Etické aspekty nakladania s mŕtvymi

Quilgen

Lena povedal/-a: kdyby Vám zemřel někdo velmi drahý, mladý, blízký. Byste se divil jak zareaguje podvědomí.

Pořád si pletete tělo a duši. To jsou 2 rozdílné věci. Tělo je jako auto... slouží svému účelu.
Po smrti už tělo neovlivňuje duši a ten blízký je ta duše n to tělo, takže s tělem ať se děje co chce.

Pokud by to ovlivňovalo duši, tak to by byl problém, ale tělo je jen flákota.

Atom povedal/-a: Čistě technicky s tím nemám problém, život je bezodpadový, ale je to velmi citlivé téma a prudké změny v kultuře mě vždy připadají velmi nebezpečné.

To ano. Nemluvím o tom, že by to někdo z politiků nabízel, to bych taky přemýšlel co tím myslí a plánuje, ale bavím se tu o tom čistě z technického hlediska.

Rusofil povedal/-a: Očkování je přece také záležitost pohledu a subjektivní kultury a přece je u tebe očkovaná dívka diskvalifikovaná. V přeneseném smyslu slova je to také jen to, jak bude její tělo využito.

To je porovnání jablek a hrušek. Očkování poškozuje živé tělo (které používám)
a hlavně poškozuje plodnost a případně mé děti. To poškozuje život jako takový.
Mrtvola je už z definice mrtvá. Tedy to nic nepoškozuje.

To je jako dát na roveň porcování krocana do mrazáku a mučení živého zvířete...

Modi povedal/-a: Čisto technicky je aj ľudožrútstvo praktické (z pohľadu ľudožrútov civilozovaní ľudia plytvajú potravou), len čo to spraví s mentalitou ľudí?!

Lidské maso není ani chutné ani zdravé, takže to praktické moc není.
A ano, požívat vlastní druh deformuje většinou i zvířata v přírodě. ... většinou

Achetaton povedal/-a: Ale to byla jen nadsázka, abych zdůraznil, že tohle prostě odmítám. Je to jen další z krůčků k degradaci člověka. Přestat si vážit lidí kolem sebe, svých bližních a nakonec sami sebe. Chtějí, abychom na lidi nahlíželi z čistě pragmatického hlediska, hlediska užitkovosti člověka a jeho využití, jako hospodářského zvířete.

Ano, dá se to tak prezentovat a věřím, že elity by to tak viděly a rády tlačily, ale já jsem prostě utilitarista a praktit a rozděluji tělo a duši. Pro mě tělo je skoro to samé jako auto nebo kolo. Dopravní a pracovní nástroj duše. Po použití se odloží a duše pokračuje dál.

Atom

Lin povedal/-a: yslím si, že čekat s pohřbem 40 dní je trochu dost.

Ta informace ode mě není úplná - je zprostředkovaná a možná už ani nejsou úplně přesné informace jak to tělo odkládali. Čistě intuitivně jsem to pochopil tak, že se s tělem nic nedělá, neporcuje, nepálí apod... Podle mě si život cestu najde a pohřební do země mi přijde jako optimální, spojení s biopolem země a půda vyzařování úplně nezabrání a tělo zůstane tak jak je po těch 40. dní. Možná by jsme byli překvapeni a zděšení co by se stalo, kdyby se všichni nechali po smrti zpopelnit, kdyby jsme to mohli nějak vidět.

Malá, ale zajímavá odbočka:
S tím souvisí i balzamování, ponechat zbytkový zářič co nejdéle v chodu - je i možné, že původní znalosti byli sloužícím elitám předány nepřesně (uvěřili v posmrtný život v jiné formě než je skutečnost, která není většině známa, ani mě, ale protože si nedovedu představit zmizení informace, pouze přesun z nosiče na jiný nosič, nedovedu si ani představit zmizení do nicoty).

