Elektromobily
Minule som tak pozeral nejaké dokumenty o elektromobiloch, ako sa nabíjajú aké problémy sú s nimi. Keď napríklad buchne baterka a tak.
Pritom som si uvedomil jednu vec. Keď človek nabije elektromobil, tak zoberie energiu zo siete a tú pretransformuje na chemickú energiu batérie. Dnešné batérie väčšinou funguju na chemickej reakcii, ktorá vytvára elektrinu. Síce existujú aj baterky fungujúce na princípe elektického náboja - niečo ako jeden veľký kondenzátor, ale to ešte nie je tak rozšírené. Takže späť, nabijem si elektromobil, mám energiu baterky. To je všetko čo poháňa moje auto, stroj.
V prípade spaľovacieho motora mám tam naftu alebo benzín. Ten sa spaľuje, a teraz pozor, "v prítomnosti kyslíka". Takže energia, ktorú používam pre pohyb auta, sa neberie len z energetickej výdatnosti paliva ale aj z okolitého vzduchu. U dieslových motorov je to pomer paliva k vzduchu 1:16 (to je maximálna záťaž, pri malej záťaži je to okolo 1:60), u benzínových áut niečo okolo 1:9. Takže, v prípade spaľovacích motorov my vlastne so sebou vezieme len desatinu energetických zdrojov potrebných pre pohon auta, zbytok je braný z okolitého prostredia.
Neviem ako tomu chcú čeliť elektromobily, ktoré fungujú len na baterke, pretože tie z okolitého prostredia nedokážu prímať žiadnu ďalšiu energiu.
Zase myšlienka rekuperácie enegie , tjs hybrid je docela dobrá, pretože pri brzdení alebo pri pohybe v mestskej kolóne sa zíde pohon na batériu. Šetrí to motor.
Komentáre
-
Vdaka za tuto temu, dam to aj sem:
Zeby odpis elektromobilizmu?
Inak taka otazka uz ked si to nadhodil, nebude problem so spalovacimi autami hlavne v tom, ze konzumuju privela kyslika? Nezacina nam chybat? Nevie niekto?
4 -
@Kancelar povedal/-a:
Vdaka za tuto temu, dam to aj sem:Zeby odpis elektromobilizmu?
Inak taka otazka uz ked si to nadhodil, nebude problem so spalovacimi autami hlavne v tom, ze konzumuju privela kyslika? Nezacina nam chybat? Nevie niekto?
Podle mě chybět nebude. Z kyslíku se při "spotřebování" jako součást paliva stane nějaký oxid (oxid uhličitý především). Oxid uhličitý pak se fotosyntézou mění zpátky na kyslík. Doufám, že to takto funguje. TAkže pokud si nevykácíme lesy, tak bude kyslíku dost - navíc, pokud bude oxid uhličitý stoupat, tak je to fajn hnojivo a fotosyntéza poběží rychleji. A v neposlední řadě ropy (a uhlí) není už tolik aby její postupné spálení nás vydusilo. Četl jsem výhledy, že v roce 2200 - 2300 už toho moc nezbyde.
2 -
@Kajuga povedal/-a:
@Kancelar povedal/-a:
Vdaka za tuto temu, dam to aj sem:Zeby odpis elektromobilizmu?
Inak taka otazka uz ked si to nadhodil, nebude problem so spalovacimi autami hlavne v tom, ze konzumuju privela kyslika? Nezacina nam chybat? Nevie niekto?
A v neposlední řadě ropy (a uhlí) není už tolik aby její postupné spálení nás vydusilo. Četl jsem výhledy, že v roce 2200 - 2300 už toho moc nezbyde.
Tady jde o omyl, nebo záměr "vědců". Uhlí, ropa a plyn vznikají pořád i dnes. Jsou to obnovitelné zdroje planety. Uhlí se vůbec netvoří ze zetlelých rostlin, ale z metanu. Je to další vědecký blud kterým nás krmí. Ještě v sedmdesátých letech jsem četl, jak začátkem 21.stolet bude nedostatek uhlovodíků. Už bychom měli mít nedostatek a pořád jich je fůra.
12 -
Kyslik, ktory sa uvolnuje pri fotosynteze nepochadza k oxidu uhliciteho ale z vody H2O. Slnecna enargia je pri fotosynteze zachytena a pouzita na fotolyzu (stiepenie) vody na vodik a kyslik. Vodik redukuje CO2 na jednoduche sacharidy (niekedy sa volali uhlovodany) a kyslik sa uvolnuje do atmosfery.
Velmi podrobne je to vysvetlene napr. na https://sk.wikipedia.org/wiki/Fotosyntéza2 -
@Rusofil povedal/-a:
@Kajuga povedal/-a:
@Kancelar povedal/-a:
Vdaka za tuto temu, dam to aj sem:Zeby odpis elektromobilizmu?
