Najlepší
Re: Česká republika
KRÁTKÉ ZHODNOCENÍ POSLEDNICH 34 LET:
Ano a co se všichni diví, vždyť stát platí na studenta a je mu jedno co studuje, odhlasovali jste si do parlamentu bandu vzdělaných blbů, a ti co vytvářejí peníze jsou utiskováni byrokracií a idiotskými zákony, tak trpte - volíte si idioty tak trpte. Důchodcům se nevalorizuje, církvím ano, na dělostřelecké granáty je, na zdravotnictví a školství není, trpte zasloužíme si to. Všichni mají plnou hubu, že komunisté jsou zlo, ale na hrad si zvolí kariérního komunistu s ženou politručkou.....rozvědčík pak oznámí národu, že je vyčleněno 40 miliard na pomoc Ukrajině - kurva a z čeho je asi vyčlenila naše slavná vláda, asi je někde sebrala - nevadí tak trpme dál....a dobře nám tak.
Ještě bych dodal, že máme asi 13 tisíc neziskových organizací, z nichž víc než polovina není charitativních, ale politických a stát jim ročně poskytuje cca 16 miliard Kč. Máme taky zhruba 30 soukromých vysokých škol, které neučí jediný technický či přírodovědný obor, ale jen politologii, sociologii a další zcela zbytečné předměty, takže ročně vyjde do světa zhruba 300 politologů a dalších, a podle toho to vypadá. Nicméně, máme ale střední školu na výchovu youtuberů, nemluvě o bezpočtu kouček na všechno možné i nemožné, bloggerů obojího pohlaví, youtuberů, aktivistů, ale těžko se sežene řemeslník. To by stačilo.
Spisovatel_Radomir_Dolansky.
Napsal to za téměř za celý národ !!!
Pokud nad tím mávneš rukou a vymažeš bez přečtení - taky řešení. Tebe se to přece netýká! Pokud si to opravdu přečteš, pak uznej zda se spisovatel v něčem mýlí, či ne !!
Skvěle zhodnocená situace celých 33 let od konce r. 1989. Velice děkuji za přeposlání.
Re: Úlohy ženy a muža v rodine
Lena povedal/-a: to jsou plnohodnotní lidé jako všichni ostatní.
Nie je to pravda, trpia určitou formou postihnutia. Bolo by však chybou nechať ich konať v oblastiach, kde ich to postihnutie obmedzuje - napr. výchova detí, či už vlastných alebo cudzích. Rovnako nebudeme tolerovať slepého, ktorý chce byť silou-mocou pilotom

