Zbrojárstvo - o výrobe a predaji zbraní

Milo
Milo
v Sila, zbrane, vojna #1#1

USA sa dištancujú od Maďarska – a Nemecko tam stavia továrne na muníciu

Autor: Philip Fritz, korešpondent pre Die Welt am Sonntag vo Varšave

V Maďarsku sa vyrába aj obrnený transportér Lynx od Rheinmetall

Foto: V Maďarsku sa vyrába aj obrnený transportér Lynx od Rheinmetall, Zdroj: REUTERS

Maďarsko blokuje rozširovanie NATO a odmieta posielať zbrane do Kyjeva cez svoje územie. USA preto odložili veľký obchod so zbraňami s Budapešťou. Nemecko ide opačným smerom.

Toto je signál od Američanov, že im dochádza trpezlivosť s maďarskou vládou: ešte v júni americký Senát zablokoval predaj 24 viacnásobných raketometov Himars v hodnote 735 miliónov dolárov Maďarsku. Senátor James E. Risch z Idaha vysvetlil svoje veto pre Washington Post tým, že Budapešť už mesiace blokuje vstup Švédska do NATO.

Pozorovatelia teraz predpokladajú, že premiér Viktor Orbán nakoniec upustí od odmietavého postoja. Maďarský parlament však stále nenaplánoval hlasovanie o tejto záležitosti.

Nie sú to len výstrely Maďarska proti rozširovaniu NATO na sever, čo hnevá Washington a ostatných spojencov. Orbánova vláda mešká s finančnou pomocou EÚ pre Ukrajinu, nepovoľuje priame dodávky zbraní do Kyjeva cez maďarské územie, požaduje výnimky zo sankcií EÚ voči Rusku a po vypuknutí vojny dokonca podpísala s Moskvou nové surovinové kontrakty.

Odborníci tiež varujú, že Maďarsko sa stalo akýmsi uzlom ruských spravodajských služieb v Európe. V apríli USA uvalili sankcie na Ruskú medzinárodnú investičnú banku (IIB) so sídlom v Budapešti, ktorá je údajne napojená na ruské služby.

Maďarsko, privilegovaný zbrojný partner Nemecka

Péter Györkös, maďarský veľvyslanec v Nemecku, v rozhovore pre WELT AM SONNTAG vysvetľuje: „Pokiaľ ide o reči o priemyselnej špionáži, chcem povedať, že dôverujem našim službám a že by sa najprv muselo dokázať, že existuje nebezpečenstvo."

V tejto situácii sa Maďarsko stalo privilegovaným partnerom nemeckej politiky v oblasti zbrojenia. V prvom štvrťroku tohto roka nemecká federálna vláda neschválila vývoz zbraní do žiadnej krajiny s vyššou hodnotou: do Maďarska smeroval tovar za 765 miliónov eur.

Foto: Péter Györkös, veľvyslanec Maďarska v Nemecku, Zdroj: Philip Fritz

Ešte dôležitejšie je, že zbrojárska skupina Rheinmetall so sídlom v Düsseldorfe zriadila v Maďarsku továreň, kde vyrába svoje moderné bojové vozidlo pechoty Lynx – Maďarsko nakupuje 218 týchto vozidiel. Rheinmetall tiež zakladá výrobu munície ako spoločný podnik so štátnym maďarským holdingom N7 vo Várpalote. Od roku 2024 sa tam má okrem iného vyrábať delostrelecká munícia. V krajine už pôsobí výrobca tankov Leopard KMW a Airbus.

Andreas Bock, expert na Maďarsko z think-tanku Európska rada pre zahraničné vzťahy, to vidí kriticky. Poukazuje na to, že Budapešť nie je spoľahlivým partnerom v EÚ a NATO najneskôr od februára 2022 a že „Nemecko vstupuje do ťažkej závislosti“. Problematické sú podľa Bocka najmä vzťahy Maďarska s Ruskom, "hoci krajina poskytuje humanitárnu a lekársku pomoc a prijíma ukrajinských utečencov".

Z ekonomického hľadiska krajina veľmi profitovala z účasti Rheinmetall. „Modelom sú investície nemeckého automobilového priemyslu v Maďarsku,“ vysvetľuje odborník. Na otázku Rheinmetall vysvetlil, že maďarský štát sa rozhodol zaobstarať množstvo produktov Rheinmetall.

