Najlepší
Re: Zprávy z Německa
V Magdeburgu otvorili novú synagógu
Magdeburg 10. decembra (TASR) - Vo východonemeckom Magdeburgu otvorili v nedeľu novú synagógu, približne 85 rokov po zničení pôvodnej stavby počas protižidovského pogromu.
"Nová synagóga je symbolom mierového spolužitia a pluralizmu," povedal na slávnostnej ceremónii premiér spolkovej krajiny Sasko-Anhaltsko Reiner Haseloff. Povedal, že židovský život v meste bude opäť viditeľnejší a hmatateľnejší.
Vedúci Ústrednej rady židov v Nemecku (ZdJ) Josef Schuster zdôraznil, že ide o "deň radosti a hrdosti". Nová budova za 7,6 milióna eur bola postavená vďaka dlhoročnému úsiliu občanov mesta, ktorí zbierali dary na jej výstavbu.
Sponzorská organizácia prispela sumou 500.000 eur, najväčší podiel na financovaní poskytla spolková krajina Sasko-Anhaltsko.
Architekt Wolfgang Sattler opísal novú synagógu ako diskrétnu a zdržanlivú, ale povedal, že napriek bezpečnostným opatreniam má budova "pocit ľahkosti, otvorenosti a svetla".
Na vonkajšej fasáde budovy je hebrejský nápis "Môj dom sa bude nazývať domom modlitby pre všetky národy."
Starú synagógu zničili antisemitské davy počas novembrových pogromov v roku 1938. Nová budova bola postavená v blízkosti miesta pôvodnej stavby. Združenie s názvom "Nová magdeburská synagóga" bolo založené v roku 1999.
--
Chanuka:
Zora
Re: Streľba na FF UK v Prahe
Česká polícia prijala preventívne opatrenie zamerané na školy
Podľa ministra vnútra Víta Rakušana bude opatrenie platiť minimálne do 1. januára.
Praha 22. decembra (TASR) - Česká polícia v piatok prijala preventívne celorepublikové opatrenie zamerané na školy a takzvané mäkké ciele. Na sociálnej sieti X tiež upozornila, že v teréne budú aj policajti s dlhými zbraňami. Podľa ministra vnútra Víta Rakušana bude opatrenie platiť minimálne do 1. januára, informuje spravodajkyňa TASR v Prahe.
"Počnúc dnešným dňom sme prijali celorepublikové preventívne opatrenie vo vzťahu k mäkkým cieľom a školám. Nemáme informácie o žiadnej konkrétnej hrozbe a skutočne ide o prevenciu - signál, že sme tu a sme pripravení," napísala polícia s tým, že aktuálne kontaktuje prevádzkovateľov vytipovaných zariadení a zoznamuje ich s týmto opatrením. "Vidieť môžete aj policajtov s dlhými zbraňami," upozornila.
Okamžite po streľbe začali policajné tímy analytikov skúmať aj príspevky na sociálnych sieťach súvisiace s tragickou udalosťou. Objavili sa totiž aj také vyjadrenia, ktoré čin podporovali. "Od včerajška evidujeme niekoľko konkrétnych prípadov ľudí, ktorých hrozný čin (údajne) inšpiroval a chcú ho nasledovať," napísala polícia a ubezpečila, že vo veci koná. Autori niektorých príspevkov budú zrejme trestne stíhaní, naznačili policajti.
Univerzita Karlova, na ktorej sa tragická udalosť vo štvrtok stala, úplne zrušila piatkové vyučovanie. Zrušili sa aj všetky akcie, na ktorých by sa mohlo zúčastniť viac než 20 ľudí.
--
Toto opatrenie vyzerá byť podľa francúzskeho vzoru, kde pod zámienkou ochrany študentov zaviedli vstupné kontroly do škôl (kontrolné terminály, len s digitálnym ID, rodičia a nepovolaní majú vstup zakázaný) a policajný dozor.