Re: Historický kalendár
Nad Tatrou sa blýska je tu s nami od roku 1844
Ústavy sa menia, Slováci ich za uplynulých 100 rokov mali niekoľko. Ale pieseň Nad Tatrou sa blýska, z ktorej sa časom stala štátna hymna, nás sprevádza už od roku 1844 a národ si ju zvolil sám. Slovenská národná knižnica má vo svojom archíve doteraz najstarší autentický zápis našej hymny v pozostalosti Viliama Paulínyho Tótha.
Hymnická pieseň vznikla na prelome rokov 1843/44 a v rukopisnej pozostalosti Viliama Paulíniho – Tótha ju nájdeme pod zápisom: Prešporskí Slováci, budúci Levočané. Jej autorom sa uvádza Janko Matúška, avšak až do roku 1966 sa viedli polemiky, kto je skutočným autorom básne. Po tom, čo odborníci získali pozostalosť Paulínyovskej rodiny, kde bol práve Janko Matúška označený za autora tejto piesne, sa Matúškovo autorstvo potvrdilo.
Pôvodný text dnešnej štátnej hymny, ako ho zveršoval Janko Matúška, zapísal Viliam Paulíny – Tóth.
Slovenská štátna hymna vznikla na veľmi chytľavý nápev piesne Kopala studienku, ... v období, kedy Ľudovíta Štúra odvolali z postu námestníka Katedry reči a literatúry československej na bratislavskom evanjelickom lýceu. Jeho študentov to rozhorčilo natoľko, že sa rozhodli odísť z lýcea a doštudovať inde. Pri odchode skupinky 13 študentov do Levoče 5. marca 1848 ich iní študenti – bývalí kolegovia - vyprevádzali práve budúcou slovenskou hymnou.
A odvtedy tu so Slovákmi ostala. V pozmenenej verzii burcovala v revolučných rokoch 1848 – 49, v oboch svetových vojnách či pri vzniku Československa v roku 1918. Ku koncu I. svetovej vojny už znela v zákopoch a zajateckých táboroch oveľa častejšie ako Hej Slováci (1834) či Kto za pravdu horí (1848).
Ako sa menil text oficiálnej hymny a aké verzie existovali sa dozviete na adrese: http://dikda.eu/nad-tatrou-sa-blyska/
Kde vznikla hymna:
Jozefská ulica zažila prítomnosť Ľudovíta Štúra i vznik našej hymny
V Bratislave býval Ľudovít Štúr na viacerých miestach. Okrem Panenskej ulice, kde žil v blízkosti Evanjelického lýcea, to bol aj rohový dom na dnešnej Jozefskej ulici.
Nevie sa celkom presne, či ide o objekt, v ktorom je dnes jedáleň Divný Janko alebo o rožný dom, kde práve dokončujú novostavbu. Rozhodujúce je, že je to určite tento priestor.
Zo životopisu Janka Kalinčiaka sa dozvedáme, že jeden školský rok býval spoločne s Ľudovítom Štúrom na priváte na Jozefskej ulici. Pravdepodobne to bolo v školskom roku 1840-1841, po návrate Štúra zo štúdií v nemeckom meste Halle, teda predtým, ako si našiel viacročné bydlisko vo Fernolayovskom dome na Panenskej ulici. Vtedy sa Štúr Kalinčiakovi priznal, že mieni podniknúť všetky kroky na uzákonenie spisovnej slovenčiny ako literárneho jazyka Slovákov.
Ján Kalinčiak
Tento fakt má veľký význam pre pochopenie Štúrovej geniality. Na oficiálnych hodinách i na samovzdelávacích krúžkoch Štúr viedol študentov, viac-menej svojich vrstovníkov, k tomu, aby po nadobudnutí vzdelania boli schopní literárnej tvorby. Uvedomoval si totiž, že jedna vec sú pravidlá gramatiky a pravopisu, no rovnako dôležitý je aj fakt, aby mal kto uviesť literárnu reč do života. Preto na hodinách i stretnutiach v rámci samovzdelávacieho krúžku presadzoval taký program a obsah, na ktorom by vyrastali budúci literárni tvorcovia. Preto sú zápisnice a kroniky z týchto čias plné básní, balád, rozprávok, povestí, poviedok, literárnokritických a literárnovedných statí a esejí. A naozaj - čoskoro sa so svojimi dielami objavili také zjavy našej literárnej kultúry, ako boli Andrej Sládkovič, Janko Kráľ, Ján Botto, Samo Chalupka, Jozef Miloslav Hurban, Janko Kalinčiak, Michal Miloslav Hodža a mnohí ďalší.
Jozefská ulica v Bratislava a najmä jej horný priestor nám pripomína túto Štúrovu geniálnu jasnozrivosť a predvídavosť.
Autor piesne Nad Tatrou sa blýska
Na tomto mieste, v miestnosti súkromného domu, vznikla aj naša dnešná štátna hymna. Na priváte tam vtedy bývali viacerí študenti, medzi nimi aj Janko Matúška. A práve v jeho izbe sa v marci 1844 stretli viacerí študenti, aby si spresnili čas a okolnosti odchodu z Bratislavy do Levoče. A keďže chceli pritom poriadne "tresnúť dverami", potrebovali k tomu pieseň. Podľa všetkého, najlepšiu básnickú "slinu" mal v ten večer domáci Janko Matúška. Jozef Podhradský a Viliam Pauliny mu striedavo vybrnkávali na citare melódiu ľudovej piesne Kopala studienku, pozerala do nej a Janko Matúška sa do tónov melódie triafal veršami. No a ostatní ich rýchlo zapisovali. Svedectvo o tom nám zanechal Ján Francisci vo Vlastnom životopise.
--
Tu pod nadpisom Privát na Jozefskej ulici nájdete fotografiu, ako dnes zvonka vyzerá reštaurácia Divný Janko, približné miesto, kde hymna vznikla:
https://www.knihyprekazdeho.sk/images/pdf/9788055653587.pdf
Pamätná tabuľa v interiéri:
Nedávno som tam bola a neodfotila som pamätnú tabuľu, nenapadlo mi, že niečo také dôležité na nete takmer nenájdete. Na obrázku nie je čitateľná.
O úcte k hymne:
--
K odchodu študentov do Levoče:
--
Jozefská:
Pozn. : Šípka neoznačuje spomínanú budovu.
----
S oneskorením pridávam príspevok, udalosť už zmienil @Peter MMXX . Napriek tomu dúfam, že bude aspoň pre niekoho prínosom.