Podobne ako vo väčšine krajín NATO a EÚ to súviselo s túžbou lokalizovať výrobné podiely. „S cieľom čeliť prekážkam, ktoré existujú v celej Európe pri výrobe mnohých vojenských produktov, Rheinmetall presadzuje stratégiu budovania zodpovedajúcich kapacít v rámci EÚ,“ uviedol hovorca.

Úloha Maďarska je nejednoznačná

Výstavba továrne na výrobu nádrží, ktorá bola otvorená v marci 2022, neprebehla zo dňa na deň. „Investície Rheinmetallu sú v súlade s dlhodobou nemecko-maďarskou stratégiou, ktorá siaha až k rozhodnutiam Orbána s kancelárkou Angelou Merkelovou,“ hovorí Györkös. Veľvyslanec týmto pripomína Orbánov letný prejavu z roku 2016. Maďarský šéf vlády už vtedy hovoril o potrebe vytvorenia európskej armády a o tom, že Európa potrebuje vlastný silný zbrojársky priemysel.

Otázkou zostáva: môže sa munícia vyrobená v závode Rheinmetall v Maďarsku dostať na Ukrajinu, ak maďarská vláda nepovolí dodávky zbraní? „Rheinmetall nemôže robiť žiadne vyhlásenia o budúcich nákupcoch munície. V zásade sa Rheinmetall pri svojom exporte riadi regulačnými požiadavkami Spolkovej republiky Nemecko a príslušnej hostiteľskej krajiny,“ hovorí hovorca výrobcu.

Úloha Maďarska je nejednoznačná. Vláda v Budapešti rozlišuje medzi pomocou pre Ukrajinu a obranou aliancie. Maďarsko to berie vážne. Krajina pravdepodobne splní dvojpercentný cieľ aliancie v roku 2023 – Nemecko nie.

„Maďarsko je príkladným členom NATO,“ hovorí veľvyslanec Györkös. Naozaj, Maďarsko je dôležitým prispievateľom jednotiek do aliancie. Krajina sa podieľa na bezpečnosti vzdušného priestoru v pobaltských štátoch; odkedy Slovensko odovzdalo svoje lietadlá MiG-29 Ukrajine, vzdušný priestor Slovenska chránia aj maďarské lietadlá. Pochybnosti zostávajú u partnerov – nie však u nemeckého priemyslu.


Zdroj: https://www.welt.de/politik/ausland/article246398084/Ungarn-Die-USA-blockieren-Waffenexporte-und-Deutschland-baut-Munitionsfabriken.html

Komentáre

  • Milo
    Milo
    ->#2

    Ukrajinské ozbrojené sily používajú rakety Severnej Kórey pre Grad MLRS

    Jurij Smityuk/ TASS, archív

    Rakety podľa novín odovzdala Kyjevu "spriatelená krajina", ktorá zachytila ​​loď s muníciou.

    LONDÝN, 29. júla. /TASS/. Ozbrojené sily Ukrajiny (AFU) používajú rakety vyrobené v KĽDR pre viacnásobné raketové systémy Grad (MLRS). Informovali o tom noviny Financial Times , ktorých korešpondentovi ukázali muníciu v jednej z delostreleckých jednotiek ozbrojených síl Ukrajiny nachádzajúcich sa v prvej línii.

    Ako sa uvádza v článku, muníciu vyrobenú v KĽDR je možné vidieť aj na fotografiách, ktoré urobili novinári v júni na pozíciách ozbrojených síl Ukrajiny v regióne Záporožie. Severokórejské strelivo pre Grady sa podľa ukrajinských strelcov vyrábalo v 80. až 90. rokoch minulého storočia a má veľmi nízku spoľahlivosť, preto sa nerado používa, avšak podľa jedného veliteľa delostreleckého oddielu Ozbrojených síl r. Ukrajina, teraz ukrajinská strana potrebuje akúkoľvek muníciu, ktorú môže získať.

    1690524283805335_TX_8KHxC.jpg

    Ukrajinskí vojaci korešpondentovi FT Christopherovi Millerovi povedali, že rakety odovzdala Ukrajine "spriatelená krajina", ktorá údajne zachytila ​​loď naloženú muníciou severokórejskej výroby.

    V decembri 2022 koordinátor pre strategickú komunikáciu Rady národnej bezpečnosti Bieleho domu John Kirby uviedol, že KĽDR darovala zbrane súkromnej vojenskej spoločnosti Wagner. Ruský veľvyslanec v Pchjongjangu Alexander Matsegora označil tieto vyhlásenia USA za nepravdivé. Ruská strana opakovane zdôraznila, že na uskutočnenie špeciálnej vojenskej operácie na Ukrajine nepotrebuje zahraničné dodávky, keďže vojensko-priemyselný komplex krajiny zvláda svoje úlohy. 

