Najlepší
Re: Názory k článku "Neviditeľní ľudia"
Píšeš sice, že jsou vítané informace a ne mínění - přesto napíšu své mínění.
Ten článek je velmi dobrý, propracovaný, logicky uvěřitelný. Souhlasím úplně se vším - jen ne se závěrem:
"Pri takzvanom atentáte nešlo o to zraniť, alebo odstrániť Roberta Fica. Išlo o to, vytvoriť pocit súdržnosti s ním a jeho vládou, vytvoriť atmosféru ohrozenia medzi obyvateľstvom a umlčať tak odporcov drastických, dávno naplánovaných budúcich opatrení vlády."
Laicky řečeno = Fico si nahrál, aby ho lidi litovali a šli mu na ruku.
Pravda, že atentát byl divný od provedení po vykonatele = střelce. Divná videa, ještě podivnější reakce všech zúčastněných, ochranka v nezvyklém počtu, hledání nemocnice v Handlové... prostě tak okaté amatérské chyby, že si jich nešlo nevšimnout. Dokonce nejdivnější věc = útočník přežil a doteď žije, což už je spíš raritou.
Takže můj závěr je jiný = že ten amatérismus je účelný a má vyvolat závěry, které článek popisuje. To, co se nám může jevit jako amatérismus, může být záměrem.
Cíl akce? Tzv "ukrajinizace Slovenska" = destabilizace, kde občané jdou proti sobě (úmyslně nechci psát občanská válka). Obecně nenávist a pomsta - a naopak odpor proti vládním stranám, které jakoby "podvedly lidi už pár týdnů po jmenování". Něco ve smyslu: "vidíte, my vám říkali, že to jsou podvodníci". Proto to "vyzývání ke klidu" i od opozičních stran a vstřícnost Čaputky. Jen nevím, kdo navrhoval tu vyšetřovací komisi - to mi uteklo, ppřitom je to důležité. Myslím si totiž, že při vyšetřování mělo jakoby "vyjít na povrch" to, co se píše i v článku.
Atentátník přežít neměl, protože ve standartních situacích by ho zastřelila ochranka. Takže zveřejnění OP a pak záběry z vyšetřování včetně jeho výpovědi a podsouvání "měsíců přípravy" bylo právě nutné k znevěrohodnění "akce" = aby si každý dosud přemýšlející občan pokládal otázky.
Víc už nebudu obtěžovat. Příspěvek jsem npsala jen s ohledem na naši předchozí debatu pod článkem "Atentát".

Re: Covidovanie 2.0
Mexičan s vtáčou chrípkou zomrel na chronické ochorenia, nie na vírus
Mexiko 7. júna (TASR) - Muž z Mexika nakazený vtáčou chrípkou zomrel v dôsledku chronických chorôb a nie na infekciu týmto vírusom, uviedlo v piatok tamojšie ministerstvo zdravotníctva. TASR o tom píše podľa agentúry Reuters.
Svetová zdravotnícka organizácia (WHO) ešte v stredu informovala o prvom laboratórne potvrdenom prípade nákazy človeka variantom chrípkového vírusu H5N2.
Na piatkovej tlačovej konferencii v Ženeve označil hovorca WHO Christian Lindmeier prípad tohto muža za "multifaktorové úmrtie" a poznamenal, že odborníci stále vyšetrujú, či sa nakazil od niekoho alebo pri kontakte so zvieratami.
Mexické ministerstvo zdravotníctva neskôr informovalo, že 59-ročný muž zahynul v dôsledku chronických chorôb, ktoré viedli k septickému šoku. "Dlhotrvajúce choroby spôsobovali stav, ktorý viedol k zlyhaniu viacerých orgánov," spresnilo ministerstvo s odvolaním sa na zistenia tímu odborníkov.
Muž mal v priebehu posledných 14 rokov chronické ochorenie obličiek, cukrovku a arteriálnu hypertenziu, uviedlo ministerstvo a dodalo, že v súvislosti s týmto prípadom neexistujú dôkazy o prenose vírusu A(H5N2) z človeka na človeka. Vedci boli v pohotovosti, aby zistili zmeny vo víruse, ktoré by mohli signalizovať, že sa prispôsobuje tak, aby sa ľahšie šíril medzi ľuďmi.
Iný variant vtáčej chrípky, H5N1, sa už niekoľko týždňov šíri medzi stádami dojníc v USA, pričom zaznamenali aj malý počet prípadov u ľudí. Podľa úradov však v žiadnom z prípadov nejde o prenos nákazy z človeka na človeka, ale o prenos choroby z dobytka na ľudí.
--
--
Neviem, ako vám, ale mne to príde /s prihliadnutím na iné správy o vojakoch, ktorých chcú aj nechcú vyslať na Ukrajinu/, akoby sa nikým nevolené vedenie sveta nevedelo rozhodnúť, či spustí ďalšiu pandémiu alebo veľkú vojnu.
Obe riešenia sú samozrejme hrozné.

Re: Blízky východ
Aby Izrael a USA mohly pokračovat v genocidě v Gaze, musí zničit válečné zákony
6.6.2024
Dva nejvyšší světové soudy se staly nesmiřitelnými nepřáteli Izraele ve snaze dodržovat mezinárodní právo a ukončit izraelská zvěrstva v Gaze. Samostatná oznámení Mezinárodního soudního dvora (ICJ) a Mezinárodního trestního soudu (ICC) z minulého týdne měla Izrael přimět k tomu, aby v Gaze ustoupil.
Skupina soudců u MTS – někdy označovaného jako Světový soud – minulý pátek požadovala, aby Izrael okamžitě zastavil současnou ofenzívu na Rafáh v jižní části Gazy.