Milo
Re: Zpravy z Polska
Nová poľská vláda vymenila riaditeľov spravodajských služieb
Varšava 19. decembra (TASR) — Nová poľská vláda vymenovala nových riaditeľov civilných a vojenských spravodajských služieb i protikorupčného úradu. Oznámil to v utorok premiér Donald Tusk. Dve z vymenovaných sú ženy, informuje TASR podľa agentúry AP.
Tusk na tlačovej konferencii povedal, že očakáva "veľmi dobrú, lojálnu a disciplinovanú" spoluprácu s novými šéfmi agentúr, ktorí majú vo svojich oblastiach značné skúsenosti.
Vojenskú spravodajskú službu (SWW) povedie plukovníčka Dorota Gawecká a Ústredný protikorupčný úrad (CBA), ktorý patrí tiež medzi poľské spravodajské služby, Agnieszka Kwiatkowská-Gurdaková.
Novým riaditeľom Agentúry pre vnútornú bezpečnosť (ABW) bude plukovník Rafal Syrysko, ktorý v oblasti kontrašpionáže a vnútornej bezpečnosti pracuje viac ako 30 rokov.
Plukovník Pawel Szot bude na čele Spravodajskej služby (AW) a novým šéfom Vojenskej kontrarozviedky (SKW) sa stal generál Jaroslaw Strózyk, ktorý má tiež vyše 30-ročné skúsenosti, píše AP.
--
V poľskom parlamente opäť zažali sviece na chanukovom svietniku
Varšava 14. decembra (TASR) - V budove dolnej komory poľského parlamentu vo štvrtok opäť zapálili sviečky na chanukovom svietniku po tom, ako ich pred dvomi dňami krajne pravicový poslanec Grzegorz Braun demonštratívne uhasil s použitím hasiaceho prístroja.
Informovala o tom agentúra PAP, podľa ktorej Braunov čin vyvolal rozruch a kritiku politických strán vrátane nového premiéra Donalda Tuska, ktorý poslancovo správanie označil za "neprijateľné". Prípadom sa zaoberá aj poľská prokuratúra. Vedenie parlamentu avizovalo, že Brauna čaká aj finančný postih.
Braun, prorusky orientovaný člen krajne pravicovej strany Konfederácia, je známy svojimi antisemitskými prejavmi či výrokmi proti Ukrajine. V súvislosti s utorňajším incidentom už dostal finančnú pokutu, pričom ho vtedy aj vyviedli z rokovacej sály.
Po tomto incidente hlavný poľský rabín Michael Schudrich vyzval predsedu Sejmu Szymona Holowniu, aby boli chanukové sviece v parlamente opäť zapálené. Vo štvrtok popoludní sa tak uskutočnil nový obrad za účasti prezidenta Andrzeja Dudu a predsedov oboch parlamentných komôr.
Schudrich v krátkom príhovore po zapálení sviec na menore uviedol, že "toto je pravá tvár Poľska". Svetlo znovu rozsvietenej menory označil za symbol židovskej a poľskej histórie. "Nemôžu nás uhasiť, pretože stojíme bok po boku," zdôraznil rabín.
Sviece na menore sa v poľskom Sejme zapaľujú už 17 rokov, počas ktorých nedošlo k žiadnemu incidentu. Túto tradíciu - najprv v Prezidentskom paláci - v roku 2006 inicioval vtedajší prezident Lech Kaczyňski. V Sejme chanukové sviece prvýkrát zapálili v roku 2007.
Židovský sviatok chanuka, slávnosť svetiel, je jedným z najradostnejších, trvá osem dní a ide o spomienku na znovuzasvätenie chrámu v Jeruzaleme a víťazstvo skupiny Izraelitov v povstaní proti gréckej nadvláde pred vyše 2000 rokmi. Tento rok sa chanuka začala 7. decembra po západe slnka a skončí sa tento piatok.
Zora
Re: Blízky východ
Francúzska armáda zostrelila v Červenom mori drony letiace z Jemenu
Paríž 10. decembra (TASR) - Francúzska armáda v nedeľu uviedla, že jej fregata zostrelila v Červenom mori dva drony, ktoré k nej smerovali z pobrežia Jemenu.
