Najlepší

Čína vítězí v africké honbě za „bílým zlatem“ v podobě lithia

 15.11.2023  

Celosvětová poptávka po lithiu dramaticky roste, protože výrobci a vlády v Evropě, USA a Číně se snaží ovládnout trh s udržitelnou energií a splnit klimatické cíle.

Afrika se nachází v centru geopolitické hry o nerostné suroviny používané v technologiích čisté energie, které budou pohánět globální přechod na zelenou energii. Lithium – neboli „bílé zlato“ – je jedním z nejvyhledávanějších nerostů pro energetický přechod, který se používá v elektromobilech a větrných turbínách.

V době, kdy se vedoucí představitelé EU scházejí v Bruselu na Týdnu surovin EU (13.-17. listopadu 2023) a kdy se blíží přijetí Aktu EU o kritických surovinách, je zásobování Evropy nerostnými surovinami, které mají zásadní význam pro energetický přechod, na pořadu dne.

Světové nabídce lithia v současné době dominují Austrálie, Chile a Čína, které v roce 2022 dohromady vyrobily více než 90 % ze 130 000 tun lithia na celém světě. Avšak vzhledem k tomu, že se předpokládá, že poptávka po lithiu se v letech 2022 až 2035 zvýší šestinásobně, pokud mají být splněny stávající klimatické cíle, se situace rychle změní. Projekty ve fázi průzkumu nabírají na obrátkách po celém světě a Afrika není výjimkou. Zdroje lithia byly zjištěny v Zimbabwe, Namibii, Ghaně, Demokratické republice Kongo (DRK), Mali a Etiopii. Několik projektů na kontinentu podpořili významní hráči v bateriovém a komoditním průmyslu, jako jsou CATL, Ganfeng Lithium a Glencore. Nicméně naprostá většina afrických lithiových projektů zůstává ve fázi průzkumu nebo vývoje.

Význam Afriky vzroste

Podle norské společnosti Rystad Energy bude podíl Afriky na celosvětové produkci lithia v roce 2025 činit 10,6 %, zatímco v roce 2019 to bylo jen 0,1 %, přičemž největší podíl na tomto nárůstu bude mít Zimbabwe. Celkově bude více než 90 % afrických dodávek v tomto desetiletí pocházet od subjektů, které jsou alespoň částečně vlastněny čínskými firmami, odhaduje poradenská společnost Benchmark Mineral Intelligence.

Naléhavost čínské snahy je podněcována snahou udržet si dominantní postavení v dodavatelských řetězcích. Čína má 8 % světových zásob lithia, ale rafinuje 60-70 % tohoto kovu. Firmy v meziproduktovém řetězci, které provádějí chemický proces, z nichž některé jsou součástí těžebních skupin, jako je Huayou, potřebují být zásobovány. Podle newyorského think-tanku Natural Resource Governance Institute (Institut pro správu přírodních zdrojů) trvá doba od objevení těžebního projektu k výrobě v průměru 17 let. Mnoho čínských firem však získává již existující aktiva, jako je Arcadia. Huayou koupila Arcadii od společnosti Prospect Resources, kótované na australské burze, za 422 milionů dolarů v roce 2022 – a rozvíjí ji závratnou rychlostí. Než se společnost Prospect Resources rozhodla Arcadii prodat, jednala se západními diplomaty o získání financování od rozvojových agentur, ale byla frustrována jejich pomalým tempem. Společnost Huayou provedla transakci během několika měsíců.

Váhání Západu má své důvody. Některé rafinerie se staví mimo Čínu. Investoři se však obávají, že nové doly a zpracovatelské závody by mohly vést k nadměrné nabídce a snížit ceny. Obávají se také politických rizik afrických projektů, zejména v zemích s historií úplatkářství a porušování lidských práv, jako je Zimbabwe a Kongo.

Západ tvrdí, že chce, aby Afričané více využívali hodnotu svého nerostného bohatství. Zatímco však mluví, Čína těží.

Podla mna Cina ovladne cely svet economicky. Vsetkym bude poziciavat a nakoniec bude ich panom. Uz to vidime v Afrike. Preto sa

nijako nezenu do ziadnej vojny, ani na Taiwane.

18. listopadu 2023

Srbsko na rozcestí Východu a Západu. Čína do něj již investovala tolik, že nemůže odejít, míní analytik

Ve kterých zemích západního Balkánu se čínský vliv projevuje nejvíce a kde jsou vůči němu naopak imunní?

Západní Balkán se skládá ze šesti aktérů – Srbska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie, Albánie a Kosova, ačkoliv to má sporný status zejména z perspektivy Bělehradu. V posledních čtrnácti letech se stalo největším partnerem Číny Srbsko, státy dokonce dosáhly formálně nejvyšší úrovně diplomatické spolupráce.

