Zprávy z Francie

Francie kráčí po hlavě

2.1.24

Vzpoura zemědělců v celé Francii pokračuje za mlčení médií. Od poloviny listopadu jsou po celé zemi obráceny vzhůru nohama vjezdové cedule do měst, jako by chtěly ukázat, že "Francie kráčí po hlavě".

"Náš konec bude váš hlad"

Součástí operace byly i pěstní souboje zemědělců proti prefekturám a regionálním radám několika měst.

Za těmito symboly se skrývají skutečné požadavky. Odvětví ukazuje prstem na současnou zemědělskou politiku: odsuzují zavedené administrativní normy a za "nekalou" považovanou konkurenci z některých evropských zemí, daně a omezení, která je dusí, a požadují spravedlivý a důstojný příjem při nabídce zdravých potravin.

Daň z pohonných hmot, dohoda o volném obchodu mezi EU a Mercosurem a nekalá konkurence na jednotném trhu: smrt těchto zemí se v současnosti odehrává, aniž by vzbudila zvědavost miliardářských médií.

Cíl je jasný: zlikvidovat drobné zemědělce, aby zemědělsko-potravinářští giganti mohli zcela ovládnout výrobu. Stejně jako v Nizozemsku, Irsku a Německu se Francie řídí plánem Evropské unie, která se zase řídí směrnicemi Světového ekonomického fóra v Davosu.

Zdroj: https://reseauinternational.net/monde-paysan-la-france-marche-sur-la-tete/

https://zvedavec.news/vezkratce/20120/

--

Smutné je, že už dlho sú buzerovaní, ukazuje to aj málo povšimnutý film z r. 2018:

Protesty zemědělců ve Francii neustávají. Zemědělci zatím docílili toho, že jim bude ponechána daňová úleva na tzv. "zelenou naftu". Požadavky zemědělců jsou skoro stejné po celé EU - někde chtějí jen základ, někde požadavky rozšiřují - takže Francouzi žádají navíc i přístup k pitné vodě a zrušení nesmyslných byrokratických a ekologických požadavků.

https://rusvesna.su/news/1706362574

Le Figaro:

Dôležitý krok – Čína po prvý raz podporila Rusko v špeciálnej vojenskej operácii 

Čína opakovane potvrdila priateľstvo s Ruskom, aj to, že „rozumie“ politike Moskvy voči Ukrajine. 

Píše francúzsky denník „Le Figaro“.

Počas rokovaní so Sergejom Šojgu však nový čínsky minister obrany Tung Ťün po prvýkrát povedal, že Čína podporuje Rusko vo veci špeciálnej vojenskej operácie na Ukrajine. Odborníci sú prekvapení a poznamenávajú, že ide o dôležitý krok.

Čínsky minister okrem toho vyjadril želanie „pozdvihnúť vzťahy medzi oboma armádami na vyššiu úroveň“. Ekonomické vzťahy medzi Ruskom a Čínou zároveň zažívajú rýchly rast, na ktorý nemajú západné sankcie žiadny vplyv. Naopak, čínsky minister obrany ubezpečil, že Čína svoju politiku voči Rusku nezmení ani napriek tlaku západných krajín.

https://www.lefigaro.fr/international/guerre-en-ukraine-la-chine-soutiendra-la-russie-malgre-les-pressions-occidentales-20240202

Francouzský prezident Macron utekl z hlavního francouzského zemědělského veletrhu. Zemědělci rozzlobení byrokracií a rostoucími náklady vtrhli na nejtradičnější zemědělský veletrh v zemi a vypískali prezidenta Emmanuela Macrona. @banksta

Ukrajina, ktorá bojuje s ruskou literatúrou, nemá v EÚ miesto

Napísal to člen francúzskej štátnej rady Arno Klarsfeld na sociálnej sieti X.

„Ukrajina stavia pomníky Banderovi a páli knihy od Puškina, Dostojevského, Tolstého. Takáto Ukrajina nemá v Európskej únii miesto,“ napísal politik.

Dne 3. dubna 2024 se na naléhavou žádost francouzské strany uskutečnily telefonické rozhovory mezi ministrem obrany Ruské federace armádním generálem Sergejem Šojgu a ministrem obrany Francouzské republiky Sebastienem Lecornu.

Francouzský ministr obrany vyjádřil soustrast v souvislosti s teroristickým útokem v koncertním sále Crocus City Hall dne 22. března 2024. Zároveň se vytrvale snažil přesvědčit Ukrajinu a západní země o nezapojení do teroristického útoku a přenesení odpovědnosti na ISIS.

