Správy - Balkán
Komentáre
-
2.10.23
Británia pošle do Kosova ďalších 200 vojakov, aby posilnili misiu KFOR
Británia plánuje vyslať ďalších 200 svojich vojakov do Kosova s cieľom posilniť tamojšiu mierovú misiu pod vedením NATO (KFOR). Po príchode posíl bude v Kosove pôsobiť približne 600 britských vojakov.
Tento krok prichádza po minulotýždňových zrážkach medzi srbskými ozbrojencami a kosovskou políciou, a tiež v čase obáv, ktoré vyvolali správy o zhromažďovaní srbských síl na hraniciach Kosova, informuje TASR na základe správy agentúry AFP.
"Británia vysiela približne 200 vojakov z 1. práporu Kráľovského pluku princeznej z Walesu, aby sa pripojili k 400-člennému britskému kontingentu, ktorý už v Kosove pôsobí," povedal hovorca NATO Dylan White s tým, že posily vyšlú aj ďalšie členské krajiny Aliancie, ktoré však konkrétne nemenoval.
"Toto rozhodnutie (Británie) prichádza po násilnom útoku na kosovskú políciu z 24. septembra a v období zvýšeného napätia v regióne," uviedol hovorca. Zároveň opäť vyzval na upokojenie situácie a apeloval na Belehrad a Prištinu, aby čo najskôr obnovili dialóg, ktorý je "jediným spôsobom na dosiahnutie trvalého mieru".
NATO predtým v reakcii na aktuálnu situáciu v Kosove schválilo zvýšenie počtu príslušníkov KFOR, ale konkrétne detaily zatiaľ neboli oznámené.
Spojené štáty aj EÚ tento týždeň upozornili, že Srbsko na hraniciach s Kosovom zhromažďuje svoje ozbrojené sily vrátane delostrelectva i tankov. Vyzvali pritom Belehrad, aby ich stiahol a zabránil tak hroziacej destabilizácii situácie.
Kosovská vláda v sobotu vyhlásila, že monitoruje pohyby srbských vojsk z "troch rôznych smerov". Apelovala na Belehrad, aby svojich vojakov okamžite stiahol a celú pohraničnú oblasť demilitarizoval, uviedla agentúra AP.
Srbský prezident Alexander Vučič v nedeľu poprel správy o hromadení srbských vojsk pri hraniciach s Kosovom a označil ich za súčasť "lživej kampane" vedenej voči Srbsku.
2 -
4.10.232
USA potvrdili, že Srbsko sťahuje vojakov z kosovskej hranice
Srbsko začalo sťahovať vojakov z hranice s Kosovom po tom, čo Spojené štáty varovali Belehrad pred bezprecedentným zhromažďovaním síl v oblasti.
"Videli sme, že tieto ozbrojené sily sa odtiaľ začali sťahovať, a to je dobré," povedal na brífingu hovorca rady Bieleho domu pre národnú bezpečnosť John Kirby.
Rumunsko ešte predtým v utorok informovalo, že posiela asi 100 vojakov na posilnenie mierovej misie KFOR pod vedením NATO, ktorá je zodpovedná za udržiavanie mieru v Kosove.
Rumunský veľvyslanec pri NATO Dan Necalescu na sociálnej sieti vysvetlil, že po rozhodnutí posilniť jednotky nasadené v Kosove dodá Bukurešť mierovým silám KFOR "kontingent na úrovni roty".
Británia minulý týždeň oznámila, že vyšle do Kosova okolo 600 vojakov pre posilnenie misie KFOR.
Tieto kroky vyvolal ozbrojený útok, pri ktorom bol 24. septembra na severe Kosova zabitý kosovský policajt a niekoľko ozbrojencov. Kosovská vláda obvinila Belehrad, že k útoku došlo s jeho podporou.
KFOR posilnila svoje sily v Kosove na 4500 vojakov už po májových násilných potýčkach, pri ktorých utrpelo zranenia vyše 90 príslušníkov mierovej misie.
0 -
Albánsko dočasne prijme migrantov prichádzajúcich do Talianska
Rím 6. novembra (TASR) - Albánsko poskytne dočasné útočisko desaťtisícom migrantov zachránených v Stredozemnom mori, kým Taliansko preskúma ich žiadosti o azyl, oznámila v pondelok talianska vláda.
Dohoda s Albánskom, ktoré nie je súčasťou Európskej únie, bola oznámená po stretnutí albánskeho premiéra Ediho Ramu a talianskej premiérky Giorgii Meloniovej v Ríme. Tá vlani vyhrala voľby po prísľube zastaviť nelegálnu migráciu do Talianska.
Taliansko podľa dohody zaplatí výstavbu dvoch stredísk pre 3000 ľudí. Vzniknú v prístave Shengjin a v oblasti Gjader na severozápade Albánska a budú navrhnuté tak, aby mohli ubytovať približne 36.000 ľudí ročne. V prevádzke by mali byť na jar 2024.
Do centier nebudú posielať neplnoletých, tehotné ženy a ďalšie "zraniteľné osoby", povedala Meloniová.
Ak Taliansko odmietne žiadosti o azyl, Albánsko by migrantov deportovalo. Albánsko by tiež pre obe centrá pod talianskou jurisdikciou zabezpečilo vonkajšiu bezpečnosť.
