Správy z Číny
Komentáre
-
Řekl bych, že Si prostě dělá doma pořádky, neb to byl jeho výnos, který zbavil ministra obrany funkce. A myslím, že k tomuto byla dána možnost tím, jak byla pozornost USA z Číny přesunuta na Izrael. Ne že by USA ztratili Čínu z patrnosti, ale v důsledku nevyhnutelné bezmezné podpory Izraele nebudou mít dost zdrojů na rozborky s Čínou. Ta tak získala určitý timeout a Si může provést úpravy v mužstvu. Mít zkompromitovaného ministra obrany asi nebude výhra.
Ušácká podpora Izraele se dříve či později změní na obsazení zdrojů, které po Izraeli zbydou, protože o tom to celé vlastně je.
1 -
Si Ťin-pching: Čína a Austrália sú na ceste k zlepšenie vzťahov
Austrálsky premiér Anthony Albanese (vľavo) a čínsky prezident Si Ťin-pching počas stretnutia 6. novembra 2023 v Pekingu. Foto: TASR/AP
--
Peking 6. novembra (TASR) - Čína a Austrália "sú na správnej ceste k zlepšenie vzťahov" a môžu sa stať "partnermi, ktorí si dôverujú", vyhlásil v pondelok čínsky prezident Si Ťin-pching po stretnutí s austrálskym premiérom Anthonym Albanesem.
Si uviedol, že Čína chce s Austráliou "rozvíjať trojstrannú a mnohostrannú spoluprácu". Čína a Austrália si podľa neho "nespôsobili žiadnu historickú krivdu, nemali medzi sebou spory ani žiadny zásadný konflikt záujmov, a môžu sa teda stať vzájomne si dôverujúcimi partnermi".
"Vďaka úsiliu oboch strán Čína a Austrália obnovili výmenu v rôznych oblastiach a vrátili sa na správnu cestu zlepšovania a rozvoja vzťahov," uviedol ďalej Si. Peking podľa neho tiež dúfa, že krajiny "plne rozvinú potenciál dohody o voľnom obchode a začnú spoluprácu v nových oblastiach vrátane tých, ktoré sa týkajú klimatickej zmeny a ekologického hospodárstva".
Čínsky prezident nakoniec zdôraznil, že Peking sa snaží "podporovať rozvoj odolnosti krajín južného Tichomoria, riešiť výzvy akou je klimatická zmena, a otvorene a tolerantne chrániť mier v ázijsko-tichomorskom regióne".
Albanese je v Pekingu na štvordňovej návšteve Číny. Dialóg medzi Canberrou a Pekingom sa pozastavil v roku 2020, keď Čína uvalila sankcie na dovoz viacerých austrálskych tovarov v reakcii na výzvu Austrálie na nezávislé vyšetrenie pôvodu pandémie ochorenia COVID-19.
Napätie medzi oboma krajinami sa zmiernilo, keď sa v Austrálii vlani dostala k moci Albaneseho Austrálska strana práce (ALP). Peking nedávno čiastočne uvoľnil sankcie na dovoz austrálskych tovarov, Canberra však žiada aj ďalšie zrušenie obmedzení.
1 -
Filadelfský orchester sa vrátil do Číny 50 rokov po historickom turné
Peking 7. novembra (TASR) — Členovia amerického Filadelfského orchestra pricestovali do Číny, kde 50 rokov po jeho historickom turné odohrajú sériu koncertov.
Orchester prvýkrát navštívil Čínu v septembri 1973 v čase normalizácie americko-čínskych vzťahov, ktorá nastala po nástupe Richarda Nixona do funkcie prezidenta USA. Nixon predtým vo februári 1972 ako prvý šéf Bieleho domu navštívil pevninskú Čínu.
Do čínskej metropoly Peking v utorok pricestovalo 14 členov orchestra, vrátane 73-ročného huslistu Davyda Bootha, ktorý absolvoval aj turné pred polstoročím.
Súbor z USA začne v piatok v Pekingu turné spolu s Čínskym symfonickým orchestrom. Ďalšie koncerty sa uskutočnia v mestách Tchien-ťin, Su-čou a Šanghaj.
Filadelfský orchester pricestoval do Číny v čase, keď je tam od minulého týždňa na turné Americké baletné divadlo.
Kultúrna výmena je podľa AP najnovším znakom zlepšovania americko-čínskych vzťahov pred očakávaným stretnutím prezidentov oboch krajín Joe Bidena a Si Ťin-pchinga. Čínu nedávno navštívili americký minister zahraničných vecí Antony Blinken, ministerka financií Janet Yellenová a ministerka obchodu Giny Raimondová.
Filadelfský orchester doposiaľ navštívil Čínu dvanásťkrát, naposledy v máji 2019 pred vypuknutím koronavírusovej pandémie.
1 -
Čínská centrální banka hlásí pokrok v internacionalizaci jüanu
8.11.2023
S tím, jak neustále roste ekonomická síla Číny, její pozice v globálním průmyslu a dodavatelských řetězcích nadále roste a funkce jüanu jako mezinárodní rezervní měny a platební měny se nadále posiluje.
Čínská lidová banka (PBC – People’s Bank of China), centrální banka země, nedávno zveřejnila zprávu o internacionalizaci jüanu v roce 2023. Mezi řadou připravovaných opatření PBC zdůraznila svůj závazek prohlubovat dvoustrannou měnovou spolupráci, uvedly čínské noviny Global Times.
Podle průzkumu Banky pro mezinárodní platby z roku 2022 vzrostl podíl jüanu na celosvětovém obchodování s devizami za poslední tři roky ze 4,3 % na 7 %, čímž se jeho globální pozice zvýšila z osmého na páté místo (jüan zaostal pouze za dolarem, eurem, jenem a librou).
