Najlepší

24.9.23

Polícia na severe Kosova obkľúčila ozbrojenú skupinu

Kosovský premiér Albin Kurti v nedeľu uviedol, že polícia na severe Kosova obkľúčila najmenej 30 ozbrojencov s profesionálnym výcvikom. Stalo sa to len niekoľko hodín po oznámení úradov, že pri prestrelke zahynul kosovský policajt a ďalší utrpel zranenia.

"Je tu najmenej 30 ozbrojených profesionálov, vojakov alebo policajtov, ktorí sú obkľúčení našimi policajnými zložkami a ktorých vyzývam, aby sa vzdali našim bezpečnostným agentúram," povedal Kurti na tlačovej konferencii.

Ranná prestrelka sa odohrala v dedine Banjska v okrese Leposavič. Obkľúčená skupina sa ukrýva v kláštore pri dedine a jeho okolí. Srbská pravoslávna cirkev potvrdila, že ozbrojenci prepadli kláštor v Banjskej, kde sa zdržiavali pútnici zo severosrbského mesta Novi Sad.

Podľa srbských médií sú hraničné priechody Jarinje a Brnjak medzi Srbskom a Kosovom uzavreté.

Minulotýždenné rozhovory lídrov Srbska a Kosova v Bruseli o zlepšení vzťahov sa skončili bez výsledkov.

Napätie medzi Prištinou a Belehradom sa vystupňovalo v máji po oznámení výsledkov miestnych volieb v Kosove, ktoré Srbi bojkotovali. Do úradov starostov sa tak dostali kandidáti albánskej národnosti a miestni Srbi im bránili ujať sa úradov. Následné potýčky s políciou a vojakmi mierovej misie NATO (KFOR) si vyžiadali desiatky zranených.

Na severe Kosova tvoria Srbi väčšinu a odmietajú nezávislosť od Srbska z roku 2008, ktorú presadila tamojšia albánska väčšina. Stále považujú Belehrad za svoje hlavné mesto a aj Srbsko vníma Kosovo ako súčasť svojho územia.

Na tržnici v Kosťantynivce zřejmě zabíjela ukrajinská střela, píše NYT. Kyjev to odmítl

19. 9. 2023

Střela, která 6. září po zásahu tržnice v Kosťantynivce v Doněcké oblasti zabila nejméně 15 civilistů a další tři desítky zranila, byla zřejmě ukrajinská, nikoliv ruská. S odvoláním na výpovědi svědků, analýzu videozáběrů, satelitních snímků a úlomků rakety to v pondělí napsal americký list New York Times (NYT). Ukrajinská civilní kontrarozvědka SBU to ale v reakci odmítla.

Podle deníku šlo pravděpodobně o ukrajinskou střelu systému protivzdušné obrany Buk, která netrefila zamýšlený cíl. Ukrajinská kontrarozvědka SBU ale toto tvrzení několik hodin poté odmítla. „Podle vyšetřování nepřítel zasáhl tento civilní objekt z komplexu S-300. Svědčí o tom zejména identifikované úlomky střely zachycené na místě tragédie,“ citoval z jejího prohlášení web Ukrajinska pravda s tím, že vyšetřování stále pokračuje.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v úterý napsal, že pochybnosti o zapojení Ruska do úderu na Kosťantynivku nepochybně přinášejí nárůst konspiračních teorií.

„Vyžadují proto přezkoumání a právní posouzení ze strany vyšetřovatelů. Společnost dozajista dostane odpověď na otázku, co se v Kosťantynivce stalo,“ sdělil. Připomněl zároveň, že válku na Ukrajině vyvolalo svou invazí Rusko, které pravidelně podniká masivní vzdušné údery na ukrajinské civilní cíle. Ukrajina se pouze brání, dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už zhruba dvě hodiny po zásahu tržnice v prohlášení z útoku obvinil „ruské teroristy“, což Západ téměř beze zbytku přijal. List NYT ve svém nynějším textu citoval zdrženlivější vyjádření mluvčího ukrajinských ozbrojených sil s tím, že věc se stále vyšetřuje a že nemůže poskytovat žádné další informace. Hlavice, která explodovala v Kosťantynivce, přitom neodpovídá raketám používaným tímto systémem, napsal americký deník.

Zatímco noc před 6. zářím cíle ve městě ostřelovala ruská armáda, v osudný den ukrajinská armáda ve 14:00 směrem k ruským liniím odpálila dvě střely země-vzduch z blízké obce Družkivka, tvrdí NYT i s odvoláním na svědectví svého reportéra, který se v danou chvíli v této obci nacházel. Obyvatelé pak na ukrajinskou palbu upozornili v místní skupině na síti Telegram, naposledy ve 14:03. O minutu později byla zasažena tržnice v Kosťantynivce.

Odpálení ukrajinských střel z Družkivky v danou dobu potvrdili i další svědci, které NYT vyzpovídal, včetně příslušníka ukrajinské armády, který hovořil pod podmínkou anonymity. Palbu ze systémů Buk na tomto místě naznačuje i charakteristicky spálený trávník, který je vidět na satelitních snímcích, píše americký deník.

Americký deník podotkl, že ukrajinské úřady zprvu nechtěly jeho reportéry na místo dopadu střely pustit (což však mohlo být dáno i nutností hladkého průběhu záchranných prací), později se však novinářům přece jen podařilo svědky vyzpovídat.

