Zprávy z Izraele

Izraelský politik Ben Gvir opäť vystúpil na Chrámovú horu s pútnikmi

Jeruzalem 13. augusta (TASR) - Krajne pravicový izraelský minister národnej bezpečnosti Itamar Ben Gvir vystúpil v utorok v Jeruzaleme na Chrámovú horu. Sprevádzali ho desiatky pútnikov, ktorí sa tam následne modlili, čím porušili policajné pokyny a nejasný status quo, ktorým sa toto miesto riadi, informuje TASR.

Ako napísal denník The Times of Israel (TOI), ich púť na Chrámovú horu sa uskutočnila pri príležitosti pôstneho dňa Tiš'a be-av, ktorým si židia okrem iného pripomínajú aj zničenie svojich dvoch jeruzalemských chrámov na tomto najposvätnejšom mieste judaizmu.

Podľa TOI na Chrámovú horu v utorok v čase Ben Gvirovej návštevy vystúpilo asi tisíc praktizujúcich židov. V reakcii na to polícia znížila počet ľudí v skupine, ktoré do areálu púšťa, z pôvodných 100 na 50.

Nadácia Wakf - Jordánskom administratívne riadená islamská nadácia, ktorá v Jeruzaleme spravuje náboženské objekty na Chrámovej hore i mimo nej - informovala, že v utorok dopoludnia na toto miesto vstúpilo okolo 1400 až 1600 židov.

Hovorca prezidenta Palestínskej samosprávy Mahmúda Abbása vo svojej reakcii odsúdil Izrael za to, že umožnil viac ako tisícke židov navštíviť Chrámovú horu.

Abbásov hovorca Abú Rudajná označil tieto návštevy za nebezpečnú provokáciu. Vyzval tiež USA, aby okamžite zasiahli a "zastavili tieto provokácie proti našim svätým náboženským miestam".

Chrámová hora, v ktorej areáli sa nachádza aj mešita al-Aksá, je najposvätnejším miestom judaizmu a tretím najposvätnejším miestom islamu.

Pokiaľ ide o status quo týkajúci sa návštev, židia a moslimovia si ho vykladajú rôzne: zatiaľ čo Izrael deklaruje, že židovskí veriaci môžu toto miesto navštíviť v presne stanovené hodiny, ale nesmú sa tam modliť, aby sa predišlo napätiu s moslimskou komunitou; palestínski a arabskí lídri považujú akékoľvek zvýšenie návštevnosti samo o sebe za porušenie status quo.

Krajne pravicový politik Ben Gvir navštívil Chrámovú horu v máji, aby vyjadril protest proti jednostrannému uznaniu štátu Palestína zo strany niekoľkých európskych krajín. Zavítal tam aj v júli, keď sa tam modlil za návrat rukojemníkov odvlečených do Pásma Gazy palestínskym militantným hnutím Hamas.

Pôstny deň Tiš'a be-av pripadá na deviaty deň mesiaca av a je jedným z najsmutnejších dní židovských dejín, pretože naň pripadá niekoľko tragických udalostí - okrem zničenia prvého a druhého jeruzalemského chrámu je aj dňom porážky povstania z roku 135 proti Rimanom, či vypovedania židov z Anglicka v roku 1290, ale aj vyhlásenia vojny Nemeckom Rusku, čo je považované za jeden zo zlomových bodov pri vypuknutí prvej svetovej vojny. V predvečer dňa Tiš'a be-av roku 1942 sa začali aj deportácie z varšavského geta do koncentračných táborov.

https://www.teraz.sk/zahranicie/izraelsky-politik-ben-gvir-opat-vyst/815352-clanok.html?utm_source=teraz&utm_medium=organic&utm_campaign=click&utm_content=.%253BsZahrani%25C4%258Die

pozri na konci:

https://www.teraz.sk/zahranicie/usa-eu-a-osn-odsudili-navstevu-izra/815501-clanok.html?utm_source=teraz&utm_medium=organic&utm_campaign=click&utm_content=.%253BsZahrani%25C4%258Die

V Izraeli už druhý den po sobě zuří ničivé požáry a země je ochromena

2.5.25

Izrael:

Tel Aviv je obviňován z toho, že již léta ignoruje varování o nedostatečné připravenosti na hrozbu požárů.