Opozičný poslanec a líder Strany zelených Angelo Bonelli povedal, že dohoda je "očividným porušením konvencií a medzinárodného práva".
Od začiatku roka dorazilo k brehom Talianska už viac ako 145.000 ľudí v porovnaní s 88.000 ľuďmi v rovnakom období minulého roka, vyplýva z oficiálnych údajov.
--
Humanitárne organizácie znepokojila dohoda Talianska a Albánska
Miláno 7. novembra (TASR) - Viaceré humanitárne organizácie v utorok kritizovali dohodu medzi Talianskom a Albánskom, na základe ktorej táto balkánska krajina príjme tisíce žiadateľov počas spracovania ich žiadostí o azyl.
Európska komisia uviedla, že dohoda môže naraziť na problémy, ak Taliansko migrantov zachránených vo výsostných vodách EÚ pošle do nečlenskej krajiny. EK však ponecháva otvorené dvere dohode, ktorá by sa vzťahovala na migrantov z medzinárodných vôd.
Hovorkyňa EK Anitta Hipperová uviedla, že každá osoba objavená vo vodách patriacich členskej krajine EÚ má právo požiadať v nej o azyl a nemá byť presunutá do tretej krajiny.
"Sme nesmierne znepokojení, pretože osoby, zachránené týmito vojenskými loďami a privezené do stredísk v Albánsku, fakticky riskujú deportáciu," uviedla Mattia Ferrariová z charitatívnej organizácie Mediterranea Saving Humans. To môže podľa jej slov viesť k porušeniu medzinárodných pravidiel.
"Je to súčasť širšieho smerovania k externalizácii migračnej politiky," uviedla riaditeľka Inštitútu pre migračnú politiku (MPI) pre Európu Camille Le Cozová. Pripomenula, že s podobnými opatreniami neuspelo Dánsko či Británia, ktorá sa niektorých žiadateľov o azyl usilovala umiestniť do africkej Rwandy. Odvolací súd však tomu zabránil.
Dánsky parlament pred dvomi rokmi odsúhlasil založenie prijímacích stredísk v tretej krajine. Pre kritiku za oslabovanie medzinárodnej spolupráce však bola táto iniciatíva pozastavená.
1 -
Kosovo zakladá ústav na dokumentovanie zločinov Srbska vo vojne
Priština 8. novembra (TASR) - V Kosove vzniká ústav na dokumentáciu zločinov Srbska proti kosovským Albáncom vo vojne v rokoch 1998-99, oznámil v stredu premiér Albin Kurti.
Podľa kosovského premiéra Kurtiho tak "tragická minulosť kosovských Albáncov a ich utrpenie v rukách zločineckého Srbska budú všeobecne známejšie". Počas vojny v Kosove bolo zabitých vyše 10.000 ľudí, prevažne kosovských Albáncov. Ukončilo ju 78-dňové bombardovanie silami NATO, ktoré donútilo srbské jednotky stiahnuť sa z Kosova.
Kosovo vyhlásilo nezávislosť v roku 2008, Belehrad to však odmieta uznať a stále ho považuje za svoju provinciu.
"Rany sú stále čerstvé," povedal Kurti. Dodal, že nezvestných je ešte vyše 1600 tiel. Obvinil Srbsko, že ich pochovalo v neoznačených hroboch a odmieta prezradiť ich miesta.
Napätie medzi Kosovom a Srbskom stále vysoké a západné mocnosti sa obávajú ďalšieho konfliktu, pričom tiež zúri vojna na Ukrajine.
Rozhovory o normalizácii vzťahov sprostredkované Európskou úniou nedosahujú pokrok. Situáciu zhoršila septembrová prestrelka medzi maskovanými srbskými ozbrojencami a kosovskou políciou, ktorá si vyžiadala štyroch mŕtvych.
Srbsko aj Kosovo vyhlasujú, že chcú vstúpiť do EÚ. Šéf diplomacie EÚ Josep Borrell však upozornil, že odmietanie kompromisu zhoršuje ich šance na členstvo.
2 -
V Chorvátsku hlásia viacero prípadov možnej otravy sýtenými nápojmi
Záhreb 9. novembra (TASR) - V Chorvátsku sa vyskytlo viacero prípadov otravy po vypití sýtených nealkoholických nápojov. Väčšina mala len mierne príznaky, u niekoľkých však potvrdili poškodenie tkanív.
Zdravotnú pomoc vyhľadalo 34 osôb v rôznych častiach krajiny. Najvážnejší stav mal muž v Rijeke, ktorý mal po vypití minerálky popáleniny pažeráku. V kaviarni si objednal minerálnu vodu s príchuťou od rakúskej spoločnosti Römerquelle. Ďalšia osoba pila Coca-Colu z nápojového automatu v škole v Záhrebe. Ľudí s miernymi ťažkosťami ošetrili aj v ďalších desiatich nemocniciach v krajine. /bežne dostupné nápoje aj u nás/
Agentúra HINA vo štvrtok s odvolaním sa na ministerstvo vnútra napísala, že stredisko pre forenzné vedy v Záhrebe potvrdila, že nápoj v Rijeke mal vysokú zásaditosť. Mohlo ísť o čistiaci alebo odmasťovací prostriedok. Dvadsať fliaš rovnakého nápoja z toho istého balenia však bolo vyhodnotených ako vhodné na konzumáciu.
