Korunovační kříž, označovaný též Zlatý ostatkový kříž, dříve také jako Zemský kříž Českého království.
----
Svatovítský poklad je vystaven v Drážďanech, expozici zahájil prezident Petr Pavel
25. 3. 2024
Pražská arcidiecéze historicky poprvé vystavuje v zahraničí svatovítský chrámový poklad. Uměleckou výstavu s názvem “Fragmenty paměti” v drážďanské síni v Lipsiusbau zahájil prezident Petr Pavel za účasti duchovních představitelů z Německa i z České republiky, kterou reprezentovali mimo jiné kardinál Dominik Duka, litoměřický biskup Stanislav Přibyl a pomocný biskup pražský Zdenek Wasserbauer.
Vystavovaný svatovítský poklad zahrnuje bezmála 120 předmětů včetně relikvie Kristova roucha nebo korunovační kříž ze 14. století. Originální sbírka na Pražském hradě však čítá až 400 předmětů a je jednou z největších svého druhu v Evropě. Zájemci z celého světa si nyní budou moci vystavovanou část prohlédnout až do 8. září 2024.
Historické artefakty jsou prezentovány originálním způsobem v dialogu s moderním uměním. Na stejné výstavě lze spatřit například fotografie Josefa Koudelky, keramiku z dílny Edmunda de Waala nebo film mnichovského filmaře Juliana Rosefeldta.
----
Značnou část celého pokladu představují předměty převezené z Prahy do Drážďan, mezi něž patří například lebky čtyř českých světců v jejich bustách. A svatého Václava, jehož stříbrná tvář je zčásti zlacená a posázená ametysty, umístil Jiří Fajt tak, aby si prohlížel své vlastní relikvie.
„Uprostřed je vedle jeho meče vidět Václavova přilba. Toto je součást korunovačních klenotů. Protože po korunovaci býval král pasován na rytíře s tímto mečem.“
Hned vedle Václavova meče je řetízková košile, kterou světec nejspíš sám nosil, jak zdůrazňuje Fajt. Musel kurátor hodně přesvědčovat představitele církve, aby si mohl zapůjčit poklad z katedrály sv. Víta? "Vlastně ne ," říká Fajt v rozhovoru pro Radio Prague International.
- Laufzeit 16.03.2024—08.09.2024
- Öffnungszeiten täglich 10—18 Uhr, Montag geschlossen
----
Vystavovanie kríža v ČR
Naposledy byl kříž užit při velkopátečním obřadu roku 2020 v katedrále sv. Víta, kde sloužil kardinál Dominik Duka. Stalo se tak z důvodu koronavirové krize – věřící měl na Velký pátek za úkol povzbudit.[7] Do té doby byl užit pouze při korunovační mši rakouského císaře Ferdinanda I. Habsburského českým králem v roce 1836.[7]
Kříž je dnes slavnostně vystavován pouze příležitostně spolu s dalšími korunovačními klenoty. Veřejnost však má možnost ho i během roku zhlédnout ve stálé expozici Svatovítského pokladu v kapli sv. Kříže na Pražském hradě.
https://hostyn.cz/obraz/20_04/zlaty_relikviarovy_kriz.pdf
Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.
https://www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad-pro-navstevniky/ostatni/korunovacni-klenoty-10202
Od 17. do 24. ledna 2023 budou ve svatovítské katedrále na Pražském hradě vystaveny České korunovační klenoty. Pražané i návštěvníci metropole je měli možnost spatřit naposledy před pěti lety, kdy bylo jejich vystavení ve Vladislavském sále součástí oslav 100. výročí vzniku Československa. V katedrále sv. Víta budou navíc vystaveny poprvé od roku 1955, což činí zážitek z jejich zhlédnutí ještě unikátnějším.
https://www.prague.eu/cs/blog/ceske-korunovacni-klenoty-19323
Originál exponátů je ale vystavován pouze jednou za cca 5 let a návštěvníci musí čekat často i více než 8 hodin, po kterých dostanou možnost exponát spatřit jen na malý okamžik.
Příběh korunovačního kompletu je navždy spojený s dějinami české státu. Začal se psát společně s panovníkem Karlem IV., kdy byly ke Svatováclavské koruně přidány další předměty, které dnes tvoří základ svatovítského pokladu nevyčíslitelné hodnoty. V průběhu staletí se u moci střídali panovníci, kteří měli vliv nejenom na současnou podobu našeho státu, ale také klenotů samotných. Středověké klenoty (koruna, žezlo a jablko) byly používány při korunovacích českých králů až do počátku 17. století a naposledy je s nimi vyobrazen císař Matyáš Habsburský. V průběhu třicetileté války se pak žezlo a jablko dostaly natrvalo do Vídně, kde jsou uloženy dodnes. Nové renesanční kusy žezla a jablka byly vyrobeny pro Ferdinanda I. Habsburského. Současný komplet použil jako první panovník až Ferdinand II. Svatováclavská koruna zůstala jeho oficiální součástí pro svůj historický i symbolický význam.
http://putovnivystavy.cz/ceske-korunovacni-klenoty/
"zlatého ostatkového kříže, který je součástí českých korunovačních klenotů. „Málokdo to ví, ale je cennější než svatováclavská koruna. Po stránce relikvií, které jsou v něm ukryty, je to pravděpodobně nejvýznamnější předmět svého druhu v Evropě.“ Ve schránce, která je jakousi výkladní skříní, se nachází nástroje Kristova umučení: dřevo a hřeb z kříže, houba, kterou byl omyt a provaz, kterým byl ke kříži připoután. Z druhé strany jsou další komůrky, ve které se nachází, kromě dalších vzácností, např. článek prstu sv. Jana Křtitele. „Když si uvědomíme, jak významná je tato památka nejen pro křesťanský svět, je s podivem, že poslední odborný článek o tomto uměleckém díle napsal biskup Antonín Podlaha v r.1903,“ poznamenal restaurátor"
https://dvojka.rozhlas.cz/malokdo-vi-ze-z-korunovacnich-klenotu-je-nejvzacnejsi-ostatkovy-kriz-rika-andrej-7474883
----
Čím je nemecký občan lepší, že si výstavu môže obzerať pol roka denne okrem pondelka a pritom Čech sa ku krížu takmer nedostane?