Správy z Ukrajiny
Komentáre
-
9.9.23
Ukrajinské lekárky budú musieť od 1.10. nastúpiť do armády
Ukrajinky s lekárskym či farmaceutickým vzdelaním budú musieť od 1. októbra nastúpiť na vojenskú službu. Na rozdiel od ukrajinských mužov vo veku 18-60 rokov ale nebudú mať zakázané vycestovať z Ukrajiny, dokým nedostanú povolávací rozkaz, píše TASR podľa správy stanice Sky News.
Oznámil to v piatok ráno Fedir Venislavskyj, poslanec ukrajinského parlamentu a člen tamojšieho premenného výboru pre národnú bezpečnosť, obranu a tajné služby. V rozhovore pre ukrajinské médiá dodal, že obmedzenie vycestovať do zahraničia sa bude vzťahovať výlučne "na ženy, ktoré už boli zmobilizované".
Ani na ženy, ktoré už teraz slúžia v armáde, sa podľa jeho slov nevzťahuje zákaz vycestovania, aký naopak pre ukrajinských mužov platí od 22. februára 2022, a síce dňa, keď Rusko napadlo Ukrajinu.
Venislavskyj dodal, že v súčasnosti nie je v pláne žiadne rozšírenie povinnej mobilizácie na ukrajinské ženy s iným než uvedeným lekárskym či farmaceutickým vzdelaním.
2 -
28.8.23
Na Ukrajine prebieha povinná evakuácia detí, deje sa tak hneď v niekoľkých oblastiach
Ukrajina chystá povinnú evakuáciu detí z okresov Vasylivka a Polohy v Záporožskej oblasti na juhu Ukrajiny. Uviedol to web Ukrajinská pravda, ktorý cituje vicepremiérku a ministerku pre reintegráciu dočasne okupovaných území Irynu Vereščukovú.
„Ohlásime povinnú evakuáciu detí z dvoch okresov v Záporožskej oblasti. Musíme evakuovať 54 detí z piatich obcí,“ povedala vicepremiérka.
Vereščuková dodala, že povinná evakuácia detí prebieha aj v meste Vovčansk v okrese Kupiansk v Charkovskej oblasti. Evakuácia sa podľa jej slov realizuje aj v Doneckej oblasti.
2 -
14.9.23
Ukrajinský spor o Andrijivku. Maljarová hlásila osvobození, vojáci jí vynadali
Nevoli bojujících ukrajinských vojáků vyvolala náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová, když ve čtvrtek ohlásila osvobození obce Andrijivka jižně od Bachmutu v Doněcké oblasti na východě země. Brigáda působící v oblasti to označila za chybné a předčasné a političce vyčetla, že svým prohlášením ohrožuje životy bojovníků v poli.
„Nejvíce bojů probíhá u osad Andrijivka, Kurdyumivka a Kliščijivka. A jsou tu i dobré zprávy. Andrijivka je naše,“ napsala nejprve na Telegramu Maljarová s tím, že Ukrajina v okolí „upevňuje své pozice“.
Maljarová uvedla, že ukrajinská armáda dále postupuje na bachmutské frontě. „Na jižním křídle postupujeme vpřed,“ uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany. „Na severním křídle se nepřítel snaží získat zpět ztracené pozice,“ dodala.
Nebezpečná prohlášení
Krátce poté však přišla podrážděná reakce 3. samostatné útočné brigády, která se v oblasti nachází. „Podobná oznámení jsou škodlivá, představují nebezpečí pro život vojáků a škodí provedení bojových úkolů,“ napsali zástupci brigády na Telegramu. Tvrdé boje v oblasti Kliščijivky a Andrijivky podle nich pokračují.
Na účtu DeepState UA na sociální síti X, který o situaci na bojišti referuje, se ve čtvrtek objevilo tvrzení, že v Andrijivce „probíhá úklid“ a o úplné kontrole nad obcí je ještě brzy hovořit. 3. samostatná útočná brigáda ale prý do vesnice již vstoupila a Andrijivka se tak ocitla v takzvané šedé zóně.
„Doporučujeme počkat na zprávy od 3. útočné brigády a nechat chlapy dělat jejich práci. Spěch za jeden nebo dva dny rozhodně nezachrání život ani jednomu pěšákovi. Podle jednoho z bojovníků má 3. brigáda dostatečně vyvinutou mediální složku, aby mohla nezávisle oznámit obsazení místa,“ napsal jeden z účtů na Twitteru.
Postup u Bachmutu
Jak poznamenal list Ukrajinska Pravda, Maljarová už v pondělí informovala o tom, že ukrajinské ozbrojené síly dosáhly určitých úspěchů u Kliščijivky a Andrijivky na bachmutské frontě. V minulém týdnu se navíc ukrajinské armádě podařilo na této frontě osvobodit zhruba dva kilometry čtvereční.
Jak navíc poukázal deník The Kyiv Independent, od začátku ukrajinské protiofenzivy, která trvá zhruba tři měsíce, se jenom v Bachmutské oblasti podařilo Ukrajině osvobodit více než 50 čtverečních kilometrů území.
1 -
16.9.23
V meste Umaň sa zhromaždili desaťtisíce židovských pútnikov
Desaťtisíce židovských pútnikov z celého sveta sa v piatok zhromaždili v ukrajinskom meste Umaň v Čerkaskej oblasti napriek varovaniam, aby necestovali v dôsledku hrozieb súvisiacich s ruskou vojenskou inváziou, informuje TASR podľa správy agentúry AFP.
Ukrajinské úrady pred podujatím zvýšili bezpečnostné opatrenia a vyzvali pútnikov, aby sa riadili ich varovaniami. "Zatiaľ prišlo do Umaňu zhruba 32.000 židovských pútnikov," uviedla Iryna Rybnycká z tamojšieho kultúrneho a historického centra, ktorý sa v meste stará o židovské pamiatky a cintoríny. "Sú tu isté obmedzenia, ktoré pútnici musia akceptovať, ak chcú prísť na Ukrajinu," dodala s tým, že ide o tie isté reštrikcie, ktorými sa musia riadiť aj všetci Ukrajinci.
Každý rok prichádzajú do Umane chasidskí židovskí pútnici z celého sveta, aby na Roš ha-šana - židovský Nový rok - navštívili hrobku jednej z hlavných postáv chasidského judaizmu, ukrajinského rabína Nachmana z Braclavi.
Nachman, zakladateľ ultraortodoxného židovského hnutia, zomrel v meste Umaň v roku 1810. Sľúbil, že "veriacich zachráni pred peklom", ak na Roš ha-šana prídu navštíviť jeho hrob.
"Pre nás je neprísť na Roš ha-šana k rabínovi Nachmanovi nebezpečnejšie než rakety, než vojna, než čokoľvek iné," uviedol 53-ročný Joseph Libermensch, ktorí do Umane pricestoval z Jeruzalema. "Naša rodina chodí do Umane už viac ako sto rokov a žiadna vojna nás nemôže zastaviť," dodal.
V apríli tohto roka zasiahla ruská raketa bytovku v meste Umaň, pripomína AFP. Útok si vtedy vyžiadal viac než 20 obetí na životoch.
Spojené štáty vyzvali svojich občanov, aby na Roš ha-šana do Umani necestovali. Urobil tak aj izraelský premiér Benjamin Netanjahu, ktorý zároveň varoval, že v meste je nedostatok krytov i ochrany.
2 -
16.9.23
Není ani kde vztyčit vlajku. Z Andrijivky nezbylo po bojích vůbec nic
Osvobozená ukrajinská vesnice Andrijivka v Doněcké oblasti jižně od Bachmutu je velmi malá obec, která neměla ani vlastní poštu. Před válkou v ní žilo 77 převážně starých lidí, všichni byli ještě před okupací evakuováni do bezpečnějších částí země. Když do vesnice v pátek vstoupili vojáci 3. samostatné útočné brigády ukrajinských sil, našli jen spálenou zemi. Neměli ani kde vztyčit ukrajinskou vlajku.
„Je osvobozena (Andrijivka). Bohužel je v takovém stavu, že si nejsem jistý, že je možné tam někde upevnit stožár. Andrijivka už tam není, faktem je, že byla zcela zničena,“ řekl podle Ukrajinské pravdy tiskový mluvčí 3. útočné brigády Oleksandr Borodin ve vysílání celostátní veřejnoprávní stanice Suspilne.
Jeho slova potvrzují i záběry zveřejněné stanicí Suspilne, podle nichž v obci nezůstal kámen na kameni.
Olena Danko, starostka Ivanivsko-Starostinského okresu, kam Andrijivka spadá, v komentáři pro Suspilne uvedla, že se Andrijivka nachází tři kilometry od obce Kliščijivka (v pátek též osvobozena ukrajinskými silami, pozn. red.).
Vesnice byla velmi malá. K 1. lednu 2022 v ní bylo evidováno 77 obyvatel. „Nebyla tam žádná infrastruktura, většinou tam bydleli starší lidé,“ řekla Olena Danko s tím, že v obci nebyla ani pošta. Důchody vesničanům pošťáci vozili nebo si lidé chodili na pobočku do Kliščijivky.
Útoky na vesnici podle starostky začaly v září 2022. Všechny domy v Andrijivce byly poškozeny, všichni lidé byli evakuováni do bezpečnějších oblastí Ukrajiny. „V době okupace nebyli v obci žádní lidé,“ uvedla Danko.