Posílila se také schopnost přeshraničního obchodu s jüanem sloužit reálné ekonomice. Od ledna do září 2023 dosáhl celkový objem přeshraničních plateb v jüanech 38,9 bilionů jüanů, což představuje meziroční nárůst o 24 %.
Kromě toho se posílila také role jüanu jako měny pro financování. Byla zavedena řada opatření, jako je zajištění úvěrů domácími bankami v zahraničí a vydávání dluhopisů zahraničními institucemi v tuzemsku, což přispělo k neustálému zlepšování investičního a finančního prostředí jüanu.
Internacionalizace jüanu na jedné straně usnadní pokrok čínské ekonomiky a společnosti, pomůže zvýšit efektivitu jejího zahraničního obchodu a přispěje ke globálnímu rozvoji čínského průmyslu, poznamenal Wang Peng, odborný pracovník Pekingské akademie sociálních věd. Na druhé straně by mohla také zlepšit efektivitu obchodování zemí nebo jiných subjektů, které používají jüan k vypořádání, a pomoci snížit ztráty způsobené kolísáním směnného kurzu.
2 -
Čína získává na globálním Jihu body s minimálním nasazením
13.11.2023
Rostoucí čínská měkká síla by za určitých podmínek mohla prospět jak Izraeli, tak obyvatelům Gazy.
Země globálního Jihu, v nichž žije 85 % světové populace, vypadly ze sféry vlivu Západu, když po únoru 2022 většina z nich (70 % světové populace) odmítla sankce OSN proti Rusku, píše David Goldman pro Asia Times. Podruhé se o tom Západ přesvědčil 27. října, kdy 120 zemí hlasovalo pro rezoluci Valného shromáždění OSN, která neodsoudila útok Hamásu na Izrael ze 7. října, proti níž se postavily Spojené státy
Hlavním motorem tohoto tektonického posunu ve světové politice je samozřejmě rostoucí ekonomická dominance Číny v rozvojovém světě.
Pozoruhodné je, že Čína toho dosáhla nasazením celkem 200 vojáků (námořní pěchoty na čínské základně v Džibuti), na rozdíl od 7 bilionů dolarů, které Spojené státy během posledních dvaceti let utratily v zámoří v globální válce proti terorismu.
Americké ministerstvo obrany a různé think-tanky vydávají hrozivá varování před čínskými vojenskými ambicemi v Eurasii, ale Čína zatím nepoužívá nic jiného než měkkou sílu.
Díky rozšiřujícím se vazbám s Malajsií a Indonésií, iniciativě Pásmo a stezka ve Střední Asii a ekonomické diplomacii v Perském zálivu Čína nyní vyváží do muslimského světa více (42 miliard dolarů měsíčně) než do Spojených států (38 miliard dolarů měsíčně).
Podle Goldmana by američtí stratégové měli dobře poslouchat, co říká například profesor Fudanské univerzity, Čang Wej-wej, který poskytl rozhovor Observeru, v němž řekl: „…svět již dávno vstoupil do post-americké éry. To neznamená, že Spojené státy již nejsou důležité. Spojené státy jsou stále velmi důležité. Znamená to, že Spojené státy … jdou proti trendu“. Podle Čanga, který se odvolal na slova amerického poradce pro národní bezpečnost Jacka Sullivana o „malém dvorku a vysoké zdi“ v souvislosti s kontrolou exportu technologií, se Spojené státy „na tom malém dvorku s vysokýn plotem izolovaly. Za plotem je celý globální Jih, celý nezápadní svět, který má největší světový trh, největší zdroje a nejvíce rozvojových příležitostí.“ Goldman dále argumentuje, že jedině Čína má dnes potenciál „zmírnit ekonomickou bídu, která žene uprchlíky do Evropy.“ Před deseti lety Goldman spekuloval, že by na Blízkém východě mohl vzniknout „pax sinica“ (čínský mír). V roce 2022 dovážela Čína 53 % ropy z Perského zálivu, má tedy jasný zájem na tom, aby válečné konflikty nepřerušily její energetickou životní linku.
Čína pohlíží na národy Blízkého východu jako na virtuální provincie nové čínské ekonomické říše a chce, aby se vyhýbaly problémům a soustředily se na vydělávání peněz po čínském způsobu, tvrdí Goldman. Čínský postoj k otázkám Blízkého východu vychází ze skutečnosti, že Čína má početnou muslimskou populaci, která je nakloněna Palestincům, a také více než 50 velvyslanectví v muslimských zemích oproti jednomu židovskému.
Čína má ale potíž pochopit, proč se všichni nedohodnou na kompromisu a nevrátí se k práci. Má hlubokou averzi vůči nacionalismu, včetně jeho sionistické varianty. Problémem takového způsobu uvažování ale je, že pokud by se Tchaj-wan pokusil získat de iure nezávislost, šla by do války sama Čína, protože jedna odpadlická provincie by mohla být příkladem pro mnoho dalších. Etnika čínského císařství jsou zakonzervována jako mouchy v jantaru, ale zdaleka nejsou mrtvá, píše Goldman. Čína měla na jejich asimilaci pět tisíc let, ale stále si nemůže být jistá jejich příslušností.
Postoj Číny k otázkám Blízkého východu zůstává podle Goldmana na úrovni nálad. Na globálním Jihu získává Peking body za minimální cenu, i když jeho role by mohla být významnější. Mohl by hrát významnější roli v uprchlickě krizi i v Gaze. Goldman připomíná, jaké řešení problému Gazy navrhl v roce 1978 zesnulému egyptskému prezidentovi Sadatovi izraelský premiér Menachem Begin. Egypt by měl anektovat Gazu a její obyvatele naturalizovat. Prezident Sadat to tehdy odmítl a západní diplomaté tuto alternativu ignorovali. Kdyby Čína nyní chtěla hrát vedoucí úlohu na Blízkém východě, mohla by pomoc Egyptu a Izraeli při řešení krize v Gaze takovým způsobem znamenat diplomatickou revoluci.