K zostreleniu došlo podľa Paríža v sobotu večer medzi 21.30 h a 23.30 h SEČ približne 110 kilometrov od Jemenu.
Iránom podporovaní jemenskí húsíovia v sobotu pohrozili, že zaútočia na každé plavidlo smerujúce do izraelských prístavov, ak nebudú vpustené dodávky potravín a liekov do obliehaného Pásma Gazy, v ktorom prebieha vojna medzi palestínskym militantným hnutím Hamas a Izraelom.
Vo vyhlásení povstalcov sa totiž uvádza, že "legitímnym cieľom" ich ozbrojených síl sa stanú všetky lode smerujúce do Izraela - bez ohľadu na to, pod akou vlajkou sa plavia a aká je štátna príslušnosť ich vlastníkov alebo prevádzkovateľov. Hamas toto varovanie zo strany jemenských povstalcov privítal.
Izraelský poradca pre národnú bezpečnosť Cachi Hanegbi vyhlásil, že jeho krajina nebude akceptovať "námornú blokádu" a poznamenal, že predseda izraelskej vlády Benjamin Netanjahu už požiadal amerického prezidenta Joea Bidena aj európskych lídrov, aby prijali opatrenia na riešenie tejto situácie.
AFP upozorňuje, že jemenskí húsíovia nedávno zaútočili na lode, o ktorých tvrdili, že sú priamo prepojené s Izraelom, avšak ich najnovšia hrozba rozširuje rozsah ich cieľov.
Americký torpédoborec minulý týždeň zostrelil tri bezpilotné lietadlá počas toho, ako v Červenom mori poskytoval pomoc komerčným plavidlám, ktoré čelili útokom z Jemenu. Washington to odsúdil ako priame ohrozenie námornej bezpečnosti.
Prudký nárast námorných incidentov podnietil ministrov zahraničných vecí G7, aby na svojom stretnutí začiatkom decembra naliehali na jemenských povstalcov, aby prestali ohrozovať medzinárodnú lodnú dopravu a prepustili zadržiavanú nákladnú loď Galaxy Leader.
Okrem námorných útokov spustili húsíovia aj sériu dronových a raketových útokov na Izrael, ktorý od 7. októbra čelí aj raketovej paľbe zo strany palestínskej ozbrojenej skupiny Hamas.
Zora
Re: Donald J. Trump
Trump nemôže kandidovať na prezidenta v štáte Colorado, rozhodol súd
Denver 20. decembra (TASR) - Najvyšší súd v americkom štáte Colorado v utorok večer označil bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa za "nespôsobilého" uchádzať sa o funkciu prezidenta na základe ustanovenia americkej ústavy. Ustanovenie zakazuje zastávať úradnú funkciu predstaviteľom, ktorí sa zapojili do "vzbury alebo povstania", informujú o tom agentúry AP a AFP. Ako agentúra Reuters ďalej spresňuje, rozhodnutie sa vzťahuje na republikánske primárky, ktoré sa uskutočnia 5. marca.
V bezprecedentnom rozhodnutí súd väčšinou hlasov v pomere 4:3 diskvalifikoval Trumpa z výkonu prezidentského úradu v súvislosti s jeho úlohou v útoku na Kapitol zo 6. januára roku 2021. Trump sa tak stal historicky prvým prezidentským kandidátom, ktorého súd uznal za nespôsobilého uchádzať sa o Biely dom na základe zriedkavo používaného ustanovenia ústavy USA.
Ako vysvetľuje agentúra Reuters, rozhodnutie sa vzťahuje len na marcové primárky republikánov, ale závery súdu pravdepodobne ovplyvnia aj Trumpovovo postavenie v prezidentských voľbách, ktoré sa budú konať 5. novembra 2023. /chyba, 2024/
"Keďže je diskvalifikovaný, bolo by podľa volebného zákona protiprávnym konaním, ak by bol v (štáte) Colorado vedený ako kandidát na hlasovacom lístku pre prezidentské primárky (republikánov)," uviedol coloradský súd.
