Najlepší

18. listopadu 2023

Jen dva kamiony za hodinu. Poláci blokují hraniční terminály kvůli přepravním společnostem z Ukrajiny

V okolí hraničních přechodů mezi Polskem a Ukrajinou se od minulého týdne tvoří desítky kilometrů dlouhé kolony nákladních aut. Polští přepravci blokují jejich přejezd. Stěžují si, že Polsko zahltily ukrajinské přepravní společnosti, kterým nemůžou cenově konkurovat. Kritizují i nerovný přístup při přepravě zboží na Ukrajinu, kdy musí v kolonách při vjezdu ze sousední země čekat i více než deset dní.

Polští přepravci si stěžují i na nerovné podmínky při přepravě zboží na Ukrajinu | Foto: Kateřina Havlíková | Zdroj: Český rozhlas

--

„V současnosti jsem musel zmenšit svůj vozový park, a to o polovinu. Už jsem neměl na to, abych platil některé daně a dopravní poplatky nebo odvody za zaměstnance, pro které nemám práci,“ popisuje svou situaci Stanisław Necek u zábrany na hraničním přejezdu v Korczowé.

Mezinárodní přepravě zboží se věnuje 34 let. Teď ho z trhu vytlačuje východní konkurence.

„Obecně je situace nás, polských dopravců zboží, těžká. Z důvodu nekontrolované konkurence z východu. Ta vznikla v posledních dvou letech a ve velké míře převzala náš trh orientovaný na přepravu zboží z a na východ. Jejich dnešní sazby a náklady na provoz jsou mnohem nižší, než naše, které jsou regulované unijními přepisy. My musíme například dodržovat mobilní balíčky,“ dodává Necek.

Mobilní balíčky například upravují mzdu řidičů, jejich maximální dobu řízení, určují způsob vysílání řidičů přes hranice a mají zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž.

Evropská unie tyto balíčky přijala poté, co západoevropský trh přepravy zboží začaly přejímat levnější společnosti z východní části Unie. Mezi nimi byly i ty polské.

Vzájemná dohoda

„Ukrajina a Polsko dřív měly vzájemnou dohodu, kolik nákladních aut ročně bude moci přejet společnou hranci. Ale Evropská unie po začátku války zrušila tato povolení a Ukrajina tím získala přístup na trh přepravy zboží nejen v Polsku, ale v celé Unii. A mohou přepravovat i zboží mezi místy v jedné zemi. Přitom my jsme za kabotáž trestaní, jinde jsme velmi omezení,“ popisuje Necek.

Před válkou mělo povolení k přejetí polsko-ukrajinské hranice 160 tisíc kamionů z Ukrajiny a 160 tisíc kamionů z Polska. Letos už ale přejelo hranici 800 tisíc ukrajinských kamionů.

Polští přepravci si stěžují i na nerovné podmínky při přepravě zboží na Ukrajinu. Jejich výhrady se týkají elektronické fronty, do které se musí řidič přihlásit v momentě přejezdu na Ukrajinu. Na vyřízení ale čeká i deset a více dní.

Zatímco cesta do Kyjeva trvá zhruba dva dny, ty zbylé musí trávit na parkovišti. Ukrajinci se ale v systému můžou registrovat ještě před začátkem cesty.

Od 6. listopadu blokují podnikatelé v přepravě zboží terminály v Dorohusku, Hrebennem a Korczowe.

„Ukrajinci ještě nejsou v Unii, tak proč mají v Unii provádět přepravu zboží? Chceme, aby se situace vrátila do stavu před válkou, kdy přepravce musel získat povolení a tato povolení byla co do množství limitovaná,“ tlumočí jeden z požadavků Komitetu na obranu přepravců a pracovníků v dopravě Stanisław Necek.

Přitom ale opakuje, že je pořád potřeba podporovat Ukrajinu v obraně proti útočícímu Rusku.

Protest zemědělců

Podnikatelé v přepravě zboží blokují terminály v Dorohusku, Hrebennem a Korczowe od 6. ledna.

K protestujícím v Korczowe se ve středu připojili polští zemědělci vystupující jako společenství Okradený venkov. Ti už blokovali hraniční přechody na jaře. Tehdy taky prováděli nárazové krátké blokády ve velkých městech, například Varšavě nebo Štětíně.

„Situace nás dohnala k protestům. Příval ukrajinské kukuřice, ale i jiných plodin a ceny výkupu naší produkce vedly k tomu, že už si zkrátka neporadíme. Výnosy už nepokryjí náklady,“ říká Alina Radecká z Podkarpatské zemědělské komory.