Místo toho Izrael reagoval zintenzivněním svých zvěrstev.
V neděli bombardoval údajně „bezpečnou zónu“ přeplněnou rodinami uprchlíků, kteří byli nuceni uprchnout ze zbytku Gazy, která byla posledních osm měsíců devastována izraelským řáděním.
Nálet zapálil oblast přeplněnou stany a zabil desítky Palestinců, z nichž mnozí uhořeli zaživa. Video ukazuje muže, který drží nad hlavou dítě sťaté izraelským výbuchem.
Další stovky lidí, mezi nimiž bylo mnoho žen a dětí, utrpěly vážná zranění, včetně děsivých popálenin.
Izrael zničil téměř všechna zdravotnická zařízení, která by mohla ošetřit zraněné v Rafáhu, a také jim znemožnil přístup k základnímu zdravotnickému materiálu, jako jsou léky proti bolesti, které by jim mohly ulehčit jejich utrpení.
Přesně před tímto výsledkem varoval před několika měsíci americký prezident Joe Biden, když navrhl, že izraelský útok na Rafáh bude představovat „červenou linii“.
Červená linie USA se však vypařila v okamžiku, kdy ji Izrael překročil. Nejlepší, na co se Bidenovi úředníci zmohli, bylo bezobsažné prohlášení, v němž označili záběry z Rafáhu za „srdcervoucí“.
Takové záběry se však měly brzy opakovat. V úterý Izrael znovu zaútočil na stejnou oblast a při vjezdu svých tanků do centra Rafáhu zabil nejméně 21 Palestinců, většinou žen a dětí.
„ICC je mechanismus, který má zuby“
Požadavek Světového soudu, aby Izrael zastavil útok na Rafáh, přišel v návaznosti na jeho lednové rozhodnutí postavit Izrael fakticky před soud za genocidu, což je soudní proces, který může trvat roky.
Do té doby musí Izrael podle Mezinárodního soudního dvora upustit od jakýchkoli akcí, které by mohly vést ke genocidě Palestinců. V rozhodnutí z minulého týdne soud důrazně naznačil, že současný útok na Rafáh by mohl právě takovou agendu podpořit.
Izrael se pravděpodobně odvážil soudu odporovat jen proto, že si byl jistý, že má podporu Bidenovy administrativy.
Představitelé OSN přiznali, že jim došla dostatečně silná negativa, kterými by popsali stále se zhoršující katastrofu v Gaze, a nazvali ji „peklem na zemi“.
Několik dní před rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora se konečně roztočila kola jeho sesterského soudu, Mezinárodního trestního soudu.
Jeho hlavní žalobce Karim Khan minulý týden oznámil, že bude usilovat o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho ministra obrany Yoava Gallanta spolu se třemi vůdci Hamásu.
Oba izraelští představitelé jsou obviněni z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně pokusů o vyhlazení obyvatelstva Gazy prostřednictvím plánovaného hladomoru.
Izrael již mnoho měsíců blokuje dodávky pomoci, čímž vyvolává hladomor, a tuto situaci jen zhoršil nedávným obsazením přechodu mezi Egyptem a Rafáhem, přes který byla pomoc dodávána.
Mezinárodní trestní soud je pro Izrael potenciálně nebezpečnějším soudním mechanismem než Mezinárodní soudní dvůr.
Světovému soudu bude pravděpodobně trvat roky, než dospěje k rozhodnutí, zda se Izrael v Gaze definitivně dopustil genocidy – možná příliš pozdě na to, aby zachránil velkou část jejího obyvatelstva.
Mezinárodní trestní soud by naproti tomu mohl potenciálně vydat zatykač během několika dnů nebo týdnů.
A přestože světový soud nemá žádné skutečné donucovací mechanismy, vzhledem k tomu, že USA budou určitě vetovat jakoukoli rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která by chtěla pohnat Izrael k odpovědnosti, rozhodnutí ICC by zavázalo více než 120 států, které ratifikovaly jeho zakládající dokument, Římský statut, k zatčení Netanjahua a Gallanta, pokud by jeden z nich vstoupil na jejich území.
Tím by se Evropa a velká část světa – nikoli však USA – staly pro oba nepřístupnými.
A izraelští představitelé nemají důvod předpokládat, že vyšetřování ICC skončí u Netanjahua a Gallanta. Časem by mohl vydat zatykače na mnoho dalších izraelských představitelů.
Jak poznamenal jeden izraelský představitel, „ICC je mechanismus, který má zuby“.
„Antisemitský“ soud
Z tohoto důvodu Izrael reagoval tím, že přešel na válečnou stezku, obvinil soud z „antisemitismu“ a pohrozil, že svým představitelům ublíží.
Zdálo se, že Washington je také připraven přidat své svaly.
Na otázku, zda by při slyšení v senátním výboru podpořil republikánský návrh na uvalení sankcí na ICC, odpověděl Antony Blinken, Bidenův ministr zahraničí: „Chceme s vámi spolupracovat na bipartitním základě, abychom našli vhodnou odpověď.“
Představitelé administrativy v rozhovoru pro Financial Times naznačili, že zvažovaná opatření „by byla zaměřena na prokurátora Karima Khana a další osoby zapojené do vyšetřování“.
Odvetná opatření USA by podle listu nejspíše byla po vzoru sankcí, které v roce 2020 zavedl Donald Trump, předchůdce Joea Bidena, poté, co ICC pohrozil, že bude vyšetřovat Izrael i USA kvůli válečným zločinům, a to na okupovaných palestinských územích, respektive v Afghánistánu.
Trumpova administrativa tehdy obvinila ICC z „finanční korupce a zneužití pravomocí na nejvyšších úrovních“ – tato obvinění nikdy nedoložila.
