Minule som tak pozeral nejaké dokumenty o elektromobiloch, ako sa nabíjajú aké problémy sú s nimi. Keď napríklad buchne baterka a tak.
Pritom som si uvedomil jednu vec. Keď človek nabije elektromobil, tak zoberie energiu zo siete a tú pretransformuje na chemickú energiu batérie. Dnešné batérie väčšinou funguju na chemickej reakcii, ktorá vytvára elektrinu. Síce existujú aj baterky fungujúce na princípe elektického náboja - niečo ako jeden veľký kondenzátor, ale to ešte nie je tak rozšírené. Takže späť, nabijem si elektromobil, mám energiu baterky. To je všetko čo poháňa moje auto, stroj.
V prípade spaľovacieho motora mám tam naftu alebo benzín. Ten sa spaľuje, a teraz pozor, "v prítomnosti kyslíka". Takže energia, ktorú používam pre pohyb auta, sa neberie len z energetickej výdatnosti paliva ale aj z okolitého vzduchu. U dieslových motorov je to pomer paliva k vzduchu 1:16 (to je maximálna záťaž, pri malej záťaži je to okolo 1:60), u benzínových áut niečo okolo 1:9. Takže, v prípade spaľovacích motorov my vlastne so sebou vezieme len desatinu energetických zdrojov potrebných pre pohon auta, zbytok je braný z okolitého prostredia.
Neviem ako tomu chcú čeliť elektromobily, ktoré fungujú len na baterke, pretože tie z okolitého prostredia nedokážu prímať žiadnu ďalšiu energiu.
Zase myšlienka rekuperácie enegie , tjs hybrid je docela dobrá, pretože pri brzdení alebo pri pohybe v mestskej kolóne sa zíde pohon na batériu. Šetrí to motor.
Vdaka za tuto temu, dam to aj sem:
Zeby odpis elektromobilizmu?
Inak taka otazka uz ked si to nadhodil, nebude problem so spalovacimi autami hlavne v tom, ze konzumuju privela kyslika? Nezacina nam chybat? Nevie niekto?
@Kancelar povedal/-a:
Vdaka za tuto temu, dam to aj sem:Zeby odpis elektromobilizmu?
Inak taka otazka uz ked si to nadhodil, nebude problem so spalovacimi autami hlavne v tom, ze konzumuju privela kyslika? Nezacina nam chybat? Nevie niekto?
Podle mě chybět nebude. Z kyslíku se při "spotřebování" jako součást paliva stane nějaký oxid (oxid uhličitý především). Oxid uhličitý pak se fotosyntézou mění zpátky na kyslík. Doufám, že to takto funguje. TAkže pokud si nevykácíme lesy, tak bude kyslíku dost - navíc, pokud bude oxid uhličitý stoupat, tak je to fajn hnojivo a fotosyntéza poběží rychleji. A v neposlední řadě ropy (a uhlí) není už tolik aby její postupné spálení nás vydusilo. Četl jsem výhledy, že v roce 2200 - 2300 už toho moc nezbyde.
@Kajuga povedal/-a:
@Kancelar povedal/-a:
Vdaka za tuto temu, dam to aj sem:Zeby odpis elektromobilizmu?
Inak taka otazka uz ked si to nadhodil, nebude problem so spalovacimi autami hlavne v tom, ze konzumuju privela kyslika? Nezacina nam chybat? Nevie niekto?
A v neposlední řadě ropy (a uhlí) není už tolik aby její postupné spálení nás vydusilo. Četl jsem výhledy, že v roce 2200 - 2300 už toho moc nezbyde.
Tady jde o omyl, nebo záměr "vědců". Uhlí, ropa a plyn vznikají pořád i dnes. Jsou to obnovitelné zdroje planety. Uhlí se vůbec netvoří ze zetlelých rostlin, ale z metanu. Je to další vědecký blud kterým nás krmí. Ještě v sedmdesátých letech jsem četl, jak začátkem 21.stolet bude nedostatek uhlovodíků. Už bychom měli mít nedostatek a pořád jich je fůra.