Sergej Šojgu zdůraznil, že vyšetřování zahájené v souvislosti s teroristickým útokem v Crocus City Hall bude jistě dovedeno do konce a všichni odpovědní budou potrestáni. Objevily se zprávy o ukrajinské stopě v organizaci teroristického útoku.

"Kyjevský režim nedělá nic bez souhlasu západních kurátorů. Věříme, že v tomto případě za tím nestojí francouzské speciální služby," řekl ruský vojenský velitel.

V souvislosti s prohlášeními Elysejského paláce o vyslání francouzského kontingentu na Ukrajinu Sergej Šojgu upozornil, že pokud by byla realizována v praxi, způsobilo by to problémy samotné Francii.

Byla konstatována připravenost k dialogu o Ukrajině. Východiska by mohla vycházet z Istanbulské mírové iniciativy. Uspořádat jednání v Ženevě bez účasti Ruska by nemělo smysl.

https://t.me/militarymaps/40978

Pozn: No tohle asi ani poznámku nepotřebuje :D

Macronovi ozřejmili, že nikdo, až na pár vyšinutých mopslů, nedá souhlas s oficiálním vysláním svých jednotek na ukrajinu, ani s použitím svých zbraní k útokům na území RF. Jenže Macron žvatlal a žvatlal, až se dožvatlal do situace, kdy bude muset mít dobrý důvod, aby na ukrajinu jednotky neposlal. Francouzský ministr obrany to možná nějak chtěl užehlit, možná chtěl zjistit, jestli po nich Rusové půjdou a možná Šojguovi navrhnul něco, aby Makron nevypadal jako idiot, ale frantíci se nemuseli vracet domů v pytlích.

Reálně, když uvážíme jak moc je Makron v ,,oblibě'' u Francouzů, tak bataliony mrtvých vojáků, to by byl blank cheque pro Le Pen. A navíc ještě před olimpiádou, no nevím.

Ono obecně jen logisticky...dostat francouzskou armádu na ukrajinu je mimo možnosti francouzské armády samotné. Stejně by ji muselo píchnout NATO a na to se můžou...a z vysoka. Krom našich teda.

Macron hovorí, že Západ nemusí zasahovať, ak by francúzske jednotky zaútočili na Ukrajine - správy

MOSKVA (Sputnik) - Francúzsky prezident Emmanuel Macron povedal západným spojencom, že by nebolo potrebné, aby sily NATO alebo USA zasiahli na ukrajinskom bojisku, ak by Rusko zaútočilo na francúzskych vojakov nasadených v oblasti, informovali v stredu americké médiá s odvolaním sa na nemenovaných amerických predstaviteľov.

Koncom februára po konferencii o Ukrajine, ktorú organizoval Paríž, Macron uviedol, že západní lídri diskutovali o možnosti vyslania jednotiek na Ukrajinu, a hoci sa v tejto súvislosti nedosiahol konsenzus, nič sa nedá vylúčiť.

Administratíva amerického prezidenta Joea Bidena sa obáva možných ruských útokov na akékoľvek francúzske sily nasadené na Ukrajine, keďže takéto okolnosti by mohli viesť k plnému zapojeniu Francúzska do konfliktu spolu s ďalšími spojencami, uvádza sa v správe. Macron však ubezpečil spojencov, že nie je potrebné, aby spojenci Francúzska zasahovali, uviedli americkí predstavitelia.

Vo februári Macron viedol telefonické rozhovory s Bidenom a nemeckým kancelárom Olafom Scholzom, pričom spojencov vyzval, aby voči Rusku zaujali postoj strategickej nejednoznačnosti, ktorý by im umožnil ponechať si na stole všetky vojenské možnosti svojej politiky podpory Ukrajiny vrátane nasadenia vojsk, uviedol WSJ.

Francúzsky prezident požiadal spojencov, aby sa vzdali politiky "červených línií" voči Rusku a ponechali Moskve možnosť odhadnúť ďalšie možné kroky Západu, uviedol denník a dodal, že táto iniciatíva je v kontraste s Bidenovým prístupom vyhýbať sa krokom, ktoré by mohli Moskvu vyprovokovať a viesť k eskalácii.