Fatou Bensoudaové, tehdejší hlavní žalobkyni, byl odepřen vstup do USA a Trumpovi úředníci vyhrožovali, že jí a soudcům ICC zabaví majetek a postaví je před soud. Administrativa rovněž slíbila, že použije sílu k osvobození všech zatčených Američanů nebo Izraelců.
Mike Pompeo, tehdejší americký ministr zahraničí, avizoval, že Washington je „odhodlán zabránit tomu, aby Američané a naši přátelé a spojenci v Izraeli a jinde byli zavlečeni tímto zkorumpovaným ICC“.
Tajná válka proti ICC
Společné vyšetřování izraelského webu 972 a britského deníku Guardian tento týden ve skutečnosti odhalilo, že Izrael – zřejmě s podporou USA – vede tajnou válku proti ICC už nejlépe deset let.
Jeho ofenziva začala poté, co se Palestina v roce 2015 stala smluvní stranou ICC, a zesílila poté, co Bensoudová, předchůdkyně Chanové, zahájila předběžné vyšetřování izraelských válečných zločinů – jak opakovaných útoků Izraele na Gazu, tak budování nelegálních židovských osad na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě s cílem etnicky vyčistit Palestince z jejich území.
Bensoudaová se ocitla v ohrožení a její manžel byl vydírán. Do zastrašovací kampaně se osobně zapojil šéf izraelské špionážní agentury Mossad Josi Cohen. Úředník informovaný o Cohenově chování jej přirovnal ke „stalkingu“. Šéf Mossadu Bensoudovou nejméně jednou přepadl ve snaze získat ji na stranu Izraele.
Cohen, o němž je známo, že má blízko k Netanjahuovi, jí údajně řekl: „Měla bys nám pomoci a nechat nás, abychom se o tebe postarali. Nechceš se přece zaplést do věcí, které by mohly ohrozit bezpečnost tvou nebo tvé rodiny“.
Izrael také prováděl sofistikovanou špionážní operaci u soudu, kdy se nabourával do jeho databáze a četl e-maily a dokumenty. Snažil se naverbovat zaměstnance Mezinárodního trestního soudu, aby soud špehovali zevnitř. V ICC existuje podezření, že Izrael byl úspěšný.
Protože Izrael dohlíží na přístup na okupovaná území, mohl úředníkům ICC zakázat přímé vyšetřování svých válečných zločinů. To vzhledem k jeho kontrole telekomunikačních systémů na územích znamená, že mohl sledovat všechny rozhovory mezi ICC a Palestinci, kteří o zvěrstvech informovali.
V důsledku toho se Izrael snažil uzavřít palestinské právní a lidskoprávní skupiny tím, že je označil za „teroristické organizace“.
Sledování ICC pokračovalo i během Khanova působení – a to je důvod, proč Izrael věděl, že přijdou zatykače. Podle zdrojů, které hovořily s deníkem Guardian a webovou stránkou 972, byl soud pod „obrovským tlakem Spojených států“, aby k vydání zatykačů nepřistoupil.
Khan upozornil, že zasahování do činnosti soudu je trestným činem. Veřejně známější je, že skupina vysoce postavených amerických republikánských senátorů zaslala Khanovi výhružný dopis: „Zaměřte se na Izrael a my se zaměříme na vás.“
Sám Khan poznamenal, že čelí zastrašovací kampani, a varoval, že pokud bude vměšování pokračovat, „můj úřad nebude váhat jednat“.
Otázkou je, nakolik se jedná o chvástání a nakolik to ovlivňuje Khana a soudce Mezinárodního trestního soudu a způsobuje, že se obávají pokračovat ve vyšetřování, urychlit ho nebo ho rozšířit na další izraelské podezřelé z válečných zločinů.
Právní smyčka
Navzdory zastrašování se právní smyčka kolem krku Izraele rychle stahuje. Pro nejvyšší světové soudní orgány se stalo nemožným ignorovat osmiměsíční izraelské vraždění v Gaze a téměř úplné zničení její infrastruktury, od škol a nemocnic po humanitární sbory a pekárny.
Mnoho desítek tisíc palestinských dětí bylo při tomto řádění zabito, zmrzačeno a osiřelo a další statisíce jsou postupně umírány hladem v důsledku izraelské blokády pomoci.
Úkolem Světového soudu a Soudu pro válečné zločiny je právě zastavit zvěrstva a genocidy dříve, než bude pozdě.
Je povinností nejmocnějších států světa – zejména hlavní světové supervelmoci, Spojených států, které si tak často nárokují status „globálního policisty“ – pomáhat prosazovat taková rozhodnutí.
Pokud bude Izrael i nadále ignorovat požadavek Mezinárodního soudního dvora, aby ukončil útok na Rafáh, což se zdá být jisté, očekává se, že Rada bezpečnosti OSN přijme rezoluci, která toto rozhodnutí prosadí.
Ta by mohla sahat přinejmenším od zbrojního embarga a hospodářských sankcí vůči Izraeli až po uvalení bezletových zón nad Gazou nebo dokonce vyslání mírových sil OSN.
Washington ukázal, že dokáže jednat, když si to přeje. Přestože USA patří k menšině států, které nejsou smluvní stranou Římského statutu, důrazně podpořily zatykač vydaný Mezinárodním trestním soudem na ruského vůdce Vladimira Putina v roce 2023.
USA a jejich spojenci uvalili na Moskvu hospodářské sankce a dodávali Ukrajině nekonečné množství zbraní, aby se ubránila ruské invazi. Existují také důkazy, že USA vedly tajné vojenské operace zaměřené proti Rusku, s největší pravděpodobností včetně vyhození do povětří plynovodů Nordstream dodávajících ruský plyn do Evropy.