Platnosť rozhodnutia je pozastavená do 4. januára, respektíve až do rozhodnutia Najvyššieho súdu USA. Trumpov tím už avizoval, že sa voči rozsudku plánujú odvolať a požiadať o pozastavenie tohto "scestného" a "nedemokratického" rozhodnutia.
Agentúra AP dodáva, že Najvyšší súd v štáte Colorado tak vyvrátil rozhodnutie súdu nižšej inštancie, podľa ktorého sa na Trumpa nevzťahuje ústavný dodatok o vzbure alebo povstaní, keďže úrad prezidenta nie je uvedený na zozname federálnych volených funkcií, ktorých sa dodatok týka.
--
Zora
Re: Obchod s deťmi
Narodilo se mrtvé, lhaly jeptišky ženám. Církev v Belgii prodala 30 tisíc dětí
16. prosince 2023
Belgií otřásá skandál církve, která až do 80. let minulého století odebírala děti matkám a prodávala je do nových rodin. Svědci nyní přinesli nové informace, podle nichž se za jedno dítě platily částky ve výši deseti tisíc belgických franků. Biskupové se ohrazují, že finance byly použity na životní náklady či lékařské prohlídky. Matky však popisují drastické praktiky jeptišek.
„Prošla jsem si peklem a zpět, pořád se mi zdá o jeptiškách. A nejhorší je, že to nebyl jen zlý sen,“ říká belgickému listu Het Laatste Nieuws dnes 67letá Cyrilla, jedna z mnoha žen, kterým belgická církev vzala dítě.
Bylo jí tehdy 23 let, když čekala svou první dceru. Skončila v domově s jeptiškami, které jí však místo pomoci způsobily dlouhodobé trauma. Po prvním porodu totiž ženu bez dotazů sterilizovaly a řekly jí, že její dcera porod nepřežila. „Čtyřicet let jsem si myslela, že je moje dcera mrtvá,“ vzpomíná na utrpení Cyrilla, která kvůli nechtěnému zákroku už později v životě jiné dítě mít nemohla.
Podobně traumatický zážitek z církve popisuje Lieve, která je jedním z odebraných dětí. Její biologické matce bylo teprve 13 let, když dítě anonymně porodila v severní Francii. S těhotenstvím se svěřila jen jeptiškám, kterým věřila. Ty jí však po porodu ukázaly zmrzlou mrtvolu novorozeněte.
„Pro matku jsem byla mrtvá čtyřicet let. Když se dozvěděla, že jsem naživu, nedokázala to pochopit. Nechtěla mě ani vidět,“ popisuje Lieve, jak jí církev doživotně zkazila vztah se skutečnou rodinou. To nejhorší se však dozvěděla až později. Církev ji po porodu nedala k adopci, ale prodala ji. Za milion belgických franků. A nebyla samotná.
Organizovaný byznys s dětmi
Od konce druhé světové války do 80. let minulého století prodala belgická církev bez vědomí matek na 30 tisíc lidí, odhaduje deník Het Laatste Nieuws, který se setkal s matkami i odebranými dětmi. Za adoptované děti jejich nové rodiny platily církvi v průměru 10 000 až 30 000 belgických franků.
„V některých případech však ještě mnohem víc, zejména když ženy rodily v severní Francii. Znám děti, které si lidé koupili za 100 000 belgických franků (měnu nahradilo v roce 2002 euro, v přepočtu se jednalo asi o 2 500 eur, tedy přes 60 tisíc korun),“ vypráví Debby Mattysová.
Sama je jedním z dětí odebraných církví. Svou skutečnou matku našla po dvaceti letech. Nyní pomáhá dalším, kteří své rodiče hledají, a poskytuje jim psychickou podporu.
Peníze za stravu a lékaře
Antverpský biskup Johan Bonny ve čtvrtek poprvé reagoval na závažná obvinění a přiznal, že církev peníze přijímala. „Částky platili adoptivní rodiče, ale jednalo se o kompenzaci za ubytování a případné zdravotní náklady,“ řekl v rozhovoru se studentem žurnalistiky Jipem van Santenem.
Již dříve v tomto týdnu belgičtí biskupové uvedli, že chápou smutek a trauma, které oběti pociťují. Pokud jde o možné odškodnění, je podle nich nejprve nutné zahájit nezávislé vyšetřování a počkat na výzvu policie, dodali.