Kyslik, ktory sa uvolnuje pri fotosynteze nepochadza k oxidu uhliciteho ale z vody H2O. Slnecna enargia je pri fotosynteze zachytena a pouzita na fotolyzu (stiepenie) vody na vodik a kyslik. Vodik redukuje CO2 na jednoduche sacharidy (niekedy sa volali uhlovodany) a kyslik sa uvolnuje do atmosfery.
Velmi podrobne je to vysvetlene napr. na https://sk.wikipedia.org/wiki/Fotosyntéza
@Rusofil povedal/-a:
@Kajuga povedal/-a:
@Kancelar povedal/-a:
Vdaka za tuto temu, dam to aj sem:Zeby odpis elektromobilizmu?
Inak taka otazka uz ked si to nadhodil, nebude problem so spalovacimi autami hlavne v tom, ze konzumuju privela kyslika? Nezacina nam chybat? Nevie niekto?
A v neposlední řadě ropy (a uhlí) není už tolik aby její postupné spálení nás vydusilo. Četl jsem výhledy, že v roce 2200 - 2300 už toho moc nezbyde.
Tady jde o omyl, nebo záměr "vědců". Uhlí, ropa a plyn vznikají pořád i dnes. Jsou to obnovitelné zdroje planety. Uhlí se vůbec netvoří ze zetlelých rostlin, ale z metanu. Je to další vědecký blud kterým nás krmí. Ještě v sedmdesátých letech jsem četl, jak začátkem 21.stolet bude nedostatek uhlovodíků. Už bychom měli mít nedostatek a pořád jich je fůra.
Děkuji moc za reakci. (A také děkuji Pleistocenovi za upřesnění/korekci a má samozřejmě pravdu.)
Rád bych se zeptal, zda k tomu není něco více podrobněji, než např. zde:
https://www.youtube.com/watch?v=2d-u2LWacfU&list=PLLN3Uw9xJDNZaJSdYGxtfopxAT4DlHlZf&index=6 (cca 12:32 a okolo).
Jde mi o to, že toto geniální a inspirativní video neobjasnilo nějaké věci, např. proč někde ropa/uhlí není a někde jsou toho fůry. Nenašel jsem souvislost.
Každopádně si dovolím prohlásit, že tak jako se časem zásoby spotřebují - např. Anglie měla dost uhlí a už je vytěžená - tzn.. spotřebovává se rychleji, než je schopná biosféra obnovit (jakýmkoliv způsobem).
Ještě jednou děkuji.
Keď som počúval sidorova, tak ten hovoril, že nie sme prvá tech nokratická civilizácia na tejto planéte. Že aj pred nami tu boli iné civilizácie, ktoré tiež používali palivá na báze uhľovodíkov. Dokazujú to kadejaké pofidérne nálezy v ložiskách ropy, občas im z vrtu vyskočí polozhnité kladivo, železné, občas nejaký kus tvarovaného kovu - tvarovaného ľudskou rukou. Ale veď vrty idú to takej hĺbky, že tam život ani nie je možný. Dalo by sa povedať, že pred miliónami rokov, žili neandrtálci a odvtedy "kultúrna vrstva (rozumej hlina a bordeľ nanesený na zem)" zakryla mŕtveho neandrtálca a z neho sa stala ropa. Ale to je úplne neuveriteľné. Skôr niekto už v tej istej oblasti ťažil pred pár tisíc rokmi a mu spadlo kladivo do vrtu. Je dobre známe, že ložiská ropy sa obnovujú po niekoľkých rokoch. Vo veľa prípadoch sa hovorí o tom, že Rusi neťažia na nových miestach, len používajú vrty, ktoré existovali tisícročia dozadu. Tí čo tam ťažia naftu stále objavujú nejaké staré veci na miestach, ešte z dôb minulých civilizácií. Ale všetko čo nájdu ihneď zlikvidujú pretože ak by to oznámili štátu, tak ten by ťažbu ropy pozastavil, začal by tam vykopávky, ťažiť by sa nemohlo a nefťaniky by prišli o veeeeeeľmi veľa peňazí. Takže spaľovací motor to nie je nič novodobé, civilizácie pred nami fungovali istý čas na podobných technológiách. Preto aj ľudia na planéte znovuobjavili motory s vnútorným spaľovaním - ich nákresy, popis funkčnosti a podobné veci boli v noosfére, len bola otázka kedy sa nájde človek, ktorý z noosféry tieto informácie stiahne (podobne ako to spravil Tesla).
