Správy z Kaukazu
Arménsko
Náhorný Karabach ( de facto nezávislá Republika Artsakh )
Azerbajdžan
Nachičevanská autonómna republika
Gruzínsko
Abcházska autonómna republika (de facto nezávislá Abcházska republika )
Autonómna republika Adjara
Južné Osetsko (de facto nezávislá republika)
---
Nasledujúce krajiny Kaukazu spadajúce pod RF sú vo vlákne "Správy z Ruska"
Južný federálny okruh Ruska
Adygea
Krasnodarské územie
Federálny okruh Severný Kaukaz
Dagestan
Ingušsko
Kabardino-Balkaria
Karačajsko-Čerkesko
Severné Osetsko-Alania
Stavropolská oblasť
Čečensko
Komentáre
-
11.7.23
Azerbajdžan uzavrel jedinú cestu medzi Náhorným Karabachom a Arménskom
Azerbajdžan v utorok dočasne uzatvoril jedinú cestu, ktorá spája sporný región Náhorný Karabach s Arménskom. Azerbajdžanskí predstavitelia totiž obviňujú arménsky Červený kríž, že zdravotnícke vozidlá využíva na pašerácke aktivity.
"Prechod cez kontrolný hraničný bod v Lačinskom koridore je dočasne pozastavený," uviedla azerbajdžanská pohraničná stráž. Dodala, že musí najskôr preveriť vozidlá arménskeho Červeného kríža.
Azerbajdžan zriadil hraničné kontroly pri vstupe do Lačinského koridoru, v dôsledku čoho začal Jerevan čoraz intenzívnejšie obviňovať Baku z blokády Náhorného Karabachu. Arménsky Červený kríž okrem toho na konci júna uviedol, že Azerbajdžan mu bráni v prístupe do Náhorného Karabachu, a vyjadril znepokojenie nad humanitárnou situáciou v tomto spornom regióne. Azerbajdžanská pohraničná stráž však o niekoľko dní oznámila, že doprava cez Lačinský koridor bola obnovená.
Arménsko v reakcii na dočasné uzatvorenie Lačinského koridoru v utorok vyzvalo medzinárodné spoločenstvo, aby prinútilo Azerbajdžan zrušiť blokádu Náhorného Karabachu. Hovorkyňa arménskeho ministerstva zahraničných vecí Ani Badaljanová v príspevku na Twitteri zároveň označila toto rozhodnutie Azerbajdžanu za súčasť "etnických čistiek".
Náhorný Karabach je zdrojom konfliktu medzi oboma kaukazskými susedmi od rozpadu Sovietskeho zväzu v roku 1991. Spory medzi etnickými Arménmi a turkickými Azerbajdžancami trvajú však už viac ako storočie.
Azerbajdžan roku 2020 prevzal kontrolu nad oblasťami, ktoré v tejto horskej enkláve a jej okolí kontrolovali etnickí Arméni, a odvtedy pravidelne obmedzuje jedinú prístupovú cestu spájajúcu Náhorný Karabach s Arménskom. Enkláva je od tejto cesty finančne a vojensky závislá.
Lačinský koridor, ktorý by mal byť pod kontrolou ruských mierových síl, začali azerbajdžanskí environmentálni aktivisti blokovať v polovici decembra. Jerevan tvrdí, že táto blokáda vyvolala humanitárnu krízu a nedostatok pohonných hmôt. Medzinárodný súdny dvor (ICJ) v Haagu vo februári rozhodol, že Azerbajdžan musí zaistiť voľný prechod cez Lačinský koridor.
1 -
21.7.23
Pašinjan: Vojna s Azerbajdžanom je bez mierovej dohody pravdepodobná
Arménsky premiér Nikol Pašinjan v piatok uviedol, že vypuknutie ďalšej vojny medzi Arménskom a Azerbajdžanom je vysoko pravdepodobné, pokiaľ medzi krajinami nevznikne mierová dohoda. Povedal to v rozhovore pre agentúru AFP, informuje TASR.