S Čínou dále spolupracuje Černá Hora. Obchod s ní ale postavil finanční stabilitu Černé Hory do problematické situace, když si v roce 2014 půjčila peníze od čínské banky na výstavbu první dálnice.

Z nestabilní finanční situace státu se stala situace ještě nestabilnější a Podgorica skončila s vyšším státním dluhem, než jaké bylo její HDP.

Černá Hora dokonce nezvládala splátky platit a tak podlehla tzv. kolaterálu, kdy podle smlouvy Čína může vymáhat dluh jinými cestami, problematické ale je, že způsoby vymáhání nejsou přesně vymezené.

Ostatní státy regionu s Čínou tak jednoznačné vztahy nemají. Členské státy NATO, mezi které patří Albánie a Severní Makedonie, se více orientují na USA. Čína neuznává Kosovo, tím pádem s ním nemá žádné diplomatické styky.

Povodne v Somálsku zabili 31 ľudí, viac než 1,2 milióna vysídlili

Mogadišo 13. novembra (TASR) - Prívalové dažde v Somálsku si vyžiadali najmenej 31 životov a viac než 1,2 milióna ľudí muselo opustiť svoje domovy, informovali v nedeľu somálske úrady. Organizácia Spojených národov (OSN) varovala pred povodňami, aké sa vyskytujú len raz za 100 rokov.

Povodne taktiež spôsobili rozsiahle škody na civilnej infraštruktúre africkej krajiny, najmä v regióne Gedo na juhu.

Úrad OSN pre koordináciu humanitárnych záležitostí (OCHA) počas uplynulého týždňa Somálsko varoval pred "povodňami takého rozsahu, aké sa podľa štatistík vyskytnú len raz za 100 rokov". Takéto povodne sa podľa neho "dajú len zmierniť" a krajine odporučil "včasné varovanie a opatrenia (na záchranu životov), keďže je pravdepodobné, že dôjde k rozsiahlemu vysídleniu, ničeniu majetku a zvýšenej potrebe humanitárnej pomoci".

Podľa OCHA môžu povodne do decembra narušiť životy približne 1,6 milióna ľudí v Somálsku. Zároveň môže voda zničiť 1,5 milióna hektárov poľnohospodárskej pôdy.

V Somálsku, Keni a Etiópii od začiatku mesiaca prudko prší. Prívalové zrážky zapríčiňujú zosuvy pôdy a zatápajú budovy. Niektoré postihnuté regióny predtým zažívali najhoršie sucho za 40 rokov. Prívalové povodne si v Keni doposiaľ vyžiadali najmenej 15 obetí, v Etiópii zahynulo najmenej 20 ľudí a viac než 12.000 voda vyhnala z domovov.

Krize v Burkině Faso: Při masakru v Zaongu umírali civilisté

15.11.2023  

Evropská unie vyzvala k vyšetřování údajného zabití mnoha desítek lidí v Burkině Faso na začátku listopadu.

Místní vláda Burkiny Faso v sobotu oznámila, že při útoku na vesnici na severu Burkiny Faso ozbrojení útočníci zabíjeli, zapalovali domy a mnoho obyvatel zranili při jednom z nejsmrtelnějších útoků, které tato západoafrická země za poslední roky zažila. Útočníci zaútočili v sobotu brzy ráno nejprve na zlatý důl u vesnice Sobha nedaleko hranic s Nigerem a poté se vrhli na civilisty včetně žen a dětí. Zaútočili také na vesnický trh, jak uvedla vláda ve svém prohlášení. “Při masakru bylo pravděpodobně zabito přibližně 100 civilistů, včetně žen a dětí,” uvedl v prohlášení šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell. Jiné údaje hovoří o 70 obětech. Není jasné, kdo za útokem ve vesnici Zaongo 6. listopadu stál. Josep Borrell vyzval vojenskou juntu Burkiny Faso, aby objasnila okolnosti úmrtí. Ta dosud neodpověděla.

Burkina Faso se snaží potlačit džihádistické povstání, které se rozšířilo ze sousedního Mali. Vojenská vláda nutí civilisty, aby se zapojili do boje proti islamistickým skupinám, které údajně ovládají asi 40 % území země. Podle humanitárních agentur byla kvůli povstání nucena zavřít asi čtvrtina škol v Burkině Faso. Jeden z obyvatel řekl tisku, že Zaongo je jednou z mála vesnic v oblasti, kterou “teroristé nevyprázdnili”. “Někteří obyvatelé byli podezříváni, že s nimi spolupracují,” řekl obyvatel. Armáda se loni chopila moci v zemi s příslibem, že zastaví útoky džihádistů. Podle západních médií se ale počet mrtvých naopak ještě zvýšil. Americký projekt Armed Conflict Location & Event Data Project (Acled) tvrdí, že pro Burkinu Faso byl loňský rok s více než 1 400 mrtvými civilisty nejsmrtelnějším v historii země. Podle Acledu bylo letos v důsledku násilností v zemi zabito téměř 8 000 lidí.