Společně s dalšími rolníky v oblasti přišla podpořit polské podnikatele v autodopravě. „Bereme si úvěry, abychom naše rodinné podniky udrželi, ale vláda nám prostě nepomáhá,“ vysvětluje Radecká.

Rodina Radecké vlastní 150 hektarů půdy. Tvrdí ale, že náklady na osiva a hnojiva rostou a s příbuznými už neví, co dál. Poslední rok vidí jako nejtěžší, protože zároveň vázne i výkup plodin. Sklady jsou plné.

Příliš levné obilí?

Protesty zemědělců začaly kvůli výkupu levného ukrajinského obilí. To mělo přes Evropu směřovat kvůli blokádě Černomořských koridorů do přístavů a pak loděmi dál do Asie a Afriky.

Skončilo ale ve skladech, mimo jiné v Polsku, a snížilo výkupní cenu domácího obilí. Protesty trvaly do přijetí embarga Evropské unie na výkup plodin. Povolený byl jen jejich převoz.

V Korczowe smí projet jen dva ukrajinské kamiony za hodinu. K bariéře je doprovází policejní auto. Teprve pak protestující přepravci ve žlutých vestách odepnou pásku a odstraní kužel. Další stovky řidičů kamionů musí čekat v koloně, která má okolo deseti kilometrů.

Mezi čekajícími je i Oleg, který se na Ukrajinu vrátil po začátku války. Dříve pracoval pro evropskou mezinárodní přepravní společnost.

„Jsem na seznamu v pořadí 805. Přijel jsem včera. Převážím v cisterně plyn, který na Ukrajině potřebujeme. A teď tu stojím na krajnici. A je to nebezpečné. Někdo kolem projede, odhodí nedopalek a může to bouchnout,“ popisuje.

Oleg si pro jídlo chodí, stejně jako ostatní řidiči, do Biedronki. Pomalu mu ale prý dochází peníze. Záchod ukrajinští řidiči nemají k dispozici žádný. Chodí ke strouze a do lesa. Při poryvu větru je to cítit.

Blokáda do prosince

Polští dopravci mají povolení terminál v Korczowe blokovat do 6. prosince. Pokud Polsko a Ukrajina nenajdou pro ně přijatelné řešení, terminál v Hrebenne mohou blokovat až do 6. ledna.

„Momentálně se ta kolona zadržených kamionů táhne až do Dąbrowa Tomaszowska, což je vesnice asi 30 kilometrů od samotného hraničního přejezdu,“ představuje situaci Małgorzata Pawłowska, mluvčí okresního policejního velitelství Tomaszow Lubelski.

Přepravci v Hrebennem blokují přejezd nákladních vozů v obou směrech. Na Ukrajinu pouští jen čtyři kamiony za hodinu, do Polska pět.

„Kvůli protestu jsou v oblasti posílené policejní hlídky. Naši jednotku posílily jednotky z celé země. Dohlížíme na bezpečnost i pořádek, ale taky na dopravu. Silnice a křižovatky dál musí zůstat průjezdné,“ míní Pawłowska.

Příští týden navíc přepravci společně se zemědělci chtějí zablokovat i terminál v Medyce u Přemyšli. Tím budou pro nákladní auta zablokované všechny polsko-ukrajinské silniční přejezdy. Výjimka nadále bude platit pro humanitární a vojenské konvoje a pro přepravu živých zvířat.

Čína sa v roku 2023 stane najväčším svetovým exportérom áut, objem exportu z krajiny vzrástol v porovnaní s rovnakým obdobím minulého roka o 59,7% na 3,92 milióna áut.

Píseň, kde izraelské děti zpívají o likvidaci nepřátel, posloužila Palestincům

22. 11. 2023

Kontroverze vyvolal klip, v němž izraelské děti zpívají známou píseň HaReut s novým textem, kde zpívají o vyhlazení a zničení všech nepřátel. Píseň, kterou natočila izraelská organizace Občanská fronta, šíří na internetu propalestinští aktivisté. Chtějí ukázat, že Izrael je nesmiřitelný.

Původní text básníka Chajíma Guriho byl o válce za nezávislost z roku 1948, kdy Izrael čelil po vyhlášení státu útoku arabských zemí. Byl ódou na ty, kteří se stali oběťmi válečných hrůz.