Přestože je Andrijivka jen malá obec, kde už nic není, je její osvobození podle mluvčího 3. útočné brigády Borodina důležitý krok pro další postup. Vesnice se nachází 10 kilometrů od Bachmutu, který po těžkých bojích dobyli Rusové, potažmo žoldnéři z Wagnerovy skupiny, letos na jaře. Navíc je to jeden z mála vyvýšených bodů v oblasti.
Ani v Bachmutu podle všeho již nic není. Jeho získání zpět do ukrajinských rukou by ale bylo i tak významným, i když symbolickým úspěchem ukrajinské armády.
Podle Borodina Rusové území při obraně silně zaminovali, takže ukrajinská armáda postupuje velmi opatrně, aby zachovala maximální počet bojovníků.
Rusko poprelo, že sa Ukrajinci zmocnili obce Andrijivka pri Bachmute
Ruské ministerstvo obrany v sobotu poprelo, že ukrajinské sily dobyli obec Andrijivka na frontovej línii v blízkosti mesta Bachmut v Doneckej oblasti. Informuje o tom TASR na základe správy agentúry Reuters.
"Nepriateľ sa nevzdal plánov na dobytie Artemivsku (ruský názov pre Bachmut) a pokračoval v útočných operáciách... neúspešne sa pokúšal vytlačiť ruské jednotky z Kliščivky a Andrijivky," uviedol ruský rezort obrany vo vyhlásení.
Andrijivka leží asi 14 kilometrov južne od zničeného Bachmutu, ktorý ruské sily dobyli v máji po najdlhších a najkrvavejších bojoch od začiatku ruskej invázie na Ukrajinu vlani vo februári.
Ukrajinská armáda oznámila oslobodenie Andrijivky v piatok. Ukrajinský generálny štáb hlásil aj "čiastočný úspech" neďaleko Kliščivky južne od Bachmutu.
Agentúra Reuters pripomenula, že správy z bojiska nedokáže nezávisle overiť.
1 -
18.9.23
Na ukrajinskom ministerstve obrany končí Maľarová a šesť ďalších
Námestníčku ukrajinského ministra obrany Hannu Maľarovú odvolali z funkcie a spolu s ňou aj ďalších šiestich predstaviteľov ministerstva, potvrdila v pondelok vláda v Kyjeve.
Maľarová bola počas celej doterajšej ruskej vojny poprednou osobnosťou a každý deň zverejňovala aktuálne informácie o postupe ukrajinských ozbrojených síl na bojisku.
Medzi odvolanými sú aj štátny tajomník ministerstva obrany Kosťantyn Vaščenko a ďalší piati námestníci ministra. Kyjev dôvod ich odvolania neoznámil.
Tento krok však prišiel po tom, čo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento mesiac vymenoval Rustema Umerova za nového ministra obrany. Nahradil Olexija Reznikova.
1 -
Na tržnici v Kosťantynivce zřejmě zabíjela ukrajinská střela, píše NYT. Kyjev to odmítl
19. 9. 2023
Střela, která 6. září po zásahu tržnice v Kosťantynivce v Doněcké oblasti zabila nejméně 15 civilistů a další tři desítky zranila, byla zřejmě ukrajinská, nikoliv ruská. S odvoláním na výpovědi svědků, analýzu videozáběrů, satelitních snímků a úlomků rakety to v pondělí napsal americký list New York Times (NYT). Ukrajinská civilní kontrarozvědka SBU to ale v reakci odmítla.
Podle deníku šlo pravděpodobně o ukrajinskou střelu systému protivzdušné obrany Buk, která netrefila zamýšlený cíl. Ukrajinská kontrarozvědka SBU ale toto tvrzení několik hodin poté odmítla. „Podle vyšetřování nepřítel zasáhl tento civilní objekt z komplexu S-300. Svědčí o tom zejména identifikované úlomky střely zachycené na místě tragédie,“ citoval z jejího prohlášení web Ukrajinska pravda s tím, že vyšetřování stále pokračuje.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v úterý napsal, že pochybnosti o zapojení Ruska do úderu na Kosťantynivku nepochybně přinášejí nárůst konspiračních teorií.
„Vyžadují proto přezkoumání a právní posouzení ze strany vyšetřovatelů. Společnost dozajista dostane odpověď na otázku, co se v Kosťantynivce stalo,“ sdělil. Připomněl zároveň, že válku na Ukrajině vyvolalo svou invazí Rusko, které pravidelně podniká masivní vzdušné údery na ukrajinské civilní cíle. Ukrajina se pouze brání, dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už zhruba dvě hodiny po zásahu tržnice v prohlášení z útoku obvinil „ruské teroristy“, což Západ téměř beze zbytku přijal. List NYT ve svém nynějším textu citoval zdrženlivější vyjádření mluvčího ukrajinských ozbrojených sil s tím, že věc se stále vyšetřuje a že nemůže poskytovat žádné další informace. Hlavice, která explodovala v Kosťantynivce, přitom neodpovídá raketám používaným tímto systémem, napsal americký deník.
Zatímco noc před 6. zářím cíle ve městě ostřelovala ruská armáda, v osudný den ukrajinská armáda ve 14:00 směrem k ruským liniím odpálila dvě střely země-vzduch z blízké obce Družkivka, tvrdí NYT i s odvoláním na svědectví svého reportéra, který se v danou chvíli v této obci nacházel. Obyvatelé pak na ukrajinskou palbu upozornili v místní skupině na síti Telegram, naposledy ve 14:03. O minutu později byla zasažena tržnice v Kosťantynivce.
Odpálení ukrajinských střel z Družkivky v danou dobu potvrdili i další svědci, které NYT vyzpovídal, včetně příslušníka ukrajinské armády, který hovořil pod podmínkou anonymity. Palbu ze systémů Buk na tomto místě naznačuje i charakteristicky spálený trávník, který je vidět na satelitních snímcích, píše americký deník.
Americký deník podotkl, že ukrajinské úřady zprvu nechtěly jeho reportéry na místo dopadu střely pustit (což však mohlo být dáno i nutností hladkého průběhu záchranných prací), později se však novinářům přece jen podařilo svědky vyzpovídat.
„Zdá se, že útok byl tragickou nehodou. Experti na protivzdušnou obranu podotýkají, že střely, jako je ta, která zasáhla tržnici, se mohou vychýlit z kurzu z různých důvodů. Může jít o závadu elektroniky nebo křídlo střely, které může být poškozeno nebo odtrženo při odpalu,“ napsal nyní list NYT.
Upozornění, že záznamy z bezpečnostních kamer ukazují, že střela nepřiletěla zpoza ruských linií, ale ze severozápadního směru, kde leží území ovládané Ukrajinou, se na sociálních sítích objevovaly už krátce po zásahu tržnice. Zhruba 300 kilometrů severním a severozápadním směrem od Kosťantynivky se nicméně nachází také hranice Ruska a Běloruska. Zpočátku také nebylo jasné, o jaký typ zbraně šlo.
Na záběrech ze zásahu tržnice je slyšet i zvuk blížící se střely, zdá se, že nejméně čtyři chodci současně otáčejí hlavy směrem k přicházejícímu zvuku. Dráha letu střely je také patrná z odrazu na střechách zaparkovaných aut. Severozápadnímu směru letu podle expertů vyzpovídaných NYT odpovídá i roztříštění úlomků po explozi střely, která nastala krátce před dopadem na zem. Někteří však takovou analýzu zmíněného videa zpochybňují.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová naopak v reakci na zjištění amerického deníku uvedla, že za smrt lidí v Kosťantynivce nese vinu Ukrajina. „I když se tak stalo neúmyslně, je každému jasné, že úplná demilitarizace kyjevského režimu není jen požadavkem, ale naprostou životní nutností,“ uvedla na komunikační platformě Telegram. Kyjev se podle ní snažil provést informační operaci a svalit vinu na Rusko.
1 -
19.9.23
Z okupovaných regiónov previezli do Bieloruska 48 ukrajinských detí
Celkovo 48 ukrajinských detí z Ruskom okupovaných oblastí priviezli v utorok do Bieloruska, oznámili bieloruské štátne médiá.
Deportované deti pochádzajú z Doneckej, Luhanskej a Záporožskej oblasti, ktoré Moskva nelegálne anektovala vlani v decembri. Žiadnu z týchto oblastí Rusko nemá úplne pod kontrolou.
Sťahovanie detí z Ukrajiny zastrešila bieloruská charitatívna organizácia podporovaná prezidentom Alexandrom Lukašenkom, ktorá už v minulosti organizovala liečebné tábory pre ukrajinské deti v Bielorusku. "Napriek tlaku zvonka sa prezident rozhodol, že tento dôležitý dobročinný projekt musí pokračovať," povedal predseda charity Alexej Talaj v rozhovore pre bieloruskú štátnu agentúru Belta.
Bieloruskí opoziční predstavitelia poskytli v júni Medzinárodnému trestnému súdu (ICC) materiály, ktoré majú byť dôkazom o nútenej deportácii viac než 2100 ukrajinských detí z najmenej 15 Ruskom okupovaných miest do Bieloruska. Prezident Lukašenko podľa nich s týmito deportáciami súhlasil. Bielorusko doteraz obvinenia o nelegálnej deportácii detí z Ukrajiny odmietalo.