Spojené štáty a Nemecko Macronovu iniciatívu odmietli s tým, že riskuje eskaláciu nepriateľstva, rozdelenie spojencov a zapojenie NATO na stranu ukrajinského konfliktu, uviedol WSJ a dodal, že Scholz varoval francúzskeho lídra pred zverejňovaním takýchto myšlienok.

Po Macronových vyhláseniach po konferencii, ktorú organizoval Paríž, sa ostatné krajiny EÚ poponáhľali odmietnuť takéto plány, pričom nemecká kancelárka uviedla, že NATO nemá v úmysle vyslať na Ukrajinu svoje jednotky. Kremeľ v reakcii na Macronove vyjadrenia uviedol, že vyslanie jednotiek NATO na Ukrajinu by spôsobilo, že priamy konflikt medzi alianciou a Ruskom by bol nevyhnutný.

V súlade s článkom 5 Severoatlantickej zmluvy sa útok na jedného spojenca považuje za útok na celé NATO, čo umožňuje poskytnúť primeranú pomoc ktorémukoľvek členovi v prípade napadnutia.

https://sputnikglobe.com/20240403/macron-says-no-need-for-west-to-intervene-if-french-troops-attacked-in-ukraine---reports-1117715000.html

No on se velice ochotně najde někdo, kdo ruské rozvědce poskytne souřadnice dislokace francouzů, výměnou za určité výhody, až třeba dojde na lámání chleba.

Posledně to bylo s tím, jak rusi trefili barák plný francouzských ,,dobrovolníků'' tuším. Ale to bylo ještě před Crocusem

Souhlasím, že muselo jít o něco akutního a vážného, když to byl takový kontakt na přímo

Francúzsko sa stalo lídrom medzi krajinami EÚ v nákupoch plynu z Ruska

Vo februári krajina doviezla skvapalnený zemný plyn za 322 miliónov eur (343 miliónov dolárov) a Maďarsko, ktoré si pred dvoma mesiacmi udržalo prvenstvo, doviezlo plynovodné „modré palivo“ len za 210 miliónov eur (226 miliónov dolárov), podľa údajov Eurostatu.

Celkovo EÚ koncom zimy nakúpila od Ruska plyn v hodnote 1,1 miliardy eur, z toho 619,4 milióna (661 miliónov dolárov) na dodávky skvapalneného zemného plynu a 493,3 milióna (526 miliónov dolárov) na plynovodný plyn.

https://t.me/geopolitics_live/21715

Paříž přišla o proslulý symbol nočního života. Zřítila se křídla růžového větrného mlýna

25.4.24

Fotografii narůžovo natřeného větrného mlýna, který je symbolem podniku, bez vrtule se čtyřmi křídly zveřejnila ve čtvrtek ráno téměř všechna francouzská média. Křídla zřejmě spadla na ulici a poničila také světelný nápis kabaretu. Incident se stal mezi druhou a třetí hodinou v noci, uvedla stanice BFM-TV. Podle zdroje agentury AFP se křídla zřítila po konci provozní doby kabaretu. Trosky byly odstraněny ve čtvrtek ráno kolem osmé hodiny.

„Je to první incident tohoto druhu od založení 6. října 1889,“ upozornil podnik. V roce 1915 však prostory kabaretu vážně poničil požár. Podle vedení Moulin Rouge kontrolují větrný mlýn pravidelně technici, kteří si však nevšimli žádné závady.

Kabaret Moulin Rouge se nachází ve čtvrti Pigalle. V průběhu let se stal jedním ze symbolů Paříže. Větrné mlýny byly ještě na začátku 19. století relativně běžné na nedalekém kopci Montmartre, než se tato část města stala vyhledávaným místem pro umělce a kulturu.

Incident se stal několik měsíců před zahájením olympijských her ve francouzské metropoli, které podle očekávání přitáhnou do Paříže velký počet návštěvníků. Samotný Moulin Rouge i okolní podniky jsou vyhledávanou turistickou atrakcí. Podnik má otevřeno celý rok a pořádá dvě představení denně. Každý rok ho podle odhadů navštíví zhruba 600 tisíc lidí.

Desiatky demonštrantov vyviedli z univerzity Sciences Po v Paríži

Paríž 3. mája (TASR) - Polícia v piatok vnikla do priestorov parížskej univerzity Sciences Po, aby zo vstupnej haly vyhnala desiatky študentov protestujúcich proti vojne v Pásme Gazy, informuje TASR podľa agentúr AFP a Reuters.