2 -
Čína vítězí v africké honbě za „bílým zlatem“ v podobě lithia
15.11.2023
Celosvětová poptávka po lithiu dramaticky roste, protože výrobci a vlády v Evropě, USA a Číně se snaží ovládnout trh s udržitelnou energií a splnit klimatické cíle.
Afrika se nachází v centru geopolitické hry o nerostné suroviny používané v technologiích čisté energie, které budou pohánět globální přechod na zelenou energii. Lithium – neboli „bílé zlato“ – je jedním z nejvyhledávanějších nerostů pro energetický přechod, který se používá v elektromobilech a větrných turbínách.
V době, kdy se vedoucí představitelé EU scházejí v Bruselu na Týdnu surovin EU (13.-17. listopadu 2023) a kdy se blíží přijetí Aktu EU o kritických surovinách, je zásobování Evropy nerostnými surovinami, které mají zásadní význam pro energetický přechod, na pořadu dne.
Světové nabídce lithia v současné době dominují Austrálie, Chile a Čína, které v roce 2022 dohromady vyrobily více než 90 % ze 130 000 tun lithia na celém světě. Avšak vzhledem k tomu, že se předpokládá, že poptávka po lithiu se v letech 2022 až 2035 zvýší šestinásobně, pokud mají být splněny stávající klimatické cíle, se situace rychle změní. Projekty ve fázi průzkumu nabírají na obrátkách po celém světě a Afrika není výjimkou. Zdroje lithia byly zjištěny v Zimbabwe, Namibii, Ghaně, Demokratické republice Kongo (DRK), Mali a Etiopii. Několik projektů na kontinentu podpořili významní hráči v bateriovém a komoditním průmyslu, jako jsou CATL, Ganfeng Lithium a Glencore. Nicméně naprostá většina afrických lithiových projektů zůstává ve fázi průzkumu nebo vývoje.
Význam Afriky vzroste
Podle norské společnosti Rystad Energy bude podíl Afriky na celosvětové produkci lithia v roce 2025 činit 10,6 %, zatímco v roce 2019 to bylo jen 0,1 %, přičemž největší podíl na tomto nárůstu bude mít Zimbabwe. Celkově bude více než 90 % afrických dodávek v tomto desetiletí pocházet od subjektů, které jsou alespoň částečně vlastněny čínskými firmami, odhaduje poradenská společnost Benchmark Mineral Intelligence.
Naléhavost čínské snahy je podněcována snahou udržet si dominantní postavení v dodavatelských řetězcích. Čína má 8 % světových zásob lithia, ale rafinuje 60-70 % tohoto kovu. Firmy v meziproduktovém řetězci, které provádějí chemický proces, z nichž některé jsou součástí těžebních skupin, jako je Huayou, potřebují být zásobovány. Podle newyorského think-tanku Natural Resource Governance Institute (Institut pro správu přírodních zdrojů) trvá doba od objevení těžebního projektu k výrobě v průměru 17 let. Mnoho čínských firem však získává již existující aktiva, jako je Arcadia. Huayou koupila Arcadii od společnosti Prospect Resources, kótované na australské burze, za 422 milionů dolarů v roce 2022 – a rozvíjí ji závratnou rychlostí. Než se společnost Prospect Resources rozhodla Arcadii prodat, jednala se západními diplomaty o získání financování od rozvojových agentur, ale byla frustrována jejich pomalým tempem. Společnost Huayou provedla transakci během několika měsíců.
Váhání Západu má své důvody. Některé rafinerie se staví mimo Čínu. Investoři se však obávají, že nové doly a zpracovatelské závody by mohly vést k nadměrné nabídce a snížit ceny. Obávají se také politických rizik afrických projektů, zejména v zemích s historií úplatkářství a porušování lidských práv, jako je Zimbabwe a Kongo.
Západ tvrdí, že chce, aby Afričané více využívali hodnotu svého nerostného bohatství. Zatímco však mluví, Čína těží.
2 -
16. listopadu 2023
Peking pošle do USA pandy ‚jako vyslance přátelství čínského a amerického lidu,‘ naznačil Si Ťin-pching
Čínský prezident Si Ťin-pching naznačil, že Peking do Spojených států pošle další pandy velké „jako vyslance přátelství mezi čínským a americkým lidem“. Informovaly o tom stanice CNN a deník The Guardian. Si o pandách hovořil v projevu při večeři se zástupci amerického soukromého sektoru v San Francisku poté, co čtyři hodiny jednal se svým americkým protějškem Joem Bidenem na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC).
„Dozvěděl jsem se, že mnoho Američanů, především dětí, rozesmutněl odlet tří pand (ze zoologické zahrady ve Washingtonu) a mnozí se s nimi přišli rozloučit,“ řekl Si. Dodal, že lidé v Kalifornii se „můžou těšit na to, že pandy opět přivítají“ v zoologické zahradě v San Diegu.
Čína půjčila pandy velké více než dvaceti zemím světa, v poslední dekádě například Nizozemsku, Dánsku, Finsku nebo Německu. Naposledy Čína poslala dvojici pand do Kataru, přičemž šlo o první zápůjčku těchto zvířat některé ze zemí Blízkého východu, píše web stanice CNN a připomíná, že čínskému programu se často přezdívá „pandí diplomacie“. Čína posílá pandy do ciziny jako gesto dobré vůle, zvířata i jejich mláďata ale zůstávají jejím majetkem.