Bidenova administrativa zorganizovala zabavení ruského státního majetku i majetku bohatých Rusů a podpořila kulturní a sportovní bojkot.
V případě Izraele nic z toho nenavrhuje.
Rozdělení v Evropě
Nejde jen o to, že USA chybí v akci, když Izrael prosazuje své genocidní cíle v Gaze. Washington aktivně napomáhá genocidě tím, že dodává Izraeli bomby, omezuje financování humanitárních agentur OSN, které jsou hlavním záchranným lanem pro obyvatele Gazy, sdílí s Izraelem zpravodajské informace a odmítá využít svého bohatého vlivu na Izrael k zastavení vyvražďování.
A všeobecně se předpokládá, že USA budou vetovat jakoukoli rezoluci Rady bezpečnosti proti Izraeli.
Podle dvou bývalých představitelů Mezinárodního trestního soudu, kteří hovořili s deníkem Guardian a webovou stránkou 972, vysocí izraelští představitelé výslovně uvedli, že Izrael a USA spolupracují, aby práci soudu zmařily.
Pohrdání Washingtonu nejvyššími světovými soudními orgány je tak flagrantní, že začíná dokonce narušovat vztahy s Evropou.
Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell se postavil za Mezinárodní trestní soud a vyzval k respektování jakéhokoli rozhodnutí proti Netanjahuovi a Gallantovi.
Mezitím v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron vyjádřil své rozhořčení nad izraelskými útoky na Rafáh a vyzval k jejich okamžitému zastavení.
Tři evropské státy – Španělsko, Irsko a Norsko – minulý týden oznámily, že se připojují k více než 140 dalším zemím, včetně osmi z 27členné Evropské unie, a uznávají Palestinu jako stát.
Koordinace mezi Španělskem, Irskem a Norskem měla pravděpodobně za cíl zmírnit nevyhnutelnou reakci, kterou by vyvolalo vzepření se přání Washingtonu.
Mezi nepravdy, které prosazují USA a Izrael, patří tvrzení, že Mezinárodní trestní soud nemá jurisdikci nad vojenskými akcemi Izraele v Gaze, protože ani jeden z nich neuznal Palestinu jako stát.
Palestina se však stala smluvní stranou ICC již v roce 2015. A jak zdůraznily Španělsko, Irsko a Norsko, nyní ji uznávají i západní státy, které se obvykle podřizují „řádu založenému na pravidlech“ vnucenému USA.
Dalším klamem, který Izrael a USA prosazují – a který je ještě více odhalující – je tvrzení, že ICC nemá jurisdikci, protože Izrael stejně jako USA neratifikoval Římský statut.
Ani jeden z nich nevěří, že se na ně vztahuje mezinárodní právo – právní základ vytvořený po druhé světové válce s cílem zastavit budoucí holocaust. Což je další důvod k tomu, abychom nebrali v potaz jejich ujišťování, že v Gaze nedochází ke genocidě.
V každém případě je však tento argument zcela prázdný: Palestina je smluvní stranou Mezinárodního trestního soudu a Římský statut má chránit jeho signatáře před útoky. Pouze násilníci, jako jsou USA a Izrael, ICC nepotřebují.
Kdo má moc, má i právo
Jak MTS, tak ICC si plně uvědomují nebezpečí, které jim hrozí, když se pustí do Izraele – proto navzdory rozpačitým stížnostem ze strany USA a Izraele postupují oba soudy při řešení izraelských zvěrstev tak pomalu a opatrně.
Když se přetrhne nit izraelských válečných zločinů v Gaze, začne se rozplétat celé plátno zvěrstev po celém světě páchaných a podporovaných USA a jejich nejbližšími spojenci.
Nevyřčenou pravdou je, že bombardovací kampaň „Shock and Awe“ a roky brutální okupace Iráku americkými a britskými vojsky a ještě delší a stejně krvavá okupace Afghánistánu vymazaly právní omezení, která by Putinovi ztížila invazi na Ukrajinu a Izraeli znemožnila uvést do praxe vymazání palestinského lidu, o němž tak dlouho snil.
Je to Washington, kdo roztrhal soubor pravidel mezinárodního práva a povýšil nad něj samoúčelný „řád založený na pravidlech“, v němž jediné smysluplné pravidlo zní: moc dělá právo.
Tváří v tvář tomuto přísnému axiomu měla Moskva dobrý důvod využít vandalských činů Washingtonu proti mezinárodnímu právu k prosazení svých vlastních strategických regionálních cílů a také podezření, že neúnavná vojenská expanze NATO pod vedením USA směrem k jejím hranicím nemá na srdci nejlepší zájmy Ruska.
Nyní, když Netanjahuovi a Gallantovi hrozí, že budou v Haagu postaveni před soud, Washington konečně nachází odhodlání jednat. Ne však proto, aby zastavil genocidu. Ale nabídnout Izraeli ochranu, aby mohl pokračovat.
Přehlížení válečných zločinů
Z tohoto důvodu udělal Khan minulý týden vše, co mohl, aby se izoloval od kritiky, když oznámil, že chce Netanjahua a Gallanta zatknout.
Především se postaral o to, aby obvinění zněla spíše na adresu Hamásu než Izraele. Hledá tři vůdce Hamásu proti dvěma Izraelcům.
V obžalobě viní politické i vojenské křídlo Hamásu z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti kvůli jednodennímu útoku na Izrael 7. října a braní rukojmích.
Naproti tomu Khan zcela ignoroval roli izraelské armády v uplynulých osmi měsících, přestože do puntíku plnila Netanjahuova a Gallantova přání.
Pozoruhodné také je, že Khan obvinil šéfa politického byra Hamásu Ismaila Haníju, který sídlí v Kataru, nikoli v Gaze. Vše však nasvědčuje tomu, že o útoku ze 7. října nevěděl a rozhodně se na něm nijak operativně nepodílel.