Obe krajiny sa už celé desaťročia sporia o Náhorný Karabach – územie ležiace v horskom regióne Azerbajdžanu, ktorý obývajú predovšetkým etnickí Arméni. Baku a Jerevan viedli v uplynulých desaťročiach dve vojny o tento región.
"Pokiaľ nebude podpísaná mierová zmluva a nebude ratifikovaná parlamentmi oboch krajín, je, samozrejme, veľmi pravdepodobná (ďalšia) vojna," povedal Pašinjan.
Arménsky premiér zároveň obvinil Azerbajdžan z genocídy na území Náhorného Karabachu tým, že stojí za blokádou tohto regiónu. "Nehovoríme o príprave genocídy, ale o prebiehajúcej genocíde," uviedol Pašinjan.
Napätie medzi týmito krajinami najnovšie eskalovalo po tom, ako v júli Azerbajdžan dočasne uzavrel Lačinský koridor – jedinú pozemnú cestu spájajúcu Náhorný Karabach s Arménskom. Túto cestu azerbajdžanská armáda v uplynulom období blokovala viackrát. Táto blokáda vyvoláva obavy z humanitárnej krízy v regióne, ktorý trpí nedostatkom potravín či liekov.
Úlohu sprostredkovateľa medzi týmito bývalými sovietskymi republikami tradične zohrávalo Rusko, ktoré je však v súčasnosti zaneprázdnené inváziou na Ukrajinu. V súčasnosti sa túto rolu snažia prevziať Spojené štáty i EÚ, no na nedávnych rokovaniach zaznamenali iba malý pokrok.
0 -
Vládna strana Gruzínska začne proces odvolania prezidentky.
Proces iniciovala strana Gruzínsky sen vládnuca v Gruzínsku. Obviňuje Salome Zurabišviliovú z porušenia ústavy v dôsledku zahraničných ciest nekoordinovaných s vládou.
Vládna strana Gruzínsky sen v Gruzínsku iniciuje obžalobu hlavy štátu Salome Zurabišviliovej , uviedol predseda strany Irakli Kobakhidze. "Na zasadnutí politickej rady strany sme sa rozhodli začať odvolávacie konanie proti prezidentke Salome Zurabišviliovej, ktorá porušila ústavu krajiny tým, že nekoordinovala návštevy v Európe s vládou," uviedol na tlačovej konferencii v piatok 1. septembra.
Georgian Dream tvrdí, že Zurabišvili porušil základný zákon tým, že išla na cestu do zahraničia bez súhlasu vlády. Podľa 52. článku ústavy Gruzínska prezident vykonáva zastupiteľské právomoci v zahraničných vzťahoch, rokuje s cudzími štátmi a medzinárodnými organizáciami so súhlasom kabinetu.
Salome Zurabishvili pricestovala do Nemecka 31. augusta na rokovanie s prezidentom Frankom-Walterom Steinmeierom . Organizuje sériu stretnutí s európskymi lídrami na podporu udelenia štatútu kandidátskej krajiny Gruzínsku do EÚ. Vláda v Tbilisi túto cestu neschválila.
30. augusta zverejnila administratíva Zurabišviliovej plán jej cesty po Európe a stretnutí s európskymi lídrami. Ako sa uvádza v prezidentskej administratíve, stretnutia sú spojené so štatútom Gruzínska ako kandidáta na vstup do Európskej únie. V reakcii na to gruzínska vláda oznámila, že odmieta povoliť prezidenttke krajiny cestu do Európy. Minister Gruzínskeho sna Mamuka Mdinaradze poznamenal, že je to vláda, ktorá určuje zahraničnú politiku Gruzínska.
Už predtým prezidentka Gruzínska videla nebezpečenstvo v Rusoch, ktorí navštevujú krajinu.
2 -
20.9.2023
Počas bojov v Náhornom Karabachu zahynulo 32 ľudí a viac ako 200 bolo zranených.
Uviedol to arménsky ombudsman Anahit Manasyan.