Re: Historický kalendár
Dne 9.3.1934 se narodil Jurij Gagarin.
Dnes by měl devadesáté narozeniny...
Milý sympaťák s odzbrojujícím širokým úsměvem, maličkatý výškou (1,57 m), velikán duší i činy. Jako první člověk z vesmíru referoval, že Země je krásná a modrá. A ač byly v r. 1961, kdy let uskutečnil, vztahy mezi USA a SSSR již velmi špatné, sledoval Gagarinův let se zatajeným dechem celý svět. Na jeho oslavu vznikaly písně i básně. První člověk ve vesmíru - člověk, který obletěl Zemi. Toto prvenství Gagarinovi náleží navždy.
Jeho příběh jistojistě znají všichni. Všichni také vědí o tragické smrti při cvičném letu - letu opředeném dodnes mnoha konspiracemi. Co se ale o Gagarinovi málo ví a zmiňuje - to je jeho boj proti ničení památek z dob minulých. Vypráví se příběh, že Jurka obdivoval vše krásné a jednou se při návštěvě muzea zastavil u makety nádherného chrámu. Ptal se, co je to za krásný chrám a kde stojí. Ředitel muzea mu odpověděl, že je to chrám Krista spasitele - z Moskvy. Gagarin nerozuměl - vždyť Moskvu znal a nikdy takový chrám neviděl. Kde tedy je? Ředitel ho vzal k oknu a ukázal na zarostlý a zanedbaný pahorek. "Tam je ten chrám - co jsou ty louže."
Vyprávěl pak Jurovi, že na chrám se sbírali lidé celého Ruska a byl postavený na památku slavného vítězství nad Napoleonem. Kousek dál stál ještě Triumfální oblouk, který také zmizel. Chrám i oblouk nechali zbourat v r. 1931, aby uvolnili místo monstróznímu Paláci sovětů, který se nikdy ani nezačal stavět.
Gagarin pak odmítal být "vzorem pro výchovu mládeže" a říkal:
"Jakýpak vzor a jakápak výchova, když si nevážíme své minulosti a práce předků. "
Myslím si, že toto je jeden z největších jeho odkazů do budoucnosti. Národ, který začne plivat na předky a bourat památníky jejich činům - ten ztrácí legitimitu pro svou další existenci. Je jedno, jaká ta minulost byla. Ale byla a je naší součástí.
A využiju připomínku velikosti Jurky Gagarina, abych vzpomněla i na prvního (a jediného) občana Československa, který Zemi z výšky viděl. Vladimíra Remka. Vzlétl v tandemu dne 2.3.1978 a stal se tak občanem třetího státu světa, kterému toto bylo umožněné.
Připomínám to hlavně pro uvědomění si významnosti našeho malého státečku, jehož šikovné ruce a chytré hlavy byly známé a vážené po celém světě. Dokazuje to také přátelské vztahy se SSSR a jeho důvěru v nás. Toto je bohatství, které nám naši předkové vybudovali a zanechali!
A co jsme s tím udělali my? Co předáme našim vnukům - protože naše děti už dneska "řídí"? ?

Re: Previnenia proti slovenčine
štúrovci / Štúrovci
Názvy prívržencov osôb, organizácií, spolkov a pod. odvodené od vlastných mien sa píšu s malým začiatočným písmenom, napr. Štúr – štúrovec, Darvin – darvinista, Slovnaft – slovnaftár (zamestnanec), Lúčnica – lúčničiar, Slovan – slovanista.
https://jazykovaporadna.sme.sk/q/5639/
Pomenovania stúpencov a nasledovníkov sa nepovažujú za vlastné mená a píšu sa s malým začiatočným písmenom (porov. bratia Štúrovci, ale členovia Štúrovej družiny – štúrovci).
https://jazykovaporadna.sme.sk/q/8182/
--
štúrovec, štúrovci - nasledovník / nasledovníci Štúra
Štúrovec, Štúrovci - rodinný príslušník / rodinní príslušníci

Re: Správy zo Slovenska
Šok pre Slovensko! Známa konferencia Globsec po 19 rokoch u nás končí: Presun do Česka