Bielorusko je najbližším ruským spojencom od začiatku invázie vo februári 2022. Rusko tam rozmiestnilo aj svoje taktické jadrové zbrane.
1 -
27.9.23
Z miest na juhu Ukrajiny evakuovali desiatky detí
Ukrajinské úrady v stredu oznámili, že evakuovali všetky deti z niekoľkých miest a obcí v blízkosti frontovej línie v Záporožskej oblasti na juhu Ukrajiny.
"Splnili sme úlohu stanovenú ukrajinskou vládou... a evakuovali sme všetky deti a ich rodiny" z piatich obcí v Záporoží, uviedol zástupca vedúceho oblasti Jevhen Myronenko.
Miestne médiá s odvolaním sa na regionálnych predstaviteľov informovali, že z miest presunuli celkovo 59 detí.
Evakuácia sa týkala piatich lokalít – Huľajpole, Stepnohirsk, Preobraženka, Jehorivka a Novopavlivka – a úrady ich ohlásili už v auguste z dôvodu "zložitej" bezpečnostnej situácie.
Ukrajina spustila očakávanú protiofenzívu na oslobodenie Ruskom okupovaného územia v júni, priznala však ťažké bitky pri snahách o prelomenie opevnených ruských pozícií. Kyjev nariadil evakuáciu civilistov z niekoľkých oblastí.
0 -
Ministri zahraničných vecí EÚ pricestovali do Kyjeva na historické stretnutie
Väčšia skupina ministrov do hlavného mesta Ukrajiny ešte nikdy neprišla: na rokovaniach sa stretli zástupcovia všetkých 27 štátov EÚ. Okrem iného pôjde o vojenskú pomoc a perspektívu vstupu do EÚ.
Ako tému stretnutia EÚ Borrell spomenul svoj návrh prijať dlhodobejšie finančné záväzky na vojenskú pomoc Ukrajine a použiť peniaze EÚ na podporu dodávok moderných bojových lietadiel a rakiet. Od roku 2024 do konca roku 2027 chce mobilizovať päť miliárd eur ročne. Rozhodnutie sa však v Kyjeve neočakáva, uviedol Španiel v nedeľu. Takéto neformálne stretnutia ministrov sú o politických diskusiách.
Európska podpora je dôležitá aj v čase, keď je financovanie pomoci zo strany USA pozastavené pre spor o rozpočet vo Washingtone.
Stretnutie sa pravdepodobne zameria aj na vyhliadky Ukrajiny na vstup do EÚ. Krajina je oficiálne kandidátom na členstvo od júna 2022. O začatí rokovaní však ešte musí jednomyseľne rozhodnúť 27 štátov EÚ. Hlasovanie by malo byť kladné, ak Ukrajina splní určité požiadavky. To zahŕňa aj dôraznejší boj proti korupcii.
1 -
5.10.23
Ukrajina eviduje od začiatku invázie vyše 26.000 nezvestných
Od začiatku invázie Ruska na Ukrajinu sú nezvestné tisíce ľudí, oznámilo vo štvrtok ukrajinské ministerstvo vnútra.
"V súčasnosti je vyše 26.000 ľudí hľadaných alebo sú za špeciálnych okolností nezvestní. Z nich je 11.000 civilistov a 15.000 príslušníkov armády," uviedol námestník ukrajinského ministra vnútra Leonid Tymčenko.
Tento počet zahŕňa len ľudí, ktorých údaje boli oficiálne overené, uviedla hovorkyňa rezortu vnútra Mariana Revaová. Dodala, že tento počet môže rásť.
AFP upozorňuje, že počet oficiálne nezvestných ľudí je ťažké odhadnúť, pretože ruské sily stále okupujú približne pätinu Ukrajiny a ani jedna zo strán nezverejňuje údaje o vojenských stratách.
Ukrajina spustila koncom júna protiofenzívu s cieľom oslobodiť okupované časti svojho územia. Kyjev uznáva jeho armáda postupuje pomaly, keď narazila na silno opevnenú ruskú obranu.
0 -
2 -
9.10.23
Zelenskyj znova vymenil veliteľa síl územnej obrany
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bez uvedenia dôvodu v pondelok vymenil šéfa Síl územnej obrany ukrajinskej armády (TrO ZSU), ktoré od začiatku ruskej invázie zohrávajú dôležitú úlohu pri obrane krajiny.
Zelenskyj za nového veliteľa síl územnej obrany vymenoval generálmajora Anatolija Barhylevyča. Nahradí odvolaného generála Ihora Tancjuru, ktorý bol vo funkcii od mája 2022.
Barhylevyč (54) od minulého roka pôsobil ako náčelník štábu vojsk na východe Ukrajiny, kde prebiehajú ťažké boje.
Zelenskyj vymenil veliteľa územných obranných síl už druhýkrát od začiatku ruskej invázie na Ukrajinu, všíma si DPA. Tancjura po takmer troch mesiacoch obrannej vojny proti invázii Ruska vystriedal Jurija Haluškina v máji 2022.
K úlohám TrO ZSU patrí aj ochrana zariadení kritickej infraštruktúry, boj proti sabotážnym útokom, udržiavanie bezpečnosti a zabezpečenie obrany v čase plného nasadenia hlavných zložiek ozbrojených síl.
0 -
Iohannis privítal uznanie rumunčiny ako úradného jazyka na Ukrajine
Bukurešť 19. októbra (TASR) - Úradným jazykom rumunskej menšiny na Ukrajine je od stredy rumunčina, nie moldavčina, povedal v Kyjeve rumunský premiér Marcel Ciolacu.
Ciolacu na záver spoločného zasadnutia vlád Rumunska a Ukrajiny potvrdil, že ukrajinské orgány sa rozhodli uznať rumunský jazyk za úradný jazyk rumunskej menšiny na Ukrajine. Ukrajina tak plní kritériá pre vstup do Európskej únie v oblasti práv národnostných menšín.
Rozhodnutie Ukrajiny privítal aj rumunský prezident Klaus Iohannis. Označil to za dôležitý krok pri budovaní silného strategického partnerstva medzi oboma krajinami.
"Vítam krok, ktorý dnes ukrajinská vláda urobila pri realizácii dohody o otázke tzv. 'moldavského' umelého jazyka, ktorú som dosiahol s (ukrajinským) prezidentom (Volodymyrom) Zelenským minulý týždeň v Bukurešti. Je to dôležitý krok pri budovaní silného strategického partnerstva medzi Rumunskom a Ukrajinou na štátnej a spoločenskej úrovni," uviedol Iohannis.
Zelenskyj Rumunsko navštívil prvýkrát od začiatku ruskej invázie na Ukrajinu vo februári 2022. Jeho cieľom bolo okrem iného aj "posilnenie dobrých susedských vzťahov".
Rumunský čiernomorský prístav Konstanca sa stal hlavnou alternatívnou trasou pre vývoz obilia z Ukrajiny po tom, ako Rusko v júli odstúpilo od tzv. čiernomorskej obilnej dohody.
1 -
Kolik je Ukrajinců? Nevíme a vědět nebudeme. Sčítat se nebudou
21.10.2023
Ukrajina ruší naplánované sčítání lidu, které mělo letos proběhnout. Zákon přitom nařizuje konání celostátního populačního censu minimálně jednou za deset let, přičemž poslední sčítání v postsovětské republice proběhlo v roce 2001. Výzkumy naznačují, že je země zmítána demografickou krizí katastrofických rozměrů. Mezi příčinami jsou propad porodnosti a odchod milionů Ukrajinců do zahraničí. Podle polského demografa Ariela Drabinského počet lidí žijících na Ukrajině již klesl na 25 milionů.
Ukrajinská vláda zrušila sčítání obyvatel, které se mělo letos v zemi uskutečnit. Na sociální síti Telegram to dnes oznámil zástupce exekutivy v ukrajinském parlamentu Taras Melnyčuk. Sčítání lidu, jež bylo nařízeno vládním dekretem 9. září 2020, mělo ukrajinskou státní kasu vyjít na 80 milionů hřiven (2,2 milionů dolarů). Státní statistická služba dostala pokyn zahájit sčítání lidu, jakmile na Ukrajině vyprší nebo bude zrušeno válečné právo, píše deník The New Voice of Ukraine. Loni v červenci přitom ukrajinský zákonodárný sbor Verchovna Rada přijal zákon nařizující, že celostátní sčítání lidu musí být konáno minimálně jednou každých deset let. Poslední populační census na Ukrajině proběhl v roce 2001.
