Najlepší

16. listopadu 2023

Peking pošle do USA pandy ‚jako vyslance přátelství čínského a amerického lidu,‘ naznačil Si Ťin-pching

Čínský prezident Si Ťin-pching naznačil, že Peking do Spojených států pošle další pandy velké „jako vyslance přátelství mezi čínským a americkým lidem“. Informovaly o tom stanice CNN a deník The Guardian. Si o pandách hovořil v projevu při večeři se zástupci amerického soukromého sektoru v San Francisku poté, co čtyři hodiny jednal se svým americkým protějškem Joem Bidenem na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC).

„Dozvěděl jsem se, že mnoho Američanů, především dětí, rozesmutněl odlet tří pand (ze zoologické zahrady ve Washingtonu) a mnozí se s nimi přišli rozloučit,“ řekl Si. Dodal, že lidé v Kalifornii se „můžou těšit na to, že pandy opět přivítají“ v zoologické zahradě v San Diegu.

Čína půjčila pandy velké více než dvaceti zemím světa, v poslední dekádě například Nizozemsku, Dánsku, Finsku nebo Německu. Naposledy Čína poslala dvojici pand do Kataru, přičemž šlo o první zápůjčku těchto zvířat některé ze zemí Blízkého východu, píše web stanice CNN a připomíná, že čínskému programu se často přezdívá „pandí diplomacie“. Čína posílá pandy do ciziny jako gesto dobré vůle, zvířata i jejich mláďata ale zůstávají jejím majetkem.

„Pandy jsou něco jako neformální barometr čínsko-amerických vztahů od roku 1972, kdy Peking daroval dvojici těchto medvědů národní zoologické zahradě Smithsonian National Zoo ve Washingtonu poté, co tehdejší prezident Richard Nixon absolvoval diplomatickou cestu do Číny, která oživila vzájemné vztahy,“ píše CNN.

Čínský prezident ve středu neuvedl, kdy by další pandy do Spojených států mohly dorazit, ale naznačil, že Kalifornie bude jejich pravděpodobnou destinací. Zoologická zahrada v San Diegu své poslední dvě pandy do Číny vrátila v roce 2019, když smlouva o výpůjčce vypršela. Na počátku listopadu vrátila Číně tři pandy washingtonská zoo.

Si a Biden se v San Francisku setkali poprvé osobně po dvanácti měsících. Hlavními závěry jejich jednání v luxusním venkovském domě Fioli nedaleko San Franciska byly dohoda, že velmoci obnoví komunikaci na úrovni armád i úředníků, kteří tvoří obrannou politiku, že rozšíří spolupráci v oblasti umělé inteligence, boji proti pašeráctví chemikálií potřebných k výrobě nelegálních drog nebo spolupráci na projektech studentských výměn. V klíčovém tématu ohledně budoucnosti Tchaj-wanu si Biden a Si pouze vyměnili názory, průlom však nenastal.

--

Peking v rámci tzv. pandej diplomacie po celé desaťročia darúval pandy krajinám, s ktorými mala priateľské vzťahy. V súčasnosti ich však zoologickým záhradám poskytuje len na dočasné obdobie.

https://ksbforum.info/discussion/comment/22877#Comment_22877

Čína vítězí v africké honbě za „bílým zlatem“ v podobě lithia

 15.11.2023  

Celosvětová poptávka po lithiu dramaticky roste, protože výrobci a vlády v Evropě, USA a Číně se snaží ovládnout trh s udržitelnou energií a splnit klimatické cíle.

Afrika se nachází v centru geopolitické hry o nerostné suroviny používané v technologiích čisté energie, které budou pohánět globální přechod na zelenou energii. Lithium – neboli „bílé zlato“ – je jedním z nejvyhledávanějších nerostů pro energetický přechod, který se používá v elektromobilech a větrných turbínách.