Lin

@Atom
Vím, že téma je daleko obsáhlejší, než se tu bavíme. A taky vím, proč tvrdíš těch 40 dní (tedy - aspoň si to myslím). Autoři této teze vycházejí z toho, že nějakou dobu po smrti je ještě duše ( a do ní "oblečený" duch) svázaná s tělem. Je sice mimo tělo, ale nemůže se od něj hnout do určité vzdálenosti. Tak to aspoň tvrdí někteří autoři. K tomu odpoutání se dochází většinou již třetí den - tedy pokud nebyl zemřelý příliš materialisticky zaměřený (a příliš se neztotožňoval s tělem) a měl aspoň malou povědomost o posmrtném životě. Říká se, že pokud by byl někdo pohřben nebo spálen dříve než za 7 dní, prožije si jeho duše to, co tělo. (Vždyť i Bětku pohřbili za 11 dní .) Takže z mého hlediska by podle této teze bylo úplně jedno, jestli si prožít seškvaření v krematoriu nebo pomalé dušení se pod zemí (vím, je to až cynicky napsané, ale nevím jak jinak to napsat).
Myslím si, že těch 40 dní spíše souvisí s odchodem ducha (to píšu záměrně). Zastávám totiž názor, že duše je další "obal" pro ducha - takže platí posloupnost duch - duše - tělo.
Po smrti odejde tělo a zůstane duše s duchem uvnitř. ještě nemůžou jít někam "ke světlu" ani do duchovních sfér. Musejí absolvovat pobyt ve světě "mezi" (křesťani tomu např. říkají očistec). Nejde o žádný hororový svět - právě naopak. Je to svět velmi podobný našemu - ovšem klidný a bez tělesného omezení bolesti, hladu, žízně... Zde duše relaxuje a připravuje se na "setkání se zdrojem", kterému má jakoby "podat zprávu ze své mise". Ke zdroji však vstupuje už jen duch, před odchodem svléká duši - stejně, jako na světě svlékal tělo.
A ano - někteří autoři pro tento proces vyčlenili 40 dní - ale jen pro ty duchovně založené, u těch, kteří stále odmítají přijmout změněnou realitu, to může být daleko déle.

Píšeš tam o vyzařování. Myslíš tím těla po smrti? Jestli ano, tak při odloučení duše (s duchem) už tělo nevyzařuje a jeho role zářiče je ukončená (protože chybí zdroj - a tím zdrojem je právě duše, duch).
V tomto směru souhlasím s Quilgenem, že mrtvé tělo je opravdu jen jako odložené šaty a naše duše (s duchem) k němu nemají žádný vztah. Za života ano - to se o něj musíme pečlivě starat, protože je to náš prostředek k pobývání v tomto hmotném světě. Bez něj naše mise tady končí. Ale po smrti jde opravdu jen o neživou hmotu (omlouvám se za výraz). Kdo viděl kdy mrtvého a je aspoň trochu vnímavý, ví o čem mluvím.
Nakonec ještě k tomu spálení. Výše vyslovuješ zajímavou myšlenku, že tělo pohřbené do země vydrží v nezměněné podobě oněch 40 dní. Myslím si, že se mýlíš...
Ke spalování se stačí poohlédnout za zvyky všech vyspělých civilizací světa. Všichni spalovali své mrtvé. Proto nacházíme tak málo kosterních pozůstatků a to, co je, je z doby biblického křesťanství nebo mrtvý musel zahynout na nějakém místě, kde ho nenašli a nemohli pohřbít. Oheň měl mj. očišťující funkci a hlavně - okamžitě navracel Bohu to, co dal duši k pozemské misi. Duše tak mohla odejít čistá a "bez dluhů". Pokud duše odejít nemůže, protože "nesplatila dluh", setrvává v našem prostoru a to až do doby, dokud "nesplatí" (jak jsem psala výše).

Omlouvám se za tak dlouhý text, ale toto je skutečně velmi složité téma. To, co jsem napsala, je z mého přesvědčení - tedy nikomu nevnucuju a ani nepodávám jako "pravdu pravdoucí". Tu asi nezná nikdo - ze známých důvodů.