Velké požáry pokračují v devastaci okolí Jerusaléma již dva dny po sobě, po uzavření hlvních tras a evakuaci tisíce Izraelitů z několika kolonií.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu 1. května v prohlášení uvedl, že bylo zatčeno 18 osob podezřelých ze žhářství.

Plameny zpustošily nejméně 19 000 dunamů půdy (přibližně 1900 hektarú) včetně parků, lesů a přírodních rezervací. Tisíce hektarů půdy byly zničeny a několik oblastí je stále pohlceno plameny.

Zdroj: https://thecradle.co/articles/massive-wildfires-rage-for-second-day-as-israel-at-standstill

https://zvedavec.news/vezkratce/22691/

Tel Aviv 14. mája (TASR) - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v stredu obvinil francúzskeho prezidenta Emmanuela Macrona, že nadržiava militantnému hnutiu Hamas, keď kritizuje blokovanie prísunu pomoci do Pásma Gazy zo strany Izraela. Macron v utorkovom rozhovore pre stanicu TF1 označil konanie Netanjahuovej vlády v palestínskej enkláve za neprijateľné a hanebné. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

„Namiesto podpory západného demokratického tábora bojujúceho proti islamistickým teroristickým organizáciám a výzvy na prepustenie rukojemníkov Macron opäť požaduje, aby sa Izrael vzdal a odmenil terorizmus. Izrael sa nezastaví a nevzdá,“ odkázal Netanjahu Macronovi, ktorý podľa neho údajne šíri propagandu Hamasu a obviňuje Izrael z „krvavej pomsty“.

https://www.teraz.sk/zahranicie/netanjahu-obvinil-macrona-ze-kritikou/878159-clanok.html?utm_source=teraz&utm_medium=organic&utm_campaign=click&utm_content=.%253BsZahrani%25C4%258Die

—

40 % Izraelců zvažuje odchod ze země

14.5.25

Izrael:

Podle článku zveřejněného v levicovém deníku Haaretz 12. května 2025 studie společnosti Ci Marketing ukazuje, že 40 % Izraelců uvažuje o odchodu ze země. Toto číslo odráží rostoucí pocit znepokojení, který je přisuzován několika faktorům: probíhající válce v Gaze, vnitropolitickému napětí, ekonomické nestabilitě a obavám o budoucnost izraelské demokracie.

Článek uvádí, že v roce 2024 opustilo zemi 60 000 Izraelců, aniž by se vrátili, což je více než dvojnásobek oproti předchozímu roku, přičemž většinu z nich tvořili mladí lidé (ve věku 25-44 let) a rodiny.

Sionistická entita zmizí sama od sebe, protože je to ďábelský a destruktivní projekt. Nikdo nemůže žít věčně ve válečném stavu uprostřed nepřátelského obyvatelstva, které denně bombarduje (Libanon, Sýrie, Palestina, Írán atd.).

To předpověděl i Leibowitz. Již v roce 1967 prohlásil, že kolonizace je pro židovský národ katastrofou a že sionistický projekt má vypůjčený čas. Zejména proto, že bez pomoci Spojených států by Tel Aviv měl životnost maximálně 15 minut.

Jak už to tak bývá, Ukazuje se však, že samotné Spojené státy mají vzhledem k propastnému zadlužení Washingtonu vypůjčený čas.

Zdroj: https://www.lelibrepenseur.org/bye-bye-le-sionisme-quarante-pour-cent-des-israeliens-envisagent-de-quitter-le-pays/

—

pripomienka:

Jak 75 let logiky osadnického kolonialismu dospělo k nevyhnutelnému konci a Netanjahu za to nemůže

12.6.2025 

Ahmad Ibsais

Pohodlná fikce, že za genocidu v Gaze je výhradně zodpovědný Benjamin Netanjahu, se hroutí a to, co se skrývá pod povrchem, je mnohem děsivější než zlovolnost jediného člověka. Je to odhalení celé společnosti, která po desetiletí živila a normalizovala dehumanizaci Palestinců do takové míry, že genocida se stala nejen přípustnou, ale i populární.