K produkcii ropy hovorí sidorov, že to je nikdy nekončiaci proces. Ak si vezmeme do úvahy, že v centre planéty je určitý zdroj energie, ktorý neustále produkuje uhľovodíky, vodu a podobne, tak to všetko dáva zmysel. Ževraj od jadra k povrchu planéty idú akoby kanály po ktorých sa tlačí na povrch matéria. Tu ropa, tu zase magma cez sopku a podobne. Tieto kanály sa môžu zablokovať keď nastane horotvorný proces - úder meteoritu, úder veľmi silnej zbrane a podobne. 
https://youtu.be/e0cq7vz212o?t=579
@Kajuga povedal/-a:
@Rusofil povedal/-a:
@Kajuga povedal/-a:
@Kancelar povedal/-a:
Vdaka za tuto temu, dam to aj sem:Zeby odpis elektromobilizmu?
Inak taka otazka uz ked si to nadhodil, nebude problem so spalovacimi autami hlavne v tom, ze konzumuju privela kyslika? Nezacina nam chybat? Nevie niekto?
A v neposlední řadě ropy (a uhlí) není už tolik aby její postupné spálení nás vydusilo. Četl jsem výhledy, že v roce 2200 - 2300 už toho moc nezbyde.
Tady jde o omyl, nebo záměr "vědců". Uhlí, ropa a plyn vznikají pořád i dnes. Jsou to obnovitelné zdroje planety. Uhlí se vůbec netvoří ze zetlelých rostlin, ale z metanu. Je to další vědecký blud kterým nás krmí. Ještě v sedmdesátých letech jsem četl, jak začátkem 21.stolet bude nedostatek uhlovodíků. Už bychom měli mít nedostatek a pořád jich je fůra.
Děkuji moc za reakci. (A také děkuji Pleistocenovi za upřesnění/korekci a má samozřejmě pravdu.)
Rád bych se zeptal, zda k tomu není něco více podrobněji, než např. zde:
Jde mi o to, že toto geniální a inspirativní video neobjasnilo nějaké věci, např. proč někde ropa/uhlí není a někde jsou toho fůry. Nenašel jsem souvislost.
Každopádně si dovolím prohlásit, že tak jako se časem zásoby spotřebují - např. Anglie měla dost uhlí a už je vytěžená - tzn.. spotřebovává se rychleji, než je schopná biosféra obnovit (jakýmkoliv způsobem).
Ještě jednou děkuji.
Videa Skljarova jsem sem dával také, ale byl jsem nařčen přívrženci Hoxe, že jsou to bludy. Ale pojďme dál. Hráz byla rozrušena, takže se dá dál odkrývat tajemství naší Země.
Ke vzniku uhlí z metanu.
Jistě jste si všimli, že v zimě, za velkého mrazu a vyšší vlhkosti se nám na oknech z vody tvoří hezké obrazce, které vypadají, jako kapradiny.
Totéž ale dokáže udělat metan, při specifických podmínkách. Při vysokém tlaku a teplotě se tvoří stejné obrazce a přitom vzniká uhlí! Takzvané "kapradiny" které se nacházejí v různých slojích uhlí není nic jiného, než tytéž obrazce, které pozorujeme na našich zimních oknech. Z toho plyne, že uhlí se netvoří miliony let ze shnilých kapradin, ale tvoří se pořád i v dnešní době z metanu. Proto horníci občas nacházejí nástroje ve slojích uhlí. Jedná se o zapomenuté nástroje horníků, kteří tam kdysi těžili uhlí, pak po vytěžení odešli, ale uhlí se tam tvořilo pořád. Podobně jak se pořád tvoří zemní plyn a ropa.
To, že má Anglie uhlí vytěžené, je jenom tvrzení těch, kteří chtěli uzavřít doly. Skutečnost může být jiná.
Ohľadne tvorenia uhlia. Aby vznikol tlak je potrebné bane uzavrieť (zasypať/možno zatopiť). Takže za pár možno ani nie sto rokov keď sa tam metán nahromadí vznikne znova uhlie.
Ohľadne miest zdrojov ropy a plynu. tiež si myslím že sú to najľahšie prestupiteľné miesta zo stredu planéty kde je fúzny reaktor kde ako zdroj vodíka je žriedlo z eteru (t.j. z virtuálnych častíc sa stanú skutočné)
Ono aj vznik planét/hviezd (nie planetiek alebo meteorov bez reaktora) je proste na miestach tých žriediel.
A teraz k elektromobilom. Jediný skutočný problém toho pohonu je v tom že sa používajú lítiové a iné podobné chemické batérie. Ako zdroj energie pre auto by mali byť kondenzátorové batérie (s prakticky "doživotnou" možnosťou obnovovania náboja) alebo vodíkové/metanové zdroje (palivové články alebo superefektívny motor zo vnútorným spaľovaním) a ako pohon elektromotor s trvalými magnetmi.
Všimol som si že číňania údajne vyvinuli kondenzátorové batérie na princípu nano uhlíku. Že vraj majú aj prototyp auta s tými batériami a mali to auto vyrábať. Ale nič sa nedeje. Takže neviem či to len nebola kachna možno aj od GP. (skúsim ten článok nájsť)
ps. viem že sú to odvážne teórie ale ak je to pravde bude nutné veľkú časť súčasnej teórie o vzniku a fungovania vesmíru prepísať. A hlavne je to potrebné preveriť. Ale logicky to vyzerá veľmi konzistentne. Viď aj to video od My techno labu.
vyvinuli kondenzátorové batérie na princípu nano uhlíku.
Áno je to pravda. V minulosti kondenzátor o veľkosti 1 farad bol o veľkosti 20 - 30 cm valec. Dneska to vedia spraviť o veľkosti 2 - 3 cm. Problém u takých batérií je bezpečnosť. To keď náhodou narušíš fyzickú štruktúru takého kondeznátora, tak je to výbuch. Aj líthiové batérie vybuchujú ale nie je to až také katastrofálne ako u tých kondezátorových. Je to v podstate tých kondenzátorových batérií - obrovský náboj nakopený na malom fyzickom priestranstve , bomba je to isté - obrovká energia nakopená v malom priestranstve.
O vodíkových článkoch som tiež niečo počul. Tam to vyzerá sľubne, pretože oni vodík stlačia až na ľad a ten sa vezie v aute. Pri náraze, požiari sa jednoducho nestihne ten ľad z vodíku tak rýchlo "roztopiť" a nehrozia žiadne výbuchy. Počas behu auta sa z toho kusa ľadu vodíka pomaly uvoľňuje energia, dostatočná pre poháňanie auta. Funguje to na nejakom chemickom procese nie na spaľovaní vodíka.
https://www.youtube.com/watch?v=UblTiVSuLwk
@Ferry povedal/-a:
O vodíkových článkoch som tiež niečo počul. Tam to vyzerá sľubne, pretože oni vodík stlačia až na ľad a ten sa vezie v aute. Pri náraze, požiari sa jednoducho nestihne ten ľad z vodíku tak rýchlo "roztopiť" a nehrozia žiadne výbuchy. Počas behu auta sa z toho kusa ľadu vodíka pomaly uvoľňuje energia, dostatočná pre poháňanie auta. Funguje to na nejakom chemickom procese nie na spaľovaní vodíka.
Ne led Ferry. Opravuji. Kovový hydrid. Vlastně taková "houba" z nějakého kovu. Třeba platina. Rusové na to jdou levně, tak je to slitina niklu a lanthanu. Vodík má tak malou molekulu, že se vsákne, doslova, do krystalické mřížky některých kovů.
Vodík nelze přivést do tuhého skupenství ani při absolutní nule. Jediný prvek který nemá pevné skupenství. I při fyzikálně maximálním tlaku kdy ještě proton a elektron vodíku drží pohromadě, je to velmi hustá kapalina.
@Ferry povedal/-a:
vyvinuli kondenzátorové batérie na princípu nano uhlíku.
To keď náhodou narušíš fyzickú štruktúru takého kondeznátora, tak je to výbuch.
Tiež som si toho vedomí. Preto by by mohla byť kombinácia kondenzátorových batérií o nízkom objemu (rekuperácia a vyrovnávanie špičiek odberu) a vodíkového palivového článku dobrá kombinácia (hlavný zdroj).
I takhle se bojuje proti automobilům
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/rise-nemeckeho-penumatikoveho-krale-je-v-troskach-kvuli-velkolepe-svatbe-40403868
30.5.23
Expert spočítal, koľko nabíjačiek nahradí jednu čerpaciu stanicu. Číslo je šokujúce
Nemecký profesor Michael Bargende sa trochu pohral s číslami. Kalkuloval, koľko nabíjačiek by bolo potrebných v letnej sezóne, aby nahradili klasické diaľničné „pumpy“. Jeho výpočty sú alarmujúce.
Väčšina majiteľov elektromobilov nabíja svoje elektrické autá doma. To je veľká výhoda, pretože klasické auto doma nenatankujete. Neplatí to však o dlhých cestách, napríklad tých dovolenkových, kde sa elektromobilisti nevyhnú nabíjaniu na verejných rýchlonabíjacích staniciach s výkonom od 50 do 350 kW. Čo by sa teda stalo, ak by z ciest celkom vymizli autá na benzín a naftu a všetci by sme počas prázdnin vyrazili s elektromobilmi kdesi na juh Talianska, Chorvátska alebo do Španielska. Koľko nabíjacích staníc a aký výkon by sme potrebovali na to, aby sme do cieľa dorazili bez čakania na voľnú nabíjačku. Presne to spočítal profesor Michael Bargende, bývalý šéf sekcie pre automobilové pohony v Automobilovom inštitúte v Stuttgarte.
Hneď na začiatku tvrdí, že súčasný prístup k nabíjacej infraštruktúre je absolútne nedostatočný. Vychádza z toho, že výkon čerpadla je asi 35 litrov benzínu alebo nafty za minútu. To predstavuje 18 MW energie. Keďže elektromotory v elektromobiloch majú trojnásobnú činnosť ako spaľovacie motory, na rovnaký efekt by stačilo šesť megawattov. Pri priemernom nabíjacom výkone 120 kW to však stále znamená, že na výmenu jedného palivového čerpadla je potrebných 50 nabíjacích staníc. Pri typickej diaľničnej čerpacej stanici, ktorá má 12 stojanov, by teda musel byť výsledný počet nabíjačiek 600! Hoci sa málokedy stáva, že čerpacie stanice sú plne obsadené, aj pri 25 % vyťaženosti by muselo byť k dispozícii namiesto jedného čerpacieho stojana 10 nabíjačiek.
Do počtov sa pustil aj Axel Niesing, prevádzkovateľ čerpacích staníc na severe Nemecka. Tvrdí, že priemerne dôjde na čerpacej stanici k 60 tankovaniam za hodinu. Ak predpokladáme, že priemerný dojazd s 30-litrovou zásobou paliva je 400 km a elektromobil spotrebuje okolo 20 kWh na 100 km, potom by sa auto približne s rovnakým dojazdom dalo nabiť do pol hodiny výkonom 150 kWh. Na nabitie 60 vozidiel za hodinu by sme teda potrebovali podľa Niesinga približne 30 nabíjacích staníc s výkonom 150 kW alebo asi 12 staníc s výkonom 350 kWh. To zodpovedá príkonu 4,5 MW. Ďalší expert Leonard Birnbaum, šéf siete e.ON, vypočítal, že 30 MW čerpacia stanica spotrebuje toľko energie ako mesto s 30 000 obyvateľmi. Do elektrickej siete by tak „padli z neba“ malé mestá. A nebolo by ich málo.
Birmbaum tvrdí, že ak by pozdĺž diaľnic vyrástli každých 60 km takéto 30-megawattové nabíjačky, bolo by to podobné, akoby v Nemecku pribudlo 400 malých miest. Jedna vec je teda istá. Ak by mala Európska únia plne elektrifikovať dopravu, bude si to vyžadovať mnohonásobne viac priestoru, energie, surovín a materiálov, ako spotrebuje súčasná infraštruktúra pre autá so spaľovacími motormi. Nová veľká elektrická infraštruktúra na obrovských plochách s novými stovkami kilometrov káblov a transformátormi však nebýva často zahrnutá do CO2 bilancie pri porovnaní elektrických áut so spaľovacími. Keď však táto infraštruktúra nebude napredovať, budú si musieť dávať majitelia elektromobilov veľký pozor na to, či majú vôbec šancu doraziť do cieľa.
5.1.24
Elektromobily fičali už pred 112 rokmi: Lepšie ako dnešné? Aha, koľko stáli
Žena pripája elektromobil k nabíjacej stanici.
Zdroj: Museum of Innovation and Science
--
Pri dnešnom pohľade na špičkový elektromobil, akým je Tesla, sa ľahko môže zdať, že elektrické vozidlá sú novým vynálezom. Ako však ukazujú dobové fotografie Múzea inovácií a vedy v New Yorku, história elektromobilov siaha oveľa ďalej, než by sme si mysleli.
Fotografie vznikli ešte v roku 1912. Je na nich žena stojaca pred elektromobilom značky Columbia Electric Victoria Phaeton. Tento typ bol prvýkrát vyrobený v roku 1905. Jeho cena v roku 1908 bola v prepočte na dnešné peniaze 41 000 eur.
Vozidlo sa pri svojom prvom uvedení na trh tešilo veľkej popularite. V brožúre spoločnosti Columbia Electric Vehicles sa píše: „Je to najinteligentnejšie, najrýchlejšie, najmodernejšie a najspoľahlivejšie ľahké elektrické vozidlo, aké sa dá zohnať.“
Auto malo 24 batériových článkov, tri prevodové stupne pre jazdu dopredu a dva dozadu. Dosahovalo maximálnu rýchlosť 24 km/h. Chýbal klasický volant a plynový pedál. Rýchlosť sa ovládala pomocou páky ľavou rukou. Brzdy mali dva pedále, jeden na parkovanie, druhý na spomaľovanie.
Nabíjacia stanica používala ortuťový oblúkový usmerňovač. Premieňal striedavý prúd na jednosmerný. Zapnutý usmerňovač vydával modrú žiaru. V roku 1900 bolo zo 4 192 registrovaných vozidiel v amerických uliciach viac ako 1 500 poháňaných elektrinou. Dôvodom ich obľúbenosti boli veľmi slabé alternatívne zdroje energie.
V roku 1900 boli možnosťami pohonu kone, para, benzín alebo elektrina. Spaľovacie motory boli priveľké, ručné štartovanie motora benzínového auta si vtedy vyžadovalo značnú silu a ich štartovanie v chladnom počasí trvalo príliš dlho. V popise elektrického vozidla Victoria Phaeton sa uvádza: „Boli obzvlášť vhodné pre ženy.“
Cena v roku 1908 bola v prepočte na dnešné peniaze 41 000 eur.
Zdroj: Museum of Innovation and Science
--
V roku 1909 spoločnosť Fritchel Electric tvrdila, že elektromobil dokáže prejsť 160 km na jedno nabitie. Elektrické autá boli čisté, tiché a ľahko sa dobíjali. The New York Times v roku 1911 napísal: „Konštruktéri elektrických vozidiel urobili za posledné roky veľký pokrok. Autá sa tešili popularite.“ Neskôr ich vytlačil pokrok spaľovacích motorov a zvýšená dostupnosť benzínu ako paliva.
1890: William Morrison z Iowy zhotovil prvý elektromobil.
1900: Elektrické vozidlá predstavujú tretinu predaja amerických automobilov.
1909: Oliver P. Fritchle vytvoril automobil, ktorý dokáže na jedno nabitie prejsť 160 km.
1910: Nabíjačky sú bežne dostupné v domoch a garážach.
1912: Výroba elektromobilov vrcholí, keď sa vynašiel elektrický automobilový štartér.
1935: Elektromobily takmer vymizli z ciest.
Victoria Phaeton
Zora povedal/-a: budú si musieť dávať majitelia elektromobilov veľký pozor na to, či majú vôbec šancu doraziť do cieľa
Riaditeľ Bosch spôsobil šok! Autá so spaľovacími motormi tu budú aj o 35 rokov, vyhlásil
03.03.24
Bosch je kľúčovým dodávateľom pre automobilový sektor. Hartung tiež upozornil, že niektoré vozidlá nakoniec možno nebudú vôbec elektrifikované a v Nemecku tak bude pokračovať aj výroba spaľovacích motorov.
Najväčší výrobca automobilových komponentov je presvedčený, že vozidlá so spaľovacími motormi budú jazdiť po cestách ešte najmenej 35 rokov, kým bude dokončená elektrifikácia cestnej dopravy. TASR o tom informuje na základe správy DPA.
Dvojnásobný čas
Ak by sa s premenou celej globálnej výroby na úrovni zhruba 90 miliónov motorových vozidiel ročne na elektrické verzie začalo aj hneď, bolo by potrebných 16 rokov, kým by sa všetky modely vyrábali len v elektrickej verzii. Uviedol to riaditeľ Bosch Stefan Hartung v komentároch, ktoré v nedeľu zverejnil web The Pioneer.
Bosch je kľúčovým dodávateľom pre automobilový sektor. Podľa Hartunga sa tak naďalej budú vyrábať autá so spaľovacími motormi, ktoré sa neskôr budú musieť vymeniť. Odhaduje, že na to, aby po celom svete jazdili len elektrické autá, by bol potrebný dvojnásobný čas, aspoň 30 až 35 rokov.
Nereálne predstavy
Hartung upozornil tiež, že niektoré vozidlá nakoniec možno nebudú elektrifikované a v Nemecku tak bude pokračovať aj výroba spaľovacích motorov. „Nemôžete prinútiť zákazníkov mimo Európy, aby ich nepoužívali,“ skonštatoval. Poznamenal, že budú potrebné inovácie, ktoré zatiaľ neexistujú, pričom poukázal na poľnohospodárske stroje. Kombajny napríklad pracujú až 12 hodín denne s výkonom 250 až 300 kilowattov. „S batériou, ktorá by na to bola potrebná, by sa vozidlo pravdepodobne zaborilo do zeme,“ upozornil.
Hartung potvrdil, že elektrifikácia predstavuje rastúci trh, ale výrobcovia automobilov podľa neho teraz hovoria, že konverzia bude trvať dlhšie, než sa pôvodne predpokladalo. Poprel však, že by Európska únia postupovala pri stanovovaní cieľov príliš rýchlo. „Pri klimatických cieľoch bolo v prvom rade dôležité, aby sme si stanovili cieľ,“ dodal.
--
27.3. o 18:00
Technológie
Automobilka Volvo vyrobila posledný kus auta s naftovým pohonom, od roku 2030 plánuje aj napriek klesajúcemu dopytu vyrábať výlučne elektromobily. S benzínovými agregátmi však švédsky výrobca nekončí.
Posledné naftou poháňané Volvo XC90 v utorok ráno zišlo z linky švédskej továrne Torslanda.
Volvo patrí medzi početné európske automobilky, ktoré postupne začali vyraďovať z ponuky modely poháňané fosílnymi palivami. Vzhľadom na nízky záujem trhu o elektromobily však viacerí výrobcovia vrátane Audi či Mercedes-Benz okresávajú svoje pôvodné plány.
--
Návrat k zdravému rozumu? Automobilka Škoda sa nevzdá spaľovacích motorov, avizuje jej šéf Zellmer
05.05.24
Automobilka Škoda si podľa Zellmera stojí za modelmi so spaľovacími motormi a hybridným pohonom, pretože spoločne poskytujú zákazníkom slobodu voľby počas prechodu do elektrickej éry.
Škoda oslavuje úspech so spaľovacími motormi a neplánuje ukončiť ich výrobu do roku 2035. V rozhovore pre odborný časopis Automobilwoche to zdôraznil šéf Škody Auto Klaus Zellmer. Automobilka podľa neho vychádza zo stratégie „vyrábať to, čo chce zákazník“ a dopyt tu bude aj po roku 2035.
Návrat k zdravému rozumu
„Po výzvach posledných niekoľkých rokov registrujeme trvalý dopyt zo strany zákazníkov a efektívne udržujeme kapacitu našich dodávok. Aj keď je elektrická budúcnosť stále bližšie, stojíme si za našimi modelmi so spaľovacími motormi a hybridným pohonom, pretože spoločne poskytujú zákazníkom slobodu voľby počas prechodu do plne elektrickej éry.
Táto stratégia zameraná na zákazníka nám pomôže zvýšiť trhový podiel v Európe a zároveň rásť na nových zahraničných trhoch v Ázii a na Blízkom východe,“ uviedol predseda predstavenstva Klaus Zellmer k zverejneným výsledkom automobilky za posledný štvrťrok.
--
14.5.2024 | Petr Miler
A je docela legrační, že německá automobilka po všech sebevědomých prohlášeních říká, že si pro takový krok od začátku nechávala otevřený prostor, takže to není nic, čím bychom se měli znepokojovat.
Významné světové automobilky lze dnes celkem snadno rozlišit v závislosti na jejich přístupu k elektrickým autům. Jde v zásadě o tři skupiny. Jednak jsou to velmi aktivistické, dogmaticky uvažující, pro elektromobily zapálené firmy, které říkají, že budou jen takové vozy nabízet od určitého data, aniž by si mohly být jisté tím, co bude zítra. Jednak jde o opatrnější, pragmaticky, popř. racionálně oportunisticky uvažující společnosti, které nemají problém se k elektromobilitě aktivně přihlásit, mají ale otevřená zadní vrátka nebo souběžně nabízejí také spalovací auta a nemíní s tím přestat. A pak jsou tu skepticky uvažující automobilky nabízející elektromobily leda z povinnosti.
Těch posledních zmíněných je naprosté minimum, z významných značek je to jen Toyota. Těch druhých jmenovaných je víc, ale tak jich moc není, z velkých firem je to BMW a Stellantis. Prvních uvedených je nejvíc a Mercedes-Benz mezi nimi zaujímá zvláštní místo.
Původně oznámil, že nejpozději v roce 2028 už nepřijde ani s jedním novým či inovovaným spalovacím modelem a od roku 2030 už je nebude ani nabízet. Když jsme takový absurdní záměr - zvlášť vzhledem k povaze Mercedesu a jeho zákazníků - opakovaně zpochybňovali, dočkali jsme se až neuvěřitelně negativního přístupu ze strany zejména českého zastoupení značky. Naše obecné konstatování bylo vždy jedno: Je to neschůdné a buď to změní současné vedení, nebo bude akcionáři nahrazeno a změní to vedení jiné.
Teď už víme, že se stalo to první, plán prodávat jen elektromobily od roku 2030 padl už dříve. Jde to ale dál, jak informují německé magazíny Automobilwoche a Handelsblatt. Odbyt elektromobilů je podle Mercedesu pomalejší, než očekával, i když své odvážné plány nehlásal v roce 1921, ale v roce 2021, kdy se nic lepšího skutečně nedalo čekat. Proto dál brzdí nejen s výše zmíněným, ale i s navazujícími záměry.
Společnost už neplánuje ani investovat od roku 2025 výhradně do elektromobilů a od roku 2028 představovat jen elektrické novinky. Do spalovacích motorů bude firma investovat i nadále, aby mohla i po zmíněném roce přijít s konkurenceschopným „spalovacím zbožím”. A ani se za to nestydí, odvolává se na poznámku v někdejších prezentacích, pod kterými byla u ambiciózních dat uvedena věta „kde to podmínky na trhu umožní”. Zjevně to neumožňují a nezdá se, že by to v blízké budoucnosti umožnit měly.
Mercedes-Benz ale plány mění i z druhé strany. Handelsblatt také uvádí, že Mercedes zastavil vývoj elektrické platformy MB.EA Large. Na tomto základě by se měla objevit další generace luxusních elektrických modelů Mercedesu, zejména elektrický nástupce třídy S. Ten nakonec bude spalovací, to už je jasné, elektrická verze ve stylu současného EQS zůstane alternativou. A je otázkou, jak dobrá alternativa to bude, když hned tak nedostane novou architekturu.
Podle zdrojů Handelsblattu se šéf Mercedesu Källenius obává toho, že půjde o příliš drahou techniku a investice do ní se při nadále omezeném zájmu o elektrické vozy nemusí vyplatit. Co k tomu dodat? Že by se možná Mercedes měl napodruhé zákazníků předem zeptat, co vlastně chtějí, než se jim hlava nehlava bude marně pokoušet prodat něco, co by bývali odmítli předem? Je to jen takový troufalý tip, nakonec i u nás se říká: Líná huba, holé neštěstí...