  • Milo
    Milo
    ->#3

    Hanwha porazila Rheinmetall v súboji o dodävku bojových vozidiel austrálskej pechote v hodnote 5 až 7 miliárd dolárov

    SYDNEY - Austrália sa rozhodla ďalej upevňovať svoje čoraz užšie vzťahy s Južnou Kóreou a udelila zbrojárskemu gigantu Hanwha kontrakt v hodnote 5 až 7 miliárd AUD (3,38 miliardy USD) na bojové vozidlá pechoty, ktoré majú nahradiť starú flotilu M113 v krajine. 

    „ Projekt LAND 400 Phase 3 bude mať hodnotu medzi 5 miliardami a 7 miliardami dolárov, čo z neho urobí jeden z najväčších projektov na získanie spôsobilostí v histórii armády,“ uviedol dnes ráno vo vyhlásení Pat Conroy, minister obranného priemyslu.

    „Vláda urýchľuje túto akvizíciu tak, že prvé vozidlo bude dodané začiatkom roku 2027, teda o dva roky skôr, ako bývalá vláda plánovala,“ dodal Conroy. "Posledné vozidlo bude dodané koncom roka 2028."

    Conroy tiež poznamenal, že Redbacky budú dodané približne v rovnakom čase ako nové raketové systémy HIMARS a armádne vyloďovacie plavidlo – čo odráža výzvu Defence Strategic Review, aby sa armáda „pretransformovala na pobrežné manévrové operácie z Austrálie“.

    https://breakingdefense.com/2023/07/hanwha-defeats-rheinmetall-for-5-7-billion-aussie-infantry-fighting-vehicle-deal/

  • Zora
    Zora
    ->#4

    18.8.23

    Maďarsko sa s Izraelom a Nemeckom dohodlo na spoločnej výrobe bojových dronov

    Maďarsko podpísalo dohodu o spoločnej výrobe bojových dronov s izraelskými a nemeckými spoločnosťami. Oznámil to v piatok maďarský premiér Viktor Orbán. 

    Drony bude Maďarsko podľa premiéra vyrábať v spolupráci s izraelskou spoločnosťou v oblasti obranných technológií UVision a nemeckým partnerom, ktorého nešpecifikoval. Ide o súčasť úsilia rozšíriť a modernizovať maďarský vojenský a obranný priemysel.

    Orbán sa v piatok v meste Zalaegerzseg na juhovýchode krajiny zúčastnil na otvorení závodu nemeckej spoločnosti Rheinmetall, ktorá vyrába bojové vozidlá a výzbroj, píše na svojej webovej stránke maďarský denník Magyar Nemzet. Tiež uvádza, že táto firma sa bude podieľať na výrobe dronov. Maďarská vláda má v novootvorenej továrni 49 percentný podiel, väčšinovým vlastníkom je Rheinmetall.

    Maďarsko žiada okamžité prímerie a mierové rokovania medzi Ruskom a Ukrajinou a jeho vláda odmieta poskytnúť Kyjevu zbrane, či povoliť ich presun cez spoločné hranice s Ukrajinou, pripomína AP. Orbán o sebe tvrdí, že vo vojne je na strane mieru; v piatok však povedal, že na mier musíte mať silu, dodáva AP.

    "Nevzdali sme sa úsilia dostať maďarské inovácie a technológie na popredné miesto vo svete," povedal Orbán. Dodal, že vojna na Ukrajine toto odhodlanie ešte posilnila. Maďarsko, ktoré je členskou krajinou NATO, podľa neho tento rok zvýši výdavky na obranu na úroveň najmenej dvoch percent hrubého domáceho produktu.

    https://hnonline.sk/svet/96099910-madarsko-sa-s-izraelom-a-nemeckom-dohodlo-na-spolocnej-vyrobe-bojovych-dronov


  • Milo
    Milo
    ->#5

    České ministerstvo obrany podpísalo od začiatku roka 2022 so zbrojárskymi firmami kontrakty za 43 miliárd korún, napísal premiér Petr Fiala v X (predtým Twitter)

    Český premiér sa stretol s predstaviteľmi obranného priemyslu. Na stretnutí sa podľa neho hovorilo o posilnení úlohy obranného priemyslu v českej ekonomike.

    Fiala poznamenal, že obranný priemysel je kľúčovou súčasťou českej ekonomiky a význam priemyslu v súčasnom prostredí rastie.