V době, kdy se vedoucí představitelé EU scházejí v Bruselu na Týdnu surovin EU (13.-17. listopadu 2023) a kdy se blíží přijetí Aktu EU o kritických surovinách, je zásobování Evropy nerostnými surovinami, které mají zásadní význam pro energetický přechod, na pořadu dne.

Světové nabídce lithia v současné době dominují Austrálie, Chile a Čína, které v roce 2022 dohromady vyrobily více než 90 % ze 130 000 tun lithia na celém světě. Avšak vzhledem k tomu, že se předpokládá, že poptávka po lithiu se v letech 2022 až 2035 zvýší šestinásobně, pokud mají být splněny stávající klimatické cíle, se situace rychle změní. Projekty ve fázi průzkumu nabírají na obrátkách po celém světě a Afrika není výjimkou. Zdroje lithia byly zjištěny v Zimbabwe, Namibii, Ghaně, Demokratické republice Kongo (DRK), Mali a Etiopii. Několik projektů na kontinentu podpořili významní hráči v bateriovém a komoditním průmyslu, jako jsou CATL, Ganfeng Lithium a Glencore. Nicméně naprostá většina afrických lithiových projektů zůstává ve fázi průzkumu nebo vývoje.

Význam Afriky vzroste

Podle norské společnosti Rystad Energy bude podíl Afriky na celosvětové produkci lithia v roce 2025 činit 10,6 %, zatímco v roce 2019 to bylo jen 0,1 %, přičemž největší podíl na tomto nárůstu bude mít Zimbabwe. Celkově bude více než 90 % afrických dodávek v tomto desetiletí pocházet od subjektů, které jsou alespoň částečně vlastněny čínskými firmami, odhaduje poradenská společnost Benchmark Mineral Intelligence.

Naléhavost čínské snahy je podněcována snahou udržet si dominantní postavení v dodavatelských řetězcích. Čína má 8 % světových zásob lithia, ale rafinuje 60-70 % tohoto kovu. Firmy v meziproduktovém řetězci, které provádějí chemický proces, z nichž některé jsou součástí těžebních skupin, jako je Huayou, potřebují být zásobovány. Podle newyorského think-tanku Natural Resource Governance Institute (Institut pro správu přírodních zdrojů) trvá doba od objevení těžebního projektu k výrobě v průměru 17 let. Mnoho čínských firem však získává již existující aktiva, jako je Arcadia. Huayou koupila Arcadii od společnosti Prospect Resources, kótované na australské burze, za 422 milionů dolarů v roce 2022 – a rozvíjí ji závratnou rychlostí. Než se společnost Prospect Resources rozhodla Arcadii prodat, jednala se západními diplomaty o získání financování od rozvojových agentur, ale byla frustrována jejich pomalým tempem. Společnost Huayou provedla transakci během několika měsíců.

Váhání Západu má své důvody. Některé rafinerie se staví mimo Čínu. Investoři se však obávají, že nové doly a zpracovatelské závody by mohly vést k nadměrné nabídce a snížit ceny. Obávají se také politických rizik afrických projektů, zejména v zemích s historií úplatkářství a porušování lidských práv, jako je Zimbabwe a Kongo.

Západ tvrdí, že chce, aby Afričané více využívali hodnotu svého nerostného bohatství. Zatímco však mluví, Čína těží.

Čínská centrální banka hlásí pokrok v internacionalizaci jüanu

8.11.2023  

S tím, jak neustále roste ekonomická síla Číny, její pozice v globálním průmyslu a dodavatelských řetězcích nadále roste a funkce jüanu jako mezinárodní rezervní měny a platební měny se nadále posiluje.

Čínská lidová banka (PBC – People’s Bank of China), centrální banka země, nedávno zveřejnila zprávu o internacionalizaci jüanu v roce 2023. Mezi řadou připravovaných opatření PBC zdůraznila svůj závazek prohlubovat dvoustrannou měnovou spolupráci, uvedly čínské noviny Global Times.