„Zdá se, že útok byl tragickou nehodou. Experti na protivzdušnou obranu podotýkají, že střely, jako je ta, která zasáhla tržnici, se mohou vychýlit z kurzu z různých důvodů. Může jít o závadu elektroniky nebo křídlo střely, které může být poškozeno nebo odtrženo při odpalu,“ napsal nyní list NYT.

Upozornění, že záznamy z bezpečnostních kamer ukazují, že střela nepřiletěla zpoza ruských linií, ale ze severozápadního směru, kde leží území ovládané Ukrajinou, se na sociálních sítích objevovaly už krátce po zásahu tržnice. Zhruba 300 kilometrů severním a severozápadním směrem od Kosťantynivky se nicméně nachází také hranice Ruska a Běloruska. Zpočátku také nebylo jasné, o jaký typ zbraně šlo.

Na záběrech ze zásahu tržnice je slyšet i zvuk blížící se střely, zdá se, že nejméně čtyři chodci současně otáčejí hlavy směrem k přicházejícímu zvuku. Dráha letu střely je také patrná z odrazu na střechách zaparkovaných aut. Severozápadnímu směru letu podle expertů vyzpovídaných NYT odpovídá i roztříštění úlomků po explozi střely, která nastala krátce před dopadem na zem. Někteří však takovou analýzu zmíněného videa zpochybňují.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová naopak v reakci na zjištění amerického deníku uvedla, že za smrt lidí v Kosťantynivce nese vinu Ukrajina. „I když se tak stalo neúmyslně, je každému jasné, že úplná demilitarizace kyjevského režimu není jen požadavkem, ale naprostou životní nutností,“ uvedla na komunikační platformě Telegram. Kyjev se podle ní snažil provést informační operaci a svalit vinu na Rusko.

19.9.23

V budapeštianskom byte našli 86 ilegálnych migrantov

Maďarská polícia odhalila v pondelok 86 migrantov, ktorí sa nezákonne zdržiavali v bytovom dome v VII. budapeštianskom obvode. Správu pre server 24.hu potvrdil komunikačný odbor budapeštianskej polície BRFK, informuje spravodajca TASR v Budapešti.

Polícia uviedla, že jej hliadka išla skontrolovať nehnuteľnosť na ulici Holló utca na základe telefonického oznámenia. V byte našla celkom 86 osôb, z nich 32 mužov, 14 žien a 40 detí. Nemali doklady oprávňujúce k pobytu v Maďarsku. Väčšina z nich sú Turci, jeden Iránec a štyria občania Afganistanu.

Polícia začala trestné stíhanie voči neznámemu páchateľovi pre podozrenie z trestného činu.

Server pripomína, že minulý týždeň našla polícia v rodinnom dome na ulici Béla Király út v XII. budapeštianskom obvode, neďaleko domu premiéra Viktora Orbána, 90 utečencov z Turecka.

Z VK

Ladislav Větvička

19 sep o 15:33

Konečne řešeni armenske otazky v Karabachu začalo. Odhaduju, že do deseti dnu tam nezbyde jediny Armen, vše křesťanske bude zlikvidovano. Bohužel, všechny me texty, obrazky i předpovědi tohoto vyvoje byly na iDnes zlikvidovány. Paradoxně zůstal tento text na cestovatelském webu. Ostatní unikátní obrázky ze Stěpanakertu i Karabachu jsou pryč... 

21.9.23

Poľsko nepozastavilo dodávky svojich zbraní Ukrajine, objasnila vláda

Poľsko pokračuje v dodávkach zbraní Ukrajine v súlade so svojimi záväzkami, vyhlásila vo štvrtok poľská vláda. Reagovala tak na špekulácie o zastavení dodávok, ktoré vyvolali slová premiéra Mateusza Morawieckeho.

Poľský prezident Andrzej Duda vo štvrtok v televízii TVN24 povedal, že "slová premiéra boli pochopené najhoršie, ako sa dalo. Myslím si, že pán premiér chcel povedať, že nebudeme Ukrajine dodávať nové zbrane, ktoré v súčasnosti kupujeme, aby sme zmodernizovali poľskú armádu".

Špekulácie vyvolali slová premiéra Morawieckeho, ktoré uviedol v rozhovore pre súkromnú televíziu Polstat News v stredu. Na otázku, či bude Poľsko aj naďalej podporovať Ukrajinu dodávkami zbraní a humanitárnou pomocou napriek sporu o dovoz obilia, odpovedal: "Už teraz neposielame zbrane Ukrajine, najmodernejšími zbraňami vybavujeme svoju armádu." Podľa dnešných objasnení tým myslel iba nové zbrane.

Nesprávnu interpretáciu premiérových slov spôsobil podľa DPA aj fakt, že správa, ktorú vydala poľská tlačová agentúra PAP, znela inak v poľskom a inak v anglickom jazyku. V poľskej verzii sa zo slov premiéra nedalo jednoznačne odvodiť, že Poľsko zastavilo dodávky svojich zbraní.

Poľsko je jedným z najvernejších spojencov Ukrajiny od začiatku ruskej invázie. Vzťahy medzi krajinami sa však vyostrili po tom, čo Poľsko spolu so Slovenskom a Maďarskom predĺžilo zákaz dovozu ukrajinských poľnohospodárskych produktov. Ukrajina následne podala sťažnosť na pôde Svetovej obchodnej organizácie.