Nová verze písně o přátelství, jež začíná slovy „jsme děti vítězné generace“, nepřipomíná jen bolest nad oběťmi a nezpívá jen o tom, že se bude možné vrátit k hranicím s Pásmem Gazy, odkud museli být obyvatelé evakuováni a kde zase všechno rozkvete. Text burcuje k radikálnější akci, objevuje se v něm verš, že Izraelské obranné síly překračují hranice, aby zlikvidovaly nositele svastiky.

V písni se dále zpívá: „Smeteme je všechny / ukážeme světu, jak ničíme naše nepřátele.“

Píseň produkovaná nacionalistickou organizací Rosenbaum Communication měla povzbudit izraelskou morálku po teroristických útocích ze 7. října, které si vyžádaly přes 1200 izraelských obětí. Využili ji však propalestinští aktivisté na sociálních sítích, kteří k ní přidávali komentáře, že izraelské děti zpívají genocidní píseň o Gaze.

Stala se tak součástí psychologické války. Pod odkazy na ni jsou dávány komentáře o tom, jak v Izraeli vychovávají děti, přitom v palestinských školách se dětem vštěpuje nenávist k Izraeli a obdiv k těm, kdo proti němu bojují všemi prostředky včetně teroristických.

I v Izraeli píseň vyvolala většinou negativní reakce, uvedl list The Times of Israel. Uživatelé na sítích ji označili za znechucující. Podle nich nejen znesvěcuje odkaz originálu, ale hlavně poškozuje mediální obraz Izraele. Jeden z uživatelů poznamenal, že doufá, že dědicové po autorovi podají žalobu a bude muset být stažena.

--

„Jsme příliš humánní, Gazu je třeba vypálit.“ Poslanec za Likud si nebral servítky

21. 11. 2023

Místopředseda izraelského parlamentu Nissim Vaturi, který je poslancem vládní pravicové strany Likud, vyzval na sociální síti k vypálení Pásma Gazy, názor poté potvrdil i v rozhlasovém interview. Podle jeho optiky se na palestinském území nacházejí pouze „tunely, Hamás a teroristé zabíjející děti“.

„A kdo vlastně zůstal v Gaze? Jsou tam snad nějací obyvatelé? (…) Musíme rozdrtit Gazu. Gaza je Hamás,“ uvedl v pondělí Vaturi v interview pro rozhlasovou stanici Non Stop Radio 103 FM. Referoval o tom server The Jerusalem Post.

Rozhovor se uskutečnil den poté, co Vaturi publikoval prakticky totožný názor na svém účtu na sociální síti X (dříve Twitter). V něm mimo jiné vyzval k „vypálení Gazy“ s tím, že „není na co čekat“.

Účet byl následně zablokován, mnozí jiní uživatelé ovšem Vaturiho post dále sdílejí.

V reakci na kritickou poznámku elitního izraelského novináře Bena Caspita, který Vaturiho obvinil z „krmení protiizraelské propagandy“, zákonodárce odvětil: „Nikoli. Tvůj strach nás zabije. Je na čase přestat být humánní.“

Vaturi ovšem posléze tvrdil v Knesetu, že jeho slova byla špatně interpretována a že „vypálením“ měl na mysli pouze teroristy. Toto slovo však na síti X ani v citovaném interview nepoužil.

Ve skutečnosti se v Pásmu Gazy nachází asi 2,3 milionu lidí, z nichž většina jsou civilisté. V důsledku izraelského bombardování a pozemní ofenzivy došlo k masovým vynuceným přesunům obyvatel, odehrály se ale pouze v rámci oblasti. Žádná evakuace z Pásma Gazy s výjimkou několika stovek cizích státních příslušníků neproběhla.

Výzev k masovému násilí už bylo více

Vaturiho kontroverzní výzva k „vypálení Gazy“ není mezi izraelskými politiky zdaleka první svého druhu. Například poslankyně Distal Atbaryanová (Likud) koncem října vyzvala k „vymazání Gazy z povrchu Země“.

Ariel Kallner, další zákonodárce Likudu, se záhy po útoku Hamásu na Izrael vyjádřil takto: „Je čas na novou Nakbu (…) takovou, která zastíní Nakbu 1948“.

Výrazem „Nakba“ se označuje násilné vyhánění Palestinců z jejich domovů v roce 1948, kdy vznikal stát Izrael. Nakba tehdy postihla asi 750 tisíc lidí.