Zora
Re: Európska únia
Cieľ toho opatrenia nie je vytlačiť staré autá, či nespoľahlivé. Cieľom je obmedziť počet áut celkovo, aj nových.
Priemerne zarábajúci si dobre rozmyslí, či si vôbec auto kúpi, ak bude vízia, že pri veľkom poškodení motora by namiesto opravy, alebo výmeny motora musel kúpiť opäť celé auto. Hoci jazdené.
Cieľ je jasný, rapídne znížiť počet osobných automobilov a tým autonómnosť jednotlivcov a dostať ich do autobusov, vlakov. Zvýšiť prepravu verejnou dopravou je správne, len metódy sú na hovby.
Mali by ísť cestou súdruhov spred 89. Už si presne nepamätám ten pomer medzi obyčajným cestovným a "mesačníkom" To bol ten veľký hrubý lístok, ktorý mal dve políčka na štiknutie pre každý deň. Takže ste mohli mať len dve jazdy za deň do práce a z práce (na preukážke bola presne stanovená trasa, pre ktorú platil lístok) za tuším ani nie polovicu bežného lístka (asi len 40% z ceny). Žiacky mesačník bol doslova za facku. 20 dní som sa vozil za cenu ani nie troch dní.
graul
Re: Elon Musk
Přestože patří mezi nejbohatší a nejvlivnější muže planety, jeho hlavním přáním je, aby lidstvo nevymíralo. Dokonce tvrdí, že nízká porodnost je horší než klimatická krize. Sám je tátou deseti dětí, které si pořídil s několika ženami.
Článok o tom, ako Musk zachraňuje "ľudstvo" pred vymretím. Nenechajte sa zmiasť zdrojom, obsah stojí za prečítanie.
Milo
Re: Správy z Číny
Čína posiluje vazby s Vietnamem výstavbou moderní železnice
14.12.2023
Trasa plánované železnice prochází oblastí, kde se nacházejí největší doly na prvky vzácných zemin.
Čína a Vietnam podepíší dohodu o modernizaci železničních spojů a další infrastruktury, včetně digitálních projektů. Si Ťin-pchingova návštěva Hanoje – první po šesti letech – začala v úterý, krátce poté, co do vietnamského hlavního města přijel i americký prezident Joe Biden, aby posílil dvoustranné vztahy.
Čína zřejmě poskytne Vietnamu granty na rozvoj železnice mezi Kunmingem a přístavem Hai Phong i dalších dopravních spojení z jižní Číny do Hanoje. Tyto granty budou nejspíš poskytnuty bezplatně. Jedná se o velký ústupek zemi, která si tradičně nerada půjčuje. Agentura Reuters nicméně tvrdí, že zatím „však není jasné, zda budou dotace spojeny s půjčkami a jaký bude jejich podíl.“ Vietnamské úřady v předvečer návštěvy čínského prezidenta situaci nekomentovaly.
Spojené státy a další západní země ale mohou takové poskytování dotací vnímat jako vlastní „propadák“, neboť v rámci klimatického plánu nabízely Vietnamu převážně půjčky v tržní hodnotě, aby mu pomohly snížit spotřebu uhlí, uvedla agentura.
Plán modernizace železnice Kunming-Hai Phong prochází oblastí, kde se nacházejí největší naleziště prvků vzácných zemin, která se dosud nepodařilo plně využívat. Vietnam má druhé největší zásoby strategických nerostů na světě, a to zejména těch, které jsou potřebné pro elektromobily a větrné turbíny.
Čína je největším světovým producentem a zpracovatelem kovů vzácných zemin, Peking se ale obvykle zdráhá sdílet technologie jejich zpracování a Hanoj se zase brání jejich vývozu v nezpracovaném stavu. Podle aktuálních informací se společná deklarace této otázky nedotkla, obě strany podepsaly nicméně celkem 36 dohod o spolupráci, včetně už zmíněné železnice.