Ani analýza vzoriek Coca-Coly v Záhrebe nepotvrdila možné škodlivé účinky na zdravie, píše rakúska APA.
Chorvátsky premiér Andrej Plenkovič vo štvrtok rokoval v spojitosti s otravami s ministrami vnútra, zdravotníctva a predstaviteľmi zdravotných úradov. Zdravotné problémy vo väčšine prípadov podľa jeho vyjadrení nie sú spojené s konzumáciou nápojov, preto nie je dôvod na paniku. Úrady budú podľa Plenkoviča pokračovať v analýze vzoriek i vyšetrovaní okolností prípadu v Rijeke.
2 -
Chorvátsky premiér odvolal ministra obrany zodpovedného za smrteľnú dopravnú nehodu
BELEHRAD 11. novembra - RIA Novosti. Chorvátsky premiér Andrej Plenkovič odvolal ministra obrany Maria Banoziča po tom, ako prokuratúra informovala o príčinách nehody, pri ktorej zahynul človek a sám minister sa ťažko zranil.
Chorvátska polícia v sobotu informovala, že skoro ráno sa pri výjazde z mesta Vinkovci zrazil džíp s kombi (malým návesom), pričom jeden človek zahynul a ďalší sa vážne zranil. Minister Mario Banozic, ktorý džíp šoféroval, utrpel pomliaždenie mozgu a množstvo ďalších zranení a bol prevezený najskôr do nemocnice vo Vinkovci, potom do klinického a nemocničného centra Osijek. Prokuratúra uviedla, že k nehode došlo tak, že vodič osobného auta začal predbiehať kamión, pričom vzhľadom na počasie a podmienky na diaľnici sa nepresvedčil o tom, že manéver je bezpečný, následkom čoho došlo k zrážke džípu s kombi. Ako uviedla námestníčka okresného prokurátora Vukovaru Biljana Luburic, rýchlosti áut ešte nie sú zistené, očakávajú sa aj výsledky testov vodičov na alkohol v krvi.
"Vyjadrujem sústrasť rodine pána Šariča, ktorý zahynul pri hroznej nehode pri Vinkovcoch. Odvolal som Maria Banoziča z funkcie ministra obrany a dočasne som vymenoval štátneho tajomníka ministerstva obrany Zdravka Jakopa." ,“ cituje chorvátskeho premiéra tlačová služba kabinetu ministrov.
Chorvátska vláda predtým vyjadrila obavy o zdravie šéfa rezortu obrany a sústrasť rodine zosnulého 40-ročného vodiča kombi, po ktorom zostala manželka a dve deti.
Šéf chorvátskeho ministerstva obrany sa podľa neoficiálnej verzie miestnych médií skoro ráno vybral na aute na poľovačku a na mokrej vozovke sa zrazil s návesom kamiónu.
2 -
Velká hra o moc před volbami. Proč podal demisi šéf srbské bezpečnostní agentury?
7.11.2023
Balkánské zápisky píší o rezignaci šéfa bezpečnostní informační agentury a předvolebních zápasech o moc v Srbsku.
Ode chvíle vyhlášení voleb do parlamentu, které se konají letošního 17.prosince, dochází v Srbsku snad každý den k velkému střetu mezi opozicí a režimem. Mimo hlavních voleb se konají volby do bělehradského zastupitelství a volby do autonomního parlamentu oblasti Vojvodina.
K těmto volbám dochází na nátlak opozice a prezident Aleksandar Vučić rozhodnutí komentoval slovy: „Je důležité, aby lidé rozhodli, neboť lidé jsou nositeli suverenity, národ je suverenita… S tím nemám problém.“
Hlavní opoziční sílou je hnutí „Srbsko proti násilí“, které bylo hnacím motorem pro vyhlášení mimořádných voleb a pořádalo od jara každý týden v sobotu protestní shromáždění. Do voleb jde pod hesly: „Chceme, aby Srbsko vedli lidé, kteří nejsou provázáni s organizovaným zločinem, nechceme být toxikováni ani jídlem ani vzduchem.“ Další velkou opoziční skupinou jsou dvě vlastenecké strany, které se spojily, a to Dveri a Zavetnici.
V pohledu na dvě největší opoziční uskupení lze očekávat útok na politiku Aleksandra Vučiće a Srbskou pokrokovou stranu, které byl dlouhá léta předsedou, a to jednak z pohledu vstupu do EU, kdy Srbsko se vzdaluje od EU a na druhé straně z pohledu, že se Srbsko zříká suverenity nad Kosovem pod tlakem EU. Naopak Vučićovým hlavním argumentem bude ekonomika a kvalita života. V tomto ho bude opozice napadat, kolik tento pokrok znamená v zadluženosti Srbska.
Dne 3. listopadu vyšla opozice do volebního boje s dokumentárním filmem o Vučićovi nazvaný „Ja, Aleksandar: Državni gambit“ (Já, Aleksandar: Státní gambit). Film vysílaný soukromou opoziční TV-stanicí N1 (vlastníkem je Dragan Šolak, který vlastní mediální skupinu United Group media vzniklou za pomoci amerického a Sorosova kapitálu) popisuje srbského prezidenta, který hraje nekončící šachovou partii a obětovává demokratické svobody a lidská práva pro vzestup své autoritativní moci.