Khan dále představil Hamás v horším světle, když vznesl proti jeho vůdcům více obvinění než proti Izraeli.
Patřilo k nim i obvinění, které má kořeny ve významném narativu západního establishmentu: izraelští rukojmí držení v Gaze čelili systematickému sexuálnímu napadání a mučení. Zdá se, že pro toto obvinění je v této fázi jen málo přesvědčivých důkazů, ledaže by měl Khan přístup ke skutečnostem, o nichž zřejmě nikdo jiný neví.
Naproti tomu existuje spousta objektivních důkazů o tom, že Palestinci jsou unášeni z ulic Gazy a okupovaného Západního břehu Jordánu a v izraelských věznicích jsou vystaveni sexuálnímu napadání a mučení.
To však v obžalobě proti Netanjahuovi ani Gallantovi nebylo.
Khan také ignoroval spoustu dalších izraelských válečných zločinů, které by bylo snadné dokázat, jako je ničení nemocnic a zařízení OSN, cílené zabíjení velkého počtu humanitárních pracovníků a novinářů a skutečnost, že 70 % obytných domů v Gaze se stalo neobyvatelnými kvůli izraelským bombám dodaným z USA.
Boj s Goliášem
Při předkládání argumentů proti Izraeli Khan jasně věděl, že se staví proti Goliášovi, vzhledem k tomu, že Izrael má pevnou podporu USA. Dokonce najal skupinu právních expertů, aby mu dali požehnání, v naději, že by to mohlo poskytnout určitou ochranu před odvetou.
V komisi, která jednomyslně podpořila obvinění Izraele a Hamásu, zasedli právní experti jako Amal Clooneyová, která je v oblasti lidských práv nejblíže právnické superstar. Byl v ní však také Theodor Meron, bývalý právní poradce izraelského ministerstva zahraničí.
V exkluzivním rozhovoru s Christiane Amanpourovou ze CNN, v němž vysvětloval své důvody, se zdálo, že Khan chce předejít nadcházejícím útokům. Poznamenal, že jeden nejmenovaný vysoce postavený americký politik se ho již pokusil od obvinění izraelských představitelů odradit. Prokurátor naznačil, že v zákulisí se objevují i další hrozby.
Nechal se slyšet, že Mezinárodní trestní soud byl „vytvořen pro Afriku a zločince, jako je Putin“ – což byla kritika soudu, která odrážela stížnosti, jež proti němu již dlouho vznáší země globálního Jihu.
Ve Washingtonu se očekává, že ICC nebude sloužit jako nic jiného než další institucionální nástroj amerického imperialismu. Jeho úkolem není nestranně prosazovat mezinárodní právo. Je tu proto, aby prosazoval americký „řád založený na pravidlech“, v němž se USA a jejich spojenci nemohou dopustit ničeho špatného, ani když páchají zvěrstva nebo genocidu.
Předvídatelně zkreslená formulace rozhovoru ze strany Amanpourové – že Khan musel dlouze vysvětlovat a zdůvodňovat každé z obvinění, které vznesl proti Netanjahuovi a Gallantovi, ale že obvinění proti vůdcům Hamásu jsou samozřejmá – byla jedním z vodítek, proti čemu soud stojí.
Žalobce ICC dal jasně najevo, že si až příliš dobře uvědomuje, co je v sázce, pokud ICC a MTS přimhouří oči nad genocidou v Gaze, jak si to přejí Izrael a USA. Amanpourové řekl: „Pokud nebudeme uplatňovat právo stejně, rozpadneme se jako živočišný druh.“
Nepříjemnou pravdou je, že takový rozpad je v jaderném věku možná dál, než si kdokoli z nás chce připustit.
USA a jejich oblíbený klientský stát nedávají najevo, že by se chtěly podřídit mezinárodnímu právu. Stejně jako Samson by raději zbořily dům, než aby respektovaly dávno zavedená pravidla války.
Prvními oběťmi jsou obyvatelé Gazy. Ale ve světě bez zákonů, kde jen síla dělá právo, budeme nakonec poraženými my všichni.
Jonathan Cook je autorem tří knih o izraelsko-palestinském konfliktu a držitelem Zvláštní novinářské ceny Marthy Gellhornové. Jeho webové stránky a blog najdete na adrese http://www.jonathan-cook.net přes Middle East Eye.
To continue the Gaza genocide, Israel and the US must destroy the laws of war vyšel 6.4.2024 na ICH.

Re: Postup totálnej digitálnej kontroly
Telegram - opatrenia proti dezinformáciám
Telegram predstavil novú funkciu overovania faktov vo svojej beta verzii pre Android, ktorej cieľom je bojovať proti dezinformáciám na platforme. Táto funkcia je navrhnutá tak, aby zvýšila presnosť informácií zdieľaných v rámci aplikácie využitím spolupráce s agentúrami poverenými vládou.
Ako funguje funkcia overovania faktov
Integrácia s vládnymi agentúrami
Funkcia overovania faktov v beta verzii aplikácie Telegram pre Android je integrovaná prostredníctvom spolupráce s agentúrami vymenovanými vládami. Tento prístup sa líši od iných platforiem, ako sú napríklad komunitné poznámky Twitteru, ktoré sa pri pridávaní kontextu k príspevkom spoliehajú na spoluprácu používateľov. Namiesto toho metóda Telegramu obmedzuje možnosti overovania faktov na konkrétne, poverené agentúry [1] [2].