Ačkoliv ukrajinské úřady oficiální sčítání lidu odsunuly na dobu neurčitou (stejně tak jako prezidentské volby), není žádným tajemstvím, že se postsovětská republika potýká s demografickou krizí. Deník The Wall Street Journal píše, že za prvních šest měsíců roku 2023 se na Ukrajině narodilo o 28 % méně dětí než v první polovině roku 2021, což je zatím nejznatelnější propad od roku 1991. Už před začátkem války však byla porodnost na Ukrajině nejnižší v Evropě. Nyní se situace stává kritickou. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky od vypuknutí konfliktu z Ukrajiny odešlo 8,2 milionu lidí. Dokumenty amerického ministerstva obrany odhalují, že desítky tisíc Ukrajinců zahynuly v důsledku války. Míra porodnosti se navíc propadla na 1,2, přičemž minimální hodnota potřebná k udržení populace činí 2,1. Odborník na demografii Oleksandr Gladun z kyjevského Institutu demografie a sociálních studií předvídá, že by ukrajinská populace mohla klesnout na 30 milionů. Před válkou na Ukrajině oficiálně žilo 43 milionů obyvatel, reálně kolem 37 milionů.Některé odhady současného vývoje jsou pro Ukrajinu ještě pesimističtější. Podle údajů získaných polským demografem Arielem Drabinským počet lidí žijících v postsovětské republice se již nyní blíží k 25 milionům. „Mluvíme o zemi, která měla v roce 1990 55 milionů obyvatel, před ruskou invazí jen 37 milionů a nyní 25–29 milionů,“ uvádí expert. „Jedná se o studie, které nebyly nikde publikovány, a já jsem se k nim dostal neoficiálně. Byly provedeny na základě údajů od mobilních operátorů, kteří zjišťovali počet aktivních uživatelů na Ukrajině. Tyto studie také ukázaly, že naprostá většina dětí opustila ukrajinská města,“ vysvětluje Drabinski pro server Wiadomosci. Je skeptický ohledně představy, že by se Ukrajinci chtěli po skončení bojů do země vrátit. „Lidé se prostě stydí přiznat, že se nechtějí vrátit, když jejich vojáci umírají při obraně země před útokem. Tento faktor nebere na Západě nikdo v úvahu. Nekriticky hltáme průzkumy, které nám Ukrajinci posílají, a když se podíváme pozorně, objevují se tam úplně jiné údaje pro vnitřní potřebu,“ upozorňuje demograf.
2 -
24.10.23
Zelenskému končí prezidentský mandát. Čeká ho těžké rozhodnutí
Za normálních okolností by se na Ukrajině na jaře 2024 konaly prezidentské volby. Pro Zelenského to znamená nepříjemné dilema - válečné volby jsou téměř nemyslitelné, ale ani setrvání ve funkci bez nich není bez rizik.
Konání prezidentských voleb na Ukrajině ve standardním termínu v březnu 2024 překáží celá řada problémů spojených s válkou, jejíž konec je v nedohlednu.
Prezident Volodomyr Zelenskyj je přesto nevyloučil a uvedl, že například s pomocí EU a USA, které by zaštítily jejich transparentnost, jsou volby možné, přestože by jejich konání bylo mimořádně náročné.
Ukrajinský prezident je totiž v zapeklité situaci. Volby jsou pro něj na jednu stranu logistickou noční můrou i osobním rizikem. Jeho moc ale může paradoxně ohrozit právě i to, že bude pokračovat ve vládnutí bez nich.
Nepravděpodobné, ale možné
Analytici se shodují, že pravděpodobnější variantou vývoje je pokračování v prodlužování válečného stavu a odložení voleb.
Vzhledem k tomu, že válka do jara nejspíš neskončí, není pravděpodobné, že na Ukrajině dojde ke zrušení válečného stavu. Po úpravě volebního zákona by ale i přesto mohly být volby uskutečnitelné.
Momentálně to podle podle analytika Igora Popova z think tanku Ukrainian Institute for the Future na Ukrajině vypadá tak, že volby „nikdo nechce“.
„Lidé chápou, že by to bylo problematické. Podle průzkumů je proti volbám většina veřejnosti, připravená na to není ani opozice a jasně se na odložení voleb shoduje i odborná komunita. Vznikla proti tomu dokonce petice respektovaných nevládních organizací, v níž proti konání voleb za války vystoupila stovka expertů,“ řekl Popov Seznam Zprávám.
S nadsázkou dodal, že jediný, kdo chce válečné volby na Ukrajině, je americký senátor Lindsey Graham, který Zelenského ke konání voleb vyzval, a Kreml.
Odložení voleb je pravděpodobnější variantou i podle Ruslana Bortnika, politologa a ředitele Ukrajinského institutu politiky. Politické faktory, které hrají proti volbám, jsou totiž podle něj jednoduše o hodně silnější než tlaky, které působí na vládu, aby usilovala o uskutečnění voleb v řádném termínu.
Za nepravděpodobné konání voleb, do té doby, než skončí válečný stav, označila v nedávno publikovaném rozhovoru Seznam Zpráv i analytička Orysia Lutsevych z britského think tanku Chatham House.
Popov a Bortnik se nicméně shodují, že ani jedna varianta pro Zelenského není dobrá. Ukrajinský prezident si musí vybírat menší zlo, což ostatně může být i důvodem, proč s definitivním stanoviskem ohledně voleb otálí.
Logistická noční můra
Nejzřejmější důvod, proč jsou válečné volby na Ukrajině problematické, je logistický.
Na to ostatně upozorňuje i Zelenskyj, který zmínil například překážku v podobě nemožnosti zajištění možnosti hlasovat pro Ukrajince žijící na území okupovaném Ruskem, zajištění bezpečnosti celého procesu a jeho finanční náročnosti.
Problémů je ale mnohem víc.
Složité by bylo například i zajištění hlasování pro vojáky bojující na frontě a také uprchlíků v zahraničí. „Při volbách v roce 2019 v zahraničí na diplomatických úřadech Ukrajiny po celém světě volilo 50 tisíc lidí. Teď jich jsou po Evropě rozprchnuté miliony,“ upozornil Popov.
Znamená to podle něj, že pokud by Ukrajina nechtěla právo na volby těmto lidem upřít, musela by přejít ke korespondenčním či online volbám, což je podle něj na Ukrajině vnímáno jako kontroverzní způsob voleb a vystupuje proti tomu i opozice.
„Neumím si představit, že by nám bylo v evropských státech, a třeba i u vás v České republice, povoleno otevřít řekněme sto volebních místností po celé zemi. Kdo by převzal odpovědnost za veškeré bezpečnostní a organizační problémy?“ vylíčil Popov nereálnost standardního procesu voleb v zahraničí.
Bortnik připomněl, že dalším silným faktorem proti konání voleb jsou obavy z ruských pokusů o jejich narušení nejen fyzickými útoky, ale i informační válkou. Zelenského podle Bortnika nicméně od podpory k vypsání voleb ve standardním termínu mohou odrazovat i čistě osobní politické motivace.
Volbami by podle Bortnika Zelenskyj v první řadě riskoval prohru, která sice hrozí spíš v parlamentních volbách. I na ty by ale v případě, že by se volil prezident, muselo dojít. Jejich řádný termín je totiž dokonce už letos v říjnu.
Dalším důvodem, proč by volby pro Zelenského nemusely být dobré, je podle Bortnika nutná úprava zákonů, která by Zelenského vládě sebrala možnost kontrolovat mediální a politické aktivity v zemi.
Proč Zelenskyj volby ještě neodpískal?
Proč tedy Zelenskyj říká, že možnost konání voleb je otevřená? A proč by je mohl chtít na jaře opravdu uskutečnit?
Z části může jít podle Bortnika čistě o snahu ventilovat závazek k demokracii. „Zelenskyj neuzurpuje moc, není autoritářský lídr a je připraven jít do voleb hned, jak to podmínky umožní. V situaci, kdy už máme zrušené parlamentní volby a vládní úředníci mluví o nemožnosti uspořádat volby před koncem války, je něco takového důležité,“ řekl politolog. Zelenskyj podle něj svými výroky krotí i všechny, kdo volají po potřebě konání voleb.
Kromě toho podle Bortnika udržování možnosti konání voleb na jaře 2024 dává Zelenského týmu ideální příležitost pro pozorování reakcí ukrajinské opozice. „Pečlivě sledují, kdo se na volby připravuje a jak, kdo je sponzoruje, jaká média je podporují a tak dále,“ řekl.
Parlamentní krize?
Hlavní motivací k podniknutí kroků pro uskutečnění voleb je pro Zelenského samozřejmě šance na vítězství, které by mu přineslo novou kredibilitu a ulevilo od případných nařčení z autoritářství a podle Bortnika dopřálo i „volné ruce“ v případě, že by se v budoucnu rozhodl učinit nějaké u veřejnosti nepopulární kroky.
„Na jedné straně Zelenskyj nechce pořádat špatné volby. Na straně druhé nechce, aby došlo k politické krizi kvůli tomu, že třeba vyšší počet poslanců začne zpochybňovat legitimitu jeho mandátu,“ upozornil na stejný problém Popov.
„V naší ústavě stojí, že parlament i prezident se volí na pět let. Pokud parlament dokončí pětiletou lhůtu v době, kdy platí válečný stav, lhůta se automaticky prodlužuje. U prezidenta to ale v ústavě takto striktně napsané nemáme,“ řekl Popov.
Toto legislativní vakuum a otázka legitimity Zelenského setrvání ve funkci i po skončení pětiletého mandátu podle Popova zatím není předmětem veřejné diskuze. Není ale vyloučené, že by někdo z opozice v budoucnu „mohl hrát tuto kartu“, což by mohlo skončit až sporem u ústavního soudu nebo rovnou parlamentní krizí.
Jasné rivaly zatím Zelenskyj nemá
Průzkumy ukazují, že Zelenského popularita po ruské invazi významně vzrostla a ještě na začátku tohoto roku jeho počínání schvalovalo nebo „víceméně“ schvalovalo přes 90 % ukrajinské populace.