Další epizodou v předvolebním klání je dnešní ohlášení demise ředitele srbské Bezpečnostně informativní agentury (BIA) Aleksandra Vulina, bývalého ministra vnitra a jednoho z dřívějších předních činitelů Srbské pokrokové strany. O Vulinovi se ví, že má vřelé vztahy k Rusku a s Vladimirem Putinem. Od ruského ministra obrany Sergeje Šojgua dostal v loňském roce vyznamenání za zásluhy ve vzájemných vztazích Ruska a Srbska na poli obrany. Letos v létě USA zavedly sankce vůči Vulinovi pro obvinění z korupce na úkor míru a stability západního Balkánu. Ve zdůvodnění se píše o tom, že s obchodníkem se zbraněmi Slobodanem Tešićem zneužíval své autority k napomáhání ruským aktivitám a posilování ruského vlivu na Balkánu.
V aktuálním zdůvodnění své demise Aleksandar Vulin uvedl, že „USA a EU požadují jeho demisi, aby na Srbsko nebyly uvaleny sankce.“ Vulin to neguje s tím, že je podstatou tlaku na Srbsko, ale chce svojí demisí předejít tomu, aby prostřednictvím jeho osoby byl na Srbsko vyvíjen nátlak. „Moje demise nezmění politiku USA a EU vůči Srbsku, ale může zmírnit nové požadavky a vydírání… Nechci být součástí antiruské a antisrbské hysterie“ uvedl ve svém prohlášení Aleksandar Vulin.
Článek vychází ve spolupráci s webem Balkánské zápisky.
2 -
18. listopadu 2023
Srbsko na rozcestí Východu a Západu. Čína do něj již investovala tolik, že nemůže odejít, míní analytik
Ve kterých zemích západního Balkánu se čínský vliv projevuje nejvíce a kde jsou vůči němu naopak imunní?
Západní Balkán se skládá ze šesti aktérů – Srbska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie, Albánie a Kosova, ačkoliv to má sporný status zejména z perspektivy Bělehradu. V posledních čtrnácti letech se stalo největším partnerem Číny Srbsko, státy dokonce dosáhly formálně nejvyšší úrovně diplomatické spolupráce.
S Čínou dále spolupracuje Černá Hora. Obchod s ní ale postavil finanční stabilitu Černé Hory do problematické situace, když si v roce 2014 půjčila peníze od čínské banky na výstavbu první dálnice.
Z nestabilní finanční situace státu se stala situace ještě nestabilnější a Podgorica skončila s vyšším státním dluhem, než jaké bylo její HDP.
Černá Hora dokonce nezvládala splátky platit a tak podlehla tzv. kolaterálu, kdy podle smlouvy Čína může vymáhat dluh jinými cestami, problematické ale je, že způsoby vymáhání nejsou přesně vymezené.
Ostatní státy regionu s Čínou tak jednoznačné vztahy nemají. Členské státy NATO, mezi které patří Albánie a Severní Makedonie, se více orientují na USA. Čína neuznává Kosovo, tím pádem s ním nemá žádné diplomatické styky.
2 -
Nedělní volby v Srbsku budou měřením sil zahraničního a domácího vlivu
16.12.2023 Balkánské zápisky
Balkánské zápisky komentují politickou situaci před předčasnými parlamentními volbami v Srbsku.
V neděli 17. prosince má možnost 6 500 165 registrovaných voličů Srbska rozhodnout o svých zástupcích do parlamentu (skupština). Volit se bude rovněž do zastupitelstvích autonomních pokrajin a místních samospráv v 65 městech, včetně hlavního města Bělehradu.
Původně se parlamentní volby měly konat 30.dubna 2026. Prezident republiky Aleksandar Vučić ale rozhodl vzhledem k vnitřní situaci o vypsaní mimořádných voleb. Premiérka Ana Brnabićová vládne již od roku 2017 v třetím období. Naposledy byla její vláda inaugurována v říjnu 2022. Vláda se dostala do krize ztrátou většiny vládnoucí Srbské pokrokové strany ve skupštině. Tu vyvolaly problémy v pokrajině Kosovo a nátlak protivládních demonstrací opozice po tragických událostech, střelbě na bělehradské základní škole a v nedalekém okolí Bělehradu. Volby v Srbsku jsou analytiky považovány za nejdůležitější od roku 2012. Očekává se velká účast, která by měla přesáhnout padesát procent.
Do mimořádných voleb bylo registrováno 18 politických stran a uskupení, jejichž zástupci pro vstup do skupštiny musí překročit práh tří procent hlasů. Největší šance na vítězství se podle předpovědi dávají Srbské pokrokové straně, která šla do předvolební kampaně se sloganem „Aleksandar Vučić – Srbija ne smije da stane (Srbsko se nesmí zastavit)“ – přestože srbský prezident již není od letošního května předsedou této strany, ani ve volbách nekandiduje. Tato strana má svého spojence v Socialistické straně Srbska, která se s určitostí do skupštiny dostane. Opozici ve volbách tvoří politický blok nazvaný „Srbija protiv nasilja“ (Srbsko proti násilí), který od jara od zmíněných tragických událostí organizuje v Bělehradě pravidelné protivládní demonstrace.