"Ozbrojené sily Azerbajdžanu používajú proti civilnému obyvateľstvu zbrane veľkého kalibru, vrátane delostrelectva. Podľa informácií zaregistrovaných v úrade ombudsmana je v súčasnosti v dôsledku ostreľovania 32 mŕtvych a viac ako 200 zranených, vrátane 7 mŕtvych medzi civilným obyvateľstvom (dve deti) a 35 zranených (13 detí),“ uvádza sa vo vyhlásení.
https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/18792981
--
Pápež František vyzval na zastavenie bojov v Náhornom Karabachu a hľadanie mierových riešení v prospech ľudí.
"Včera som sa dozvedel znepokojujúce správy z Náhorného Karabachu, kde sa v dôsledku ozbrojených stretov zhoršila už aj tak kritická humanitárna situácia. Vyzývam všetky zúčastnené strany a medzinárodné spoločenstvo, aby udržali zbrane v tichosti a vynaložili maximálne úsilie na nájdenie mierových riešení pre prospech ľudí a rešpektovanie ľudskej dôstojnosti,“ povedal pápež počas generálnej audiencie na vatikánskom Námestí sv. Petra.
2 -
Blinken kritizoval vojenskú operáciu Azerbajdžanu v Náhornom Karabachu
Americký minister zahraničných vecí Antony Blinken ostro kritizoval vojenskú operáciu Azerbajdžanu v Náhornom Karabachu. Podľa diplomata sú kroky Baku „v rozpore s riešením problému v regióne“.
„Chceme, aby bolo jasné, že v súlade s celkovým postojom Spojených štátov je použitie sily neprijateľné a v rozpore s úsilím, ktoré vyvíjame, ale čo je dôležitejšie, úsilie, ktoré obe krajiny vynakladajú na nájdenie spravodlivého a dôstojného mierové riešenie v regióne. To odráža záujmy Azerbajdžanu aj Arménska,“ poznamenal Blinken počas svojej tlačovej konferencie.
Spojené štáty americké sa podľa neho spolu s Európskou úniou chystajú presadzovať mierové urovnanie situácie v Karabachu a normalizáciu arménsko-azerbajdžanských vzťahov. Preto, ako zdôraznil šéf ministerstva zahraničia, Spojené štáty sú proti vojenskej operácii, ktorú uskutočnil Azerbajdžan a trvajú na pokračovaní konzultácií na politickej a diplomatickej úrovni.
19. septembra Azerbajdžan začal s „lokálnymi protiteroristickými opatreniami“ na území neuznanej Náhorno-Karabašskej republiky. Podľa komisára pre ľudské práva v Náhornom Karabachu Geghama Stepanyana v dôsledku akcií azerbajdžanskej armády v regióne zahynulo najmenej 200 ľudí a ďalších 400 bolo zranených.20. septembra povedal azerbajdžanský prezident Ilham Alijev že všetky úlohy operácie v kraji boli splnené do 24 hodín.
Dnes, 22. 9., poradca prezidenta Azerbajdžanu pre zahraničnú politiku Hikmet Hadžijev povedal , že Baku poskytuje amnestiu pre armádu Náhorného Karabachu, ktorá zloží zbrane. Arménsky premiér Nikol Pašinjan uviedol , že obyvatelia Náhorného Karabachu môžu byť evakuovaní na územie republiky, ak sa im život v regióne pod kontrolou Azerbajdžanu stane nemožným. V Arménsku je pripravených 40-tisíc miest na ubytovanie ľudí.
1 -
Ruské mierové jednotky naďalej pomáhajú obyvateľom Náhorného Karabachu
Ruské mierové jednotky naďalej poskytujú pomoc civilnému obyvateľstvu Náhorného Karabachu, vojenský personál zabezpečoval dodávku humanitárneho nákladu. Informovalo o tom ruské ministerstvo obrany.
Mierové jednotky slúžia 826 ľuďom, ktorí sa nemôžu vrátiť do svojich domovov, vrátane 440 detí. Nákladnou dopravou bolo do Stepanakertu dodaných viac ako 50 ton potravinových dávok, hygienických súprav atď.
„Ruský mierový kontingent udržiava nepretržitú interakciu s Baku a Stepanakertom s cieľom zabrániť krviprelievaniu, zaistiť bezpečnosť a dodržiavanie humanitárneho práva vo vzťahu k civilistom, ako aj zaistiť bezpečnosť ruského mierového kontingentu,“ uvádza ministerstvo obrany.