Když 82 % Izraelců podporuje nucené vyhnání Palestinců z Gazy, nejsme svědky machinací jednoho extremistického vůdce. Když 47 % schvaluje biblický masakr Jericha, při kterém byli zabiti „všichni obyvatelé“, jako vzor pro vojenskou akci, díváme se do propasti kolektivního morálního kolapsu. Když 56 % lidí chce, aby palestinští občané Izraele byli vyhnáni ze své vlastní vlasti, čelíme genocidní DNA koloniálního projektu osadníků, který konečně odhodil svou liberální masku.

Čísla, která odhalil průzkum Penn State University, nejsou anomálií. Jsou logickým vyvrcholením 75 let systematické dehumanizace, která nezačala nástupem Netanjahua k moci, ale samotným založením státu. Nejedná se o „Netanjahuovu válku“ – je to genocida Izraele, která se připravovala desítky let.

Zamyslete se nad perverzní ironií: zatímco západní progresivisté jako Bernie Sanders a Elizabeth Warren se předhánějí v obviňování jednoho muže, izraelská společnost sama se již dávno posunula daleko za takové pohodlné hledání obětních beránků. Průzkum odhalil, že i mezi sekulárními Židy – kteří údajně reprezentují liberální svědomí Izraele – podporuje etnické čistky v Gaze 70 % respondentů. Mezi věřícími tento podíl dosahuje ohromujících 97 %. Nejedná se o politickou odchylku, ale o ideologický konsensus.

Jsme svědky konečného odhalení sionistického projektu. Příliš dlouho byl světu prodáván mýtus o Izraeli jako o progresivní demokracii unesené extremisty. Ale když ministr financí Bezalel Smotrich otevřeně prohlásí, že hodlá „vyhladit semeno Amalekovo“, a mluví o „koncentraci“ Palestinců na jihu, než budou „ve velkém počtu vyhnáni do třetích zemí“, neodchyluje se od izraelských hodnot – vyjadřuje je s nebývalou upřímností.

Náboženská rétorika je obzvláště výmluvná. Když 65 % izraelských Židů věří v moderního „Amaleka“ – biblického nepřítele, kterého Bůh přikázal Izraelitům vyhladit „až do posledního dítěte“ – a 93 % z nich tento příkaz vztahuje na dnešní Palestince, nejde o politický diskurz. Čelíme teologické genocidě, kde etnické čistky se stávají božím příkazem.

Toto je společnost, která vytvořila nejen Netanjahua, ale všechny izraelské vůdce, kteří dohlíželi na postupné dusení palestinského života. Toto je společnost, která jásala, když Golda Meirová prohlásila v roce 1969, že „nic jako Palestinci neexistuje“. Toto je společnost, která strávila desítky let zdokonalováním umění znemožňovat Palestincům existenci, zatímco navenek udržovala fasádu demokratické úctyhodnosti.

Systematický charakter této dehumanizace nelze přeceňovat. Izraelské děti jsou vychovávány v vzdělávacím systému, který od počátku 21. století prošel tím, co vědci popisují jako „proces radikalizace“. Vyrůstají v médiích, která pravidelně volají po vyhnání a zabíjení Palestinců. Slouží v armádě, která považuje palestinské životy za postradatelné. Je divu, že pouze 9 % židovských mužů do 40 let – těch, kteří násilí páchají – odmítá myšlenky vyhnání a vyhlazení?

Zvláště mrazivé je to, že tento genocidní konsensus prostupuje všemi vrstvami izraelské společnosti. Sekulární levice, která kdysi protestovala proti Netanjahuovým soudním reformám, mlčí, zatímco armáda vyhladoví dva miliony lidí. Kibucy, které západní progresivisté idealizují jako socialistické utopie, byly postaveny na troskách palestinských vesnic. Demokracie, kterou Izrael tvrdí, že brání, se nikdy nevztahovala na miliony Palestinců žijících pod jeho kontrolou.

Současná situace není výjimkou, ale zrychlením. Trumpův plán „vyčistit“ Gazu a přeměnit ji na „Rivieru“ obývanou „mezinárodním obyvatelstvem“ dokonalým způsobem koresponduje s izraelskou fantazií o Palestině bez Palestinců. Když Netanjahu oznamuje, že izraelské síly již nebudou „vstupovat a opouštět“ území, ale budou nad ním udržovat trvalou kontrolu, pouze explicitně vyjadřuje to, co bylo v sionistickém projektu vždy implicitní.