Opozice očima analytiků
Mezinárodní institut pro blízkovýchodní a balkánská studia (IFIMES) sídlící v Lublani vydal před srbskými mimořádnými volbami analýzu mapující vnitropolitickou situaci Srbska. Institut v analýze o srbské opozici uvádí: „Srbská opozice je politicky ideologicky různorodá, nemá synergii a zejména se skládá z různých vlivových center a finančních podporovatelů. Většina jejích politických vůdců má za sebou politickou minulost protkanou přestupy do různých politických stran a hypotéku politického angažmá. Opozice svojí činností spíše připomíná práci nevládních organizací než rutinu politické strany.“
Analýza nazvala přístup opozice k volbám, „utopií“. Opozice si není vědoma závažnosti komplexních problémů situace Srbska a její vůdci přistupují k voličům naivním způsobem: „Snažme se, ať všichni od 17. prosince žijeme lépe!“ Analýza k tomu poznamenává: „Občan je jen klamán. Nenabízí mu konkrétní výzvu a řešení toho, s čím se Srbsko potýká. Část opozice si přeje Srbsko za člena NATO a je ochotná uznat samostatnost Kosova. V tom má podporu Západu.“
Autoři měli ještě dodat, což neuvedli, že jiná část opozice je naopak proti NATO a uznání samostatnosti Kosova.
Analýza s ohledem na opozici upozorňuje na jedno nebezpečí, které od ní Srbsku hrozí. Tím je srbský velkokapitál, který v Srbsku nazývají „tajkuni“ (z angl. tycoon). Nástupem Vučiće a Srbské pokrokové strany k moci v roce 2012 přišli „tajkuni“ o moc. Analýza tvrdí, že majetek deseti největších srbských zbohatlíků se v roce 2009 měřil v miliardách euro a činil třicet procent srbského HDP (odhad 10 mld. euro). Analytici tvrdí, že společným zájmem „tajkunů“ je prostřednictvím opozice svrhnout současnou vládu a Vučiće. „Část opozičních stran financují ´tajkuni´, část je placená ze zahraničních center moci. Pokouší se tak opět získat ztracené pozice a vliv. Chtějí znovu vládnout v Srbsku,“ píše se v analýze institut IFIMES.
Vučić a „jeho“ strana
Vučić není již od jara předsedou Srbské pokrokové strany a není ani kandidátem do voleb. Ví se však, že tahá za nitky stranické politiky a srbské vlády. Moc Vučiće je nebývalá a opozice společně se Západem ho proto nazývají autokratickým vládcem. Pravdou je, že ovládá většinu médií a opoziční týdeník „Vreme“ komicky píše: „Vučić má ve svých médiích pravidelné stand-up vystoupení.“ Nezávislá občanská agentura Centrum pro výzkum, odpovědnost a transparentnost (CRTA) v průzkumu předvolební kampaně píše o Vučićově „systematickém zneužívání veřejných funkcí a nejvlivnějších médií. Volební aktéři se tak nachází v nerovnoprávném postavení.“
Pro Vučićovu stranu i přes mnohé výtky ze strany opozice hraje skutečnost, že se Srbsko za jeho vlády úspěšně rozvíjí, získalo si respekt na mezinárodním poli a stalo se zemí, která je na Balkáně považována za klíčovou, co se týče míru a stability. V Srbsku je zejména dobře hodnocen jeho úspěch v jednání o Kosovu, kdy se mu podařilo negovat západním vyjednávačům jejich zásadu, že Priština by měla získat vše a Bělehrad by měl odejít od stolu s prázdnou. EU ale stále drží své trumfy v tlaku na Vučiće, když negarantuje výměnou za jeho ústupky příslib členství Srbska v EU.
Prognóza a závěr
Analytici se shodují, že zřejmým vítězem parlamentních voleb bude Srbská pokroková strana, kterou ve skupštině podpoří socialisté. Ukazuje se, že pro úspěch ve volbách je důležité (stejně jako jinde ve světě) ovládání médií. Proti opozici mluví fakt, který analytici z IFIMES podtrhují: „Srbská opozice se opět dopustila stejné chyby, když se zaměřila na osobnost Vučiće, přitom zapomněla na vlastní kvalitní program a přijatelné nezkompromitované kandidáty. Ti měli přesvědčit občany, aby jim dali svůj hlas.“
Je pravdou, že se v Srbsku začíná objevovat proaktivní silná opozice, která bude korektivem vládní moci vedené Vučićem. Podle průzkumů se zdá, že opozice může vládnout v Bělehradě a Kragujevci, kde pro sebe získá zřejmě dostatek hlasů. Srbské hlavní město je politickým a kulturním centrem. Navíc patří mezi evropská hlavní města, které se nejrychleji rozvíjejí a stává se atraktivním městem i pro zahraniční investory. To dává opozici do budoucna šanci.
Článek vychází ve spolupráci s webem Balkánské zápisky.
--
0 -
Srbsko po kritike a protestoch usporiada čiastočné opakovanie volieb
Belehrad 20. decembra (TASR) - Srbsko v stredu oznámilo plán zopakovať voľby v 30 volebných miestnostiach, informovali štátne médiá. Oznam nasledoval len niekoľko dní po tom, čo víkendové celoštátne parlamentné a komunálne voľby vyvolali protesty a medzinárodné odsúdenie za údajné podvody.
"Srbská volebná komisia rozhodla, že parlamentné voľby v Srbsku sa zopakujú v 30 z vyše 8000 volebných lokalít a budú sa konať 30. decembra," uvádza sa vo vyhlásení zverejnenom štátnou rozhlasovou a televíznou stanicou RTS.