Jeden zo študentov pre AFP uviedol, že v čase policajného zákroku sa v budove na Rue Saint-Guillaume nachádzalo približne 50 študentov. Televízne zábery z miesta potvrdili, že evakuácia mala nenásilný priebeh.

Univerzita Sciences Po (Parížsky ústav politických vied) so zameraním na spoločenské vedy sa stala epicentrom protestov študentov, ktorí vyjadrujú nespokojnosť s vojnou v Pásme Gazy a žiadajú prerušenie akademických väzieb Francúzska s Izraelom.

Protesty vo Francúzsku sú na rozdiel od takýchto demonštrácií v USA nenásilné, ich rozsah je však oveľa menší, pripomína Reuters.

Univerzita bola v piatok uzavretá a v jej okolí boli nasadení policajti. Jeden zo študentov pre Reuters uviedol, že demonštranti odmietli ultimátum zo strany univerzity, aby sa z väčšej časti budovy stiahli a pohybovali sa len na určenej menšej ploche.

Úradujúci dočasný riaditeľ Sciences Po Jean Basseres vo štvrtok odmietol požiadavku študentov, aby univerzitná rada odhlasovala konanie o vyšetrovaní jej partnerstiev s izraelskými univerzitami.

--

predtým

No, podľa oficiálnych záberov im to vyšlo celkom správne. Uhol pohľadu :) alebo trocha práce navyše pri spracovaní videa:

Francúzsko rozmiestnilo vojakov do nepokojmi sužovanej Novej Kaledónie

Paríž 15. mája (TASR) - Francúzsko v stredu rozmiestnilo svojich vojakov, vyhlásilo zákaz vychádzania a zakázalo platformu TikTok v nepokojmi zmietanej Novej Kaledónii, francúzskom zámorskom území v Tichomorí, oznámil francúzsky premiér Gabriel Attal. Informuje TASR.

"Vojaci z ozbrojených síl boli rozmiestnení na zabezpečovanie prístavov a letísk v Novej Kaledónii," uviedol Attal na krízovom zasadaní ministrov v Paríži.

Nová Kaledónia sa rozprestiera v Tichom oceáne približne 1200 kilometrov východne od Austrálie. Má asi 238.000 obyvateľov a hlavným mestom je Nouméa. Pre Paríž je toto územie dôležité geopoliticky a vojensky, sú tam tiež bohaté ložiská niklu.

V Novej Kaledónii pokračovali už tretiu noc nepokoje

Nouméa 16. mája (TASR) - Ozbrojené sily chránia v Novej Kaledónii dve letiská a prístav, keďže toto francúzske zámorské územie v Tichomorí sužovali tretiu noc po sebe nepokoje, ktoré si vyžiadali už štyri obete na životoch. TASR o tom informuje podľa štvrtkových správ agentúr DPA a Reuters.

V dôsledku nepokojov zomreli traja domorodí Kanakovia a jeden 24-ročný policajt. Zranenia utrpeli stovky ľudí vrátane 64 žandárov.

V reakcii na nepokoje vyhlásilo Francúzsko na tomto tichomorskom súostroví v stredu výnimočný stav, ktorý má trvať najmenej 12 dní. Vyhlásenie výnimočného stavu úradom uľahčí zavádzanie niektorých opatrení, ako sú zákazy vychádzania či zákazy zhromažďovania.

Francúzsko v stredu tiež v Novej Kaledónii rozmiestnilo svojich vojakov, vyhlásilo zákaz vychádzania a zakázalo platformu TikTok. Francúzsky minister vnútra Gérald Darmanin vo štvrtok prisľúbil, že štát získa kontrolu nad situáciou na tomto tichomorskom súostroví v nasledujúcich hodinách.

Nepokoje v Novej Kaledónii vypukli v pondelok pre ústavnú reformu volebného systému, ktorá dáva právo voliť v provinčných voľbách tisícom francúzskych občanov. Reformu napokon v noci na stredu schválila dolná komora francúzskeho parlamentu. Novokaledónske hnutie za nezávislosť však vyjadrilo obavy, že zmena oslabí politický vplyv domorodých Kanakov.

Podľa francúzskeho splnomocnenca v Novej Kaledónii Louisa Le Franca sa v hlavnom meste Nouméa a jeho širšom okolí nachádza asi 5000 výtržníkov. Úrady pritom zadržali už asi 200 ľudí.