Implementácia zdrojového kódu
Funkcia bola objavená v zdrojovom kóde aplikácie na GitHube, čo naznačuje, že je stále vo fáze testovania. Táto implementácia naznačuje, že Telegram uplatňuje štruktúrovaný a kontrolovaný prístup k overovaniu faktov, čím zabezpečuje, že do procesu overovania môžu prispievať len overené agentúry [3].
Cielené overovanie
Obmedzením overovania faktov na agentúry menované vládou sa Telegram snaží poskytovať spoľahlivé a autoritatívne overovanie informácií. Tento cielený prístup pomáha zabezpečiť, aby overovanie faktov bolo presné a dôveryhodné, čím sa znižuje šírenie dezinformácií na platforme.
Vylepšené moderovanie obsahu
Táto nová funkcia predstavuje významný posun v stratégii moderovania obsahu Telegramu, ktorá bola predtým kritizovaná za nedostatočnú. Zavedenie funkcie overovania faktov naznačuje posun smerom k robustnejším postupom moderovania obsahu, čo je v súlade s celosvetovým úsilím o boj proti falošným správam a dezinformáciám [2].
Dôsledky pre používateľov
Zvýšená dôvera
Pre používateľov môže funkcia overovania faktov zvýšiť dôveru v informácie zdieľané na Telegrame. Vedomie, že obsah overujú renomované agentúry, môže používateľom pomôcť cítiť sa istejšie v správnosti informácií, s ktorými sa stretávajú.
Potenciálne obmedzenia
Spoliehanie sa na agentúry menované vládou však môže vyvolávať aj obavy z možnej zaujatosti alebo cenzúry v závislosti od politického kontextu príslušných agentúr. Používatelia budú musieť zostať ostražití a kritickí voči zdrojom informácií aj po zavedení novej funkcie overovania faktov.
Nová funkcia overovania faktov v beta verzii aplikácie Telegram pre systém Android predstavuje proaktívny krok v boji proti dezinformáciám. Spoluprácou s agentúrami poverenými vládou chce Telegram zabezpečiť spoľahlivé overovanie informácií, zlepšiť možnosti moderovania obsahu platformy a zvýšiť dôveru používateľov.
--
https://bnngpt.com/search/VHINCFF
https://tr.im/tech/telegrams-android-beta-unveils-fact-checking-feature-to-combat-misinformation
https://mind.ua/en/news/20274143-telegram-will-cooperate-with-governments-to-fight-fake-news

Re: Atentát na Roberta Fica
Kaktus povedal/-a: Mimoto - byl Fico, následoval Íránský prezident včetně ministra zahraničí tuším a následně Trumpa nedávno uznali vinným v soudním procesu - tak aby jste pro stromy nepřehlédli les.
Veď práve to je ono. Fico do toho kontextu zapadá, len inak, ako to podávaš. Spomínali ste tu atentát na Ghándhiovú, teraz smrť iránskeho prezidenta. Obidvaja spomínaní zomreli. Fico žije a zdá sa, že v lepšej forme ako predtým. Čo z toho vyplýva? Že atentát zapadá do diania vo svete - ale nebol naplánovaný na jeho odstránenie, ale na jeho posilnenie. Čo vyplýva z toho? Že útok nebol reálny. Že je dôležitou figúrkou pre tých, ktorí riadia svetové procesy. Je jediným politikom na Slovensku, ktorý dokáže emotívne osloviť časť obyvateľstva. A toto patrične využívali a využívajú pre svoje ciele. To je všetko. Je to veľmi jednoduché: Sledujte Fica a jeho vládu, uvidíte, čo so Slovenskom zamýšľa urobiť jedna časť globálnej mafie. Sledujte Šimečku a spol. a uvidíte, čo plánuje iná časť tejto mafie. Ich zámery sa tak podstatne neodlišujú. Ani metódy. Oni sa už nejako medzi sebou dohodnú. Že to bude stáť životy a slobodu množstva ľudí, je len vedľajším účinkom. Diskutovať o tom, že Fica chceli odstrániť "mocnosti", pretože išiel proti ich zámerom je absurdné.

Re: Atentát na Roberta Fica
Aj tu upozorním na nový článok na magazíne fóra. Obsahuje "ako" aj "prečo".
Informácie, nie mienky na doplnenie sú vítané v diskusii k článku.

Re: Správy z OSN, UNESCO, WHO
Výsledkom rokovaní v Ženeve je konsenzus členských krajín
Zasadnutie 77. Svetového zdravotníckeho zhromaždenia v Ženeve bolo ukončené 1. júna 2024. Pandemická dohoda prijatá nebola a rokovania k jej finálnemu zneniu budú pokračovať. Krajiny však prijali balík revidovaných článkov Medzinárodných zdravotných predpisov (IHR), od ktorých sa Slovenská republika dištancovala.
Výsledkom rokovania členských štátov Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) bolo konsenzuálne prijatie (prijatie bez hlasovania) balíka revidovaných článkov Medzinárodných zdravotných predpisov (IHR). Slovenská republika sa verbálne od prijatia tohto balíka disasociovala, teda dištancovala od ich prijatia.
Máme za to, že po dohode na finálnom znení balíka revidovaných článkov IHR nebol pre krajiny dostatočný časový priestor na podrobné preštudovanie zmien zapracovaných priamo na stretnutí.
Členské štáty Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) zároveň konsenzom prijali ďalší postup pri pokračovaní v rokovaniach o Pandemickej dohode. Prijatým dokumentom sa krajiny dohodli, že finálne znenie Pandemickej dohody bude predložené na prijatie najneskôr počas 78. zasadnutia Svetového zdravotníckeho zhromaždenia (WHA78 – máj/jún 2025). V prípade, že krajiny dosiahnu zhodu na finálnom znení dokumentu v skoršom termíne, bude zvolané mimoriadne zasadnutie Svetového zdravotníckeho zhromaždenia, na ktorom sa bude dokument prijímať.