Popov i Bortnik nicméně upozorňují, že výpovědní hodnota těchto průzkumů pro případné volby nemusí být vysoká. Hodně lidí podle Popova během války politické ratingy nechce vůbec řešit a politiku odkládá až na období po válce, Bortnik zase upozorňuje na to, že procento z populace, které podle průzkumů důvěřuje prezidentovi, se může výrazně lišit od toho, kolik lidí by ho případně bylo ochotno volit.
Podle Popova je Zelenskyj přesto nejpopulárnější politik. Druhou nejpopulárnější osobou, která by teoreticky mohla být Zelenského soupeř, je podle Popova náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Ten ale přinejmenším prozatím není politickým rivalem.
„Armáda je od politiky oddělená a vojenští představitelé nemohou kandidovat ve volbách. Navíc když máme válku, bylo by opravdu podivné, kdyby hlavní velitel armády šel do souboje s prezidentem,“ řekl Popov.
Podle Bortnika se nedá říct, že by si Zelenskyj v prezidentských volbách mohl být jistý snadným vítězstvím a prohra je pro něj reálným rizikem. O případném soupeři a jeho šancích podle něj nicméně rozhodne především další vývoj války.
2 -
2.11.23
Schyľuje sa k najhoršiemu? Úrady v Charkovskej oblasti nariadili evakuáciu: Stovky detí musia ísť preč
Úrady v Charkovskej oblasti na Ukrajine nariadili vo štvrtok nútenú evakuáciu rodín s deťmi z dôvodu intenzívneho ostreľovania tejto oblasti ruskými silami. TASR o tom informuje na základe správy agentúry DPA.
Evakuácia sa týka siedmich lokalít vrátane mesta Kupiansk ležiaceho pri frontovej línii, pričom sa celkovo vzťahuje na 275 detí a ich rodín, oznámil gubernátor Charkovskej oblasti Oleh Synehubov na sociálnej sieti Telegram. Dodal, že medzinárodné humanitárne organizácie poskytnú utečencom ubytovanie a ďalšiu pomoc.
Ukrajinské úrady vyzvali na evakuáciu obyvateľov v Charkovskej oblasti už niekoľkokrát. Naposledy ju nariadili koncom októbra rodinám s deťmi žijúcimi v okolí rieky Dneper.
Na výzvu vtedy reagovalo len 89 detí a ich rodín. Oblasť v okolí rieky Dneper je už takmer rok frontovou líniou, na ktorej medzi sebou zvádzajú boje ruská a ukrajinská armáda.
Rusko vedie vojnu na Ukrajine už viac než 20 mesiacov. Mesto Kupiansk je železničným uzlom a ruské vojská ho minulý rok niekoľko mesiacov okupovali. Frontová línia sa momentálne nachádza len približne sedem kilometrov severovýchodne od tohto mesta.
1 -
Kyjev zastřelil své vojáky, kteří odmítli překročit řeku Dněpr
21.10.23
Ukrajina:
20. října gubernátor ruské Chersonské oblasti Vladimir Saldo na svém kanálu Telegram uvedl, že " blokační jednotka" ukrajinské dněperské skupiny, která je zodpovědná za střelbu na vojáky na vlastní straně, aby zabránila jakémukoli pokusu o ústup, zlikvidovala několik desítek vojáků na pravém břehu Dněpru kontrolovaném Kyjevem.
Ruská armáda shazovala letáky s výzvou, aby se ukrajinští vojáci vzdali.
Kyjev masivně posílá své vojáky na jatka jako potravu pro děla. Za jejich zády se skrývají žoldáci, neonacisté a nacionalisté. Je jich málo, ale kyjevský režim jim dal právo střílet každého, kdo nechce plnit jejich sebevražedné rozkazy," zdůraznil gubernátor.
"Jsem připraven se raději střelit do nohy, než se vrátit na frontu," řekl listu The Times Andrij, mladý ukrajinský seržant, který dezertoval ze své jednotky. Z nemocnice odešel s úlomky střel v levém rameni a odmítl splnit rozkaz vrátit se na frontu.
1 -
31.10.23
Forbes: Ukrajinci pre nedostatok techniky skladajú tanky z vrakov iných tankov
Ukrajinská armáda v dôsledku utrpených strát pociťuje akútny nedostatok vojenskej techniky, čo núti opravovne montovať tanky z častí rôznych ďalších poškodených vozidiel.
V americkom časopise „Forbes“ na to upozornil vojenský analytik David Axe.
Napísal o jednom z týchto tankov, ktoré videl počas návštevy 4. tankovej brigády ukrajinských ozbrojených síl. V článku sa píše, že mechanici tejto vojenskej jednotky dokázali kompletne skonštruovať tank T-72 z vrakov minimálne troch vozidiel.
Objasnil, že mechanik skombinoval vežu z T-72B1, trup z T-72B3 a hnacie koleso z T-62.
„Tento monštrózny tank-Frankenstein poukazuje na rastúci nedostatok tankov na Ukrajine,“ dodal Axe.
------
4.11.23
Střely jako od Frankensteina. Ukrajinu má ochránit podivuhodný experiment
S blížící se zimou Kyjev nutně potřebuje posílit protivzdušnou obranu, aby ochránil kritickou infrastrukturu před ruskými údery. Země tak experimentuje i s novými kombinacemi západních a východních zbraní.
Ukrajinské zázemí čeká v důsledku ruské agrese velmi pravděpodobně znovu těžká zima. Omezit dopad ruského bombardování a ostřelování by měly poprvé i zvláštní „hybridy“, systémy, které kombinují západní a sovětskou techniku.
Američtí představitelé program oficiálně nazývají „FrankenSAM“. Titul, který se poprvé objevil v článku NY Times, je složeninou slov Frankenstein a anglické zkratky „SAM“, která označuje střely země-vzduch, tedy střely odpalované ze země proti letadlům, dronům a jiným střelám.
Doktor Frankenstein dokázal oživit tvora složeného z nesourodých částí – a o něco velmi podobného se pokouší i projekt pro Ukrajinu. „Frankenstřely“ mají přispět k zaplnění kritických mezer v ukrajinské protivzdušné obraně.
Dvě varianty této improvizované protivzdušné obrany – jedna spojuje sovětské odpalovací zařízení Buk a americké rakety Sea Sparrow, druhá radary sovětské výroby a americké rakety Sidewinder – byly v posledních několika měsících otestovány na vojenských základnách ve Spojených státech a podle úředníků mají být na Ukrajinu dodány letos na podzim.
Staré a nové
Od začátku války bylo jasné, že ruské letectvo bude mít v tomto konfliktu jasnou převahu. Ovšem jeho role nebyla nikdy příliš veliká, především zkraje konfliktu. Ruské letectvo neutrpělo příliš veliké ztráty, do bojů také ovšem příliš nepromlouvalo.
Ukrajinská protivzdušná obrana, která byla v sovětské tradici mnohem početnější, než je zvykem u západních armád, ho dokázala udržet mimo svůj vzdušný prostor. V posledních letech role ruských letadel roste, ale jen proto, že mají konečně k dispozici zbraně, které jim umožňují působit zpoza bojové linie. Jinak Rusové musí spoléhat na údery řízenými střelami a stále častěji také kamikadze drony.
Už dlouho je ovšem jasné, že ukrajinská obrana nemůže bez zásadní obnovy protivníkovi odolávat. Především poté, co Rusko loni spustilo rozsáhlou kampaň s cílem zdecimovat ukrajinskou klíčovou civilní infrastrukturu, začaly západní země na Ukrajinu postupně posílat vlastní a většinou moderní protivzdušné systémy.
Kyjev díky tomu disponuje protivzdušnými systémy typu SAMP/T, Iris-T, NASAMS, Patriot, Avenger nebo stroji Gepard s radarem řízenými kanóny, které se hodí zejména pro boj proti dronům. Spojenci také Ukrajině dodali více než 2000 z ramene odpalovaných střel Stinger.
Ukrajinci uvádějí, že využívají systému několikavrstevné PVO. Na vnějších vrstvách používají levnější obranné prvky s menším dostřelem, tedy protiletecké střely odpalované z ramene a obecně systémy s menším dosahem a levnější municí. V dalších vrstvách jsou pak rozmístěny drahé protivzdušné systémy s dlouhým dostřelem.
Primárním problémem ukrajinské protivzdušné obrany ovšem není kvalita, nýbrž kvantita.
Co budeme střílet?
Řada systémů se na Ukrajině ve své roli velmi dobře osvědčuje, od německou armádou původně už vyřazených Gepardů přes nové a zatím nevyzkoušené systémy jako NASAMS a Iris-T až po už relativně vyzkoušené Patrioty.
Ovšem západní státy nikdy nepočítaly s tím, že by jejich protivzdušná obrana vedla roky trvající vzdušnou válku, a tak jejich zásoby munice i samotných zařízení jsou jen malé. Západní doktrína počítá obecně s tím, že NATO bude mít naprostou leteckou převahu, a protivník brzy tedy nebude mít co odpalovat.
Původní ukrajinské systémy sovětské provenience (některé modernizované, některé ne) jsou sice stále poměrně početné, ale také jich postupně ubývá. A střely pro ně se už vůbec nevyrábějí, nebo se vyrábějí především v Rusku.