Další oblastí plánů na čínsko-vietnamskou spolupráci je digitální konektivita. Smyslem má být napojení Vietnamu na čínskou Digitální hedvábnou stezku, vlajkový program Pekingu v rámci širší iniciativy Jeden pás, jedna cesta. Vietnamské ministerstvo zahraničí se v pondělí k věci nevyjádřilo, vietnamský lídr však na říjnovém fóru Pásmo a stezka vyzval k posílení spolupráce v oblasti digitální infrastruktury.
Reuters však i tuto iniciativu hodnotí jako nejasnou, protože v případě strategických projektů mají ve Vietnamu vždy přednost obavy o národní bezpečnost. V současnosti jde zejména o situaci v Jihočínském moři, kde Vietnam a Čína vedou spory o hranice. Společná deklarace na okraj návštěvy čínského lídra nicméně hovoří o bližší spolupráci v oblasti bezpečnosti, a to v oblasti rozvědky a vojenského průmyslu.
Zora
Re: Správy z Afriky
Spojené království bude posílat migranty do Rwandy
15.12.2023
Vláda Rishiho Sunaka po peripetiích prosadila emergentní zákon, který přes odpor britských soudů, umožní deportace žadatelů o azyl do Rwandy.
Jeden z pilířů imigrační strategie britské vlády spočívá v posílání žadatelů o azyl do Rwandy. Kontroverzní azylovou politiku původně oznámil bývalý premiér Boris Johnson v dubnu 2022 a byla koncipována jako reakce na stupňující se počty uprchlíků, kteří se pokoušejí dostat do Spojeného království přes Lamanšský průliv na malých člunech. Británie chce situaci řešit tak, že bude posílat desítky tisíc žadatelů o azyl do zmíněného vnitrozemského státu střední Afriky. O zákonnosti této vládní imigrační politiky rozhodovaly v průběhu posledních měsíců britské soudy.
Právní bitva vycházela z rozhodnutí odvolacího soudu, který prohlásil mnohamilionovou dohodu o deportaci žadatelů o azyl do Rwandy za nezákonnou. Právní zástupci britské vlády tvrdili, že odvolací soud dospěl k nesprávnému závěru, když rozhodl, že deportace do Rwandy by byla v rozporu s článkem 3 Evropské úmluvy o lidských právech (článek 3 zakazuje mučení a nelidské nebo ponižující zacházení). Podle argumentace vlády memorandum o porozumění mezi Spojeným královstvím a Rwandou zajišťuje “bezpečný a účinný” proces určování statusu uprchlíka pro všechny deportované osoby. Nejvyšší soud ale jednomyslně potvrdil rozhodnutí, podle něhož je tento program nezákonný, protože Rwanda není bezpečnou třetí zemí a migrantům hrozí, že budou posláni zpět do své vlasti, kde jim hrozí špatné zacházení.
Do právního sporu vstoupil také Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který tvrdil, že poskytnuté záruky nepostačují k řešení “základních a zásadních nedostatků” rwandského azylového systému.
Spojené království dosud vyplatilo rwandské vládě vedené prezidentem Paulem Kagamem za přijetí uprchlíků nejméně 140 milionů liber. Navzdory zavedení zákona o nelegální migraci však zatím nedošlo k žádným deportačním letům kvůli řadě právních námitek. Premiér Rishi Sunak učinil prevenci příjezdu malých lodí jedním ze svých klíčových slibů voličům. Nicméně podle vládních údajů zveřejněných počátkem listopadu překročilo kanál La Manche a dorazilo do Británie téměř 26 700 migrantů.
Následně se Sunak s Rwandou dohodl na nové smlouvě, která má řešit problémy vznesené Nejvyšším soudem. Britská vláda tvrdí, že Kigali přijalo nové závazky a změny, které mají obavy vyřešit. Sunak rovněž předložil mimořádnou legislativu, jejímž cílem bylo zrušit všechny zákony, které by zabránily pokračování deportačního programu. První hlasování britského parlamentu v úterý Sunakův návrh podpořilo s výsledkem 313 ku 269 hlasům po posledních vyjednáváních a dramatech v parlamentu.
Zora