Podle průzkumu Banky pro mezinárodní platby z roku 2022 vzrostl podíl jüanu na celosvětovém obchodování s devizami za poslední tři roky ze 4,3 % na 7 %, čímž se jeho globální pozice zvýšila z osmého na páté místo (jüan zaostal pouze za dolarem, eurem, jenem a librou).

Posílila se také schopnost přeshraničního obchodu s jüanem sloužit reálné ekonomice. Od ledna do září 2023 dosáhl celkový objem přeshraničních plateb v jüanech 38,9 bilionů jüanů, což představuje meziroční nárůst o 24 %.

Kromě toho se posílila také role jüanu jako měny pro financování. Byla zavedena řada opatření, jako je zajištění úvěrů domácími bankami v zahraničí a vydávání dluhopisů zahraničními institucemi v tuzemsku, což přispělo k neustálému zlepšování investičního a finančního prostředí jüanu.

Internacionalizace jüanu na jedné straně usnadní pokrok čínské ekonomiky a společnosti, pomůže zvýšit efektivitu jejího zahraničního obchodu a přispěje ke globálnímu rozvoji čínského průmyslu, poznamenal Wang Peng, odborný pracovník Pekingské akademie sociálních věd. Na druhé straně by mohla také zlepšit efektivitu obchodování zemí nebo jiných subjektů, které používají jüan k vypořádání, a pomoci snížit ztráty způsobené kolísáním směnného kurzu.

18. listopadu 2023

Jen dva kamiony za hodinu. Poláci blokují hraniční terminály kvůli přepravním společnostem z Ukrajiny

V okolí hraničních přechodů mezi Polskem a Ukrajinou se od minulého týdne tvoří desítky kilometrů dlouhé kolony nákladních aut. Polští přepravci blokují jejich přejezd. Stěžují si, že Polsko zahltily ukrajinské přepravní společnosti, kterým nemůžou cenově konkurovat. Kritizují i nerovný přístup při přepravě zboží na Ukrajinu, kdy musí v kolonách při vjezdu ze sousední země čekat i více než deset dní.

Polští přepravci si stěžují i na nerovné podmínky při přepravě zboží na Ukrajinu | Foto: Kateřina Havlíková | Zdroj: Český rozhlas

--

„V současnosti jsem musel zmenšit svůj vozový park, a to o polovinu. Už jsem neměl na to, abych platil některé daně a dopravní poplatky nebo odvody za zaměstnance, pro které nemám práci,“ popisuje svou situaci Stanisław Necek u zábrany na hraničním přejezdu v Korczowé.

Mezinárodní přepravě zboží se věnuje 34 let. Teď ho z trhu vytlačuje východní konkurence.

„Obecně je situace nás, polských dopravců zboží, těžká. Z důvodu nekontrolované konkurence z východu. Ta vznikla v posledních dvou letech a ve velké míře převzala náš trh orientovaný na přepravu zboží z a na východ. Jejich dnešní sazby a náklady na provoz jsou mnohem nižší, než naše, které jsou regulované unijními přepisy. My musíme například dodržovat mobilní balíčky,“ dodává Necek.

Mobilní balíčky například upravují mzdu řidičů, jejich maximální dobu řízení, určují způsob vysílání řidičů přes hranice a mají zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž.

Evropská unie tyto balíčky přijala poté, co západoevropský trh přepravy zboží začaly přejímat levnější společnosti z východní části Unie. Mezi nimi byly i ty polské.

Vzájemná dohoda

„Ukrajina a Polsko dřív měly vzájemnou dohodu, kolik nákladních aut ročně bude moci přejet společnou hranci. Ale Evropská unie po začátku války zrušila tato povolení a Ukrajina tím získala přístup na trh přepravy zboží nejen v Polsku, ale v celé Unii. A mohou přepravovat i zboží mezi místy v jedné zemi. Přitom my jsme za kabotáž trestaní, jinde jsme velmi omezení,“ popisuje Necek.