Izraelský ministr obrany Joav Gallant krátce před začátkem pozemní ofenzivy do Pásma Gazy řekl, že „Gaza už nikdy nebude to, co dřív. Zničíme úplně všechno.“

Současná vlna násilností začala 7. října teroristickým útokem komand Hamásu a dalších radikálních organizací na izraelské území, při němž přišlo podle izraelských úřadů o život asi 1200 lidí. Letecké útoky, bombardování i pozemní vojenské operace podniknuté v odvetě ze strany Izraele si od té doby v Pásmu Gazy vyžádaly podle palestinských úřadů údajně více než 13 tisíc obětí. Údaje válčících stran nelze nezávisle ověřit.

Fínsko zatvorí na hraniciach s Ruskom štyri hraničné priechody

Helsinki 16. novembra (TASR) - Fínsko zatvorí štyri z deviatich hraničných priechodov s Ruskom, aby zamedzilo prílevu žiadateľov o azyl. Oznámil to vo štvrtok fínsky premiér Petteri Orpo, informuje TASR podľa správy agentúry Reuters.

"Fínska vláda sa dnes rozhodla, že Fínsko zatvorí niektoré hraničné priechody na východe. Východná hranica sa tak uzavrie v noci z piatka na sobotu," uviedol Orpo na tlačovej konferencii.

Fínska ministerka vnútra Mari Rantanenová informovala, že uzatvorené budú hraničné priechody Vaalimaa, Nuijamaa, Imatra a Niirala, píše agentúra AFP. Tieto štyri hraničné priechody ležia na juhovýchode Fínska a ide o najvyťaženejšie hraničné priechody medzi oboma krajinami.

Fínska vláda v utorok oznámila, že zvažuje uzatvorenie hraničných priechodov s Ruskom. Moskvu obvinila, že úmyselne vpúšťa do Fínska migrantov napriek tomu, že nemajú potrebné cestovné doklady.

Fínsky prezident Sauli Niinistö následne v stredu uviedol, že zvýšený počet žiadateľov o azyl na východných hraniciach môže byť odplatou Ruska za vstup Fínska do Severoatlantickej aliancie (NATO).

Tento týždeň prišli do Fínska každý deň desiatky žiadateľov o azyl z krajín ako Irak, Jemen, Somálsko či Sýria. Priemerne ich pritom doteraz prichádzalo na jeseň len niekoľko.

Žiadatelia o azyl prichádzajúci z Ruska si budú môcť po novom podať žiadosti len na dvoch hraničných priechodoch na severe.

Fínsko má s Ruskom hranicu dlhú 1340 kilometrov. Moskva v apríli, keď Helsinki vstúpili do NATO, varovala, že podnikne protiopatrenia "z taktického a strategického hľadiska".

Severská krajina v súčasnosti buduje 200-kilometrov dlhé oplotenie na úseku hranice s Ruskom. Dokončiť by ho mali v roku 2026.

Fínsko zatvorí všetky hraničné priechody s Ruskom okrem jedného

Helsinki 22. novembra (TASR) - Fínsko uzavrie všetky hraničné priechody s Ruskom okrem najsevernejšieho, oznámil v stredu fínsky premiér Petteri Orpo. Opatrenie prichádza počas vlny migrantov, ktorí podľa Fínska Rusko zámerne presúva k hranici.

"Vláda sa dnes rozhodla zatvoriť ďalšie hraničné priechody. Otvorený zostane iba priechod Raja-Jooseppi," povedal premiér Orpo na tlačovej konferencii.

Fínsko minulý týždeň v reakcii na prílev migrantov uzavrelo štyri hraničné priechody s Ruskom nachádzajúce sa na juhovýchode krajiny. Obvinilo zároveň Moskvu zo snahy destabilizovať krajinu v odvete za jej vstup do NATO.

Rusko tento pondelok odmietlo obvinenia, že posiela migrantov k hraniciam Fínska. Vyjadrenie Moskvy prišlo po tom, ako Helsinki informovali o náraste počtu žiadateľov o azyl, ktorí sa pokúšajú nelegálne dostať do tejto severskej krajiny.

Vzťahy Helsínk s Moskvou sa výrazne zhoršili, odkedy Rusko vo februári minulého roka zaútočilo na Ukrajinu.

Fínsko v apríli upustilo od svojej desaťročia trvajúcej vojenskej neangažovanosti a vstúpilo do Severoatlantickej aliancie (NATO), čo Moskvu viedlo k varovaniu pred "protiopatreniami".

Západné krajiny predtým obvinili Bielorusko, blízkeho spojenca Ruska, že v roku 2021 v rámci odvety za sankcie EÚ vytlačilo cez svoje hranice do Poľska a Litvy desaťtisíce migrantov bez dokladov.