V Novej Kaledónii sa konali tri referendá o nezávislosti v rokoch 2018, 2020 a 2021, v ktorých obyvatelia hlasovali za zachovanie štatútu francúzskeho zámorského územia. Hnutie za nezávislosť však posledné referendum bojkotovalo a neuznalo jeho výsledky.

Srbsko a dva francouzské pohledy na víru a politiku. Zemmour versus Bregović

9.5.2024  

Nejčtenější srbský deník Novosti zveřejnil dva názorově rozdílné články, přitom oba se týkají jak Francie tak Srbska, píší Balkánské zápisky.

Novosti publikovaly rozhovor s významným francouzským spisovatelem a politikem Érikem Zemmourem pod titulkem „Dnes není v Evropě svoboda“. V rozhovoru se rozpovídal jako předseda krajně pravicové strany Reconquête (Znovudobytí) především na téma islamizace Evropy. Proslul svým názorem o tom, že francouzská národní identita je nevratně zničena masovým přistěhovalectvím a nárůstem islámu. K úvodní poznámce listu Novosti o nárůstu nacionalistických stran v Evropě poznamenal, že je to důsledek „boje proti islamizaci.“ Dodává: „Národy povstaly, neboť jsou vědomy nebezpečí, které jim hrozí.“ Upozornil, že „Londýn, Brusel, Paříž se stále více podobají kalifátu“ a na negativní příklad poukázal na Kosovo, které podle něj během jednoho století naprosto proměnilo svoji demografickou podobu. Kosovo mimochodem přirovnal k problematické pařížské čtvrti Saint-Denis, kde se Francouzi potýkají se stejnými problémy a kde se obyvatelé tohoto předměstí otevřeně hlásí k islámskému státu. Zemmour v interview říká: „Islám je totalitním náboženstvím, což znamená, že se nejedná pouze v něj věřit. Zároveň je to právní kodex, politický režim a kultura. Útočí na vás buď propagandou, nebo přímo silově.“ K tomu dodává: „Před dvaceti lety si všichni mysleli, že přeháním a mluvím o apokalypse. Nyní stále více lidí zjišťuje, že se jedná o skutečnost.“

Co se týče Balkánu tvrdí Zemmour, že vše začalo válkou v bývalé Jugoslávii. Tvrdí: „Nikdo z velkých evropských lídrů nepochopil, co se zde děje. Uzavírá se kruh započatý již roku 1823 válkou za osvobození Řecka, kdy evropské země se snažily o návrat křesťanství na území, které Otomanská říše islamizovala.“ Podle něj většina evropských politiků nerozumí problematice Balkánu a jen mudruje o lidských právech.

Druhý článek Novosti zveřejnily na svém webu Nportal.novosti.rs a týká se populárního hudebníka Gorana Bregoviće. Článek začíná slovy: „Mé děti, když byly malé, se během Ramadánu prohlašovaly za muslimy. Důvodem bylo, že dostávaly dárky. O Vánocích nebo Velikonocích, se pro změnu staly křesťany, neboť si přály dárky.“ Další zajímavostí je, že Bregović žije s rodinou v Paříži a říká, že děti vychovával v náboženské tolerantnosti a chápání rozdílů. „Týká se to také svátků, které se slaví v různých zemích bývalé Jugoslávie,“ uvádí Bregović. U populárního hudebníka to ani nešlo jinak, neboť jeho matka je Srbka a otec Chorvat a všichni žili v Sarajevu. Tím se stalo, že byl ovlivněn zdejším životem. Rodiče byli komunisté a bezvěrci, zato jeden ze sousedů byl pravoslavným popem a druhý byl muslimem, který v době muslimských svátků všechny kolem obdarovával jehněčím masem.

Bregović, který má za manželku muslimku o svých dětech říká, že především jsou Francouzi. Co se týče jeho a manželky, říká, že zůstávají být Jugoslávci. Tvrdí: „To už se nedá vyléčit.“ K dětem uvádí: „Necháváme svobodu výběru, ať se sami rozhodnou, zda se stanou věřící či nikoli.“

Na závěr článku nechal autor zaznít Bregovićův povzdech: „Jsem Jugoslávec a najednou zjišťuji, že naše země tím, že se rozpadla, nemá již geografické, nýbrž politické měřítko. Je to prostor, ve kterém musí vaše duše vegetovat.“

Článek vychází ve spolupráci s webem Balkánské zápisky.

--

K Zemmourovi nájdete cez lupu informácie na Neovom fóre:

https://archiv.ksbforum.info/