--
19. septembra Azerbajdžan oznámil začiatok „protiteroristických opatrení“ potrebných na „obnovu ústavného poriadku“ v Náhornom Karabachu. Na druhý deň karabašské úrady oznámili uzavretie dohôd o úplnom prímerí. Neskôr túto informáciu potvrdilo aj ruské ministerstvo obrany. 21. septembra sa v Jevlaku uskutočnili rokovania medzi delegáciou Arménov z Náhorného Karabachu a zástupcami azerbajdžanských úradov.
Arménsky premiér Nikol Pashinyan uviedol, že Arménsko je pripravené prijať utečencov z Karabachu, ale v súčasnosti podľa úradov neexistuje žiadne priame ohrozenie civilného obyvateľstva regiónu.
1 -
Z VK
Ladislav Větvička
Konečne řešeni armenske otazky v Karabachu začalo. Odhaduju, že do deseti dnu tam nezbyde jediny Armen, vše křesťanske bude zlikvidovano. Bohužel, všechny me texty, obrazky i předpovědi tohoto vyvoje byly na iDnes zlikvidovány. Paradoxně zůstal tento text na cestovatelském webu. Ostatní unikátní obrázky ze Stěpanakertu i Karabachu jsou pryč...
4 -
23.9.23
Arméni na genocidu nezapomněli. Náhornímu Karabachu hrozí masový exodus, míní historik
„Všude, kam se podíváte, jsou zalesněné hory, je tam spousta zeleně, je to tam opravdu krásné,“ popisuje svou rodnou oblast Afuntsová.
Ázerbájdžánci ji nazývají „Náhorním Karabachem“, pro Armény je známá jako „Artsakh“. Právě tyto dvě země se od počátku 20. století přetahují o to, komu oblast náleží. Ve hře tahají za nitky také větší hráči. Za převážně křesťanskou Arménií (alespoň donedávna) stálo Rusko, za muslimským Ázerbájdžánem zase Turecko.
Tím, že spor už několikrát vyvrcholil v krvavou bitvu, naposledy na podzim 2020, nebylo pro mladou Arménku velkým překvapením, když se v úterý ráno začaly v hlavním městě Náhorního Karabachu, Stěpanakertu, ozývat výbuchy.
„Věděli jsme, že se k tomu schyluje, ale nevěděli jsme, kdy přesně to přijde. Každé ráno se probudím a jdu si přečíst zprávy, abych zjistila, zda se schyluje k nějakému průšvihu. Tentokrát jsme věděli, že to bude špatné,“ líčí Afuntsová začátek současného ozbrojeného konfliktu v Náhorním Karabachu.
Zprávám o útocích totiž předcházelo oznámení z hlavního města Ázerbájdžánu Baku. Tamní ministerstvo obrany vyhlásilo zahájení tzv. „protiteroristické operace“. Během dvacetičtyřhodinové války v Karabachu zemřelo nejméně 200 Arménů včetně 10 civilistů. Konflikt skončil ve středu kapitulací.
Kde je kdo doma
V Náhorním Karabachu dnes žije necelých 120 tisíc obyvatel a ačkoliv oblast podle mezinárodního práva spadá pod Ázerbájdžán, v oblasti žijí převážně Arméni. „Vím, že se v mezinárodním tisku často píše, že je oblast multietnická, ale já jsem tam nikdy nepřišla do kontaktu s nikým z Ázerbájdžánu,“ líčí Afuntsová, která v Náhorním Karabachu strávila dětství.
Spor o to, komu území Náhorního Karabachu náleží a kdo je tam doma, se vede od začátku 20. století. „Region jižního Kavkazu (oblast, kde leží jak Arménie, tak Ázerbájdžán, pozn. red.) je potřeba vnímat jako prostor, kde po několik století žili jak Arméni, tak Ázeři pohromadě v relativním míru,“ vysvětluje historik Marek Jandák z Ústavu pro soudobé dějiny. „Dnes už tomu tak není,“ podotýká.