    „Ministerstvo obrany uzatvorilo od začiatku roka 2022 s českými zbrojármi 758 kontraktov v celkovej hodnote 43 miliárd korún (asi 187 miliárd rubľov – red.),“ napísal Fiala.

    V marci Asociácia obranného a bezpečnostného priemyslu informovala, že Česká republika zažíva boom v zbrojárskom priemysle kvôli konfliktu na Ukrajine a vysokému dopytu po zbraniach v Európskej únii.

    Viaceré médiá citovali údaje prezidenta Petra Pavla, podľa ktorých Česká republika od 24. februára 2022 previezla na Ukrajinu 676 kusov ťažkej techniky a systémov protivzdušnej obrany, 4,2 milióna kusov munície, 380-tisíc delostreleckých granátov.

    Fiala poznamenal, že viac ako 90 % českej zbrojnej produkcie ide na export. Na jeseň odcestuje Fiala do Afriky, aby zabezpečil nové zákazky pre český obranný priemysel. Jeho slová cituje česká tlačová agentúra ČTK.


    https://ukraina.ru/20230901/1049096159.html


    https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/fiala-vyjede-na-podzim-s-podnikateli-do-afriky-ceka-zakazky-pro-obranny-prumysl/2407845


  • Zora
    Zora
    ->#6


    4.9.23

    Největší britská zbrojovka bude vyrábět zbraně přímo na Ukrajině

    Firma BAE Systems, jeden z klíčových dodavatelů zbraní Kyjevu, se rozhodla vybudovat pobočku na Ukrajině. Jde o přelomové rozhodnutí, západní firmy se dosud přesunu zbrojní výroby na Ukrajinu vyhýbaly.

    Lehká děla a další vybavení pro dělostřelecké jednotky, stejně jako tanky a obrněná vozidla. Takový vojenský materiál by podle deníku The Guardian již brzy mohla britská firma BAE Systems produkovat ve své pobočce na ukrajinském území.

    „Ty nejlepší zbraně, které pomáhají našim vojákům bránit Ukrajinu, se budou vyrábět tady (…) Je to pro nás nejvyšší priorita.“ Tak komentoval na sociální síti X (dříve Twitter) ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čtvrteční jednání se šéfem BAE Systems Charlesem Woodburnem.

    Výsledkem jednání jsou smlouvy mezi Ukrajinou na straně jedné a BAE, respektive jejími dceřinými firmami na straně druhé. V memorandu se praví, že účelem spolupráce na ukrajinském území je mj. „lépe porozumět potřebám ukrajinského obranného průmyslu“.

    Západní zbrojní firmy dosud váhaly s přesunem části své výroby na Ukrajinu zejména z bezpečnostních důvodů - ukrajinské zbrojovky jsou pravidelným cílem ruských náletů. Že se tak může stát i v případě nové pobočky britského výrobce, obratem potvrdil v oficiálním prohlášení i Kreml s tím, že rozhodnutí BAE Systems vnímá „negativně“.

    V podobě BAE Systems přichází do válčící země těžká váha: firma je největším výrobcem zbraní ve Spojeném království a finančním objemem prodaného zboží se řadí do první desítky světových zbrojovek. Z produkce BAE Systems již nyní pochází velká část britských dodávek zbraní na Ukrajinu, firma také cvičí ukrajinské vojáky a zajišťuje servis.

    https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-nejvetsi-britska-zbrojovka-bude-vyrabet-zbrane-primo-na-ukrajine-40442295


  • Zora
    Zora
    ->#7


    11.9.23

    Zbrojovka Rheinmetall dodá na Ukrajinu 40 bojových vozidiel pechoty

    Nemecká zbrojovka Rheinmetall dostala ďalšiu niekoľkomiliónovú objednávku obrnených vozidiel pre Ukrajinu pohybujúcu sa vo vyšších dvojciferných číslach. Spoločnosť to uviedla v pondelkovom vyhlásení, informuje TASR na základe správy agentúry DPA.

    Podľa vyhlásenia Rheinmetallu ide o opravu a modernizáciu 40 kusov starších bojových vozidiel pechoty (BVP) Marder. Vozidlá majú byť dodané Ukrajine do konca roka.

    Objednávku platí nemecká vláda, aby sa Ukrajina mohla lepšie brániť proti ruskej vojenskej agresii.

    Spoločnosť Rheinmetall už Kyjevu dodala 60 BVP Marder. Z nich 20 poskytli z vlastných zásob nemecké ozbrojené sily a do konca roka stúpne počet BVP dodaných Ukrajine na 100.