„Pandy jsou něco jako neformální barometr čínsko-amerických vztahů od roku 1972, kdy Peking daroval dvojici těchto medvědů národní zoologické zahradě Smithsonian National Zoo ve Washingtonu poté, co tehdejší prezident Richard Nixon absolvoval diplomatickou cestu do Číny, která oživila vzájemné vztahy,“ píše CNN.
Čínský prezident ve středu neuvedl, kdy by další pandy do Spojených států mohly dorazit, ale naznačil, že Kalifornie bude jejich pravděpodobnou destinací. Zoologická zahrada v San Diegu své poslední dvě pandy do Číny vrátila v roce 2019, když smlouva o výpůjčce vypršela. Na počátku listopadu vrátila Číně tři pandy washingtonská zoo.
Si a Biden se v San Francisku setkali poprvé osobně po dvanácti měsících. Hlavními závěry jejich jednání v luxusním venkovském domě Fioli nedaleko San Franciska byly dohoda, že velmoci obnoví komunikaci na úrovni armád i úředníků, kteří tvoří obrannou politiku, že rozšíří spolupráci v oblasti umělé inteligence, boji proti pašeráctví chemikálií potřebných k výrobě nelegálních drog nebo spolupráci na projektech studentských výměn. V klíčovém tématu ohledně budoucnosti Tchaj-wanu si Biden a Si pouze vyměnili názory, průlom však nenastal.
--
Peking v rámci tzv. pandej diplomacie po celé desaťročia darúval pandy krajinám, s ktorými mala priateľské vzťahy. V súčasnosti ich však zoologickým záhradám poskytuje len na dočasné obdobie.
https://ksbforum.info/discussion/comment/22877#Comment_22877
2 -
Čínsko-ruské vzťahy odolajú skúške komplexnej medzinárodnej situácie — Si Ťin-pching
MOSKVA 20. novembra /TASS/. Čínsko-ruské vzťahy obstáli v skúške zložitej medzinárodnej situácie, Peking ich má v úmysle rozvíjať, uviedol čínsky prezident Si Ťin-pching.
"Svet vstúpil do nového obdobia turbulencií a transformácií. Čínsko-ruské vzťahy obstáli v skúške rýchlych zmien v medzinárodnom prostredí," uviedol v posolstve pre účastníkov 10. dialógu medzi Jednotným Ruskom a Komunistickou stranou Číny.
Čínsky líder upozornil, že na budúci rok obe krajiny oslávia 75. výročie nadviazania diplomatických vzťahov. "Sme pripravení pevne rozvíjať bilaterálne vzťahy s ruskou stranou v duchu večného dobrého susedstva a komplexnej strategickej spolupráce pre rozvoj oboch krajín," zdôraznil.
Kontakty a spolupráca medzi Komunistickou stranou Číny a stranou Jednotné Rusko sú dôležitou súčasťou rusko-čínskych vzťahov v novej ére, upozornil čínsky líder. „Mechanizmus dialógu medzi vládnucimi stranami Číny a Ruska sa už stal jedinečným kanálom a platformou na prehĺbenie politickej vzájomnej dôvery, strategickej spolupráce a presadzovania vzájomne výhodnej spolupráce,“ uzavrel Si Ťin-pching.
0 -
Čína sa v roku 2023 stane najväčším svetovým exportérom áut, objem exportu z krajiny vzrástol v porovnaní s rovnakým obdobím minulého roka o 59,7% na 3,92 milióna áut.
2 -
Čína zavřela na severu země stovky mešit
22. 11. 2023
Čínské úřady zavřely na severu země v oblastech Kan-su a Ning-sia stovky mešit, upozornila organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW). Cílem úřadů je podle organizace oblasti počínšťovat a odradit obyvatele od islámu.
HRW na základě satelitních záběrů zjistila, že ve dvou vesnicích byly mezi lety 2019 a 2021 odstraněny minarety ze všech sedmi mešit, čtyři byly výrazně přestavěny, když byly tři budovy strženy a jeden velký sál poškozen, citoval ze zprávy list The Guardian.
Hannah Theakerová z univerzity v Plymouthu a Davit Stroup z manchesterské univerzity odhadují, že od roku 2020 bylo v oblasti Ning-sia zavřeno na 1300 mešit, tedy třetina ze všech, které tam byly.
V tomto počtu jsou jen oficiálně provozované mešity. Odhad navíc nezapočítává mešity zavřené dříve.
Z vládních zpráv plyne, že bylo zavřeno několik set mešit. Jen v milionovém městě Čung-wej úřady uvedly v roce 2019, že změnily účel 214 mešit, 58 jich bylo sloučeno a 37 nelegálních neregistrovaných náboženských míst bylo zrušeno. Ve městě Ťin-kej bylo podle čínských úřadů „dáno do pořádku více než 130 míst s islámskou architekturou“.
Imám z oblasti Ning-sia uvedl, že pokud jsou od sebe mešity vzdálené méně než dva a půl kilometru, musejí se sloučit. Podle něj jde o snahu počínšťovat muslimy.
Ředitelka HRW pro Čínu Maya Wangová uvedla, že „zavírání, ničení a měnění účelu mešit je součástí systematické snahy omezit vyznávání islámu“.
Úplně nejhorší situace je v ujgurském Sin-ťingu. Podle odhadu australského Institutu pro strategickou politiku byly od roku 2017 v této oblasti zničeny nebo poškozeny dvě třetiny z 16 000 mešit.
Čínská vláda kritiku odmítá: „Lidé ze všech etnických skupiny v Číně mají podle zákona plně zajištěnou svobodu vyznání. Čína stejně jako jiné země spravuje náboženské záležitosti v souladu se zákonem,“ řekl mluvčí kabinetu.
Dodal však, že země je odhodlána odmítat náboženský extremismus a bojovat s ním.