Na počátku 20. století poznamenala vztahy mezi Armény a Ázery série konfliktů, pogromů a vzájemného etnického čištění.
V 80. letech pak v Arménii probíhala kampaň za připojení Náhorního Karabachu k Arménii. Ázerbajdžán zase reagoval protesty, které přerostly v pogromy na arménské obyvatelstvo v ázerbájdžánských městech Sumgait a Baku.
Konflikt poté eskaloval v krvavou válku a oboustranné etnické čištění, během nichž zahynulo zhruba 30 tisíc lidí. Odhaduje se, že dalších až 800 000 Ázerbájdžánců a 230 000 Arménů muselo opustit své domovy. Běžní Arméni a Ázerbájdžánci tehdy přestali žít vedle sebe.
Podle Jandáka jde o „klasický případ etnického konfliktu, srovnatelný s česko-německým, který vyvrcholil etnickou čistkou Němců v Sudetech“.
V roce 1994 Ázerbájdžán prohrál válku a bylo uzavřeno příměří. Pod kontrolou arménské strany konfliktu skočily i do té doby čistě etnicky ázerbájdžánské oblasti, jejichž obyvatelé utekli ze svých domovů. Diplomatické snahy o řešení konfliktu selhaly. Příměří bylo periodicky narušováno a situace zůstávala nestabilní.
Na podzim roku 2020 v oblasti během 44 dní zemřelo zhruba 6 500 lidí. Konflikt ukončily ruské mírové jednotky, kterých v zemi působí kolem dvou tisíc. Jenže když nyní 19. září začaly ázerbájdžánské vojenské jednotky útočit na Stěpanakert, ruská vojska jen přihlížela.
Pasivní role Ruska
„Už se nemůžeme spoléhat na Rusko,“ prohlásil Nikol Pašinjan, arménský premiér v rozhovoru pro web Politico. V rámci odklonu od Ruska dokonce poskytl humanitární pomoc Ukrajině a jeho manželka Anna Hakobjanová dokonce navštívila Kyjev. V médiích Pašinjan uvedl, že spolupráce s Ruskem v souvislosti s válkou na Ukrajině byla „strategickou chybou“.
Kromě kritiky Kremlu a podpory Ukrajiny mohla k ruské lhostejnosti přispět také skutečnost, že arménská vojska se nezúčastnila letošních společných cvičení s ruskými vojáky. Místo toho Arménie posílila spolupráci s americkými jednotkami. Američtí vojáci dokonce pobývali na arménském území až do minulé středy, kde cvičili spolu s 85 americkými a 175 arménskými vojáky. Podle arménského ministerstva obrany bylo cílem cvičení „zvýšit úroveň spolupráce jednotek účastnících se mezinárodních mírových misí a vyměňovat si osvědčené postupy“.
Podle Jandáka může Kremlu vadit právě Pašinjanova kritika vůči Rusku a nové přátelství směrem na západ. „Rusko vyjádřilo nespokojenost s Pašinjanovými kroky a je pravděpodobné, že se bude snažit ho nějak odstranit. Pašinjanova pozice je v současné době oslabená i tím, že prohrál válku v Náhorním Karabachu,“ vysvětluje Jandák.
Dalším faktorem podle něj je válka na Ukrajině. „Pro Rusko teď není prioritou vést válku v Karabachu, protože většinu svého vojenského úsilí směřuje na Ukrajinu,“ podotýká Jandák.
Ruský politolog Vladimir Pastuchov si zase pohrává s myšlenkou, zda mohla ruská neutralita k dění v Náhorním Karabachu být i důsledkem jednání a dohodou tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří se na začátku září setkali v Soči.
Evropa Ázerbájdžán potřebuje
Dalším pasivním aktérem v celém konfliktu je Evropská Unie, neboli odběratel ázerbájdžánského zemního plynu. S cílem nahradit Rusko a zmírnit dopady energetické krize se v roce 2022 EU obrátila na ázerbájdžánskou vládu s prosbou o pomoc.
Výsledkem jednání byla dohoda o zdvojnásobení dodávek do Evropy v roce 2027. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při návštěvě Baku označila Ázerbájdžán jako „spolehlivého a důvěryhodného partnera“.