    Najväčšia nemecká zbrojovka na Ukrajinu posiela aj ďalšiu techniku vrátane modernizovaných tankov Leopard a nedávno to bola munícia pre nemecký samohybný protilietadlový systém Gepard.

    https://www.teraz.sk/zahranicie/nemecko-zbrojovka-rheinmetall-doda-na/740003-clanok.html?utm_source=teraz&utm_medium=organic&utm_campaign=click&utm_content=.%253BsZahrani%25C4%258Die


  • Zora
    Zora
    ->#8

    16.9.23

    USA chcú v roku 2025 vyrobiť 100.000 delostreleckých granátov mesačne

    USA plánujú v nasledujúcich rokoch zvýšiť mesačnú produkciu delostreleckých granátov kalibru 155 milimetrov na 100.000 kusov v roku 2025, uviedol v piatok hlavný nákupca zbraní Pentagónu Bill LaPlante.

    "V roku 2025 budeme na 100.000 za mesiac. Pred šiestimi alebo ôsmimi mesiacmi sme boli na 14.000 za mesiac, dnes sme na 28.000 mesačne," LaPlante uviedol na piatkovej tlačovej konferencii.

    Dopyt po delostreleckých granátoch kalibru 155 milimetrov prudko vzrástol po invázii Ruska na Ukrajinu vo februári 2022. Zásoby spojencov na vlastnú obranu však prudko klesli, pretože ich dodávajú Kyjevu, ktorý denne vypáli tisíce delostreleckých granátov.

    https://www.teraz.sk/zahranicie/usa-chcu-v-roku-2025-vyrobit-100000-d/740994-clanok.html?utm_source=teraz&utm_medium=organic&utm_campaign=click&utm_content=.%253BsZahrani%25C4%258Die

    ------

    14.9.23

    „Dobrá investice“: Válka na Ukrajině a americký zbrojní průmysl

    Binoy Kampmark

    Všechno se sečte. Válka, investice a výnosy. Dividendy jsou solidní, i když vynaložené úsilí – přinejmenším ze strany ostatních – je strašné a krvavé. Zatímco jistý narativ v americké politice pokračuje v duchu tradičního chvástání a humpoláckého ceremoniálu ohledně války na Ukrajině – „vznešení bojovníci za svobodu, zdravíme vás!“ spojený s „Ruští agresoři budou poraženi“ – existují ti, kteří nechtěně upřímní nechají věci uklouznout. Dotovaná válka se vyplácí, zvláště když ji bojují jiní.

    Posledně jmenovaný příběh byl něco jako replika, pokus odradit rostoucí kolísavý sentiment v USA ohledně pokračující podpory Ukrajině. Ve studii Brookings zveřejněné v dubnu byly zjištěny známky únavy. „Většina Američanů, 46 %, uvedlo, že Spojené státy by se měly držet kurzu a podporovat Ukrajinu pouze jeden až dva roky, ve srovnání s 38 %, kteří uvedli, že Spojené státy by měly kurz držet tak dlouho, jak to bude potřeba.

    Na začátku srpna průzkum CNN zjistil, že 51 % respondentů se domnívá, že Washington udělal dost pro zastavení ruské vojenské agrese na Ukrajině, přičemž 45 % schvaluje další financování válečného úsilí. Rozdělení údajů po stranické linii ukázalo, že dodatečné financování podporuje 69 % liberálů, 44 % umírněných a 31 % konzervativců. V Kongresu roste mezi republikány odpor proti větším průběžným výdajům, což odráží rostoucí obavy voličů GOP, že se pro podporu Kyjeva dělá příliš mnoho.

    Takovou náladu předvídali lidé, kteří chtějí redukovat lidský život na nastavitelnou jednotku v tabulce. Například Centrum pro analýzu evropské politiky navrhlo, že by bylo užitečné provést „analýzu nákladů a přínosů“, pokud jde o americkou podporu Ukrajině. „Její výsledkem je vítězství téměř na všech úrovních,“ znělo sebevědomé hodnocení. Centrum okázale vulgárním jazykem konstatuje, že „z mnoha hledisek, pokud se na to podíváme z pohledu „bang-per-buck“ (něco jako velká hodnota za málo peněz), je podpora Ukrajiny ze strany USA a Západu neuvěřitelně nákladově efektivní investicí“.