Před válkou mělo povolení k přejetí polsko-ukrajinské hranice 160 tisíc kamionů z Ukrajiny a 160 tisíc kamionů z Polska. Letos už ale přejelo hranici 800 tisíc ukrajinských kamionů.

Polští přepravci si stěžují i na nerovné podmínky při přepravě zboží na Ukrajinu. Jejich výhrady se týkají elektronické fronty, do které se musí řidič přihlásit v momentě přejezdu na Ukrajinu. Na vyřízení ale čeká i deset a více dní.

Zatímco cesta do Kyjeva trvá zhruba dva dny, ty zbylé musí trávit na parkovišti. Ukrajinci se ale v systému můžou registrovat ještě před začátkem cesty.

Od 6. listopadu blokují podnikatelé v přepravě zboží terminály v Dorohusku, Hrebennem a Korczowe.

„Ukrajinci ještě nejsou v Unii, tak proč mají v Unii provádět přepravu zboží? Chceme, aby se situace vrátila do stavu před válkou, kdy přepravce musel získat povolení a tato povolení byla co do množství limitovaná,“ tlumočí jeden z požadavků Komitetu na obranu přepravců a pracovníků v dopravě Stanisław Necek.

Přitom ale opakuje, že je pořád potřeba podporovat Ukrajinu v obraně proti útočícímu Rusku.

Protest zemědělců

Podnikatelé v přepravě zboží blokují terminály v Dorohusku, Hrebennem a Korczowe od 6. ledna.

K protestujícím v Korczowe se ve středu připojili polští zemědělci vystupující jako společenství Okradený venkov. Ti už blokovali hraniční přechody na jaře. Tehdy taky prováděli nárazové krátké blokády ve velkých městech, například Varšavě nebo Štětíně.

„Situace nás dohnala k protestům. Příval ukrajinské kukuřice, ale i jiných plodin a ceny výkupu naší produkce vedly k tomu, že už si zkrátka neporadíme. Výnosy už nepokryjí náklady,“ říká Alina Radecká z Podkarpatské zemědělské komory.

Společně s dalšími rolníky v oblasti přišla podpořit polské podnikatele v autodopravě. „Bereme si úvěry, abychom naše rodinné podniky udrželi, ale vláda nám prostě nepomáhá,“ vysvětluje Radecká.

Rodina Radecké vlastní 150 hektarů půdy. Tvrdí ale, že náklady na osiva a hnojiva rostou a s příbuznými už neví, co dál. Poslední rok vidí jako nejtěžší, protože zároveň vázne i výkup plodin. Sklady jsou plné.

Příliš levné obilí?

Protesty zemědělců začaly kvůli výkupu levného ukrajinského obilí. To mělo přes Evropu směřovat kvůli blokádě Černomořských koridorů do přístavů a pak loděmi dál do Asie a Afriky.

Skončilo ale ve skladech, mimo jiné v Polsku, a snížilo výkupní cenu domácího obilí. Protesty trvaly do přijetí embarga Evropské unie na výkup plodin. Povolený byl jen jejich převoz.

V Korczowe smí projet jen dva ukrajinské kamiony za hodinu. K bariéře je doprovází policejní auto. Teprve pak protestující přepravci ve žlutých vestách odepnou pásku a odstraní kužel. Další stovky řidičů kamionů musí čekat v koloně, která má okolo deseti kilometrů.

Mezi čekajícími je i Oleg, který se na Ukrajinu vrátil po začátku války. Dříve pracoval pro evropskou mezinárodní přepravní společnost.

„Jsem na seznamu v pořadí 805. Přijel jsem včera. Převážím v cisterně plyn, který na Ukrajině potřebujeme. A teď tu stojím na krajnici. A je to nebezpečné. Někdo kolem projede, odhodí nedopalek a může to bouchnout,“ popisuje.

Oleg si pro jídlo chodí, stejně jako ostatní řidiči, do Biedronki. Pomalu mu ale prý dochází peníze. Záchod ukrajinští řidiči nemají k dispozici žádný. Chodí ke strouze a do lesa. Při poryvu větru je to cítit.