1 -
Čína si dováží americké vědce na vývoj moderních technologií
30.11.2023
Nový projekt je jednou z čínských reakcí na mnohamiliardové investice USA do výroby polovodičů a na vývozní omezení ze strany USA.
Čína investuje více než 1,4 miliardy dolarů do nového institutu, v jehož čele stojí bývalí vědci z laboratoře jaderných zbraní v Los Alamos. Jak vyplývá z investigace amerických The Washington Times, cílem ambiciózního programu je najmout špičkové americké vědce a získat vyspělé americké technologie,
Podle svých internetových stránek je Východní institut pokročilých studií (EIAS) předstupněm plánovaného Východního technologického institutu (EIT) v čínském městě Ning-po. Organizátoři programu vyplácejí americkým vědcům milionové platy a nabízejí další lukrativní výhody za jejich znalosti pokročilých technologií, které Čína nedokázala sama vytvořit.
Podle dokumentů a veřejných zdrojů, které se projektem zabývaly, byli k účasti na programu najati nejzkušenější američtí vědci.
EIAS a EIT jsou finančně a politicky podporovány regionální čínskou komunistickou stranou v Ning-po, jižně od Šanghaje. Projekt je nejnovější verzí pekingského programu náboru „tisíce talentů“.
Noviny napsaly, že podle výzkumníků obeznámených s bezpečnostními programy je cílem projektu systematické odcizování amerického duševního vlastnictví, především v oblasti polovodičů.
Plán na nábor talentů představuje zásadní prvek čínské reakce na mnohamiliardové investice USA do výroby polovodičů a vývozní omezení USA na prodej vyspělých čipů do Číny.
Kromě přilákání technologických expertů na úrovni Nobelovy ceny plánuje EIAS získávat z USA pokročilé technologie v oblasti polovodičů, umělé inteligence, baterií a pokročilých počítačů.
„Praktiky používané fakultou a administrativou EIAS jsou hrubým porušením obchodního tajemství a doložek o zákazu konkurence platných v jakékoli americké firmě,“ uvedl jeden z odborníků, který projekt studoval.
Internetové stránky plánovaného Východního technologického institutu projekt popisují jako “nový typ výzkumné univerzity”, kterou financuje pan Yu, miliardář z Ning-po a generální ředitel společnosti OmniVision Technologies. Místní vláda provincie Če-ťiang poskytla velký pozemek, na němž má stát kampus této high-tech univerzity.
Podle představitelů provincie Če-ťiang nabízí EIAS vysoké platy a lukrativní pobídky, aby v příštích pěti letech získal na 200 technologických odborníků. Do poloviny roku 2022 jich zatím najal 48.
Podmínkou náborového programu je získání Nobelovy ceny, Fieldsovy medaile nebo jiného prestižního mezinárodního ocenění. Vědci, kteří se programu účastní, musí být mladší 60 let a v posledních dvou letech působit na světově uznávaných univerzitách a výzkumných centrech, uvádí se v dokumentu projektu.
K účasti v programu jsou zváni také generální ředitelé a technologičtí ředitelé předních technologických společností v USA, Velké Británii, Německu, Francii, Japonsku, Kanadě a Austrálii.
Musejí opustit své pozice a zavázat se, že budou pro EIAS/EIT pracovat déle než pět let. Nabíráni jsou ale také čínští odborníci.
Nejznámější odborníci budou dostávat více než milion dolarů ročně. Méně známým výzkumníkům jsou nabízeny platy od 110 000 do 137 000 dolarů, uvedly americké noviny.
V rámci projektu jim bude hrazeno 20 % nákladů na koupi domu, bude jim hrazeno vzdělání dětí a poskytována lékařská péče v „klíčových městských zdravotnických centrech“, což je privilegium obvykle udělované členům čínské vládnoucí komunistické strany.
3 -
Čína posiluje vazby s Vietnamem výstavbou moderní železnice
14.12.2023
Trasa plánované železnice prochází oblastí, kde se nacházejí největší doly na prvky vzácných zemin.
Čína a Vietnam podepíší dohodu o modernizaci železničních spojů a další infrastruktury, včetně digitálních projektů. Si Ťin-pchingova návštěva Hanoje – první po šesti letech – začala v úterý, krátce poté, co do vietnamského hlavního města přijel i americký prezident Joe Biden, aby posílil dvoustranné vztahy.
Čína zřejmě poskytne Vietnamu granty na rozvoj železnice mezi Kunmingem a přístavem Hai Phong i dalších dopravních spojení z jižní Číny do Hanoje. Tyto granty budou nejspíš poskytnuty bezplatně. Jedná se o velký ústupek zemi, která si tradičně nerada půjčuje. Agentura Reuters nicméně tvrdí, že zatím „však není jasné, zda budou dotace spojeny s půjčkami a jaký bude jejich podíl.“ Vietnamské úřady v předvečer návštěvy čínského prezidenta situaci nekomentovaly.
Spojené státy a další západní země ale mohou takové poskytování dotací vnímat jako vlastní „propadák“, neboť v rámci klimatického plánu nabízely Vietnamu převážně půjčky v tržní hodnotě, aby mu pomohly snížit spotřebu uhlí, uvedla agentura.
Plán modernizace železnice Kunming-Hai Phong prochází oblastí, kde se nacházejí největší naleziště prvků vzácných zemin, která se dosud nepodařilo plně využívat. Vietnam má druhé největší zásoby strategických nerostů na světě, a to zejména těch, které jsou potřebné pro elektromobily a větrné turbíny.