Přitom nikdo příliš nepochybuje o tom, že Rusko znovu obnoví útoky na energetickou, vodárenskou a teplárenskou infrastrukturu Ukrajiny. Útoky se mimo jiné postaraly o to, že Ukrajina nemohla být producentem elektřiny v době, kdy se Evropa potýkala s vysokými cenami energií. Moskvu zase tolik nestály, odčerpávaly síly (tedy hlavně protivzdušnou obranu) z fronty a udržovaly Ukrajince v napětí a nervozitě.
Z ruského hlediska tedy nejspíše nešlo o neúspěch a není důvod v nich nepokračovat – zvláště když obyvatelé Ukrajiny budou válkou letos nepochybně unavenější než před rokem.
V tomto ohledu mimochodem není vůbec dobrou zprávou, že Rusko v průběhu října výrazně omezilo počty odpalované munice na ukrajinské cíle. Nejspíše to neznamená nic jiného, než že si připravuje zásoby střel na zimní kampaň. Ochrana ukrajinského vzdušného prostoru je tak klíčovou prioritou příštích měsíců.
Nejen ukrajinští představitelé si tak už delší dobu uvědomují, že je zapotřebí najít nějaké řešení. Dostatečně silné letectvo, aby dokázalo střely zastavovat stíhačkami, Ukrajina v dohledné době mít nebude. Jediným řešením je tedy posílit pozemní protivzdušnou obranu.
Dejte nám svůj „šrot“
Ukrajinci nakonec navrhli jiné logicky se nabízející řešení. Na konci roku 2022 požádali spojence, aby jim pomohli najít střely pro přibližně 60 protivzdušných systémů Buk ze sovětské éry, které leží nečinně v kyjevském arzenálu. Věděli přitom, že získat munici ruské výroby, která by se do systémů Buk hodila, nepůjde. A tak navrhli odpalovací zařízení přestavět na střely standardu NATO.
Ukrajina se údajně nabídla, že v zájmu času zbraně sami zkonstruují, protože cítili časovou tíseň. Američtí inženýři podle zdrojů NY Times trvali na tom, že práci provedou sami. V lednu 2023 Pentagon souhlasil s tím, aby pro tento projekt byly použity střely RIM-7 Sea Sparrow.
Jde o střely, které mají svůj původ už v 60. letech. Jsou určeny pro bojové lodě, na kterých sloužily především jako ochrana proti řízeným střelám s plochou dráhou letu. Nemají velký dolet (cca 20 km), ale mohou zasahovat i proti rychle se pohybujícím cílům. Navíc používají stejný princip navádění jako původní střely pro Buk: tedy navádí je radar umístěný přímo na odpalovacím zařízení. Samotné střely vlastní radar nemají.
Ze slov ukrajinských představitelů se zdá, že Ukrajina zatím do Spojených států poslala 22 těchto zařízení. Pět už se jich po renovaci vrátilo zpět na Ukrajinu, zbytek by snad měl být upraven do konce roku. O jak veliké úpravy jde (co vše se tedy mění), to není z oficiálních prohlášení jasné. Protože Buk a Sea Sparrow jsou si principem tak podobné, snad by nemusely být veliké a mohlo by jít především o to, jak zajistit bezpečnou komunikaci střely s naváděcím radarem sovětské výroby.
Druhou „Frankenstřelou“, která už by snad také měla být na Ukrajině, je kombinace neupřesněného radaru sovětského původu s americkou leteckou střelou Sidewinder, konkrétně verze AIM-9M. To je už poměrně zastaralá varianta dodnes široce používané střely vyvinuté původně pro americké stíhací stroje. Podobně se už na Ukrajině používají původně letecké střely ASRAAM.
V tomto případě půjde o zbraň krátkého dosahu, řádové nejspíše jednotek kilometrů, u které se munice navádí sama na tepelnou stopu cíle. Jediné, co musí obsluha systému s touto střelou udělat, je správně střelu nasměrovat, nechat její hlavici zaměřit a stisknout tlačítko pro odpálení.
Zajímavé je, že ukrajinští představitelé mluví o propojení se sovětským radarem. Střela ho sice k navádění nepotřebuje, ale může pomoci snadno odhalit cíl a lépe „ukázat“ cíl samotnému Sidewinderu.
Ukrajinský Patriot?
Třetí zmíněná „Frankenstřela“ je stále údajně ve fázi zkoušek. Zatím podle NY Times prošla první ostrou zkouškou zničení cvičného cíle. O její technické podobě víme nejméně, jen to, že kombinuje střely pro systém Patriot „se staršími ukrajinskými radarovými systémy domácí výroby“.
Šlo by tedy jednoznačně o nejvýkonnější z vyvíjených systémů. První by měl na Ukrajinu dorazit letos v zimě spolu s dalšími střelami „a dalšími součástmi systému Patriot“. Ale o tom, jak přesně funguje, můžeme jen spekulovat.
Dvě odpalovací vozidla systému Patriot. Na snímku není radar a velitelské stanoviště, které jsou jádrem systému. Při nasazení se jednotlivé části baterie staví v takové vzdálenosti od sebe, aby je nebylo možné zničit jediným úderem.
Pro střely Patriot se testuje systém (tzv. RIG-360), který umožňuje jejich propojení s v podstatě jakýmkoliv typem moderního radaru. Není ovšem známo, že by se skutečně zkoušel s jiným sledovacím zařízením, než jaké Patriot používá. Ukrajina ovšem disponuje vhodným radary vlastní výroby, které jsou plně digitalizované, například 80K6KS1 Feniks.
Takové řešení by mohlo pomoci vyřešit jeden ožehavý problém: přesun každého Patriotu je pro západní země velmi obtížným rozhodnutím, protože systémů je k dispozici jen málo. V současnosti mají ozbrojené síly USA jen 60 systémů.
Ale baterie Patriotů sestávají vždy z několika různých zařízení s různými úkoly. Základem celého systému jsou radary, kromě nich jsou ale v každé baterii odpalovací zařízení a různá podpůrná vozidla. Pokud by Ukrajina měla vlastní radary, mohli by spojenci ze svých systémů „ukrajovat“, aniž by přitom o ně (a především o jejich schopnosti) úplně přišli. Nikdo jiný (snad) nebude v dohledné potřebovat tolik munice pro Patrioty jako Ukrajina.
Ukrajinskou protivzdušnou obranu v poslední době posílila ještě jedna nová zbraň, která ovšem není úplně „hybridní“, byť ji Pentagon zahrnuje do projektu FrankenSAM. Jde o starší americký systém Hawk, jehož první bojové záběry se objevily 23. října. O jeho dodání se mluví už měsíce, a to hned z několika zemí, které ho v minulosti používaly či používají.
Několik systémů darovalo Ukrajině Španělsko. Přinejmenším některé z nich ovšem na Ukrajinu došly bez radarů, které se podařilo získat v dalších měsících (snad ze Švédska).
2 -
Zelenskyj vymenil veliteľa Jednotiek pre špeciálne operácie
Kyjev 4. novembra (TASR) - Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v piatok vymenoval plukovníka Serhija Lupančuka za nového veliteľa Jednotiek pre špeciálne operácie (SSO) Ozbrojených síl Ukrajiny. Dôvod odvolania jeho predchodcu však nie je známy.
Zelensky vo svojom príhovore zverejnenom na sociálnej sieti Lupančuka označil za skúseného dôstojníka s bojovými skúsenosťami, ktorý môže špeciálnym jednotkám pomôcť zvýšiť ich účinnosť.
Lupančukov predchodca, generálmajor Viktor Chorenko, bude podľa Zelenského naďalej pokračovať vo vykonávaní špeciálnych úloh v rámci oddelenia ministerstva obrany pre oblasť rozviedky. Ďalšie podrobnosti o výmene však neposkytol.
Jednotky pre špeciálne operácie sa v septembri zúčastnili na útoku na veliteľstvo ruskej Čiernomorskej flotily v Sevastopole na anektovanom ukrajinskom polostrove Krym, či na útokoch na hliadkovaciu loď a ponorku na tomto polostrove. Takisto majú na starosti získavanie vojenských informácií, psychologické operácie a organizáciu odporu na okupovaných územiach, píše Reuters.
--
Pri výbuchu zahynul asistent vrchného veliteľa ukrajinskej armády
Kyjev 6. novembra (TASR) - Pri pondelkovom výbuchu zomrel blízky poradca vrchného veliteľa ukrajinských ozbrojených síl generála Valerija Zalužného.
"Za tragických okolností bol zabitý môj asistent a blízky priateľ, major Hennadij Časťakov... v deň jeho narodenín," napísal Zalužnyj. V jednom z darov, ktoré dostal, podľa jeho slov vybuchlo neznáme výbušné zariadenie. Ukrajinské médiá neskôr informovali, že išlo zrejme o granát.
Zalužnyj uviedol, že odkedy Rusko vo februári 2022 napadlo Ukrajinu, Časťakov "zasvätil svoj život ukrajinským ozbrojeným silám a boju proti ruskej agresii". Tento prípad sa už začal vyšetrovať, dodal.
Ukrajinský ministra vnútra Ihor Klymenko neskôr na sociálnej sieti Telegram oznámil, že išlo zrejme o nehodu. Prvotné informácie podľa neho naznačujú, že Časťakov dostal od kolegov na narodeniny granáty, pričom jeden z nich vybuchol, keď ho major ukazoval svojmu synovi. "Bol to nový model západných granátov," uviedol Klymenko.
