Najlepší

Zbombardoval by som Moskvu aj Peking, šokoval Trump svojich darcov

29.05.2024

Americký exprezident Donald Trump začiatkom mesiaca oznámil svojim finančným darcom, že by v prípade ruskej invázie na Ukrajinu alebo čínskej agresie voči Taiwanu neváhal a začal by s bombardovaním Moskvy či Pekingu. Uviedol to denník The Washington Post v článku o prehnaných sľuboch kandidáta na amerického prezidenta Trumpa. Darcovia boli značne šokovaní, píše denník.

Trump opakovane vyhlasuje, že by v prípade zvolenia mohol ukončiť vojnu v priebehu jedného dňa. Odmieta však verejne spresniť, ako by to vykonal. Jeho rétorika sa často na akciách pre finančných darcov zameriava na zahraničnú politiku, uviedol americký denník. Vyhlásenie o bombardovaní ruskej a čínskej metropoly padlo na večeri v luxusnom newyorskom hoteli Pierre. Darcovia ostali v šoku. Útok na Moskvu a Peking podmienil napadnutím ich susedných krajín. Avšak ruská agresia proti Ukrajine trvá už vyše dvoch rokov, Trump nikdy verejne nevyzýval k žiadnemu útoku na území Ruska.

Kontroverzné vyhlásenie o bombardovaní Ruska a Číny je pravdepodobne len ďalším z mnohých prehnaných sľubov, ktorým chce dohnať protikandidáta a aktuálneho amerického prezidenta Joa Bidena vo vyzbieraných finančných daroch. Zároveň musí uhradiť cenu viacerých trestných súdnych sporov, ktoré má Trump na krku. Na akciách pre darcov, ktoré podľa svojich poradcov neznáša, žiada o príspevky vo výške až 25 alebo 30 miliónov dolárov.

Republikánsky exprezident je známy svojimi kontroverznými výrokmi počas predvolebnej kampane. Vo februári zožal vlnu kritiky od popredných lídrov Západu, keď vyhlásil v meste Conway v Južnej Karolíne, že ak krajiny NATO nebudú dávať dostatok financií na obranu a napadne ich Rusko, Spojené štáty pod jeho vedením im neprídu na pomoc. Dokonca, že by v takom prípade Rusko povzbudil, nech si robí, čo chce. Biely dom v reakcii Trumpové slová označil za „odporné a šialené“.

Jeho výrokmi zneisťuje aj samotný Kremeľ. Na otázku, kto by bol na čele Spojených štátov pre Rusko lepší, Putin odvetil, že Biden. „ (Joe Biden) Je skúsenejší, predvídateľnejší človek, je to politik starej formácie,“ povedal na adresu súčasného demokratického prezidenta USA Bidena Putin v rozhovore s novinárom kanála Rossija-1 Pavlom Zarubinom.

Jak je to vlastně se švýcarskou neutralitou?

21.5.2024  

Švýcarská média rozebírají pověst Ženevy jako místa pro tvorbu míru. Multilaterální diplomacie a švýcarská neutralita se v poslední době dostávají pod tlak. Je tedy Švýcarsko ještě vůbec neutrální?

„Ženeva, hlavní město míru.“ Je tento slogan stále aktuální? Palác národů, sídlo Organizace spojených národů (OSN) v Ženevě, byl vždy v permanenci, když hostil řadu mírových jednání. Od roku 2015 se palác těšil zájmu médií jednání o Jemenu, v roce 2020 zde bylo dokonce podepsáno příměří pro Libyi. Až do roku 2022 sem jezdil mezinárodní tisk pravidelně, aby sledoval průběh jednání o Sýrii, Moskva však dosáhla pozastavení těchto rozhovorů. Dnes je zde spíše pusto a jednání se konají v jiných zemích. Proč nastala tato změna? Je tomu tak proto, že většina mírových procesů probíhajících na břehu Ženevského jezera uvázla na mrtvém bodě? Důvodem může být neúspěšná mnohostranná diplomacie, ale také snaha Ruska Ženevu bojkotovat. Moskva totiž od začátku války na Ukrajině již nepovažuje Švýcarsko za neutrální. V dubnu letošního roku Kreml uvedl, že jednání o Gruzii, která se obvykle konají v rámci OSN, přesune do jiné země. Ženevské mezinárodní organizace jsou z velké části založeny na světovém řádu, který vznikl po druhé světové válce. Tento řád, jemuž dominují Spojené státy, je nyní zpochybňován nejen Ruskem, ale i Čínou a některými africkými a jihoamerickými zeměmi. „Pokud tento světový řád ztratí svou dominanci, je jasné, že Švýcarsko a Ženeva také ztratí svůj význam,“ říká švýcarsko-americký politolog Daniel Warner, bývalý zástupce ředitele Institutu mezinárodních a rozvojových studií (IHEID). Blokády v Radě bezpečnosti podle něj kazí image OSN jako mírového vyjednavače, což má dopad právě na Ženevu.