Lena

@Lin povedal/-a:
@Atom
Vím, že téma je daleko obsáhlejší, než se tu bavíme. A taky vím, proč tvrdíš těch 40 dní (tedy - aspoň si to myslím).

Podle židovského zákona má být pohřeb nejlépe ještě ten den, kdy dojde k úmrtí, a tak pohřeb začíná obvykle hned po přípravě.

kotka

@Lavazza povedal/-a:

Ja na cintoríny ani nechodím, veľmi výnimočne. Môžu sa tam potulovať všelijaké (jemnohmotné) bytosti.

"duchov" možno cítiť, dá sa to naučiť
a možno sa oddeliť - dištancovať: živí k živým, mŕtvi k mŕtvym

Quilgen

https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/znamenita-mrtvola-433433085?gclid=Cj0KCQjwkt6aBhDKARIsAAyeLJ1HDdwYcN8167Vj8ICmyxeaDPQ1fAsRKHZUwQ58J79gOFBjNKET2EgaAkZCEALw_wcB

Je to sice beletrie ale já říkám ,,Owertonovo okno"

Na webu je 18 stránek online. Průmyslové zpracování lidského masa, kůže. Asi v Číně. No satanismus v čiré podobě

https://t.me/casusbellichat/470814

Lena

@kotka povedal/-a:

@Lavazza povedal/-a:

Ja na cintoríny ani nechodím, veľmi výnimočne. Môžu sa tam potulovať všelijaké (jemnohmotné) bytosti.

"duchov" možno cítiť, dá sa to naučiť
a možno sa oddeliť - dištancovať: živí k živým, mŕtvi k mŕtvym

Duch národa je nejlépe cítit v přeplněném autobuse,

orimak1

Otazka pre Vas Lena. Čo myslíte ako pôsobili na okolie velikáni svojej doby - Žižka, Komenský alebo Palacký v Čechách.
Mali veľkú dušu alebo veľkého ducha? Ako ich to okolie a Český národ vnímal?

Lena

@orimak1 povedal/-a:
Otazka pre Vas Lena. Čo myslíte ako pôsobili na okolie velikáni svojej doby - Žižka, Komenský alebo Palacký v Čechách.
Mali veľkú dušu alebo veľkého ducha? Ako ich to okolie a Český národ vnímal?

Měli charisma.

Michaela1

Lena povedal/-a: Měli charisma.

Charisma = obdarování člověka Duchem (novozákonní termín )

Lena

@Michaela1 povedal/-a:

Lena povedal/-a: Měli charisma.

Charisma = obdarování člověka Duchem (novozákonní termín )

Charisma je osobní rys tého kterého člověka, výjimečná vlastnost, ať už se týká vůdcovství, umění nebo osobního šarmu apod.

orimak1

Nie Lena , ja si myslím že slovo charizma ktoré ste Vy uviedla je pre ľudí , ktorých som zas ja použil ako príklad v mojej otazke pre Vás , nepostačujúce. Predsa nemožno dať na jednu spoločnú rovnakú úroveň úspešných zločincov s charizmou , alebo šikovných predajcov s charizmou na trhu ktorí vedia pekne pútavo rozprávať a velikánov po ktorých tu niečo ostalo .
Aj naša p- rezidentka na Slovensku má čo sa týka rétoriky , charizmu ? Ak áno , tak podľa Vas aj ducha? Trebárs už keď sme u prezidentov , tak si porovnajte Zeman - rezidentka Kapútová obaja majú charizmu a je tam predsa veľký rozdiel.

Lena

@orimak1 povedal/-a:
Nie Lena , ja si myslím že slovo charizma ktoré ste Vy uviedla je pre ľudí , ktorých som zas ja použil ako príklad v mojej otazke pre Vás , nepostačujúce. Predsa nemožno dať na jednu spoločnú rovnakú úroveň úspešných zločincov s charizmou , alebo šikovných predajcov s charizmou na trhu ktorí vedia pekne pútavo rozprávať a velikánov po ktorých tu niečo ostalo .
Aj naša p- rezidentka na Slovensku má čo sa týka rétoriky , charizmu ? Ak áno , tak podľa Vas aj ducha? Trebárs už keď sme u prezidentov , tak si porovnajte Zeman - rezidentka Kapútová obaja majú charizmu a je tam predsa veľký rozdiel.