0 -
Stovky lidí se v Bělehradě snažily vtrhnout na radnici, policie použila slzný plyn
24. 12. 2023
Stovky lidí se v neděli snažily vniknout do sídla radnice v Bělehradě během protestu proti výsledku komunálních voleb, které byly podle opozice zmanipulované. Proti demonstrantům použila policie slzný plyn, píše agentura AP. Prezident Aleksandar Vučić, jehož Srbská pokroková strana (SNS) celostátní hlasování vyhrála, pochybení odmítá.
Opozice upozorňuje na nesrovnalosti při konání voleb a na podvodné praktiky. Tvrdí například, že ve volbách do zastupitelstva Bělehradu dalo svůj hlas až 40 tisíc lidí, kteří v metropoli nežijí.
Ústřední volební komisi obviňují, že pracuje na objednávku vládnoucí SNS. Opozice žádala opakování voleb ve všech okrscích, celostátní volební komise však nařídila opakovanou volbu jen v malé části okrsků.
Předáci opozice Marinika Tepičová a Miroslav Aleksić drží na protest proti volebním výsledkům hladovku. V neděli večer se před sídlem celostátní volební komise znovu shromáždily tisíce lidí. Stalo se tak posedmé od konání voleb v polovině prosince.
Později se stovky lidí snažily dostat i do budovy bělehradské radnice, kterou střežila policie. Ta proti demonstrantům podle agentury AP zasáhla za použití slzného plynu. Někteří protestující se snažili dostat do budovy přes rozbitá okna a další skandovali „zloději“ či „otevřete dveře“.
Vučić již dříve uvedl, že prosincové hlasování se odehrálo ve spravedlivé a demokratické atmosféře. Pozorovatelská mise Organizace pro spolupráci a bezpečnost v Evropě (OBSE) naopak upozornila na praktiky jako kupování hlasů, zneužívání veřejných zdrojů nebo zastrašování voličů.
Prokuratura v sobotu oznámila, že vyzvala policii, aby prošetřila některé podněty týkající se volební korupce či kupčení s hlasy, které dostala v uplynulých dnech, píše agentura AFP.
--
SRBSKÁ POLÍCIA ZADRŽALA DESIATKY PROTESTUJÚCICH
26.12.2023
Srbská polícia v pondelok oznámila, že zadržala najmenej 38 ľudí, ktorí sa zúčastnili na proteste proti údajnému podvodu v nedávnych parlamentných a komunálnych voľbách. Protestujúci medzičasom zablokovali ulicu v Belehrade, informuje TASR podľa správy agentúry Reuters. Počas nedele sa v centre srbskej metropoly Belehrad zhromaždili tisíce ľudí, ktorí požadovali anulovanie výsledkov volieb z minulého víkendu. Demonštranti sa pokúšali vstúpiť do budovy belehradskej radnice, na vchode ktorej rozbili okná. Poriadková polícia potom na ich rozohnanie použila slzotvorný plyn. Pri incidente sa podľa polície zranilo osem policajtov.
Srbský prezident Aleksandar Vučič medzičasom odsúdil násilnosti v hlavnom meste, ku ktorým došlo v nedeľu vo večerných hodinách. Podľa neho existujú dôkazy, že boli vopred naplánované a incidenty opísal ako pokus o "násilné prevzatie štátnych inštitúcií". Spravodajca agentúry AFP v pondelok tiež informoval, že protestujúci spustili prvú z viacerých avizovaných cestných blokád v Belehrade, čím chceli vyjadriť protest proti rozsiahlym nezrovnalostiam, ku ktorým podľa nich i medzinárodných pozorovateľov došlo počas predčasných volieb zo 17. decembra.
Niekoľko stoviek demonštrantov zablokovalo ulicu v centre Belehradu, na ktorej sa nachádza ministerstvo pre verejnú správu a miestnu samosprávu. Podľa AFP išlo predovšetkým o študentov organizovaných v hnutí "Borba" (Boj), ktorí svojím konaním podporovali protesty opozície zvolané deň po voľbách. Vo svojich požiadavkách žiadajú revíziu hlasovacieho lístka, o ktorom tvrdia, že práve z neho pramenili údajné podvody. Podľa volebnej komisie parlamentné voľby vyhrala vládnuca Srbská pokroková strana (SNS) prezidenta Vučiča so ziskom zhruba 46 percent. Nasledovalo proeurópske hnutie Srbsko proti násiliu (SPN) s 23,5 percenta hlasov.
Organizácia pre bezpečnosť a spoluprácu v Európe (OBSE) informovala o nezrovnalostiach počas hlasovania. Patrili k nim kupovanie hlasov či nadmerný počet odovzdaných hlasovacích lístkov v urnách. Srbsko už v stredu oznámilo plán zopakovať voľby v 30 volebných okrskoch z celkového počtu vyše 8000, ktoré sa budú konať 30. decembra. Odporcovia prezidenta Vučiča v Srbsku tvrdia, že víkendové voľby boli zmanipulované. SPN v liste zaslanom vo štvrtok inštitúciám, predstaviteľom a členským krajinám EÚ uviedla, že výsledok nedávnych volieb neuzná. Hnutie SPN vyzvalo EÚ, aby urobila to isté a začala preverovanie nedávneho hlasovania.
