Najlepší

4.9.23

V Orlandu demonstrovali neonacisté. Vlajky s hákovým křížem vyvěsili i před Disney Worldem

Americké Orlando o víkendu zažilo hned několik protestů neonacistických skupin. Jejich příznivci pochodovali městem v červených tričkách s nacistickými symboly a s vlajkami s hákovými kříži a skandovali například „Jsme všude“. Další skupina tyto vlajky vyvěsila před zábavním parkem Disney World. Extremisté se asi po dvou hodinách rozešli a nikdo nebyl zatčen, uvedl úřad šerifa.

Ve floridském Orlandu se sešli členové několika různých neonacistických uskupení. Například skupina Blood Tribe (Kmen krve) se hlásí k „árijské síti svobody“. Její členové vyvěsili u brány Disney Worldu nacistické vlajky spolu s vlajkami hlásajícími podporu floridskému guvernérovi Ronu DeSantisovi, který aktuálně usiluje o republikánskou nominaci do prezidentských voleb. Vykřikovali také hesla jako „Bílá síla“ a „Židé nás nenahradí“.

Blood Tribe je podle Ligy proti hanobení neonacistická skupina, která se hlásí k nadřazenosti bílé rasy a k názorům namířeným proti LGBTQ komunitě.

Zástupci společnosti Walt Disney World na žádost o komentář nereagovali. Zábavní park se letos stal terčem kontroverzí již několikrát. Mimo jiné kvůli tomu, že vede soudní spor právě s DeSantisem, kterého extremisté podporují, píše server NBC News. 

Pozornost upoutaly také skupina Goyim Defense League (Liga na obranu gójů – gój je hebrejské slovo, které znamená „národ“ a používá se pro označení nežidovské osoby, pozn. red.). V ulicích města její členové pochodovali a skandovali „Jsme všude“. Podle letáků obě skupiny spolupracovaly a shromáždění nazvaly Pochod rudých košil.

Úřad orlandského šerifa ve svém prohlášení uvedl, že extremistické skupiny touží po pozornosti. „Víme, že tyto skupiny demonstrují na prominentních místech, aby agitovaly a ovlivňovaly lidi antisemitskými symboly a urážkami,“ uvedl úřad šerifa. Úřad protesty sice odsoudil, dodal ale, že lidé na ně mají právo podle prvního dodatku americké ústavy.

Goyim Defense League je malá síť antisemitských a bělošských supremacistických konspiračních teoretiků (stoupenců teorie o nadřazenosti bílé rasy). Loni na sebe přitáhla pozornost vyvěšením transparentu s nápisem „Kanye má pravdu o Židech“ nad rušnou dálnicí v Los Angeles.

Americký raper Ye (dříve známý jako Kanye West) několikrát veřejně prezentoval své antisemitské názory, uvedl například, že „má rád Hitlera i nacisty“.

Vražda v Orlandu

Jen několik dnů před protesty zastřelil mladík v Jacksonville tři lidi. Mladý běloch podle vyšetřovatelů cíleně střílel na černochy a usmrtil dva muže a jednu ženu. Sám se pak zastřelil.

„Jednoduše řečeno, tato střelba byla rasově motivovaná. On nenáviděl černochy,“ řekl později na tiskové konferenci místní šerif T. K. Waters. Jedenadvacetiletý Ryan Palmeter v neprůstřelné vestě použil útočnou pušku typu AR-15 a pistoli Glock.

Nejméně na jedné ze zbraní, které si pořídil legálně navzdory tomu, že se v minulosti musel nedobrovolně podrobit psychiatrickému vyšetření, byla namalovaná svastika.

8.9.23

Počet obetí legionárskej choroby v poľskom meste Rzeszow stúpol na 22

Na 22 stúpol počet obetí legionárskej choroby v poľskom meste Rzeszow, oznámili miestne zdravotnícke úrady. Najnovšou obeťou je 74-ročná pacientka, ktorá zomrela v rzeszowskej univerzitnej nemocnici.

Celkovo bolo od prepuknutia tejto choroby hospitalizovaných vo viacerých nemocniciach v Poľsku už najmenej 160 ľudí nakazených legionelózou. Najviac pacientov je z Rzeszowa, kde sa choroba začala v júli šíriť. Väčšinu obetí tvoria seniori, ktorí mali aj ďalšie zdravotné problémy.

Poľské zdravotnícke úrady sa stále snažia určiť pôvod nákazy. Poľská kontrarozviedka (ABW) preveruje aj možnosť, že chorobu niekto rozšíril úmyselne. Podľa odborníkov sa však mohla rozšíriť aj z málo používaného vodovodného potrubia počas vlny letných horúčav.

Počet nových prípadov nákazy touto chorobou už začal klesať, pričom úrady dezinfikovali miestny vodovodný systém chlórom.

Legionárska choroba postihuje pľúca a šíri sa vdychovaním infikovaných kvapôčok, nešíri sa pitím vody. Zvyčajne sa vyskytuje na miestach, ako sú hotely, nemocnice alebo kancelárske budovy, kde kontaminuje dlhodobo nepoužívané klimatizácie alebo sprchy. Baktérie sa rozmnožujú pri teplotách od 20 do 50 stupňov Celzia, liečba choroby prebieha pomocou antibiotík.