Aj pri ďalších rokovaniach bude Slovenská republika chrániť primárne záujmy SR a jej občanov.
Dátum: 3. júna 2024
https://www.health.gov.sk/Clanok?who-ihr-distancovala-sr
--
Stanovisko k IHR a Pandemickej zmluve
4. júna 2024
1.6.2024 prebehlo hlasovanie k zmene IHR. Slovenská pozícia je prezentovaná jednak v tlačovej správe Ministerstva zdravotníctva SR (link TU) a jednak je stanovisko slovenskej delegácie k dispozícii aj na stránke WHO, Item 13.3 (link TU).
O pandemickej zmluve, teda o tom, čo vzbudzovalo obavy najviac (centralizácia riadenia budúcich pandémií), sa nehlasovalo. Je však vhodné povedať, že z obsahov na stránke nahratých prejavov krajín, aj tých, ktoré sa postavili proti prijatiu zmien IHR, doslova srší radosť z budúcej Pandemickej zmluvy. Okrem Slovenska. Azda jediní máme nahratý prejav, ktorý Pandemickú zmluvu neospevuje (lebo ju vo svojom nahratom prejave nespomína vôbec). Možno sme na svete jediní. Ani Rusko, ani Brazília, ani Irán, aj keď nahraté prejavy dvoch posledných spomenutých sa k nášmu prejavu najviac približujú. Možno sme naozaj jediní statoční. To si treba v tomto pohnutom čase uvedomiť.
A to nás ešte čaká na poli verejného zdravotníctva ešte krutý boj s EÚ (podľa toho, ako dopadnú eurovoľby). Toto je výňatok z jej nahratej pozície a zároveň predpoveďou, čo pre nás EÚ v najbližšom období na poli verejného zdravotníctva chystá:
Zmeny v IHR sú nakoniec prevažne kozmetického charakteru. To je dobre.
Cieľ sa nateraz dosiahol a vďaka patrí všetkým, ktorí sa téme venovali.
O tzv. pandemickej dohode by sa malo opäť hovoriť najneskôr na 78. zasadnutí zhromaždení WHO, čo bude cca o rok. Rok je však v tejto turbulentnej dobe dlhá doba.
Slovensko samozrejme nič “nezarezalo”, politici si mali tieto kortešačkové hyperboly odpustiť. Vonkoncom nie sú vhodné, ani pravdivé. Ale prístup maličkého Slovenska možno hodnotiť ako odvážny a suverénny.
Nahratý prejav Slovenska k IHR:
Ešte raz všetkým veľká vďaka.
--
--
Najsmutnejšie je, že sa to bude pripisovať Kotlárovi.
Naozaj jediný, kto sa tou zmluvou v SR dlhodobo zaoberá, informuje a varuje obyčajných ľudí a srdí poslancov, je už spomínaný Kamil Jakub, ktorý nielen každému zo 150 v NRSR, ale aj starostom a primátorom posielal informácie.

Re: O ľuďoch, veľkých šelmách a iných zveroch
Ceny rekreačných nehnuteľností na Slovensku klesajú. Medvede tomu tiež nepomáhajú, vraví analytik
5. 6. 2024
Ceny rekreačných nehnuteľností klesajú a majitelia sa ich hromadne zbavujú. Dôvodom nie je len prirodzený vývoj na realitnom trhu, ale aj strach z medveďov, návrat do kancelárií a stúpajúci trend odsťahovať sa do zahraničia.
Správu o znížených cenách rekreačných nehnuteľností priniesla pobočka realitnej kancelárie RE/MAX v Banskej Bystrici. Podľa nej o ne výrazne klesá záujem a stúpa počet tých, ktoré sú na predaj. Kancelária ich má aktuálne v ponuke novo dostupných až 73.
„Rekreačné nehnuteľnosti sú jediné typy nehnuteľností, ktoré nemusíme aktívne vyhľadávať k náboru do ponuky a prídu samé. Pokles cien je na úrovni desať až pätnásť percent a odhadujeme, že ceny pôjdu ešte nižšie,“ priblížil Peter Kerestény z realitnej kancelárie RE/MAX.
Analytik Realitnej únie Slovenskej republiky Vladimír Kubrický považuje klesajúce ceny za očakávané a bolo podľa neho len otázkou času, kedy k tomu dôjde.
„Vnímam to ako korekciu ošiaľu, ktorý tu bol pred pár rokmi. Ešte sa ani pandémia neskončila a ja som už predpovedal, že sa to stane. Keď sme boli všetci zatvorení vo svojich príbytkoch a hľadali sme možnosti úniku, tak to ceny rekreačných nehnuteľností rýchlo tlačilo nahor. Ich segment preto teraz klesá najvýraznejšie,“ hovorí Kubrický.
Ceny luxusných nehnuteľností
Keďže je náročné určiť, čo je ešte rekreačná nehnuteľnosť a čo už rodinný dom, nie je jednoduché priniesť ani jednoznačnú odpoveď o vývoji ich cien. Kým v prípade rezidenčných budov a bytov je to vyrovnanejšie, pri rekreačných nehnuteľnostiach je škála široká od piatich po 30 percent.
Cenu si najlepšie držia prémiovejšie nehnuteľnosti v dobrom stave a dobrých lokalitách ako Donovaly, Vysoké Tatry či Liptov, najhoršie na tom sú staré chaty a chalupy bez akejkoľvek rekonštrukcie.
„Nedá sa paušálne povedať, že všetko, čo je na Slovensku, je zrazu nezaujímavé a padá na cene. Platí tu rovnaké, ako aj v prípade ostatných typov nehnuteľností. Ten, kto má peniaze, nemá s kúpou problém,“ približuje Kubrický.