2 -
Tisíce Srbov protestovali proti údajným podvodom vo voľbách
Belehrad 30. decembra (TASR) - Tisíce protestujúcich sa v sobotu zišli v metropole Belehrad a bolo to najväčšie zo série zhromaždení proti údajným podvodom počas nedávnych srbských volieb.
Išlo už o 13. demonštráciu od parlamentných a komunálnych volieb zo 17. decembra, v ktorých si jednoznačné víťazstvo zaistila so zhruba 46 percentami hlasov Srbská pokroková strana (SNS) prezidenta Aleksandara Vučiča, ako tvrdí samotná strana. Druhé skončilo proeurópske hnutie Srbsko proti násiliu (SPN) s 23,5 percenta hlasov.
Volebná komisia po pribúdajúcich sťažnostiach nariadila, aby sa 30. decembra zopakovalo hlasovanie v 30 volebných miestnostiach. To však demonštrantom nestačí. Žiadajú úplné zrušenie výsledkov volieb a vypísanie nových.
Opozičné skupiny teda výsledky volieb odmietli a protestujúci stavajú na cestách v Belehrade občasné zátarasy, pričom minulý týždeň zatkla polícia vyše 30 ľudí po pokuse vtrhnúť do mestskej radnice.
"Študenti, 18- a 20-roční, sú obviňovaní z rozvracania ústavného poriadku, sú v domácom väzení - toto je znak spravodlivých volieb?" položila v sobotu na proteste otázku Emilija Milenkovičová, ktorá patrí k študentským lídrom. "My len chceme, aby bolo náš hlas počuť aspoň v hlasovacích miestnostiach," dodala a poďakovala sa kolegom, ktorí dokázali vydržať 24-hodinovú pouličnú blokádu.
Hlavná opozičná proeurópska koalícia Srbsko proti násiliu, ako aj ďalšie skupiny a iniciatívy vravia, že vo voľbách sa stalo veľa nezrovnalostí - podľa nich napríklad protiprávne hlasovali etnickí Srbi zo susednej Bosny a Hercegoviny (BaH), ktorých do Belehradu priviezli autobusmi. Nezrovnalosti hlásili aj medzinárodní pozorovatelia a niekoľko západných krajín vyjadrilo obavy z priebehu volieb.
Sobotňajšie protesty sú pokračovaním prvej 24-hodinovej blokády ulíc v centre Belehradu, ktorú podnikli prevažne študenti organizovaní v rámci hnutia Borba (Boj). To vyzýva na anulovanie výsledkov volieb a na konanie nových.
Organizátori protestov žiadajú pomoc Európskej únie a tiež zriadenie nezávislej vyšetrovacej komisie, ktorá by sa zaoberala údajnými nezrovnalosťami. Žiadajú aj spravodlivé podmienky vo voľbách a usporiadanie nových volieb do šiestich mesiacov.
2 -
Novým premiérom S. Macedónska bude po prvý raz etnický Albánec
Skopje 28. januára (TASR) – Severomacedónsky parlament zvolil v nedeľu za nového dočasného premiéra Talata Xhaferiho. Šesťdesiatjedenročný politik sa stal prvým etnickým Albáncom, ktorý povedie vládu tejto balkánskej krajiny.
Prechodná vláda bude vo funkcii 100 dní do parlamentných volieb vyhlásených na 8. mája. Jej súčasťou budú na základe zákona zameraného proti volebným manipuláciám aj ministri nominovaní opozíciou.
Xhaferi (po macedónsky Džaferi) získal podporu 65 zo 120 členov parlamentu, poslanci hlavnej opozičnej strany VMRO-DPMNE nehlasovali. "Budem sa zasadzovať za etnickú rovnováhu a harmóniu medzi komunitami," povedal poslancom na zasadnutí, na ktorom hovoril po macedónsky i albánsky.
Albánci tvoria asi štvrtinu z 1,8 milióna obyvateľov Severného Macedónska. Od vyhlásenia nezávislosti krajiny od bývalej Juhoslávie v roku 1991 pretrvávalo medzi väčšinovou populáciou a albánskou menšinou napätie. V roku 2001 prerástlo do šesťmesačného ozbrojeného konfliktu s albánskymi povstalcami, ktorý sa skončil po intervencii medzinárodného spoločenstva. Dosiahnutá dohoda poskytla väčšie práva etnickým Albáncom, ktorí sa sťažovali na diskrimináciu. Obe komunity odvtedy žijú v pomernom pokoji bez vážnych incidentov, priblížila AFP.
Xhaferi je členom najväčšej albánskej strany v krajine, Demokratického zväzu za integráciu (DUI), ktorá je súčasťou vládnych koalícií už viac ako 20 rokov. V minulosti bol ministrom obrany, posledných takmer sedem rokov pôsobil ako predseda parlamentu.
Spolu s parlamentnými voľbami sa v Severnom Macedónsku bude konať aj druhé kolo prezidentských volieb. Prvé je naplánované na 24. apríla.
Doterajší premiér Dimitar Kovačevski odstúpil z funkcie vo štvrtok. Predstaviteľ Sociálnodemokratického zväzu Macedónska bol na čele vlády od januára 2022, keď nahradil straníckeho kolegu Zorana Zaeva. Ten oznámil demisiu v októbri 2021 po slabom výsledku strany v komunálnych voľbách.