Ačkoliv EU Ázerbájdžán kritizovala za útoky v Náhorním Karabachu, podle Françoise-Xaviera Bellamyho, francouzského poslance Evropského parlamentu, který zasedá v energetickém výboru parlamentu v Bruselu, v současné době chybí politická vůle k provádění jakýchkoli podstatných kroků. A tak zůstává agrese Ázerbájdžánu nepotrestaná, přestože někteří členové Evropského parlamentu volají po sankcích a přehodnocení dohody o navýšení exportu zemního plynu.
Už v létě analytik Laurence Broers uvedl, že EU je ve vztahu ke konfliktu v Náhorním Karabachu zdrženlivá, aby si nezhoršila vztahy s Arménií ani Ázerbájdžánem. „Viděli jsme určité napětí v komunikaci mezi různými frakcemi v rámci EU,“ uvedl pro Politico.
Podle Jandáka není absence sankcí ze strany EU nijak překvapivá. „Nikdy se nestalo, že by EU přestala kupovat ázerbájdžánskou ropu, přestože Ázerbájdžán vykazuje nedodržování lidských práv,“ popisuje.
‚Nastane exodus‘
Co bude dál, není jisté, ale podle Jandáka pravděpodobně dojde k exodu arménských občanů z oblasti. Arménská vláda se nyní připravuje na příchod desítek tisíc uprchlíků z Karabachu. Ázerbájdžánská vláda prohlásila, že uprchlíkům umožní bezpečný odchod.
„Obě strany si navzájem nedůvěřují natolik, že je velmi nepravděpodobné, že by arménští občané zůstali v oblasti, kterou Ázerbájdžán nyní získá pod kontrolu,“ popisuje historik.
Rodina Afuntsové zřejmě Karabach opustí. „Ještě jsem s nimi nemluvila, ale z předchozích debat, které jsme vedli, usuzuji, že odejdou. „V této chvíli Ázerbájdžánci nemají žádnou překážku v tom provést velkou násilnou čistku,“ varuje.
„Arméni si dobře pamatují genocidu, při níž bylo na začátku 20. století v Osmanské říši zavražděno přibližně milion Arménů,“ líčí Jandák s tím, že oba národy v sobě drží silnou nenávist, která je posílena kampaněmi jejich retrospektivních vlád. „Arméni se obávají etnické čistky, která by mohla nastat,“ líčí Jandák.
Hikmet Hajijev, poradce prezidenta Ázerbájdžánu, uvedl, že Ázerbájdžán zajistí amnestii pro bojovníky z Karabachu, kteří se vzdají svých zbraní. „Ázerbájdžán zdůrazňuje, že poskytne amnestii všem, kteří se připojili k Arsašským silám, a že pouze lidé, kteří spáchali zločin během války, budou postaveni před soud,“ komentuje důsledky konfliktu Jandák. Dodává však, že důvěryhodnost těchto prohlášení je „samozřejmě velmi diskutabilní.“
0 -
Viac ako 13,5 tisíc ľudí už vstúpilo do Arménska z Náhorného Karabachu, informoval arménsky kabinet ministrov.
"K 8.00 (7.00 moskovského času) 26. septembra vstúpilo do Arménskej republiky z Náhorného Karabachu 13 550 nútene vysídlených osôb. Údaje o registrácii 11 000 z nich sú už zosumarizované a potreby 2 550 ľudí sa stále objasňujú, “ hovorí správa zverejnená na stránke vlády na sociálnych sieťach.
2 -
Neuznaná Republika Náhorný Karabach prestane existovať 1. januára 2024.
Príslušný dekrét podpísal prezident republiky Náhorný Karabach Samvel Shahramanyan, informuje The Moscow Times .
„Do 1. januára 2024 rozpustite všetky štátne inštitúcie a organizácie pod ich rezortnou podriadenosťou a Republika Náhorný Karabach (Arcabach) prestane existovať,“ uvádza sa v dekréte.