Blokáda do prosince

Polští dopravci mají povolení terminál v Korczowe blokovat do 6. prosince. Pokud Polsko a Ukrajina nenajdou pro ně přijatelné řešení, terminál v Hrebenne mohou blokovat až do 6. ledna.

„Momentálně se ta kolona zadržených kamionů táhne až do Dąbrowa Tomaszowska, což je vesnice asi 30 kilometrů od samotného hraničního přejezdu,“ představuje situaci Małgorzata Pawłowska, mluvčí okresního policejního velitelství Tomaszow Lubelski.

Přepravci v Hrebennem blokují přejezd nákladních vozů v obou směrech. Na Ukrajinu pouští jen čtyři kamiony za hodinu, do Polska pět.

„Kvůli protestu jsou v oblasti posílené policejní hlídky. Naši jednotku posílily jednotky z celé země. Dohlížíme na bezpečnost i pořádek, ale taky na dopravu. Silnice a křižovatky dál musí zůstat průjezdné,“ míní Pawłowska.

Příští týden navíc přepravci společně se zemědělci chtějí zablokovat i terminál v Medyce u Přemyšli. Tím budou pro nákladní auta zablokované všechny polsko-ukrajinské silniční přejezdy. Výjimka nadále bude platit pro humanitární a vojenské konvoje a pro přepravu živých zvířat.

Fínsko zatvorí na hraniciach s Ruskom štyri hraničné priechody

Helsinki 16. novembra (TASR) - Fínsko zatvorí štyri z deviatich hraničných priechodov s Ruskom, aby zamedzilo prílevu žiadateľov o azyl. Oznámil to vo štvrtok fínsky premiér Petteri Orpo, informuje TASR podľa správy agentúry Reuters.

"Fínska vláda sa dnes rozhodla, že Fínsko zatvorí niektoré hraničné priechody na východe. Východná hranica sa tak uzavrie v noci z piatka na sobotu," uviedol Orpo na tlačovej konferencii.

Fínska ministerka vnútra Mari Rantanenová informovala, že uzatvorené budú hraničné priechody Vaalimaa, Nuijamaa, Imatra a Niirala, píše agentúra AFP. Tieto štyri hraničné priechody ležia na juhovýchode Fínska a ide o najvyťaženejšie hraničné priechody medzi oboma krajinami.

Fínska vláda v utorok oznámila, že zvažuje uzatvorenie hraničných priechodov s Ruskom. Moskvu obvinila, že úmyselne vpúšťa do Fínska migrantov napriek tomu, že nemajú potrebné cestovné doklady.

Fínsky prezident Sauli Niinistö následne v stredu uviedol, že zvýšený počet žiadateľov o azyl na východných hraniciach môže byť odplatou Ruska za vstup Fínska do Severoatlantickej aliancie (NATO).

Tento týždeň prišli do Fínska každý deň desiatky žiadateľov o azyl z krajín ako Irak, Jemen, Somálsko či Sýria. Priemerne ich pritom doteraz prichádzalo na jeseň len niekoľko.

Žiadatelia o azyl prichádzajúci z Ruska si budú môcť po novom podať žiadosti len na dvoch hraničných priechodoch na severe.

Fínsko má s Ruskom hranicu dlhú 1340 kilometrov. Moskva v apríli, keď Helsinki vstúpili do NATO, varovala, že podnikne protiopatrenia "z taktického a strategického hľadiska".

Severská krajina v súčasnosti buduje 200-kilometrov dlhé oplotenie na úseku hranice s Ruskom. Dokončiť by ho mali v roku 2026.

Fínsko potvrdilo zákaz vstupu z Ruskej federácie na bicykloch

Helsinki 12. novembra (TASR) - Osoby cestujúce z Ruska do Fínska na bicykli majú zákaz vstupu na fínske územie. V nedeľu to potvrdila fínska pohraničná stráž.

