Continuity fail. Oшибка непрерывности. Chyba v kontinuite.V Handlovej bolo v čase atentátu podľa dostupných obrázkov zamračené. Alebo slnečno, s občasnými mrakmi. Prečo je to dôležité vedieť? Ak fotografujete alebo natáčate, robí to veľké problémy. Ak je pod mrakom, tiene sú neostré, kontrasty menšie, farby tlmenejśe. Je to úplne iný obraz v porovnaní s tým na priamom slnku. Kto príležitostne fotí, vie. [...]
https://www.youtube.com/watch?v=87p40FPnqTM
Doplnenie článku:
Vyjazdové zasadanie vlády sa malo začínať o 10:30. Zodpovedá to teda vysvetleniu z článku, že agentúrne fotografie vznikli pred zasadnutím, pri príjazde premiéra pred kultúrny dom - osvetlenie a smerovanie námestia na juhovýchod to potvrdzujú. Slnko sa nachádzalo presne, tam kde by sa o tomto čase nachádzať malo - na juhovýchode. Svietilo teda do tváre R. Ficovi - presne tak, ako je to na fotografiách.
Obrázok je z Google maps (tu napríklad podľa tieňov vidno, že satelitná/letecká snímka vznikla o niečo neskôr, keď sa slnko posunulo na oblohe ďalej na juh). Oranžová šípka znázorňuje približné smerovanie svetla v čase vzniku fotografií R. Fica pri zátarase..
Link k programu zasadania vlády 15.5.2024:
Velmi zajímavé zamyšlení nad paralelami mezi masakrem v Praze a atentátem na R.Fica napsal P.Hájek.
O pražském atentátu proto neví veřejnost dosud absolutně nic. A neprotestuje. O tom slovenském alespoň něco – i když „řízeně“ okamžitě uniklý záznam z vrahovy výpovědi má podpořit tezi „osamělý vlk“ rozzlobený na vládu.
V pražském případě však v čase přesto probublávají indicie o skutečném pozadí činu – a my se jim dále věnujeme. Nejenže policie dosud neřekla vůbec nic k „atentátníkově“ motivu, nikdo neviděl (údajný) dopis na rozloučenou (dokonce ve dvou „vydáních“). Je už ale například jisté, že onen student (jméno raději neříkejme, je pochybné, šlo-li opravdu o něj), údajný pachatel byl v budově školy již asi hodinu před střelbou. Ale byl to opravdu on, nebo střílel někdo jiný – a „student“ je dávno kdesi „uprostřed nikde“ se změněnou identitou?
Otázek přibývá – a my se je pokoušíme postupně dostat do souvislejšího obrazu. I s vědomím, že pokud se nám (nejsme v tom pátrání sami) nakonec přece jen podaří odhalit obrysy skutečnosti, nebude to stejně nic moc platné. Převážná část veřejnosti už je dostatečně „zpracována“ prvotní interpretací (Rakušan a spol.) o „osamělém vlkovi“ – a je s tím spokojena, protože ji to „uklidňuje“.