Jaképak charisma má Čaprtka?, o žádném nevím.

orimak1

Vy nevidíte aké “ umenie” ovláda , vie predsa pekne plynulo rozprávať? Veľmi veľa ľudí sa tým jej “umením “ na začiatku jej kariéry dalo oklamať , hoci nie všetci , pretože mnohí ju prekukli. Cti Vás že k ním patríte aj Vy , no musíte uznať že rozprávať o ničom , kde niet žiadnej logiky je umenie. Vy ste mi v predošlom diskusnom príspevku napísali: ať už se týká vůdcovství, umění nebo osobního šarmu apod.?

Lena

@orimak1 povedal/-a:
Vy nevidíte aké “ umenie” ovláda , vie predsa pekne plynulo rozprávať? Veľmi veľa ľudí sa tým jej “umením “ na začiatku jej kariéry dalo oklamať , hoci nie všetci , pretože mnohí ju prekukli. Cti Vás že k ním patríte aj Vy , no musíte uznať že rozprávať o ničom , kde niet žiadnej logiky je umenie. Vy ste mi v predošlom diskusnom príspevku napísali: ať už se týká vůdcovství, umění nebo osobního šarmu apod.?

Nevím, zda chápete, co je charisma. Čaprtka je dosazená figura, zvolená volebním podvodem a ještě i faráři naváděli lidi v kostelích, aby ji volili.
Je cvičená v rétorice, ale jinak je úplně blbá.

orimak1

“Je cvičená v rétorice, ale jinak je úplně blbá.” Samozrejme ja s Vašim tvrdením súhlasím .
Lena a ovládať rétoriku nie je umenie? Už som to spomínal , aj zlodeji , podvodníci, dokonca vrahovia sú často veľmi inteligentní a väčšia časť má charizma. No majú niečo spoločne , že nič po nich neostalo , nič NETVORILI - nemali veľkého , presnejšie žiadneho DUCHA , na rozdiel od Žižky , Komenského , Palackého a iných...
Vy ste ich všetkých dokázali dať na rovnakú úroveň . Vy dávate pojítko Duch - charizma a to predsa nie je to iste .

Je to môj posledný príspevok k Vám na túto tému , pretože nemám právo nasilu meniť Váše názory , učiť sa vidieť a vnímať svet z každého uhlu to musí každý sám , včetne mňa , a tiež na tieto stránky KSB to už nepatrí , iba spoločne zahlcujeme priestor - je to proste mimo témy KSB. A neberte to osobne prosím .
Dovidenia ?

Kancelar

Trochu historie:

V roku 1950 žili ľudia s múmiami v talianskom meste Venzone normálny život.

Obyvatelia talianskeho mesta Venzone sa zabávajú s mumifikovanými pozostatkami svojich mŕtvych príbuzných. Žijú s mŕtvolami vo svojich domoch, usádzajú ich za jedálenské stoly a berú ich von na čerstvý vzduch, ako ukazuje táto fotografia. Táto pochmúrna tradícia sa začala už v 14. storočí, keď sa dedinou prehnala veľká morová epidémia, zomrelo toľko obyvateľov, že na cintoríne nebolo miesto na ich pochovanie, a tak boli telá naukladané v pivnici kostola. Presunuli sme sa o 300 rokov do roku 1647, keď sa kostol prestavoval. Telá, teraz už mumifikované, museli byť premiestnené, ale obyvatelia verili, že im Boh poslal ich predkov späť. Rodiny si teda vyzdvihli svojich mumifikovaných príbuzných a vzali si ich domov. Táto tradícia pokračovala až do 50. rokov 20. storočia a fotografoval ju fotograf časopisu Life Jack Birns.