Re: Konflikt Rusko - USA - NATO - Ukrajina
V tichosti ignorovaný soudní verdikt potvrzuje masakr na Majdanu na Ukrajině pod falešnou vlajkou
Téměř milion slov dlouhý verdikt z ukrajinského masakru na Majdanu nedávno potvrdil, že mnoho aktivistů na Majdanu nebylo zastřeleno příslušníky ukrajinské speciální policie Berkut nebo jinými příslušníky donucovacích orgánů, ale odstřelovači v krajně pravicově kontrolovaném hotelu Ukraina a další. Místa ovládaná Majdanem před deseti lety. Verdikt vynesený 18. října 2023 konkrétně uvádí, že tento hotel ovládali aktivisté z Majdanu a že v hotelu byla ozbrojená skupina na Majdanu napojená na krajní pravici, která z něj střílela. Potvrzuje také, že na masakru nebyl žádný ruský podíl a že tehdejší prezident Viktor Janukovyč ani jeho ministři nevydali žádné příkazy k masakru. Verdikt uzavírá, že Euromajdan nebyl v době tohoto masakru pokojným protestem, ale „povstáním“, které zahrnovalo zabití Berkuta a dalšího policejního personálu.
Verdikt ukrajinského okresního soudu Sviatoshyn v Kyjevě spolu se závěry vyšetřování ukrajinské generální prokuratury (GPU) představují de facto oficiální přiznání – neméně ze strany ukrajinského soudního systému, které nelze nazvat nezávislým. — že 20. února 2014 bylo nejméně 10 ze 48 zabitých aktivistů na Majdanu a 115 ze 172 zraněných zabito nikoli Berkutem nebo jinými příslušníky donucovacích orgánů střílejícími z oblastí kontrolovaných vládou, ale odstřelovači z Majdanu působícími na Majdanu kontrolovaném umístění. Vládní vyšetřování připustilo, že jeden mrtvý demonstrant a 77 zraněných aktivistů na Majdanu nebyli zastřeleni ze sektorů kontrolovaných Berkutem, a proto nikoho za tyto zločiny neobvinili. Samozřejmě je logické, že pokud tyto aktivisty nezastřelil vládní personál, museli je zastřelit odstřelovači z Majdanu.

Re: Správy z Afriky
Zora povedal/-a: Pri nehode vrtuľníka zahynul riaditeľ najväčšej nigérijskej banky
Tyto nehody nejsou v některých případech náhody. Jsem přesvědčená, že bez nehody vrtulníku s P.Kellnerem by nebyla v naší zemi možná vláda, která nyní je.

Re: Správy z Ruska
Ještě pár drbů k Navalnému - tak to jako drby berte. ?
Masmédia - hlavně evropská - lkají nad "vraždou" Navalného, uveřejňují fotky manželky Julie a tklivé články o "truchlící vdově", ovšem "taktně mlčí" o divných okolnostech kolem Julky.
Zpráva o smrti manžela zastihla Julii na mnichovské bezpečnostní konferenci. I západní média si všimla, jak rychle dostala Julka prostor k projevu a jak klidně vystoupila. I její řeč byla plynulá a tak se spekuluje, že byla dopředu připravená. Také není obvyklé, aby účastník konference dostal prostor tak rychle a operativně.
Julka již nějaký ten čas žije v zahraničí - a s jiným mužem - bývalým Navalného sekretářem. A je to právě ona, která nyní převezme prapor "Putinova kritika" po svém manželovi. Samozřejmě - i s patřičnými dotacemi od "západu".
Julie je přesvědčená, že manžela v táboře otrávili novičokem a proto nechtějí vydat jeho tělo. Čekají, až z něj novičok vyprchá a v těle se po něm nenajdou stopy. Ovšem zlé ruské jazyky klevetí, že Navalný vůbec nemusí být mrtvý, ale že mu někdo pomohl utéct.
Západní liberální politici také rozvíjejí fantastické scénáře, jakou výbornou adeptkou by Julka byla na post ruského prezidenta. No a samozřejmě - viní Putina.
Ne že by něco takového nebylo možné, ale .... Stačí se zamyslet, proč by Putin měl "vraždit" Navalného právě nyní - pár týdnů před prezidentskými volbami, kdy kandiduje znovu na post prezidenta. To by se musel zbláznit a na to, věru, nevypadá. Kdyby chtěl Navalného odstranit, měl na to celou řadu příležitostí jindy.
Pak je velmi podivné, že Navalný zemře právě v době konání mnichovské konference, na které je také jako host jeho žena. A co víc - Navalný zemře právě v době, kdy se už nikomu nechce posílat peníze Ukrajině a kdy UA zažije další své velké bojové fiasko.
A mám snad brát jako "náhodu" okamžité provolání Stoltenberga - s apelem, jak je nutné okamžitě obnovit finanční toky na UA a zvýšit podporu všemi možnými prostředky? Že právě smrt Navalného je neklamným důkazem "krvelačnosti" Putina a jedině UA ho ještě drží z posledních sil na uzdě?
A myalí si snad někdo, že je náhodné "vyhotovit" rozhovor se zelém - ale v kulisách bojových podmínek, s maskovacími sítěmi na oknech jakéhosi hangáru, uprostřed naštípaného dřeva a "polních podmínek"?
Myslím si, že liberální scénáristi už opravdu přehánějí do absurdit. Copak takto žijí obyvatelé Kyjeva? Copak by takto žil zelé? Dost na tom, že už dva roky chodí v zeleném mundúru. a Rusové jsou stále cca tisíc km od Kyjeva...