Dodal, že polícia našla v byte Časťakova ďalších päť takýchto nevybuchnutých granátov, ktoré budú poslané na expertízu. Okrem toho vyšetrovatelia už našli aj kolegu, ktorý granáty majorovi daroval.
"Vyzývam na nešírenie neoficiálnych informácií. Prebieha vyšetrovanie, počkajme na jeho závery," uviedol šéf rezortu vnútra.
Časťakov po sebe zanechal manželku a štyri deti. Jeden z jeho synom pri incidente utrpel vážne zranenia, píše agentúra DPA.
--
Zelenskyj: Teraz nie je pravý čas na voľby
Kyjev 6. novembra (TASR) - Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondelok povedal, že nie je pravý čas na voľby na Ukrajine. Reagoval na debatu vedúcich predstaviteľov krajiny o možnosti usporiadať v roku 2024 prezidentské voľby.
"Musíme uznať, že teraz je čas na obranu, čas na boj, od ktorého závisí osud tohto štátu a ľudí," uviedol prezident v každodennom videopríhovore. Dodal: "Som presvedčený, že teraz nie je pravý čas na voľby."
Podľa neho je nezodpovedné viesť rozhovory o usporiadaní volieb na Ukrajine v čase vojny a vyzval na jednotu, nie rozdeľovanie a na vyhýbanie sa nezmyselným politickým diskusiám.
Podľa neho je životne dôležité sústrediť sa na vojenské výzvy a na snahu vytlačiť ruských okupantov z jednej pätiny ukrajinského územia.
Voľby sú počas stanného práva, ktoré platí na Ukrajine, zakázané. Zelenskyj však zvažoval, či navrhne špeciálne ustanovenia, ktoré by umožnili konanie volieb - potrebné by boli zmeny zákona a zahraničná pomoc, aby sa zaplatil celý volebný proces. V minulosti uviedol, že by sa v prípade volieb uchádzal o druhé funkčné obdobie.
Ukrajinský minister zahraničných vecí Dmytro Kuleba cez víkend vyhlásil, že prezident zvažuje argumenty za a proti voľbám počas vojny. Upozornil, že prípadné voľby by boli náročné, pretože obrovský počet Ukrajincov je v zahraničí a vojaci bojujú na fronte.
Aj parlamentné voľby, ktoré sa mali konať minulý mesiac, boli preto zrušené.
2 -
Vědkyně rozzuřila ukrajinské vojáky. Označila je za Rusy
8. 11. 2023
Veliký rozruch nejen mezi vojáky na Ukrajině vyvolala slova vysokoškolské pedagožky a exposlankyně Iryny Farionové na adresu některých obránců Ukrajiny. Ta prohlásila, že rusky mluvící bojovníky nepovažuje za Ukrajince, a apelovala na to, aby muži v první linii komunikovali v ukrajinštině. Reakce vojáků na sebe nenechaly dlouho čekat. Pozvání pedagožky mezi tankisty v první linii patřilo mezi nejmírnější z nich.
Farionová v televizním rozhovoru prohlásila, že vojáky ukrajinské armády, kteří spolu hovoří rusky, nemůže považovat za Ukrajince. Pokud prý členové jednotky, jako je 3. samostatná brigáda (vytvořená z veteránů pluku Azov) nemluví v první linii ukrajinsky, porušují tím vojenské řády. „Proč ses, sakra, ještě tenhle jazyk nenaučil? Máš problém s čelistí?“ řekla by prý rusky mluvícímu ukrajinskému obránci. Jestli prý chce mluvit rusky, má nasednout na tank a odjet do Moskvy, kde bude mít všechny podmínky hovořit tímto jazykem. A pokud prý zkrátka ukrajinští vojáci nemluví ukrajinsky, ať si prý říkají Rusové. Okamžitě se strhla mela.
Jako jeden z prvních se ozval rozhořčený ukrajinský ombudsman Dmytro Lubiněc, který také okamžitě jednal, protože podle něj Farionová porušila zákon o rovnosti občanů bez ohledu na jejich národnost či regionální příslušnost.. „Osobně jsem apeloval na příslušné státní orgány – Národní policii Ukrajiny, Bezpečnostní službu Ukrajiny, Národní radu pro televizní a rozhlasové vysílání, aby ověřily uvedené informace a přijaly vhodná opatření,“ prohlásil.
Ohradili se také důstojníci z legendárního pluku Azov. Bývalý velitel jednotky a nyní zástupce velitele kritizované 3. útočné brigády Maksym Žorin napsal, že aktivity Farionové rozdělují společnost, a vyzval k jejich vyšetřování.
Další z důstojníků bojujících za Ukrajinu, náčelník štábu 12. brigády speciálního určení „Azov“ major Bohdan Krotevyč (Taurus), který spolu s dalšími členy své jednotky bránil Mariupol a Azovstal a po propuštění z ruského zajetí válčí s agresory dál, rovnou řekl, že Farionová je spolupachatelkou ruské propagandy a patrně vysoce dementní osoba.
Krotevyč vysvětlil, že pro ruskojazyčné Ukrajince v podmínkách bojů samozřejmě není prostor pro složité přepínání do nově osvojeného jazyka. „Postoj většiny azovského personálu je takový, že musíme přejít na ukrajinský jazyk. Komunikujeme v ruštině? Ano, mluvíme tak. Protože v armádě se musíte rozhodovat rychle a nemůžete si dovolit překládat. Na přepnutí do ukrajinského jazyka potřebujete klid. Takové podmínky tu ale momentálně nemáme,“ podotknul.
Na stranu rusky mluvících ukrajinských vojáků se postavila celá řada dalších osobností, které připomněly fakt, že řada ukrajinských oblastí byla před válkou významně ruskojazyčná a spousta Ukrajinců se začala učit ukrajinštinu až po plnohodnotném ruském vpádu a začátku ruské vyhlazovací války. Farionová vzbudila kontroverze již dříve, když tvrdila, že právě ruskojazyčnost byla jedním z důvodů pádu města do ruského područí a že Mariupol si za své zničení a okupaci může tedy tak trochu sám.
--
Irina Farion
--
Farion:
- fario - druh pstruha - Salmo trutta variety fario https://sk.wikipedia.org/wiki/Pstruh_poto%C4%8Dn%C3%BD
- podobné priezvisko - Salmon
3 -
Ukrajina predĺžila stanné právo a mobilizáciu do 14. februára
Kyjev 8. novembra (TASR) - Ukrajinský parlament v stredu predĺžil stanné právo a mobilizáciu do armády o ďalších 90 dní, do 14. februára budúceho roka. Dôvodom je pokračujúca ruská invázia na Ukrajinu.
Za predĺženie stanného práva hlasovali dve tretiny poslancov 450-členného parlamentu (Verchovnej rady).
Stanné právo a mobilizáciu vyhlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po začiatku ruskej invázie vo februára 2022 a odvtedy boli opakovane predĺžené. Mobilizácia sa vzťahuje na mužov vo veku 18 až 60 rokov. Nesmú opustiť Ukrajinu, aby mohli byť povolaní do boja proti Rusku.
2 -
Ukrajina pripravuje druhý zajatecký tábor pre ruských vojakov
Kyjev 8. novembra (TASR) – Ukrajina začala so stavbou druhého tábora pre vojnových zajatcov. Podľa ukrajinských úradov si takýto krok vynútil veľký počet zajatých ruských vojakov, informuje v stredu TASR podľa správy agentúry DPA.
Výstavbu nového tábora oznámila v utorok prostredníctvom aplikácie Telegram ukrajinská štátna iniciatíva "Chcem žiť", patriaca pod Koordinačné veliteľstvo pre zaobchádzanie s vojnovými zajatcami.
Podľa vyhlásenia iniciatívy sa čoraz viac slabo motivovaných ruských vojakov dobrovoľne vzdáva a dostáva sa tak do ukrajinského zajatia. Od poslednej výmeny zajatcov medzi Ruskom a Ukrajinou uplynulo už niekoľko týždňov, takže situácia si vyžaduje výstavbu nového tábora.
Medializované informácie uvádzajú, že sa bude nachádzať vo Vinnyckej oblasti na západe Ukrajiny neďaleko hranice s Moldavskom. Zajatecký tábor West 2 by mal mať kapacitu 300 ľudí.
Už existujúci zajatecký tábor West 1 sa nachádza v Ľvovskej oblasti neďaleko hraníc s Poľskom, jeho kapacita je údajne 600 osôb.
Presné počty vojnových zajatcov však nie sú známe. Odhady uvádzajú, že v ruskom zajatí sa nachádza niekoľko tisíc Ukrajincov, z toho približne 1900 by mali tvoriť obrancovia Mariupola, ktorý vlani v máji po ťažkých bojoch dobyli ruské invázne jednotky.
Ukrajinský komisár pre ľudské práva Dmytro Lubinec uvádza, že Moskva Kyjevu za uplynulých 20 mesiacov odovzdala takmer 2600 vojnových zajatcov. Posledná známa výmena zajatcov medzi Ruskom a Ukrajinou sa uskutočnila začiatkom augusta.
0 -
V ukrajinskej armáde slúži cez 40.000 žien, 5000 je zapojených do boja
Kyjev 21. novembra (TASR) - V ukrajinskej armáde bojujúcej proti Rusku slúži vyše 40.000 žien, vypláva z pondelkového vyhlásenia ukrajinského ministerstva obrany.