„Týka sa to skôr nehnuteľností v zlých lokalitách a v zlom technickom stave, ktoré si majitelia kupovali pre seba. Zrazu zistili, že tam naokolo nič nie je, je to ďaleko a prenajať sa to nedá, lebo je to v zlom stave. Takýto typ nehnuteľností mohol dostať výrazne zabrať,“ dodáva Kubrický.
Jeho slová potvrdzuje aj realitný maklér Jan Hudcovič z realitnej kancelárie Svoboda & Williams, ktorá sa zameriava na predaj a prenájom luxusných rezidenčných a rekreačných nehnuteľností. V ich segmente nevníma, že by rekreačné nehnuteľnosti strácali na cene viac ako ostatné.
„Poklesol celý trh. Síce je predpoklad, že rekreačné nehnuteľnosti budeme predávať dlhšie, ale určite nebudeme výrazne znižovať cenu, ak vôbec. To, čo je populárne, vychytené a drahé, tak tam dopyt stále je,“ uvádza Hudcovič.
Za reálne považuje predať napríklad modernú drevenicu v Bošácej vybavenú všetkými technológiami za 300-tisíc eur, drevený zrub pri Zvolene s hektárovým pozemkom za jeden milión eur i rekreačné apartmány na Liptove za 1,4 milióna eur.
Tri hlavné dôvody
Špecifikom rekreačnej nehnuteľnosti nie je len jej definícia, ale aj komplikovanejšia možnosť financovať jej kúpu hypotekárnym úverom.
Chaty, apartmány či chalupy si ľudia väčšinou kupujú ako druhú nehnuteľnosť a neraz aj z vlastných zdrojov bez potreby spolufinancovania. Zvýšené úrokové sadzby preto nemali na ich predajnosť zásadný vplyv, analytik Realitnej únie Slovenskej republiky vidí dôvody inde.
„Jedným z dôvodov je návrat k normálnemu životu a obmedzená možnosť práce z domu. Počas pandémie mnohí trávili čas na chate a pracovali odtiaľ, ale už to nie je možné. Aktuálne máme skôr hybridný model a rekreačné nehnuteľnosti nie sú také atraktívne ako počas pandémie,“ vysvetľuje Vladimír Kubrický.
Samostatnou kapitolou sú medvede, ktoré kazia plány nielen chatárom a hotelierom, ale vstupujú do hry aj pri rozhodovaní sa o kúpe rekreačnej nehnuteľnosti.
„Pokles cien rekreačných nehnuteľností nie je len pre medvede, ale určite tomu nepomáhajú. Predstaviť si, že sa celý čas budem báť vytiahnuť päty z chaty a budem zatvorený sedieť pri televízii, nie je veľmi lákavé. Týka sa to najmä stredného Slovenska. Ľudia si to možno ani neuvedomujú, ale môže ich to odrádzať a druhú nehnuteľnosť si nakoniec radšej kúpia niekde v zahraničí,“ myslí si Kubrický.
Investovanie do zahraničných nehnuteľností aktuálne považuje za veľký trend a vníma to aj v zameraní viacerých realitných kancelárií na Slovensku. Kanceláriu Svoboda & Williams už oslovili viacerí klienti, že v zahraničí nechcú len jednu dovolenkovú nehnuteľnosť, ale chcú sa tam odsťahovať úplne.
„V našom segmente máme veľa ľudí, ktorí kompletne sťahujú celé rodiny do zahraničia. Predávame im kompletné sety rodinný dom, investičné byty aj rekreačné nehnuteľnosti. Veľa ich ide smer Kanárske ostrovy, hlavne Tenerife, ale vyberajú si aj Chorvátsko,“ prezrádza Jan Hudcovič.
„Tento ošiaľ spôsobilo hlavne to, že hranice sú opäť otvorené, ľudia chcú cestovať, chcú byť pri mori, cítiť iný vzduch a zažiť inú kuchyňu. Keď chce niekto druhé bývanie, ide radšej do zahraničia. Zahraničné nehnuteľnosti sú aktuálne úplný fenomén a domáce im môžu sotva konkurovať. Nikto nemá chuť ísť cez celé Slovensko štyri hodiny a byť niekde na chate, kde mu hrozí stret s medveďom,“ uzatvára Kubrický.

Re: Česká republika
Již máme zavřené volební místnosti, takže mohu upozornit na velice zajímavý "slib" pro kandidáty do EP. Jsou tam vyjmenovaní i ti, kteří podepsali - a pokud jste jim dali hlas, tak aspoň víte, pro koho a co budou pracovat. Rozhodně to ale není o zájmech ČR (ani SR), ale upsali se k věrným službám organizaci ILGA Europe (což je celé o agendě LGBT...x). Vyjmu něco z textu:
– smysluplně spolupracovat a získávat podněty a informace i strategické vedení LGBTI občanské společnosti, která nejlépe ví, jak naplnit potřeby svých komunit
– využívat důvěryhodné a odpovědné zdroje informací, abych zajistil, že moje práce pro LGBTI práva přispívá k informovaným a konstruktivním politickým diskusím v Bruselu a v celé EU
– komunikovat o LGBTI právech a rovnosti způsobem, který spojuje lidi a vytváří spojenectví a podporu, budu se vyhýbat polarizaci
– upřednostňovat bezpečnost komunity před jakýmikoli jinými zájmy a vždy dodržovat zásadu „neškodit“, mimo jiné tím, že budu udržovat svou práci mimo pozornost veřejnosti, kdykoli to bude nutné
Upozorňuji obzvláště na závěr = budu udržovat svou práci mimo pozornost veřejnosti.
Rozumím tomu dobře, že mají svou "agendu" utajovat před svými voliči, resp. před veřejností?