Minulý týždeň prišli do Fínska každý deň desiatky žiadateľov o azyl z krajín ako Irak, Jemen, Somálsko či Sýria. Priemerne ich pritom doteraz prichádzalo na jeseň len niekoľko.

Fínsko potvrdilo zákaz vstupu z Ruskej federácie na bicykloch

Helsinki 12. novembra (TASR) - Osoby cestujúce z Ruska do Fínska na bicykli majú zákaz vstupu na fínske územie. V nedeľu to potvrdila fínska pohraničná stráž.

Toto obmedzenie platí od 9. novembra, uviedol podľa stanice Rádio Sloboda (RFE/RL) zástupca veliteľa pohraničnej stráže pre juhovýchodné Fínsko Jukka Lukkari.

Ako vysvetlil, od augusta došlo k prudkému nárastu počtu ľudí, ktorí sa snažia dostať do Fínska bez dokladov cez kontrolné stanovištia na juhovýchodnej hranici, kde Fínsk susedí s Ruskom.

Celkovo bolo zaregistrovaných 91 takýchto prípadov – išlo o štátnych príslušníkov tretích krajín, ktorí využili Rusko ako tranzitnú krajinu a požiadali o azyl vo Fínsku.

Lukkari zároveň poznamenal, že len za posledný týždeň sa do Fínska na bicykloch pokúsilo dostať asi 30 nelegálnych migrantov - preto bol aj zákaz zavedený.

"Z pohľadu Fínska je celkom opodstatnené sústrediť kontrolu na cestnú dopravu. Pomôže to lepšie kontrolovať cezhraničnú dopravu," povedal hovorca fínskej pohraničnej stráže.

Spresnil, že cez hraničné priechody Vaalimaa, Nuijamaa a Imatra v juhovýchodnom Fínsku každý deň prejdú v oboch smeroch približne tri tisícky ľudí.

Európska komisia v septembri zverejnila objasnenie, ako by mali krajiny EÚ uplatňovať zákaz dovozu širokého spektra tovarov z Ruska vrátane áut. Následne Lotyšsko, Litva, Estónsko, Poľsko, Fínsko a Nórsko zakázali vjazd na svoje územie autám s ruskými poznávacími značkami. Európsky parlament v novembri vyzval na revíziu tohto zákazu.

Estonsko zavádí „potravinové karty“ pro chudé

 6.11.2023 

Chudí v Estonsku si mohou vedle využití potravinových bank nakoupit základní potřeby a potraviny za 30 euro na tři měsíce.

Podle informací estonského ministerstva sociálních věcí je nyní v Estonsku možné místo potravinových balíčků nakupovat potraviny a základní potřeby v síti obchodů Rimi prostřednictvím potravinové karty.

„Přechod na systém potravinových karet, který začal letos na jaře, ukázal, že lidé si tento systém rychle osvojují a zároveň získávají svobodu volby při výběru svých nákupů,“ uvedla ministryně sociální ochrany Signe Riisalo. Spolupráci se státem si chválí také síť obchodního řetězce Rimi patřícího finské firmě Kesko a švédské firmě ICA a působícího v celém Pobaltí.

Estonské ministerstvo uvedlo, že systém se začal realizovat od letošního dubna, kdy začaly být karty vydávány v okresech Talinn, Harju a Rapla. Během prvních dvou čtvrtletí patří k nejčastěji nakupovaným výrobkům chléb, pečivo, mléčné a jogurtové výrobky, zelenina, ovoce a masné výrobky.

Na potravinovou kartu se převádí 30 euro na čtvrtletí na osobu, tj. 10 euro (asi 250 korun) měsíčně. Slouží pouze k nákupu stanoveného seznamu potravin a základních potřeb.

Podle estonského ministerstva se jedná o první takové řešení v Evropě. „Pokusy o přechod byly provedeny v jiných zemích, ale žádná země jako celek dosud nepřešla na systém potravinových karet,” řekla Tea Varraková, která je vedoucí oddělení sociální kontinuity na ministerstvu sociálních věcí.

Podle údajů ministerstva byla v druhém čtvrtletí letošního roku potravinová pomoc distribuována celkem 28 936 lidem. Distribuce potravinové pomoci je spolufinancována Evropskou unií ESF+. Kromě takto nakoupené potravinové pomoci je od roku 2019 lidem v nouzi distribuována i darovaná potravinová pomoc, kterou průběžně shromažďují a průběžně distribuují potravinové banky.