Toto obmedzenie platí od 9. novembra, uviedol podľa stanice Rádio Sloboda (RFE/RL) zástupca veliteľa pohraničnej stráže pre juhovýchodné Fínsko Jukka Lukkari.

Ako vysvetlil, od augusta došlo k prudkému nárastu počtu ľudí, ktorí sa snažia dostať do Fínska bez dokladov cez kontrolné stanovištia na juhovýchodnej hranici, kde Fínsk susedí s Ruskom.

Celkovo bolo zaregistrovaných 91 takýchto prípadov – išlo o štátnych príslušníkov tretích krajín, ktorí využili Rusko ako tranzitnú krajinu a požiadali o azyl vo Fínsku.

Lukkari zároveň poznamenal, že len za posledný týždeň sa do Fínska na bicykloch pokúsilo dostať asi 30 nelegálnych migrantov - preto bol aj zákaz zavedený.

"Z pohľadu Fínska je celkom opodstatnené sústrediť kontrolu na cestnú dopravu. Pomôže to lepšie kontrolovať cezhraničnú dopravu," povedal hovorca fínskej pohraničnej stráže.

Spresnil, že cez hraničné priechody Vaalimaa, Nuijamaa a Imatra v juhovýchodnom Fínsku každý deň prejdú v oboch smeroch približne tri tisícky ľudí.

Európska komisia v septembri zverejnila objasnenie, ako by mali krajiny EÚ uplatňovať zákaz dovozu širokého spektra tovarov z Ruska vrátane áut. Následne Lotyšsko, Litva, Estónsko, Poľsko, Fínsko a Nórsko zakázali vjazd na svoje územie autám s ruskými poznávacími značkami. Európsky parlament v novembri vyzval na revíziu tohto zákazu.

Estonsko zavádí „potravinové karty“ pro chudé

 6.11.2023 

Chudí v Estonsku si mohou vedle využití potravinových bank nakoupit základní potřeby a potraviny za 30 euro na tři měsíce.

Podle informací estonského ministerstva sociálních věcí je nyní v Estonsku možné místo potravinových balíčků nakupovat potraviny a základní potřeby v síti obchodů Rimi prostřednictvím potravinové karty.

„Přechod na systém potravinových karet, který začal letos na jaře, ukázal, že lidé si tento systém rychle osvojují a zároveň získávají svobodu volby při výběru svých nákupů,“ uvedla ministryně sociální ochrany Signe Riisalo. Spolupráci se státem si chválí také síť obchodního řetězce Rimi patřícího finské firmě Kesko a švédské firmě ICA a působícího v celém Pobaltí.

Estonské ministerstvo uvedlo, že systém se začal realizovat od letošního dubna, kdy začaly být karty vydávány v okresech Talinn, Harju a Rapla. Během prvních dvou čtvrtletí patří k nejčastěji nakupovaným výrobkům chléb, pečivo, mléčné a jogurtové výrobky, zelenina, ovoce a masné výrobky.

Na potravinovou kartu se převádí 30 euro na čtvrtletí na osobu, tj. 10 euro (asi 250 korun) měsíčně. Slouží pouze k nákupu stanoveného seznamu potravin a základních potřeb.

Podle estonského ministerstva se jedná o první takové řešení v Evropě. „Pokusy o přechod byly provedeny v jiných zemích, ale žádná země jako celek dosud nepřešla na systém potravinových karet,” řekla Tea Varraková, která je vedoucí oddělení sociální kontinuity na ministerstvu sociálních věcí.

Podle údajů ministerstva byla v druhém čtvrtletí letošního roku potravinová pomoc distribuována celkem 28 936 lidem. Distribuce potravinové pomoci je spolufinancována Evropskou unií ESF+. Kromě takto nakoupené potravinové pomoci je od roku 2019 lidem v nouzi distribuována i darovaná potravinová pomoc, kterou průběžně shromažďují a průběžně distribuují potravinové banky.