Čína je největším světovým producentem a zpracovatelem kovů vzácných zemin, Peking se ale obvykle zdráhá sdílet technologie jejich zpracování a Hanoj se zase brání jejich vývozu v nezpracovaném stavu. Podle aktuálních informací se společná deklarace této otázky nedotkla, obě strany podepsaly nicméně celkem 36 dohod o spolupráci, včetně už zmíněné železnice.
Další oblastí plánů na čínsko-vietnamskou spolupráci je digitální konektivita. Smyslem má být napojení Vietnamu na čínskou Digitální hedvábnou stezku, vlajkový program Pekingu v rámci širší iniciativy Jeden pás, jedna cesta. Vietnamské ministerstvo zahraničí se v pondělí k věci nevyjádřilo, vietnamský lídr však na říjnovém fóru Pásmo a stezka vyzval k posílení spolupráce v oblasti digitální infrastruktury.
Reuters však i tuto iniciativu hodnotí jako nejasnou, protože v případě strategických projektů mají ve Vietnamu vždy přednost obavy o národní bezpečnost. V současnosti jde zejména o situaci v Jihočínském moři, kde Vietnam a Čína vedou spory o hranice. Společná deklarace na okraj návštěvy čínského lídra nicméně hovoří o bližší spolupráci v oblasti bezpečnosti, a to v oblasti rozvědky a vojenského průmyslu.
2 -
Si Bidenovi bez obalu: Tchaj-wan se sjednotí s Čínou
20.12.2023
Čínský prezident Si Ťin-pching během nedávného setkání s prezidentem USA Joe Bidenem v San Franciscu prý bez obalu řekl, že Peking znovu sjednotí Tchaj-wan s pevninskou Čínou. Zprávu dnes přinesla americká stanice NBC News, která dodává, že podle jejích zdrojů nebylo ještě rozhodnuto o načasování takového kroku.
Si Ťin-pching prý řekl Bidenovi na skupinové schůzce, které se zúčastnilo tucet amerických a čínských představitelů, že Čína preferuje získat Tchaj-wan mírovou cestou, nikoli silou. Čínský prezident také zmínil publikované předpovědi amerických vojenských představitelů, kteří uváděli, že Si Ťin-pching plánuje získat Tchaj-wan v roce 2025 nebo 2027. Si řekl Bidenovi, že se mýlí, protože dosud nestanovil časový rámec.
Čínští představitelé také před summitem požádali Bidena, aby po schůzce učinil veřejné prohlášení, že Spojené státy podporují cíl Číny - mírové sjednocení s Tchaj-wanem a nepodporují nezávislost Tchaj-wanu. Bílý dům čínskou žádost odmítl.
Slova Si Ťin-pchinga jsou vnímána jako soukromé varování Bidenovi, i když se výrazně neliší od jeho minulých veřejných komentářů o znovusjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou. Nyní jsou dávána do souvislosti s potenciálně klíčovými prezidentskými volbami, které na Tchaj-wanu proběhnou příští měsíc.
https://vasevec.info/si-bidenovi-bez-obalu-tchaj-wan-se-sjednoti-s-cinou
2 -
Čína vyzvala všetky strany konfliktu v Jemene na upokojenie situácie
Peking 12. januára (TASR) – Čína v piatok vyzvala všetky strany konfliktu v Jemene na zdržanlivosť, aby nedošlo k jeho rozšíreniu. Urobila tak po náletoch USA a Veľkej Británie proti húsíjským cieľom v Jemene.
"Čína je znepokojená eskaláciou napätia v Červenom mori," vyhlásila hovorkyňa čínskeho ministerstva zahraničných vecí Mao Ning. "Vyzývame všetky strany zapojené do konfliktu na zachovanie pokoja a zdržanlivosti, aby nedošlo k jeho rozšíreniu," dodala.
Spojené štáty a Británia podnikli zo vzduchu a mora údery na ciele húsíjskych povstalcov v Jemene ako reakciu na ich opakované útoky na plavidlá v Červenom mori. Húsíovia tvrdia, že na lode útočia zo solidarity s Palestínčanmi v Pásme Gazy, kde Izrael bojuje proti militantnému hnutiu Hamas.
Hovorca húsíjov uviedol, že neexistuje nijaké opodstatnenie pre americko-britské útoky a hnutie sa bude naďalej pri útokoch zameriavať na lode smerujúce do Izraela.
--
Čína vyzvala USA, aby sa zdržali zásahov do volieb na Taiwane
Peking 11. januára (TASR) – Čína vo štvrtok vyzvala Spojené štáty, aby sa zdržali zasahovania do volieb na Taiwane. Zároveň ostro kritizovala oficiálne návštevy medzi Tchaj-pejom a Washingtonom. Dôvodom bol prísľub Spojných štátov vyslať na Taiwan delegáciu po prezidentských voľbách, ktoré sa uskutočnia v sobotu 13. januára.
Washington sa musí vyhnúť akémukoľvek zasahovaniu do volieb na Taiwane, v opačnom prípade by sa mohli vážne narušiť čínsko-americké vzťahy, vyhlásila hovorkyňa ministerstva zahraničných vecí Mao Ning.
"(Čína) vyjadruje silnú nespokojnosť a dôrazne odmieta drzé táranie americkej strany o voľbách na Taiwane," uviedla. Taiwan je podľa jej slov dôležitý na dosiahnutie kľúčových záujmov Číny a zdôraznila, že tento ostrov je najdôležitejšou červenou čiarou, ktorú v rámci čínsko-amerických vzťahov nemožno prekročiť.
"Čína vždy tvrdo oponuje akejkoľvek forme oficiálnych vzťahov medzi Spojenými štátmi a Taiwanom," dodala po tom, ako Washington ohlásil plány vyslať na Taiwan po týchto dôležitých voľbách neoficiálnu delegáciu. "Existuje iba jedna Čína a Taiwan je jej neoddeliteľnou súčasťou," dodala hovorkyňa.
