kraja.

Prvú informáciu o požiari dostali hasiči približne o 4.30 h, lokalizovať sa im ho podarilo až pred 10.00 h. Stále sa však nemôžu dostať do vnútra objektu, väčšia časť strechy sa totiž prepadla.

"Objekt, kde začalo horieť, je spojený strechou s niekoľkými ďalšími objektami. Dochádza k šíreniu ohňa pod tou strechou, je to pre nás ťažko prístupné. Druhým problémom je slabý tlak v hydrante a nedostatok vody," opísal vo vysielaní ČT problémy pri hasení hovorca krajských hasičov Adam Fuksa.

Na mieste sú pracovníci chemického laboratória, ktorí zisťujú prípadné znečistenie ovzdušia. Hasiči aj vedenie mesta ľuďom odporúčajú nevetrať. Zlínski záchranári museli jedného z hasičov odviesť do nemocnice s popáleninami druhého stupňa.

Príčina požiaru ani predbežná škoda zatiaľ nie sú známe. Priemyselný objekt sa nachádza v obývanej časti Baťov v blízkosti pamiatkovo chráneného Spoločenského domu (Hotel Baťov) a podľa ČT24 necelých 100 metrov od tzv. baťovských domčekov.

Minulý týždeň zničil rozsiahly požiar výrobnú halu firmy Novares pri obci Žebrák v Stredočeskom kraji. Spôsobil škodu asi 1,8 miliardy českých korún (takmer 75 miliónov eur), čo je štvrtá najväčšia škoda v ČR od roku 1990. V dôsledku toho tento týždeň zastavil výrobu závod automobilky Toyota v Kolíne. Chýbali mu plastové komponenty, ktoré sa vyrábali práve v areáli pri Žebráku.

22.8.23

Česká pošta prodává sídlo na Pankráci, aby si ho pak pronajala. Dává to prý smysl

Česká pošta začala nabízet své nemovitosti. Ke koupi jsou i pozemky a budovy na lukrativním pražském Pankráci, v elektronické aukci za ně chce 310 milionů korun. Některé prodané budovy si chce ale následně pronajmout a dál v nich provozovat pobočky. Ekonomicky to dává smysl, tvrdí pošta.

Jedny z nejlukrativnějších majetků, jež jdou do aukce, má ztrátová Česká pošta na Pankráci v ulici Na Strži.

Podle popisu se jedná o pozemky o ploše zhruba sedmi tisíc metrů čtvrtečních, součástí je i sedmipatrová budova u stanice metra, skladovací prostory a nakládací rampy. Počáteční cena je 310 milionů korun, zvlášť se pak prodávají garáže pod budovou.

Po prodeji by však státní firma ráda od nového vlastníka pronajala prostory, v nichž by mohla dál sídlit pobočka pošty.

„Česká pošta nabízí k odkupu celou budovu, kde mj. sídlí pošta. Další prostory v objektu nejsou pro náš provoz nezbytně nutné. Nedává tedy ekonomický ani provozní smysl tyto prostory nadále držet ve svém vlastnictví,“ přiblížil mluvčí pošty Matyáš Vitík.

„Odhadní cena za nemovitost, kde sídlí pošta, je 310 433 000 korun. Součástí kupní smlouvy je i nájemní smlouva na prostory pobočky. Nájemné činí 6 613 540 korun za rok,“ dodal, proč k prodeji firma přistupuje, když si následně hodlá prostory pronajmout.

Podle něj tato varianta „dává ekonomicky České poště smysl“. Pobočka na Pankráci není jedinou, u níž se s podobnou variantou počítá. Například i v Chřibské na Děčínsku se objekt prodává a prostory pro pobočku by následně měly být pronajímány.

Na webových stránkách pošty se aktuálně nabízejí zhruba dvě desítky nepotřebných nemovitostí, v nichž například sídlily zrušené pobočky.

Těch pošta, kterou čeká kvůli ztrátám restrukturalizace, v uplynulých měsících zrušila na 300 z celkových 3200. Pošta tím chce vylepšit svou finanční situaci a prodejem majetků odhaduje výnos zhruba 1,5 miliardy korun.

V následujících dvou letech by se také podle přijatého usnesení vlády měl podnik rozdělit na dvě části - jedna bude provozovat pobočky, poštovní služby a služby pro stát, druhá by pak měla komerčně zajišťovat doručování balíků a další logistické služby.