Reakce mezinárodního společenství – nebo spíše její absence – tuto genocidní trajektorii jen posiluje. Když Spojené státy pokračují v dodávkách zbraní, zatímco izraelští představitelé otevřeně diskutují o plánech etnických čistek, když evropští lídři vyjadřují znepokojení, ale zároveň udržují lukrativní zbrojní kontrakty, když progresivní politici viní ze všeho Netanjahua a zbavují viny společnost, která ho vytvořila a podporuje, stávají se spoluviníky vyhlazovacího stroje.

Průzkumy veřejného mínění odhalují něco ještě znepokojivějšího než samotná čísla: úplnou absenci palestinské lidskosti v izraelském vědomí. Když se Izraelců ptá na zabití „všech obyvatel“ nepřátelských měst, neptá se jich na vojenskou strategii – ptá se jich na vyhlazení lidských bytostí. Když se jich ptá na „nucené vysídlení“, ptá se jich na zničení rodin, komunit a celého způsobu života. Skutečnost, že většina těchto opatření trvale podporuje, naznačuje, že Palestinci v izraelské představivosti prostě nejsou vnímáni jako plnohodnotní lidé.

Tato dehumanizace není náhodná – je zásadní.

Koloniální projekt, který vyžaduje vymazání původního obyvatelstva, si nemůže dovolit uznat jeho lidskost. Kognitivní disonance by byla nesnesitelná.

Místo toho musí být Palestinci transformováni v existenční hrozbu, biblické nepřátele, demografický problém, který je třeba vyřešit. Musíme se stát čímkoli, jen ne tím, čím jsme: lidmi se stejným právem na život, důstojnost a sebeurčení jako kdokoli jiný.

Nejvíce usvědčující na této systematické dehumanizaci však možná není to, co odhaluje o izraelské společnosti, ale to, co odhaluje o širším západním světě, který ji umožňuje. I když počet obětí v Gaze přesáhl 62 000 Palestinců – odhady naznačují, že skutečný počet může přesáhnout 80 000, pokud se započítá i podhodnocení –, i když jen od března zemřelo 57 dětí na podvýživu, i když se očekává, že v příštím roce bude trpět akutní podvýživou 71 000 dětí do pěti let, reakce Západu zůstává kalkulovanou lhostejností maskovanou jako zájem. Když tři čtvrtiny obyvatel Gazy čelí nouzovému nebo katastrofálnímu nedostatku potravin, když 15,6 % dětí do dvou let v severní Gaze trpí akutní podvýživou, když umírají kojenci, zatímco jejich matky kolabují hlady, hlavním zájmem Západu zůstává „právo Izraele na sebeobranu“. Nejde o politický kalkul – jde o aritmetiku rasismu, chladnou logiku toho, kdo se počítá za člověka a kdo ne.

Tragédie nespočívá jen v tom, co to odhaluje o izraelské společnosti, ale v tom, co to předznamenává pro naši budoucnost. Když společnost dosáhne takové úrovně genocidního konsensu, když se etnické čistky stanou populární politikou namísto extremistickou fantazií, když se náboženský jazyk používá k ospravedlnění masových vražd, nejedná se o problém, který lze vyřešit změnou vůdců nebo reformou institucí. Jedná se o společnost, která zásadně ztratila morální kompas.

Mezinárodní společenství se již nemůže schovávat za fikci, že jde o jednoho špatného vůdce nebo dočasný extremismus.

Průzkumy veřejného mínění jasně ukazují, že jde o logiku koloniálního projektu osadníků, který konečně dospěl k nevyhnutelnému závěru: úplnému vymýcení palestinské přítomnosti z této země. Jedinou otázkou nyní je, zda svět bude i nadále umožňovat toto konečné řešení, nebo zda konečně uzná, o co se jedná, a podnikne kroky k jeho zastavení.

Protože pokud nás historie něco naučila, pak to, že společnosti schopné takového genocidního konsensu samy od sebe svou lidskost nezískají zpět. Musí být zastaveny.

https://zvedavec.news/komentare/2025/06/10550-genocidni-srdce-izraelske-spolecnosti.htm