7.9.23

V amerických školách opět nařídili respirátory. Na děti nám nesahejte, zlobí se republikáni

Začátek školního roku ve Spojených státech přinesl do nejvyšších politických pater návrat koronavirové agendy. Republikánští zákonodárci se snaží protlačit legislativu, která by na federální úrovni znemožnila nařídit plošné nošení respirátorů či roušek v hromadné dopravě či ve školách - jde o reakci na krok některých vzdělávacích zařízení, která obličejové masky znovu nařizují.

Nařízení nosit roušky v některých amerických školách vyvolává politické spory.

„Chcete-li nosit respirátory dobrovolně, je to vaše věc. Na naše děti nám ale, ksakru, nesahejte,“ reagoval podle listu The Washington Post texaský republikánský senátor Ted Cruz na případ z jedné základní školy v Marylandu, jejíž ředitel se začátkem školního roku nařídil žákům nosit roušky.

Podobných případů je sice po Spojených státech více, ale i tak jde ze všech vzdělávacích ústavů jen o zlomky promile.

Některé federální státy, například New York, volí mírnější přístup, kdy nošení ochrany dýchacích cest doporučily a zajistily zdarma distribuci respirátorů či roušek, jako tvrdou povinnost ho však nevymáhají.

V některých oblastech USA byl v posledních týdnech zaznamenán zvýšený výskyt koronavirové infekce, počty hospitalizovaných však zůstávají v porovnání s časy epidemie v letech 2020 až 2022 nepatrné.

Roušky jako téma prezidentské kampaně?

Zákonodárná iniciativa skupiny republikánských senátorů, na jejímž základě by nejméně do konce roku 2024 nebylo možné na federální úrovni nošení roušek či respirátorů nařídit, vypadá vzhledem k číslům jako paradox - avšak jen na první pohled. Přístup k ochraně před koronavirem totiž USA od vypuknutí epidemie ostře rozdělil podle stranických barev. Federální státy vedené republikánskými guvernéry vynucovaly mnohem měkčí, či dokonce žádná opatření proti koronaviru, zatímco demokraty ovládané státy byly striktnější.

O tom, že téma stále žije, svědčí reakce kandidátů do prezidentských voleb, které se budou konat na podzim 2024. Republikánský exprezident Donald Trump se před několika dny nechal slyšet, že „až se vrátí do Bílého domu, seškrtá federální finance každé škole, úřadu či firmě, která by nařídila roušky či povinné očkování“.

Bývalá velvyslankyně USA při OSN Nikki Haleyová, která rovněž usiluje o republikánskou nominaci, zase řekla televizi Fox News, že povinné roušky ve školách jsou „útokem na rodičovská práva“.

Administrativa demokratického prezidenta Joea Bidena zatím na téma ochrany proti koronaviru vydala jen suché prohlášení. Jeho základem je, že Národní centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) „školám ochranu dýchacích cest pouze doporučuje, avšak nenařizuje ji“.

7.9.23

Občanská válka v Súdánu vyhnala z domovů 5 milionů lidí, přispěla k migrační vlně mířící do Evropy

Ke stoupajícímu počtu migrantů mířících do Evropy přispívají konflikty, které se letos rozhořely na černém kontinentu. Občanská válka v Súdánu vyhnala z domovů pět milionů lidí, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Lidé utíkají i z Burkiny Faso a Sýrie. Do Evropy přišlo v srpnu nejvíce migrantů od ledna 2016, přes 33 tisíc.

V Súdánu od dubna bojuje o moc armáda s milicí Sil rychlé podpory. Podle IOM jsou v Súdánu čtyři miliony vnitřních uprchlíků. Dalšího 1,1 milionu lidí uteklo do sousedních zemí, 750 tisíc z nich do Egypta a Čadu. To na tyto země vytváří tlak a vede to k dominovému efektu, kdy lidé prchají z těchto zemí dál - mimo jiné i do Evropy.

Téměř polovina obyvatel Súdánu, což činí 24,7 milionu lidí, potřebuje humanitární pomoc a ochranu, uvedl list The Guardian.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v úterý požádal o pomoc ve výši jedné miliardy dolarů (zhruba 22,7 miliardy korun) na poskytnutí základní pomoci pěti zemím sousedícím se Súdánem, protože tam podle odhadů do konce roku dorazí 1,8 milionu uprchlíků.

„Krize spustila naléhavou potřebu humanitární pomoci, když ti, co přicházejí do odlehlých pohraničních oblastí, jsou v zoufalé situaci kvůli neadekvátním službám a chatrné infrastruktuře,“ řekl Mamadou Dian Balde, který má v UNHCR na starosti východní Afriku, Africký roh a oblast velkých afrických jezer.

Zmínil, že mezi přicházejícími do Středoafrické republiky, Čadu, Egypta, Etiopie a Jižního Súdánu je patrná podvýživa a propukají mezi nimi epidemie včetně cholery.