    Válkou opojení demokraté by udělali dobře, kdyby svým republikánským kolegům připomněli takové výhry, zejména těm velkým vlastencům známým jako americký zbrojní průmysl. Balíčky pomoci Ukrajině se sice tváří jako ušlechtilá, demokratická snaha o zlepšení postavení trpící země vůči Rusku, ale jsou mnohem víc než to.

    Například v květnu 2022 podepsal prezident Joe Biden zákon, který Kyjevu poskytl 40,1 miliardy dolarů v rámci nouzového financování, rozdělených mezi 24,6 miliardy dolarů na vojenské programy a 15,5 miliardy dolarů na nevojenské objekty. Již tehdy bylo jasné, že jedna skupina bude prosterovat více. Stephen Semler z Institutu pro reformu bezpečnostní politiky byl jednoznačný: Američtí vojenští dodavatelé.

    Z balíčku by těmto dodavatelům plynuly bohaté odměny ve výši 17,3 miliardy dolarů, které by zahrnovaly zboží, ať už v podobě zbraní a vybavení, nebo služby v podobě výcviku, logistiky a zpravodajství. „Umožňuje to Bidenově administrativě,“ píše Semler, „pokračovat v eskalaci vojenského zapojení Spojených států do války, zatímco se zdá, že administrativa má stále menší zájem na jejím ukončení prostřednictvím diplomacie.“

    Obecně řečeno, americký vojensko-průmyslový komplex nadále chátrá a pouze se zvětšuje. Bez ohledu na výsledek této války – řeči o absolutním vítězství či porážce jsou věcí nebezpečné fantazie – zůstává skutečným příjemcem, jediným vítězem živeným novými trhy a příležitostmi. Bývalý izraelský ministr zahraničí Šlomo Ben-Ami, nyní viceprezident Toledského centra pro mír, musel připustit, že americký zbrojní průmysl je „jediným jasným vítězem“ v tomto krvavém souboji.

    Přistoupení nových členských států k NATO, v tomto případě Finska a Švédska, podle Ben Amiho „otevře americkým dodavatelům obranných systémů velký nový trh, protože alianční pravidlo interoperability by je vázalo na obranné systémy americké výroby“. Důkazem je již nyní finská objednávka 64 nových úderných stíhaček F-35 vyvinutých společnostmi Lockheed Martin, Northrop Grumman a BAE Systems. Válka na Ukrajině nebyla v tomto ohledu nijak lukrativní.

    Taková expanze s sebou nese i další výhodu. Požadavek interoperability v rámci systému NATO působí jako překážka pro jakékoli alternativy. „Trh s jejich zbožím se rozšiřuje,“ píše Jon Markman pro Forbes, „a v dohledné budoucnosti nebudou čelit žádné konkurenci.“

    Nemělo by nás překvapit, že američtí dodavatelé obranných zařízení od konce 90. let minulého století bubnovali na buben rozšíření NATO. Zatímco značná část lidí z americké diplomatické stáje se obávala důsledků agresivního úsilí o členství, ti, kteří se zabývají výrobou a prodejem zbraní, si nic z toho nepřipouštěli. Konec studené války si vyžádal hledání nových obzorů v prodeji nástrojů smrti. A s každým novým členem NATO – Maďarskem, Polskem, Českou republikou – přicházely zakázky. Washington a dodavatelé obranných zařízení, kteří byli spojeni s cílem, pokračovali v této agendě s chutí.

    V roce 1997 demokratický senátor Tom Harkin při slyšeních v senátním rozpočtovém výboru o nákladech na rozšíření NATO na tuto skutečnost bděle upozornil. Zvláště ho znepokojila bláhová poznámka ministryně zahraničí Madeleine Albrightové, která přirovnala rozšiřování NATO k ekonomickému Marshallovu plánu realizovanému po druhé světové válce. „Obávám se, že rozšiřování NATO nebude Marshallovým plánem, který by přinesl stabilitu a demokracii nově osvobozeným evropským národům, ale spíše Marshallovým plánem pro dodavatele obranných služeb, kteří mají chuť prodávat zbraně a vydělávat.“

    Z toho plyne ponaučení pro americký vojensko-průmyslový komplex: nezměnit kurz. Výnosy za to stojí. A v takovém kalkulu lze pojmy jako svoboda a demokracie komodifikovat a zařadit do rozpočtu. Co se týče ukrajinského utrpení? No, nechme ho pokračovat.

    https://zvedavec.news/komentare/2023/09/9778-dobra-investice-valka-na-ukrajine-a-americky-zbrojni-prumysl.htm


Kategórie

V tejto diskusii: