Správy z Číny

openeyes povedal/-a: lepšie ako naša KSČ

naše KSČ by to taky ustála nebýt zrady z moskvy

Kancelar povedal/-a: Čína skoro po třech let částečně uvolňuje přísná protikoronavirová opatření, která ohrozila ekonomický chod země, vedla k frustraci ve společnosti a nedávno vyvolala vlnu protestů.

Počítám, že to jsou důsledky jednoho "vyvedení" ze sjezdu KSČ.

@Kancelar povedal/-a:

Počtář povedal/-a: sjezdu

Vyzera to tak. Ale je to len mierny ustup, ziadne plosne rusenie opatreni.

Obojok sa nikdy neuvoľňuje rýchlo a naraz, vtedy môže prísť ku strate v riadenia. Ak ho bude potrebné znovu utiahnuť bude to vyžadovať oveľa menej energie.

WHO uz pinda na cinsky obrat v covidovani https://standard.sk/295619/sef-who-vyjadril-znepokojenie-v-spojitosti-so-sirenim-covid-19-v-cine/

Najme na to, ako vykazuju umrtia na covid...

https://www.zive.cz/clanky/cipova-valka-se-stupnuje-vyrobce-litografickych-stroju-resi-ze-mu-vcine-ukradli-data/sc-3-a-220780/default.aspx

Som zvedavy co z toho bude, je len par firiem na svete, ktore vyrabaju cipy, ale vsetky spojuje firma, ktora vyraba stroje na vyrobu cipov.

Najväčší veriteľ sveta chcel získať politickú moc. Ostalo mu množstvo skysnutých úverov

https://www.trend.sk/nazory-a-komentare/najvacsi-veritel-sveta-chcel-ziskat-politicku-moc-ostalo-mu-mnozstvo-skysnutych-uverov?itm_brand=trend&itm_template=hp&itm_modul=trend_topbox&itm_position=1&fbclid=IwAR2o8WjtuNpQhpKu2xp24BlxoP_SGc7cI99nArwou-PgkUE-tuLHTfnTqho

15.6.23

Čínsky premiér navštívi na budúci týždeň Nemecko a Francúzsko

--

16.6.23

Bill Gates sa v Pekingu stretol s čínskym prezidentom Si Ťin-pchingom

Americký podnikateľ a filantrop Bill Gates sa v piatok v Pekingu stretol s čínskym prezidentom Si Ťin-pchingom. Gatesova nadácia prisľúbila Číne 50 miliónov dolárov na pomoc v boji proti chorobám.

Miliardár Gates patrí medzi mnohých západných obchodných lídrov, ktorí navštívili Čínu po ukončení prísnych covidových kontrol, ktoré ju takmer na tri roky z veľkej časti uzavreli pred svetom.

Stretnutie spoluzakladateľa spoločnosti Microsoft s čínskym prezidentom sa uskutočnilo pred očakávanou nedeľnou návštevou ministra zahraničných vecí USA Antonyho Blinkena v Číne. Nadväzuje zároveň na štvrtkové oznámenie Nadácie Billa a Melindy Gatesovcov o poskytnutí 50 miliónov dolárov na podporu čínskeho úsilia proti šíreniu malárie a tuberkulózy.

"Čína dosiahla výrazné úspechy pri znižovaní chudoby a zlepšovaní zdravotnej úrovne. Verím, že Čína môže zohrať ešte väčšiu úlohu pri riešení súčasných problémov - najmä tých, ktorým čelia africké krajiny," povedal Gates.

Gates (67) naposledy navštívil Čínu v roku 2019. Vtedy sa stretol s čínskou prvou dámou Pcheng Li-jüan a diskutoval s ňou o práci svojej nadácie v oblasti prevencie HIV/AIDS.

Kissinger v Číne

19.7.23

Wang I na schôdzke s Kissingerom: Je nemožné ovládnuť či obkľúčiť Čínu

Čínsky vysokopostavený diplomat Wang I na stretnutí s bývalým americkým ministrom zahraničných vecí Henrym Kissingerom povedal, že je nemožné "ovládnuť alebo obkľúčiť Čínu". Zároveň vyzdvihol Kissingerove snahy o otvorenejšie vzťahy medzi Washingtonom a Pekingom.

"Rozvoj Číny sa vyznačuje silnou endogénnou dynamikou a dejinnou logikou... je nemožné snažiť sa zmeniť Čínu a ešte viac nemožné ju obkľúčiť či ovládnuť," povedal Wang I 100-ročnému diplomatovi Kissingerovi v Pekingu, uviedlo čínske ministerstvo zahraničných vecí.

Čínsky diplomat zároveň vyzdvihol Kissingerov prínos k obnoveniu americko-čínskych vzťahov. Dodal, že "politika Číny k Spojeným štátom sa vyznačuje vysokou úrovňou kontinuity a dodržiavaním pravidiel nastavených (čínskym prezidentom) Si Ťin-pchingom. Je medzi nimi vzájomný rešpekt, mierové spolunažívanie a spolupráca, pri ktorej obe strany získavajú".

"Politika USA voči Číne potrebuje takú diplomatickú rozvahu, akou sa vyznačuje Kissinger, a politickú guráž, akou bol známy Nixon," podotkol Wang I, pričom odkazoval na bývalého amerického prezidenta Richarda Nixona.

Agentúra AFP dodáva, že Kissinger, vtedy americký poradca pre štátnu bezpečnosť, v roku 1971 tajne odletel do Číny, kde mal nadviazať vzťahy s komunistickou Čínou. To vydláždilo cestu prvej oficiálnej návšteve Nixona v Pekingu, ktorý sa snažil uskutočniť prelom v studenej vojne a získať pomoc pri ukončení vietnamskej vojny.

Kissinger sa po odchode z funkcie ministra zahraničných vecí venoval obchodnému poradenstvu v súvislosti s Čínou a opakovane upozornil na zmenu rétoriky americkej zahraničnej politiky "z diplomatickej na silovú", dodáva AFP.

--

20.7.23

Čínsky prezident sa stretol s exšéfom americkej diplomacie Kissingerom

Čínsky prezident Si Ťin-pching sa vo štvrtok v Pekingu stretol s bývalým americkým ministrom zahraničných vecí Henrym Kissingerom. Informovali o tom čínske štátne médiá.

Čínska štátna televízia CCTV vo svojej reportáži vyzdvihla kľúčovú rolu 100-ročného amerického štátnika pri nadväzovaní vzťahov medzi Pekingom a Washingtonom v 70. rokoch 20. storočia.

/.../

"Kissinger navštívil od roku 1971 Čínu viac ako stokrát," uviedla CCTV. Dodala, že v súčasnosti ide o prvú cestu tohto amerického diplomata do Číny, odkedy v máji oslávil svoje sté narodeniny. Kissinger sa v Pekingu stretol aj s vysoko postaveným čínskym diplomatom Wang Im.

Kissinger sa po odchode z funkcie ministra zahraničných vecí pôsobil ako súkromný konzultant a venoval sa písaniu pamätí. Prostredníctvom médií sa stále vyjadruje k rôznym otázkam vo svetovej politike

30.8.23

Nová mapa Číny a ohlasy susedov:

India a Malajzia protestujú proti územným nárokom Číny v novej mape

India a Malajzia vyjadrili nesúhlas s novou čínskou mapou, na ktorej si Peking robí nároky na indické územie a malajské výsostné vody neďaleko ostrova Borneo.

Čína zverejnila mapu v pondelok, India v utorok podala proti nej diplomatickou cestou protest. Na mape je indický štát Arunáčalpradéš a náhorná plošina Doklam v Himalájach súčasťou Číny.

"Odmietame tieto nároky, pretože nemajú žiadne opodstatnenie. Takéto kroky čínskej strany len komplikujú vyriešenie záležitosti na hraniciach," uviedol hovorca indickej diplomacie. Indický minister zahraničných vecí Subrahmanjam Džajšankar nároky Číny odmietol v utorkovom televíznom rozhovore.

Aj malajské ministerstvo zahraničných vecí v stredu jednostranné nároky Číny odmietlo. Presadzuje vyriešenie sporu nenásilným a rozumným spôsobom prostredníctvom dialógu a rokovaní.

V indickom Naí Dillí bude 9. až 10. septembra summit krajín skupiny G20, na ktorom by sa mal zúčastniť aj čínsky prezident Si Ťin-pching. Počas summitu BRICS indický premiér Naréndra Módí a Si viedli vo štvrtok 24. augusta rozhovory s cieľom zmierniť napätie pre sporné hranice. Indická diplomacia vtedy uviedla, že obaja lídri sa dohodli na zmiernení napätia.

Čína a India má 3500 kilometrov a na mnohých miestach doteraz nebola riadne vymedzená. Peking si robí nároky aj na severovýchodný indický štát Arunáčalpradéš, ktorý považuje za súčasť Tibetu. V roku 1962 vypukla medzi Čínou a Indiou pohraničná vojna.

V júni 2020 konflikt vypukol aj v kašmírskom regióne Ladákh. Každá z krajín odvtedy do tejto pohraničnej oblasti vyslala tisíce vojakov, ale situáciu sa nepodarilo vyriešiť ani po 19 kolách rozhovorov.

--

Tohle všechno je Čína. Peking si na oficiální mapě přivlastnil i části Ruska a Indie

Sousedé Číny se nestačí divit, co všechno zahrnula jako součást svého území na nové oficiální mapě, kterou zveřejnily tamní úřady. Peking si mimo jiné na úkor Ruska „přivlastnil“ polovinu Velkého Ussurijského ostrova, Dillí pak protestovalo kvůli připojení sporné náhorní planiny Aksai Čin a indického svazového státu Arunáčalpradéš.

Čínské ministerstvo přírodních zdrojů novou „standardní mapu“ zveřejnilo v pondělí s tím, že má jít o oficiální podklad pro úřady i veřejnost. Reakce z ciziny na sebe nenechaly dlouho čekat.

„Velký Ussurijský ostrov byl sporným územím mezi Ruskem a Čínou sto let. V roce 2008 obě země uzavřely smlouvu o rozdělení ostrova, ale nová mapa Číny to nezohledňuje,“ napsal například ruský zpravodajský web RBK. Tuto změnu zaznamenal i Kommersant a další média v zemi. Ruské, respektive sovětské jednotky jsou na ostrově přítomné od roku 1929.

Oficiálně Moskva na čínskou mapu zatím nereagovala, před avizovanou říjnovou cestou šéfa Kremlu Vladimira Putina do Pekingu jde ale o citlivé načasování.

Patrně nejsilnější reakci vyvolala čínská mapa v Indii. „Odmítáme tyto neopodstatněné nároky,“ citovala mluvčího indické diplomacie Árindama Bagčího stanice BBC. Dodal přitom, že kroky Pekingu „jen komplikují vyřešení otázky hranic“.

Za absurdní označil čínské nároky i indický ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar. „Čína už v minulosti publikovala mapy, kde si nárokují území, která nejsou jejich, ale patří jiným zemím. Je to jejich starý zvyk,“ řekl šéf resortu televizi NDTV.

Indický protest přitom přichází jen několik dní poté, co se premiér Nárendra Módí a čínský prezident Si Ťin-pching na summitu skupiny BRICS v Jižní Africe dohodli na „intenzivnějším úsilí o urychlené stažení a deeskalaci“ podél sporné hranice.

Jihočínské moře i Tchaj-wan

Zdrojem napětí mezi oběma zeměmi je sporná, 3 440 km dlouhá hranice podél Himálaje, která je i kvůli složitému terénu špatně vymezená. V minulosti v oblasti opakovaně docházelo i ke střetům mezi indickými a čínskými jednotkami.

Čína považuje celý indický stát Arunáčalpradéš za své území a nazývá jej „Jižní Tibet“, přičemž Indie si nárokuje náhorní plošinu Aksai Čin v Himalájích, kterou ovládá Čína.

Vzhledem k výše uvedenému nepřekvapí, že Čína si v mapě přivlastnila také území v Jihočínském moři, proti jejichž nárokování Pekingem už dříve protestoval Vietnam, Filipíny, Malajsie a další země regionu. Jako čínský je pak samozřejmě uveden také Tchaj-wan, který jako samostatný stát neuznává ani OSN, ale jehož vláda funguje nezávisle na Pekingu už od roku 1949.

11.10.23

Čína: Od 17. októbra sa uskutoční fórum Jeden pás, jedna cesta

Čína v stredu potvrdila, že v poradí tretie fórum Jeden pás, jedna cesta sa uskutoční v Pekingu 17. a 18. októbra. Očakáva sa, že sa na ňom zúčastní viacero zahraničných lídrov, informuje TASR podľa správy agentúry AFP.

"Čínsky prezident Si Ťin-pching sa zúčastní na otváracom ceremoniáli fóra, prednesie reč a usporiada uvítací banket pre zahraničných lídrov a šéfov medzinárodných organizácií zúčastňujúcich sa na fóre," uviedla hovorkyňa čínskeho ministerstva zahraničných vecí Chua Čchun-jing.

Ruský prezident Vladimir Putin pritom podľa AFP už avizoval, že sa na budúcotýždňovom fóre v Číne zúčastní. Peking však termín jeho konania potvrdil až v stredu.

Ruské ministerstvo zahraničných vecí pritom v utorok informovalo o účasti šéfa ruskej diplomacie Sergeja Lavrova na fóre a jeho rokovaniach s čínskom náprotivkom Wang Im.

"Vítame, že krajiny a partneri aktívne podieľajúci sa na iniciatíve Jeden pás, jedna cesta prídu do Pekingu, aby rokovali o plánoch spolupráce a snažili sa o spoločný rozvoj," uviedla v septembri hovorkyňa čínskeho ministerstva zahraničných vecí Mao Ning.

Podľa Pekingu bude na podujatí zastúpených 130 krajín.

Na budúcotýždňovom fóre Jeden pás, jedna cesta si Čína pripomenie 10. výročie tejto infraštruktúrnej iniciatívy známej tiež ako Nová Hodvábna cesta.

Fórum v Pekingu jasně ukázalo, jak se změnil svět za poslední rok. Důležité věci a důležitá jednání se už neodehrávají v Evropě či USA nebo na těch jejich "géčkách". Odehrávají se v Číně nebo Rusku. Zde se řeší všechny důležité otázky života zemí ve světě. Všímají si toho už i "západní masmédia".

Třeba Bloomberg tvrdí (pozdě - ale přece), že "západ je znepokojen sbližováním Ruska a Číny". Chce se mi k tomu říct - to brzy. Ale i když jsou v článku dedukované příčiny a následky dost zcestné a mimo, jedno jim neuniklo = že se nová světová pravidla vytvářejí úplně někde jinde, než v USA čekali.

Noviny NY Times si zase všímají srovnání cesty Bidena do Tel Avivu a Putina do Pekingu a to jako jakéhosi "měřítka moci a autority". Ta Bidenova vyznívá dost trapně - zvláště když nemohl uskutečnit setkání s palestinskou samosprávou. Takže přijel, poobjímal se s izraelskými děvčaty a Bendžím - a odjel domů, aniž by nějak politicky prospěl USA nebo Izraeli. Putin - oproti němu - uskutečnil mnoho důležitých setkání a jednání a když nic jiného, utvrdil svět, že s Čínou pojí Rusko spojenectví v mnoha oblastech. Noviny si všímají rozdílů mezi těmito dvěma "světy" - rozdílů čím dál viditelnějších. USA vyjádřily nehynoucí lásku a podporu Izraeli a uznávají jeho "právo na tvrdou obranu". Kdežto ten druhý, !východní svět" v čele s Ruskem a Čínou sice vyjádřil podporu a soustrast Izraeli, ale zároveň neodsoudil Hamás. K tomu ještě vyzvali k "chladné hlavě a diplomatickému řešení", protože Izrael není tak úplně bez viny a útok Hamásu není překvapivý a "z ničeho nic". Oba státy napomenuly Izrael za odříznutí Gazy od vody a elektřiny.

Do třetice analytik Brian Berletic (z USA) pro videozprávy.

Uvedl, že Čína a Rusko prakticky napravují ve světě škody, způsobené politikou USA. Tam, kde USA ničí a shazují tuny bomb - tam Čína a Rusko budují a snaží se postavit zdecimované země na nohy. A USA se jim nemůžou rovnat a ani jim konkurovat. Ony už jen škodí...

"To je důvod, proč když USA říkají, že budou soutěžit s iniciativou Belt and Road, jak jsem řekl, není to o konkurenci. Mají na mysli, že znovu otráví lidi nenávistí k Číně prostřednictvím lží, financováním aktivistů a opozičních skupin, aby se jí postavili, nebo dokonce fyzickým ničením infrastruktury."

https://russian.rt.com/inotv/2023-10-18/Amerikanskij-ekspert-Rossiya-i-Kitaj

24.10.23

Čínského ministra obrany Li Šang-fua zbavili funkce

Čínský ministr obrany Li Šang-fu, který se bez udání důvodů téměř dva měsíce neobjevil na veřejnosti, byl odvolán z funkce. Oznámila to čínská státní televize CCTV. Bývalý čínský ministr zahraničí Čchin Kang zároveň nově přišel i o vlivnou funkci jednoho z pěti členů Čínské státní rady, informovala agentura Reuters s tím, že o osudu obou politiků rozhodoval hlavní parlamentní výbor.

Li, který stanul v čele resortu obrany letos v březnu, nebyl na veřejnosti spatřen od svého projevu z 29. srpna, kdy v Pekingu přednesl hlavní projev na bezpečnostním fóru s africkými zeměmi.

Deník The Wall Street Journal (WSJ) později informoval, že Li byl vyslýchán. List však tehdy neuvedl, z jakého důvodu byl ministr k výslechu odveden.

Agentura Reuters připomněla, že Li byl před březnovým nástupem do ministerské funkce šéfem armádní zásobovací jednotky.

Spojené státy na něj v roce 2018 uvalily sankce za nákup zbraní od ruského hlavního vojenského exportéra, společnosti Rosoboronexport.

Čína opakovaně vyzývala, aby Washington tyto sankce zrušil, a usnadnil tak rozhovory mezi čínskou a americkou armádou.

Prezidentovi spojenci v úzkých

Nyní se Li stal druhým členem čínské vlády, který letos bez většího oficiálního vysvětlení předčasně skončil ve funkci - Čchin musel ministerské křeslo opustit v červenci.

Oficiálně to nebylo blíže zdůvodněno, podle WSJ měl ženatý Čchin ještě jako čínský velvyslanec milenku, která mu porodila nemanželské dítě.

V této souvislosti se spekulovalo o moderátorce Fu Siao-tchien, u níž panovalo podezření z napojení na britské tajné služby.

„Nic nenasvědčuje tomu, že by zmizení Čhina a Liho signalizovalo změnu v čínské zahraniční či obranné politice, ačkoliv obojí vyvolalo otázky o odolnosti prezidenta a lídra vládnoucí komunistické strany Si Ťin-pchinga,“ napsala agentura AP v narážce na to, že oba odvolaní ministři byli považováni za blízké spojence čínského lídra.