Peking v auguste 2022 reagoval veľmi prudko na neoficiálnu návštevu vtedajšej predsedníčky americkej Snemovne reprezentantov Nancy Pelosiovej na Taiwane a prerušil s Washingtonom komunikáciu na vojenskej úrovni. Washington však trvá na tom, že takéto návštevy slúžia výhradne na jasnú komunikáciu s novým prezidentom a Washington nimi nepodporuje snahu Taiwanu o dosiahnutie samostatnosti od pevninskej Číny.
--
Čínsky minister Wang I navštívi Egypt, Tunisko, Brazíliu a Jamajku
Peking 11. januára (TASR) - Čínsky minister zahraničných vecí Wang I v najbližších dňoch navštívi Egypt a Tunisko. Následne odcestuje do Brazílie a na Jamajku.
Cesta Wanga na africkom kontinente potrvá od 13. do 18. januára a navštívi počas nej aj Pobrežie Slonoviny a Togo, ktoré sa nachádzajú v západnej časti Afriky. Čínsky rezort diplomacie uviedol, že ide o nadviazanie na priateľské vzťahy medzi Čínou a Afrikou a upevnenie solidarity a spolupráce medzi Pekingom a týmto kontinentom.
Wang následne od 18. do 22. januára absolvuje návštevu Brazílie a Jamajky. Rezort dodal, že tieto dve krajiny majú rovnaké alebo podobné názory na rad regionálnych i medzinárodných záležitostí.
Čína sa vo zvýšenej miere sústredí na svoje väzby s tzv. globálnym juhom a usiluje sa posilniť svoj vplyv v oblastiach, kde majú prevahu USA a ich spojenci, píše AFP. Dodáva, že americký minister zahraničných vecí Antony Blinken má v týchto dňoch v Káhire s egyptským prezidentom Abdalom Fattáhom Sísím rokovať s cieľom dosiahnuť zastavenie vojny medzi Izraelom a hnutím Hamas. Čína tradične prejavuje náklonnosť Palestínčanom a podporuje riešenie izraelsko-palestínskeho konfliktu na úrovni dvoch štátov.
0 -
PEKING - Rusko a Čína by mali úzko spolupracovať na zaistení bezpečnosti a rozhodne sa postaviť proti akémukoľvek vonkajšiemu zasahovaniu do vnútorných záležitostí, povedal vo štvrtok čínsky prezident Si Ťin-pching.
"Krajiny by mali vykonávať úzku strategickú spoluprácu s cieľom chrániť svoju štátnu suverenitu, bezpečnosť a rozvojové záujmy a rozhodne sa brániť zasahovaniu vonkajších síl do vnútorných záležitostí," povedal Si v telefonickom rozhovore s ruským prezidentom Vladimirom Putinom. štátny vysielateľ China Central Television (CCTV).
Čína je pripravená posilniť spoluprácu s Ruskom na medzinárodnej multilaterálnej úrovni a zasadzovať sa za inkluzívnu ekonomickú globalizáciu, dodal Xi.
1 -
Čína obmedzuje dovoz ruského uhlia
21.03.2024
Bloomberg: Čína sa vzdáva ruského uhlia
Dodávky klesli o 22 % v dôsledku amerických ciel a sankcií.
Čína začala chrániť domáci trh pred ruským uhlím, ktoré sa nahrnulo po európskom embargu, a obmedzovať prácu s firmami, na ktoré sa vzťahovali americké sankcie. V dôsledku toho ruský predaj za január až február klesol o 22 % v porovnaní s rovnakým obdobím v roku 2023 na 11,5 milióna ton, uvádza Bloomberg s odvolaním sa na čerstvé colné údaje.
Od začiatku tohto roka Peking vrátil dovozné clá na ruské uhlie. Obmedzenia sa týkali iba Ruska. Indonézia (najväčší dodávateľ Číny) a Austrália pokračovali v zvyšovaní dodávok, čím sa celkový dovoz uhlia zvýšil o 23 % v prvých dvoch mesiacoch tohto roka.
Čína zrušila clá v máji 2022, pretože sa obávala narušenia energetických trhov v dôsledku vojny Vladimira Putina na Ukrajine. Európska únia a Veľká Británia zaviedli embargo na nákup ruského uhlia už v auguste 2022 a domáce firmy museli urýchlene presmerovať značnú časť svojich dodávok na východ.
Celkový objem exportu ruského uhlia do Ázie (nákupy zvýšila aj India) dosiahol maximálny objem v apríli 2023, kedy sa podľa Kplera predalo 14,69 milióna ton. Potom dodávky klesli a vo februári tohto roka podľa spoločnosti klesli o 21,6 % v porovnaní s februárom 2023 – na 8,48 milióna ton uhlia všetkých akostí.
0 -
Tu je to, na čo sa bude Čína spoliehať pri raste svojej ekonomiky
31.03.2024
Počas Čínskeho rozvojového fóra Zheng Shajie, riaditeľ Národnej komisie pre rozvoj a reformy, predstavil stratégie a opatrenia zamerané na riešenie troch kľúčových oblastí.
V prvom rade sa krajina snaží podporiť priemyselné inovácie prostredníctvom pokroku vo vede a technike.
Podľa Zhenga má vláda v úmysle posilniť podporu pre „rôzne veľké vedecké a technologické iniciatívy, posilniť úlohu podnikov ako hlavných hnacích síl vedecko-technických inovácií a urýchliť modernizáciu a zlepšenie tradičných priemyselných odvetví“.
Na druhej strane Čína vyvinie nové zdroje ekonomického rastu, ako je bio-výroba, komerčný letecký priemysel, nové materiály atď.