Dokument zdôrazňuje, že rozhodnutie o likvidácii neuznanej republiky bolo prijaté v dôsledku zložitej vojensko-politickej situácie založenej na „priorite zaistenia fyzickej bezpečnosti obyvateľov Artsakh“.
Zohľadnila sa aj dohoda s predstaviteľmi Azerbajdžanu o možnosti obyvateľov Náhorného Karabachu, vrátane vojenského personálu, ktorí zložili zbrane, voľne cestovať do Arménska cez Lachinský koridor.
Obyvateľom Náhorného Karabachu sa zároveň odporúča, aby sa „zoznámili s podmienkami reintegrácie, ktoré predložila Azerbajdžanská republika, aby sa v budúcnosti mohli nezávisle a individuálne rozhodnúť o možnosti zostať (návratu) na území bývalej republiky.
0 -
Armenske harakiri v přimem přenosu
4.10.2023
Je to zvlaštni, když člověk těsně ze sousedstvi sleduje, jak maly křesťansky narod robi harakiri, vzdava se uzemi, na kerem po tisice let žili jeho předci a provadi genocidu vlastniho naroda.
Etnycka čistka křesťanskych Armenu žijicich v oblasti Nahorniho Karabacha proběhla během několika dnu, kdy se drtiva většina ze 120 tisic obyvatel po měsični valce v roce 2021, devitiměsični blokadě a hladověni rozhodla opustit mista, kde se narodili, sve domovy, byty, pozemky, hřbitovy předku, křesťanske pamatky i podnikani.
Sbalili vše, co se dalo naložit do auta a ve trojstupu zaplnili jedinu, bezmala stokilometrovu unikovu cestu přes lačinsky koridor. Z hlavniho města Stěpanakertu se stalo město duchu…
Co temu předchazalo? (podrobna analyza tady) Po přiměři z roku 1994 mezi Azerbajčanem a Armenyju nasledovalo čtvrt stoleti miroveho rozvoja oblasti (mimo pravidelne přestřelky na linyji dotyku). Zatimco Armeni se spolehali na podepsane přiměři o „řešeni problemu mirovu cestu“ a drželi se v zakopanych linyjach, čimž se připravovali na valku, keru už znali, Azerbajdžan vsadil na moderni zbraně.
Když v roce 2018 nastupil na trun premier Pašiňan, možna se ještě dalo cosik robit. Misto teho (jak piše chorvatsky web v textu Sorošuv pěšak zničil Armenyju), aby se věnoval blahu své země a jejích občanů, se jeho pozornost soustředila na nejednoznačné geopolitické hry. Pokusil se sedět na dvou židlích,“ udržoval vágní spojenectví s několika hlavními mocnostmi a lidmi, jako je George Soros.
Misto teho, aby reagoval na nakupy modernich zbrani Azerbajčanem (obzvlaště tureckych dronu), kdy mu muselo byt jasne, že nebudu použite proti severni ani jižni regionalni mocnosti Rusku a Iranu, ale pravě proti Armenii/Karabachu, věnoval se zlepšovani vztahu s USA a podkopavani vztahu s Ruskem.
Trest v podobě měsični valky Azerbajčanu proti karabašskemu uzemi byl kruty. Karabašska armada nebyla schopna čelit moderni valce a kromě bezmala 7 tisic mrtvych mladych synku přišel Karabach o kličova uzemi. Nebyt ruskeho tlaku na podpis přiměři a nasazeni mirovych sil na pět roku, tak by Karabach byl obsazeny cely už na podzim 2020.
Bylo jasne, že situace nevydrži celych pět roku. Pašiňan ovšem pokračoval v demontaži vztahu s Ruskem. Před měsicem označil orientaci na Rusko jako strategicku chybu, provedl společne cvičeni s USA a oznamil, že bude ratyfikovat Řimsky status, což znamena podřizeni se Mezinarodnimu trestnimu soudu, kery před časem vydal zatykač na Putina.
Za teto situace pochopili Azeři, že maju jedinečnu přiležitost. Baku oznamilo Rusum kratce před utokem zahajeni „protiteroristycke operace“, ti se stahli z ohroženych mist a během jedneho dňa, kdy byla prolomena obrana a karabašske sily ztratily přes 200 synku, Jerevan/Stěpanakert kapituloval.