1 -
Srbskí baníci bojujú proti čínskej expanzii
Čínska spoločnosť Zijin, ktorá pred piatimi rokmi prevzala srbskú štátnu baňu, nedávno vykázala najvyšší zisk zo všetkých spoločností pôsobiacich v krajine.
Miestni obyvatelia priznávajú, že ich spoločnosť Zijin zamestnala, ale netaja sa rozpakmi či otvoreným hnevom nad nedostatkom alternatív. "Neradi pre nich pracujeme," hovoria.
"Každý deň dochádza k výbuchom. Vypúšťajú do vzduchu celú Mendelejevovu tabuľku!" V regióne sa opakovane konali protesty kvôli otravám olovom, arzénom a ortuťou, pričom množstvo oxidu siričitého 15-krát prekračuje povolený limit.
Protestujúci prirovnávali štrajky proti čínskej spoločnosti k "boju proti kolonializmu" v Kongu. "Nie sme proti žiadnemu priemyslu alebo národu, ale sme proti čínskej spoločnosti, ktorá sem prišla, aby nás vykorisťovala," hovorí jeden z dedinčanov
Srbské orgány sa do rokovaní nezapájajú, pričom čínskej spoločnosti umožňujú vyvíjať nátlak na jednotlivých dedinčanov, aby sa vzdali svojej pôdy bez primeranej kompenzácie.
5 -
Srbsko sa chystá kúpiť od Francúzska tucet stíhačiek Rafale za 3 miliardy eur, čo by bol najväčší zbrojný obchod v krajine a symbol jej záväzku voči Západu, píše denník Financial Times (FT).
Podľa zdroja zo srbského ministerstva obrany je zmluva dohodnutá na viac ako 90 %, pričom finančné podrobnosti sa ešte musia dohodnúť.
Srbsko sa pri nákupe vojenského vybavenia, najmä lietadiel, tradične spoliehalo na Rusko, teraz však svoje nákupy diverzifikuje. "Spoliehali sme sa na sovietske projekty, ale máme určité problémy spojené s potrebou údržby tohto vybavenia. Vzhľadom na geopolitické okolnosti je teraz nemožné kúpiť čokoľvek z Ruska, aj keď by sme chceli," vysvetlil respondent.
https://www.rbc.ru/politics/14/04/2024/661bd2c09a79476c9af46f93
2 -
Politico: V Chorvátsku posilnil svoju pozíciu proruský balkánsky Trump
Vo včerajších parlamentných voľbách sa strana chorvátskeho prezidenta Zorana Milanovića umiestnila na druhom mieste.
Píše denník „Politico“.
Tento významný výsledok umožní politikovi, ktorý kritizoval NATO a EÚ a tiež bol proti podpore Ukrajiny, ovplyvniť budúce smerovanie Záhrebu.
Chorvátsky „excentrický“ prezident Zoran Milanović, prezývaný balkánsky Trump, sa stal významnou osobnosťou krajiny. V parlamentných voľbách sa jeho strane podarilo obsadiť druhé miesto v počte získaných hlasov, čo jej umožňuje ovplyvňovať zostavovanie ďalšej vlády a meniť politické smerovanie Záhrebu.
Milanović vzbudil medzinárodnú pozornosť kritikou NATO a Európskej únie. Okrem toho obvinil Kyjev z používania fašistického pozdravu „Slava Ukrajine“. Politikova rétorika zrejme u voličov zarezonovala. Prejavili rekordnú podporu jeho Sociálnodemokratickej strane (SDP), ktorá bola dlhé roky v úzadí.
👍Analytici prirovnávajú Milanovićov rýchly nárast popularity a prípadný návrat na post premiéra k „slovenskému scenáru“, pričom uvádzajú paralely s nedávnym znovuzvolením Roberta Fica. Obaja sa držia proruského postoja a sú proti jednotnej politike bloku voči Ukrajine.
Doteraz bola podpora západných aliancií v Chorvátsku „neotrasiteľná“. Záhreb bol považovaný za spoľahlivého podporovateľa ukrajinskej vlády v Bruseli, ale teraz sa tento postoj môže zmeniť pod vplyvom Milanovića a jeho strany, obáva sa „Politico“.
2
Kategórie
- 509 Všetky kategórie
- 206 Politika a udalosti
- 75 Udalosti a politika na Slovensku
- 24 Udalosti a politika v ČR
- 61 Zahraničná politika a udalosti
- 49 Globálna politika a udalosti
- 239 KSB
- Metódy kontroly
- 25 Svetonázor
- 24 Dejiny a chronológia
- 46 Ideológia - filozofia, náboženstvo, technológia
- 18 Ekonomika a financie
- 32 Genocída vs. zdravie
- 10 Sila, zbrane, vojna
- ___
- 12 DVTR
- 12 Jazyk životných okolností
- 46 Egregoriálno-matričné riadenie
- 26 Analýzy
- 4 Domáci analytici
- 19 Zahraniční analytici
- 17 Kultúra
- 8 Filmy, videá
- 4 Literatúra
- 4 Hudba
- 38 Zdravie
- 2 Záhrada
- 13 Liečenie
- 18 Podnety k fóru
- 5 Pomôcky a návody k fóru
- 110 Mimo kategórií
- 9 Koncepty budúcnosti