Ženy tak tvoria približne päť percent celkovej sily ukrajinských ozbrojených síl. Približne 5000 žien je pritom v súčasnosti aj priamo zapojených do bojových operácií.
V správe rezortu obrany sa tiež uvádza, že do jej uverejnenia bolo umožnené zúčastniť sa na bojových operáciách už celkovo vyše 13.400 ženám.
Okrem toho rezort uvádza, že 41 percent vojačiek má deti, pričom 2500 z nich je slobodnými matkami.
V ukrajinskej armáda tak v súčasnosti slúži oveľa viac žien než v roku 2014, keď počet žien v ozbrojených silách dosahoval približne 16.500.
Ukrajina sa bráni proti ruským silám, ktoré vo februári 2022 spustili inváziu na Ukrajinu, už 21 mesiacov, pripomína DPA.
--
OSN: Od začiatku invázie na Ukrajinu zahynulo vyše 10.000 civilistov
Ženeva 21. novembra (TASR) - Od začiatku vojny na Ukrajine bolo hlásených vyše 10.000 zabitých civilistov. Približne polovica úmrtí v poslednom období nastala v oblastiach ďaleko za frontovou líniou, uviedol v utorok Úrad vysokého komisára OSN pre ľudské práva (OHCHR).
Misia OSN pre ľudské práva na Ukrajine, ktorá má desiatky pozorovateľov, upozornila, že skutočné čísla sú pravdepodobne výrazne vyššie, keďže údaje z niektorých oblastí sa ešte overujú.
Bilancia zahŕňa aj prvé mesiace invázie, napríklad bitku o juhoukrajinské mesto Mariupol, kde obyvatelia hlásili vysoký počet civilných obetí.
"10.000 mŕtvych civilistov je pre Ukrajinu pochmúrnym míľnikom," uviedla vedúca monitorovacej misie Danielle Bellová. "Hrozí, že vojna Ruskej federácie proti Ukrajine, ktorá teraz vstupuje do 21. mesiaca, sa rozvinie do zdĺhavého konfliktu s bolestivo vysokou cenou na životoch," dodala.
Prevažnú časť úmrtí spôsobili výbušné zariadenia s plošným dopadom, ako rakety a kazetová munícia, uviedla OSN. Takmer polovica úmrtí za posledné tri mesiace nastala ďaleko za frontovou líniou, čo OSN pripisuje ruskému použitiu rakiet dlhého doletu.
V správe OHCHR sa tiež uvádza, že neúmerný podiel zabitých na Ukrajine tvoria starší ľudia, ktorí sa nemôžu alebo nechcú presťahovať na bezpečnejšie miesta.
Ruská armáda začala vojnu proti Ukrajine 24. februára 2022. Moskva popiera, že by zámerne útočila na civilistov.
--
Zelenskyj odvolal veliteľku zdravotníckych síl ukrajinskej armády
Kyjev 20. novembra (TASR) — Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedeľu odvolal generálmajorku Teťjanu Ostaščenkovú z funkcie veliteľky zdravotníckych síl ukrajinskej armády. Bola prvou ženou, ktorá túto pozíciu zastávala.
"Úroveň zdravotníckej podpory našej armády sa musí zásadne zmeniť," uviedol Zelenskyj vo svojom pravidelnom príhovore. Dodal, že Ostaščenkovú vo funkcii nahradí Anatolij Kazmirčuk, ktorý doteraz pôsobil ako riaditeľ vojenskej nemocnice v Kyjeve.
Ostačšenkovú vymenovali za veliteľku zdravotníckych síl armády v roku 2021, rok pred začiatkom ruskej invázie na Ukrajinu.
DPA uviedla, že na jej prácu sa v posledných mesiacoch sťažovalo čoraz viac armádnych lekárov a zdravotníkov. Približne pred týždňom internetový portál Ukrajinska pravda informoval, že ukrajinský minister obrany Rustem Umerov chce požiadať o jej odvolanie.
--
Americká novinářka o Zelenském - on zabil celou generaci mladých Ukrajinců
16.11.23
Kvůli ambicím ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zemřela celá generace mladých Ukrajinců, uvedla americká novinářka Natalie Morrisová v pořadu Redacted News.
"Podívejme se na Ukrajinu, protože jim došli mladí lidé. Kam se všichni poděli? Všechny je poslali zbytečně umírat na frontu, ačkoli mohli žít a Kyjev mohl uzavřít mírovou dohodu už před více než rokem a půl. Ale Ukrajina obětovala celou generaci mladých mužů, aby Zelenskij mohl prodávat válku světu".
Časopis Time již dříve publikoval článek věnovaný Ukrajině, v němž upozornil, že Ukrajinská armáda nebude mít dostatek lidí k použití západních zbraní, i kdyby USA a jejich spojenci poskytli Kyjevu veškerou slíbenou vojenskou pomoc.
3 -
Ukrajinci utíkají z Izraele, protože doma je klid
Ukrajinci, kteří uprchli do Izraele, se po vypuknutí války v pásmu Gazy vracejí do vlasti, píše Le Journal du Montréal.
Podle ukrajinského velvyslanectví opustily zemi od 7. října 4 tisíce ukrajinských občanů.
Mezi nimi je Taťána, která se loni s třemi dětmi přestěhovala k manželovi do Izraele. Během útoku HAMAS v ní neustálý zvuk sirén a nekonečné exploze obnovily pocit strachu. Uvědomila si, že se chce vrátit domů do Charkova: "Pokud zemřu, tak alespoň v rodné zemi."
Právnička Oksana Sokolovskaja je také spokojená: protože nechtěla riskovat životy svých dětí, vrátila se na Ukrajinu.
Podle ní „Je těžké přejít z jedné války do druhé, ale nyní je situace v Kyjevě a regionu klidnější než v Izraeli“.
3 -
"Záverečná tlačová konferencia Volodymyra Zelenského: hlavné body z vyjadrení prezidenta
- Som presvedčený, že Spojené štáty nás nezradia a že Spojené štáty splnia to, na čom sme sa dohodli, v plnom rozsahu.
- Nikto nevie, či sa vojna skončí v roku 2024, a nevedia to ani naši partneri. Všetky prognózy sú len názory.
- Neprítomnosť spojeneckých lietadiel ovplyvnila priebeh protiofenzívy. Ukrajina pracuje na ďalšej vojenskej pomoci.
- Zelenskyj s Orbánom nehovoril o prímerí ani o dialógu s Putinom.
- Došlo ku konfliktu s Poľskom kvôli obiliu. Ukrajina prišla o stovky miliónov dolárov a časť úrody. Ukrajina nemôže robiť kompromisy - je to otázka prežitia.
- Ukrajina nezmení svoju stratégiu zameranú na oslobodenie okupovaných území - a neodmietne návrat k hraniciam z roku 1991.
- Ukrajina nie je pozvaná do NATO - žiaden z členských štátov tak neurobil. Signály o účasti v Aliancii sú nezmyslom.
- So Zalužným mám pracovné vzťahy a on by mal niesť zodpovednosť za výsledok na bojisku. Čakám na konkrétne veci na bojisku. Existuje stratégia, chcem vidieť podrobnosti....
1 -
Holt jemu realitu určují Angličani. Ušáci se ho potřebují zbavit, pokud nezačne aktivně prosazovat jednání s Moskvou - je zřejmé, že cokoliv kromě kapitulace je pro Moskvu nepřijatelné, nicméně alespoň by se z toho dalo vyvařit nějaké PR a obvinit Moskvu v neochotě jednat - jenže Zelé jednání zatvrzele odmítá a k tomu ještě zrušil volby, tudíž zabil možnost, aby byl nějak relativně klidně odstraněn...jak to asi dopadne?
Zatím se hledá náhrada zřejmě ve formě Zálužného. Jenže ono je vlastně jedno, kdo to bude, jde spíš o obsah jednání, než o vyjednavače. Vlastně není co vyjednávat. Ukrajina potřebuje jen někoho s podpisovým právem. Lavrov už prohlásil, že žádný Minsk 3 už nebude a v ukrovelení není nikdo, kdo by měl čisté ruce a nikdo, kdo by byl ochotný si podepsat rozsudek v rámci denacifikace. A tak to vázne. Mezitím ospalý Joe prohraje volby a ochranná ruka nad ukrohlavouny se rozplyne. To bude úprk...
1
Kategórie
- Všetky kategórie
- 1 Možnosti, riešenia, východiská, ciele
- 215 Politika a udalosti
- 81 Udalosti a politika na Slovensku
- 24 Udalosti a politika v ČR
- 63 Zahraničná politika a udalosti
- 50 Globálna politika a udalosti
- 26 Analýzy
- 4 Domáci analytici
- 19 Zahraniční analytici
- 5 Metódy vládnutia
- 25 Svetonázor
- 49 Ideológia - filozofia, náboženstvo, technológia
- 238 KSB
- 2 Osbeživa
- 24 Dejiny a chronológia
- 34 Biologické zbrane
- 18 Ekonomika a financie
- 10 Násilie, zbrane, vojna
- 46 Egregoriálno-matričné riadenie
- 12 Jazyk životných okolností
- 17 Kultúra
- 8 Filmy, videá
- 4 Literatúra
- 4 Hudba
- 35 Zdravie
- 19 Podnety k fóru
- 5 Pomôcky a návody k fóru
- 118 Mimo kategórií