Ozbrojene sily Karabachu předaly nepřiteli přes 50 milionu kusu munyce, 79 obrněnych vozidel, 96 dělostřeleckych zbrani a minometu, 93 jednotek automobilov techniky, 113 jednotek techniky protivzdušne obrany a vic jak 7 tisic jednotek ručnich palnych zbrani.
To je tak, když si kdosik mysli, že može sedět na dvuch židlach. Vysledkem je karabašska katastrofa a exodus všeckych obyvatel, keři po obsazeni uzemi po valce z roku 2020 tušili, co by je čekalo.
Jestli si ovšem kdosik mysli, že tym zaležitost konči, obavam se, že je na omylu. V podminkach přiměři je aji zpřistupněni korydoru mezi Nachičevanem a Azerbajčanem, pro kery Azeři zrobi cokoliv. To znamena, že Armeni přidu o společnu hranicu s Iranem. Može to byt otazka dnu, kdy k temu dojde. V tomto korydoru pak dojde ke znovuzprovozněni strategicke železnice, kera kdysik vedla z Turecka přes Nachičevan, Armenyji, Azerbajčan ke Kaspickemu mořu. Tym se odevře obrovska obchodni cesta z Povolži ke Středozemnimu mořu. Je jasne, že kličovi hrači Rusko, Turecko ani Iran nebudu protestovat.
A pro naše slavne humanytni bojovniky je to přiliš daleko. Nebo vubec nevi, kaj to je. Nebo ještě nedostali instrukce. Až je ale dostanu, bude pro Karabach i Armenyju pozdě. Tak se robi etnycke čistky.
Ladik Větvička, hlasatel Radio Universum, Jerevan
https://www.radiouniversum.cz/ladislav-vetvicka-armenske-harakiri-v-primem-prenosu/
1 -
Politika Pašiňana je stále více nebezpečnou jak pro Arménii, tak pro Rusko a okolní státy.
Tak si představte, že v nedávných dobách, kdy arménští politici ještě Rusko potřebovali, nakoupili na obranu země ruskou protivzdušnou obranu (PVO).
A nyní, kdy Pašiňan svědomitě plní úkoly ke zničení své země, vyšlo najevo, že Pašiňan chce nakoupit zbraně z Francie. Což by nebylo nic proti ničemu, kdyby ovšem Francie - pod záminkou jakéhosi auditu - nechtěla všechna přístupová data do systému protivzdušné obrany ruské výroby. K.Sivkov k tomu řekl:
„Audit arménské protivzdušné obrany, to znamená, že Francouzi chtějí provádět audit ruských systémů protivzdušné obrany. Pokud to Arménie umožní, bude to nepřátelský krok, protože v tomto případě bude mít Francie přístup k informacím o ruském systému protivzdušné obrany. Arménská protivzdušná obrana je vyzbrojena ruskými systémy protivzdušné obrany."
4
Kategórie
- 511 Všetky kategórie
- 1 Možnosti, riešenia, východiská, ciele
- 206 Politika a udalosti
- 75 Udalosti a politika na Slovensku
- 24 Udalosti a politika v ČR
- 61 Zahraničná politika a udalosti
- 49 Globálna politika a udalosti
- 239 Osnova bezhrozbového života - Osbeživa
- Metódy kontroly
- 25 Svetonázor
- 24 Dejiny a chronológia
- 46 Ideológia - filozofia, náboženstvo, technológia
- 18 Ekonomika a financie
- 32 Genocída vs. zdravie
- 10 Sila, zbrane, vojna
- ___
- 12 DVTR
- 12 Jazyk životných okolností
- 46 Egregoriálno-matričné riadenie
- 26 Analýzy
- 4 Domáci analytici
- 19 Zahraniční analytici
- 17 Kultúra
- 8 Filmy, videá
- 4 Literatúra
- 4 Hudba
- 38 Zdravie
- 2 Záhrada
- 13 Liečenie
- 18 Podnety k fóru
- 5 Pomôcky a návody k fóru
- 111 Mimo kategórií
- 9 Koncepty budúcnosti