„V minulosti, když se lidé chtěli sejít k mírovým jednáním, okamžitě mysleli na Ženevu. Zdá se, že tomu tak již není,“ lituje Georges Martin, bývalý švýcarský diplomat. „Je tu negativní dynamika. A protože Ženeva ztrácí svůj vliv, jiné země ji rády nahrazují.“ Dohoda o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře tak byla podepsána v Istanbulu za tureckého zprostředkování. Katar mezitím hostil jednání o možném příměří v Gaze. Martin se domnívá, že za tento posun může zahraniční politika švýcarské vlády, která podle něj poškozuje pověst neutrální země. Švýcarská neutralita byla vždy jednou z hlavních předností Ženevy jako místa setkávání válčících stran. Od obnovení evropských sankcí proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu je však Švýcarsko pod tlakem. Kreml navíc opakovaně prohlašuje, že zemi za neutrální rozhodně nepovažuje. Ve Švýcarsku totiž probíhají bouřlivé debaty v parlamentu o možnosti reexportu švýcarských zbraní na Ukrajinu a o využití úroků ze zmrazených ruských aktiv. V březnu ruský zástupce při OSN v Ženevě Gennadij Gatilov oznámil, že se Moskva nezúčastní konference o ukrajinském mírovém plánu, kterou Švýcarsko uspořádá v červnu v letovisku Bürgenstock nad Lucernským jezerem. Rusko dosud nebylo na jednání pozváno. Švýcarská vláda navíc již několikrát porušila neutralitu tím, že přijala sankce, aby potrestala ten který stát za porušení mezinárodního práva. V roce 2011 například Švýcarskouvalilo sankce na Libyi a od vypuknutí války v Gaze vláda přijala několik rozhodnutí, která jsou podle části švýcarské politické veřejnosti v rozporu s humanitárními tradicemi a neutralitou země. Některé kritické hlasy, zejména z akademického prostředí, tvrdí, že Švýcarsku trvalo příliš dlouho, než důrazně odsoudilo porušování válečného práva Izraelem v Gaze. „Vím, že v OSN v New Yorku i jinde se lidé ptají: Kde je Švýcarsko? Co si o tom myslí? Jaká je jeho politika? Ztratili jsme důvěryhodnost, jasnost a předvídatelnost,“ trvá na svém bývalý švýcarský diplomat Martin a dodává: „Švýcarsko je méně vnímáno jako mírotvorce, a to má na Ženevu nevyhnutelné dopady.“

Na Ukrajine začali prepúšťať väzňov, ktorí chcú slúžiť v armáde

Kyjev 22. mája (TASR) - Ukrajina začala prepúšťať väzňov, aby mohli vstúpiť do armády, vyplýva zo súdnych dokumentov zverejnených v stredu. Podľa nového zákona je možné podmienečne prepustiť väzňov, ktorí sú pripravení bojovať, informuje TASR podľa správy agentúry AFP.

Súd v západoukrajinskom meste Chmeľnyckyj uviedol, že v utorok rozhodol o podmienečnom prepustení dvoch mužov odsúdených za krádež a narodených v rokoch 2000 a 1981, aby mohli vstúpiť do ukrajinskej Národnej gardy.

"Obaja muži sú spôsobilí na vojenskú službu zo zdravotného hľadiska, prešli psychologickým a odborným výberom a sú dostatočne fyzicky zdatní," uviedol súd.

Muži budú pod dozorom a nebudú môcť opustiť svoju vojenskú jednotku alebo cestovať z osobných dôvodov bez povolenia veliteľa.

Ukrajinská vláda uviedla, že o prijatie do armády požiadalo na základe nedávno prijatého zákona vyše 3000 väzňov. Týka sa len väzňov, ktorým do konca trestu zostávajú menej než tri roky.

Ukrajina pristúpila k tomuto kroku v čase, keď čelí nedostatku vojakov. Podobne postupovalo aj Rusko, ktoré od začiatku vojny poslalo do bojov na Ukrajine desiatky tisíc trestancov, pričom im sľúbilo amnestiu.

Ruský systém však poznačili škandály. Objavili sa totiž správy o oslobodených väzňoch, ktorí po odslúžení vojenskej služby pokračovali v páchaní násilných trestných činov vrátane vraždy.

Na Ukrajine o prijatie do armády nemôžu žiadať zločinci usvedčení zo sexuálneho násilia, zabitia dvoch a viac ľudí či vážnej korupcie. Mobilizovaní trestanci sú podmienečne prepustení, a nedostanú milosť ako v Rusku.

--

--