Ako súčasť inštitucionálnej reformy zavedie Peking opatrenia na zlepšenie trhovo orientovaného podnikateľského prostredia a bude pokračovať v podpore environmentálnych a nízkouhlíkových transformácií.
Čo sa týka väčšej otvorenosti, Zheng vyjadril záväzok vlády posilniť medzinárodnú spoluprácu v oblasti vedy a techniky.
Zdôraznil dôležitosť budovania „inovačného ekosystému“ na podporu hlbšej výmeny a partnerstva personálu medzi Čínou a zahraničnými krajinami.
Čína už začala s niektorými z týchto akcií počas „dvoch zasadnutí“, hlavného politického stretnutia krajiny, na ktorom sa stretávajú delegáti Národného ľudového kongresu a Čínskej ľudovej politickej poradnej konferencie.
Uprostred náročného globálneho prostredia sa ázijská veľmoc tento rok zameriava na ekonomickú expanziu zhruba o päť percent.
https://cryptodnes.bg/en/brics-eto-kakvo-shte-razchita-kitai-razviva-ikonomikata/
0 -
Čína vrátila bývalé impérium späť do tvrdej reality
"Británia nie je pre Čínu konkurentom, britská vláda by nemala preceňovať svoj vplyv na globálnu scénu. Radšej by sa mala snažiť s Čínou vychádzať."
2 -
Čína uvalila sankcie na dve americké zbrojovky
Peking 11. apríla (TASR) - Čína vo štvrtok oznámila sankcie proti dvom americkým zbrojárskym spoločnostiam za to, že podporujú predaj zbraní Taiwanu.
Čína zmrazila vo svojej jurisdikcii aktíva spoločností General Atomics Aeronautical Systems a General Dynamics Land Systems. Opatrenie tiež zakazuje manažmentu spoločností vstup do krajiny.
Spoločnosť General Dynamics prevádzkuje služby leteckej dopravy prostredníctvom malých biznis lietadiel. Tie sú závislé od západných technológií. Spoločnosť sa podieľa na výrobe amerických tankov Abrams, ktoré Taiwan kupuje ako náhradu za staršie tanky.
General Atomics vyrába bezpilotné lietadlá Predator a Reaper používané americkou armádou. Čínske úrady nezachádzali do podrobností o údajnej účasti spoločnosti na dodávkach zbraní Taiwanu.
"Pokračujúci predaj zbraní z USA do čínskeho regiónu Taiwan vážne porušuje princíp jednej Číny a ustanovenia troch spoločných komuniké Číny a USA, zasahuje do vnútorných záležitostí Číny a narúša jej zvrchovanosť a územnú celistvosť," uviedlo čínske ministerstvo zahraničných vecí vo svojom vyhlásení.
V januári zaviedla Čína sankcie proti piatim americkým spoločnostiam v reakcii na dodávky zbraní na Taiwan.
Peking považuje Taiwan v rámci oficiálnej politiky jednej Číny za súčasť svojho územia, hoci tento ostrov má od roku 1949 vlastnú demokraticky zvolenú vládu. Taiwan nároky Pekingu odmieta a zdôrazňuje, že o osude ostrova môžu rozhodovať len jeho obyvatelia.
1 -
Čína sa zbavuje amerických štátnych dlhopisov a nakupuje zlato
ANALÝZA | Mike Maharrey, 21.04.2024
Ako Číňania hromadia čoraz viac zlata, uvoľňujú americké štátne dlhopisy.
To vyvoláva dôležitú otázku: kto bude pokračovať vo financovaní pôžičiek federálnej vlády?
Podľa najnovších údajov Federálneho rezervného systému Čína vo februári uvoľnila ďalších 22,7 miliardy dolárov v amerických štátnych dlhopisoch. Tým sa jej celkový držby znížili na 775 miliárd dolárov.
Čína je stále druhým najväčším zahraničným držiteľom amerického dlhu, ale Spojené kráľovstvo by mohlo Čínu čoskoro predbehnúť a skĺznuť na druhú pozíciu, ak bude súčasný trend pokračovať.
Japonsko je s 1,17 bilióna dolárov v štátnych dlhopisoch najväčším zahraničným veriteľom USA. Na treťom mieste je Spojené kráľovstvo so 700,8 miliardami dolárov v amerických štátnych dlhopisoch.
Čína sa už niekoľko rokov zbavuje amerického dlhu. Držba štátnych dlhopisov v krajine klesla na súčasnú úroveň z približne 1,1 bilióna dolárov v roku 2021. Čínske investície do amerického dlhu dosiahli v októbri 14-ročné minimum.
Čítaj celé:
https://www.fxstreet.com/analysis/china-is-dumping-us-treasuries-and-buying-gold-202404212302
1
Kategórie
- 509 Všetky kategórie
- 206 Politika a udalosti
- 75 Udalosti a politika na Slovensku
- 24 Udalosti a politika v ČR
- 61 Zahraničná politika a udalosti
- 49 Globálna politika a udalosti
- 239 KSB
- Metódy kontroly
- 25 Svetonázor
- 24 Dejiny a chronológia
- 46 Ideológia - filozofia, náboženstvo, technológia
- 18 Ekonomika a financie
- 32 Genocída vs. zdravie
- 10 Sila, zbrane, vojna
- ___
- 12 DVTR
- 12 Jazyk životných okolností
- 46 Egregoriálno-matričné riadenie
- 26 Analýzy
- 4 Domáci analytici
- 19 Zahraniční analytici
- 17 Kultúra
- 8 Filmy, videá
- 4 Literatúra
- 4 Hudba
- 38 Zdravie
- 2 Záhrada
- 13 Liečenie
- 18 Podnety k fóru
- 5 Pomôcky a návody k fóru
- 110 Mimo kategórií
- 9 Koncepty budúcnosti