Konflikt v Súdánu se nedaří urovnat, přes víkend bylo v hlavním městě Chartúmu zabito 25 lidí. V sobotu nálet zabil na jihu metropole 20 lidí, v neděli pak padající bomby dalších pět. Konflikt má už 5000 obětí, uvedl projekt Armed Conflict Location & Event Data.

Potíže dalších afrických zemí

V Etiopii, kam uprchlíci míří, přitom také už několik let zuří etnicky motivovaná občanská válka. Pravidelné střety propukají i ve Středoafrické republice.

Situaci ještě zhoršuje násilí v Burkině Faso, kde si v pondělí boje s islámskými radikály vyžádaly v provincii Yatenga 53 obětí. Je mezi nimi 17 vojáků a 36 dobrovolníků pomáhajících armádě v boji s radikály.

Země zažila v minulém roce dva puče, což vedlo k migrační krizi. Po druhém loni v říjnu nová vláda nařídila francouzským vojákům, kteří v zemi pomáhali, aby odešli. I při letošním puči v Nigeru hrála roli nechuť k Francouzům, kteří zemi pomáhali potýkat se s islámskými radikály.

V Súdánu, v Nigeru, ve Středoafrické republice a také v Libyi a Mali působí žoldáci z ruské Wagnerovy skupiny. V Súdánu mají údajně hlídat zlaté doly ovládané Silami rychlé pomoci. Do Mali byli pozváni už dříve a v Nigeru si junta přeje jejich příchod. I prozatímní prezident Burkiny Faso Ibrahim Traoré jednal minulý týden s ruskou delegací o vojenské pomoci.

Migrační vlna narůstá

IOM uvedla 4. září, že v srpnu dorazilo do Evropy 33 848 migrantů, což je nejvíce od ledna 2016, kdy opadala rekordní migrační vlna z půlky dekády. V červenci to bylo 29 998 osob.

Letos podle IOM zatím přišlo do Evropy 168 406 migrantů, z toho 153 282 po moři. Nejvíce, 12 544, jich bylo z Guineje, dalších 12 275 z Pobřeží slonoviny, 10 931 byli Syřané, tedy obyvatelé země, kde zuří občanská válka už dvanáct let. Z Egypta jich přišlo 8153, z Burkiny Faso pak 5599.

8.9.23

Požiare narušili železničnú dopravu v Hamburgu

Séria požiarov poškodila v noci na piatok železničnú infraštruktúru v nemeckom prístavnom meste Hamburg, v dôsledku čoho bola narušená doprava medzi Hamburgom a Berlínom i pobrežím Baltského mora. Informovali o tom agentúry AP a DPA a AFP.

Požiare vypukli medzi 2.30 a 4.00 h na troch miestach v Hamburgu. Vyšetrovatelia predpokladajú, že boli založené úmyselne. "Polícia sa domnieva, že za je za tým politický motív a hľadá svedkov," uvádza sa vo vyhlásení hamburskej polície.

Nemecký štátny dopravca Deutsche Bahn (DB) uviedol, že v dôsledku vandalizmu nepremávajú rýchlovlaky medzi Berlínom a Hamburgom. K dispozícii je náhradná trasa vedúca cez Hannover, takže cesta trvá približne o pol hodinu dlhšie. Dopravca zároveň varoval pred preplnenými vlakmi, keďže niektoré spoje boli zrušené.

Zrušené boli aj diaľkové vlaky medzi Hamburgom a Rostockom. Deutsche Bahn predpokladá, že škody sa podarí odstrániť do piatkového večera.

Tieto problémy na severe Nemecka prišli len deň po tom, čo bola v dôsledku poškodenia trakčného vedenia narušená vlaková doprava aj v Mníchove na juhu krajiny. Mníchovská polícia v tejto súvislosti vyšetruje 25-ročného vodiča bagra, ktorý zrejme poškodil vedenie pri stavebných prácach na regionálnej železničnej stanici.

9.9.23

Ukrajinské lekárky budú musieť od 1.10. nastúpiť do armády

Ukrajinky s lekárskym či farmaceutickým vzdelaním budú musieť od 1. októbra nastúpiť na vojenskú službu. Na rozdiel od ukrajinských mužov vo veku 18-60 rokov ale nebudú mať zakázané vycestovať z Ukrajiny, dokým nedostanú povolávací rozkaz, píše TASR podľa správy stanice Sky News.

Oznámil to v piatok ráno Fedir Venislavskyj, poslanec ukrajinského parlamentu a člen tamojšieho premenného výboru pre národnú bezpečnosť, obranu a tajné služby. V rozhovore pre ukrajinské médiá dodal, že obmedzenie vycestovať do zahraničia sa bude vzťahovať výlučne "na ženy, ktoré už boli zmobilizované".

Ani na ženy, ktoré už teraz slúžia v armáde, sa podľa jeho slov nevzťahuje zákaz vycestovania, aký naopak pre ukrajinských mužov platí od 22. februára 2022, a síce dňa, keď Rusko napadlo Ukrajinu.

Venislavskyj dodal, že v súčasnosti nie je v pláne žiadne rozšírenie povinnej mobilizácie na ukrajinské ženy s iným než uvedeným lekárskym či farmaceutickým vzdelaním.