Inak taka otazka uz ked si to nadhodil, nebude problem so spalovacimi autami hlavne v tom, ze konzumuju privela kyslika? Nezacina nam chybat? Nevie niekto?
A v neposlední řadě ropy (a uhlí) není už tolik aby její postupné spálení nás vydusilo. Četl jsem výhledy, že v roce 2200 - 2300 už toho moc nezbyde.
Tady jde o omyl, nebo záměr "vědců". Uhlí, ropa a plyn vznikají pořád i dnes. Jsou to obnovitelné zdroje planety. Uhlí se vůbec netvoří ze zetlelých rostlin, ale z metanu. Je to další vědecký blud kterým nás krmí. Ještě v sedmdesátých letech jsem četl, jak začátkem 21.stolet bude nedostatek uhlovodíků. Už bychom měli mít nedostatek a pořád jich je fůra.
Děkuji moc za reakci. (A také děkuji Pleistocenovi za upřesnění/korekci a má samozřejmě pravdu.)
Rád bych se zeptal, zda k tomu není něco více podrobněji, než např. zde:
(cca 12:32 a okolo).Jde mi o to, že toto geniální a inspirativní video neobjasnilo nějaké věci, např. proč někde ropa/uhlí není a někde jsou toho fůry. Nenašel jsem souvislost.
Každopádně si dovolím prohlásit, že tak jako se časem zásoby spotřebují - např. Anglie měla dost uhlí a už je vytěžená - tzn.. spotřebovává se rychleji, než je schopná biosféra obnovit (jakýmkoliv způsobem).
Ještě jednou děkuji.1 -
Keď som počúval sidorova, tak ten hovoril, že nie sme prvá tech nokratická civilizácia na tejto planéte. Že aj pred nami tu boli iné civilizácie, ktoré tiež používali palivá na báze uhľovodíkov. Dokazujú to kadejaké pofidérne nálezy v ložiskách ropy, občas im z vrtu vyskočí polozhnité kladivo, železné, občas nejaký kus tvarovaného kovu - tvarovaného ľudskou rukou. Ale veď vrty idú to takej hĺbky, že tam život ani nie je možný. Dalo by sa povedať, že pred miliónami rokov, žili neandrtálci a odvtedy "kultúrna vrstva (rozumej hlina a bordeľ nanesený na zem)" zakryla mŕtveho neandrtálca a z neho sa stala ropa. Ale to je úplne neuveriteľné. Skôr niekto už v tej istej oblasti ťažil pred pár tisíc rokmi a mu spadlo kladivo do vrtu. Je dobre známe, že ložiská ropy sa obnovujú po niekoľkých rokoch. Vo veľa prípadoch sa hovorí o tom, že Rusi neťažia na nových miestach, len používajú vrty, ktoré existovali tisícročia dozadu. Tí čo tam ťažia naftu stále objavujú nejaké staré veci na miestach, ešte z dôb minulých civilizácií. Ale všetko čo nájdu ihneď zlikvidujú pretože ak by to oznámili štátu, tak ten by ťažbu ropy pozastavil, začal by tam vykopávky, ťažiť by sa nemohlo a nefťaniky by prišli o veeeeeeľmi veľa peňazí. Takže spaľovací motor to nie je nič novodobé, civilizácie pred nami fungovali istý čas na podobných technológiách. Preto aj ľudia na planéte znovuobjavili motory s vnútorným spaľovaním - ich nákresy, popis funkčnosti a podobné veci boli v noosfére, len bola otázka kedy sa nájde človek, ktorý z noosféry tieto informácie stiahne (podobne ako to spravil Tesla).
K produkcii ropy hovorí sidorov, že to je nikdy nekončiaci proces. Ak si vezmeme do úvahy, že v centre planéty je určitý zdroj energie, ktorý neustále produkuje uhľovodíky, vodu a podobne, tak to všetko dáva zmysel. Ževraj od jadra k povrchu planéty idú akoby kanály po ktorých sa tlačí na povrch matéria. Tu ropa, tu zase magma cez sopku a podobne. Tieto kanály sa môžu zablokovať keď nastane horotvorný proces - úder meteoritu, úder veľmi silnej zbrane a podobne.
5 -
@Kajuga povedal/-a:
@Rusofil povedal/-a:
@Kajuga povedal/-a:
@Kancelar povedal/-a:
Vdaka za tuto temu, dam to aj sem:Zeby odpis elektromobilizmu?
Inak taka otazka uz ked si to nadhodil, nebude problem so spalovacimi autami hlavne v tom, ze konzumuju privela kyslika? Nezacina nam chybat? Nevie niekto?
A v neposlední řadě ropy (a uhlí) není už tolik aby její postupné spálení nás vydusilo. Četl jsem výhledy, že v roce 2200 - 2300 už toho moc nezbyde.
Tady jde o omyl, nebo záměr "vědců". Uhlí, ropa a plyn vznikají pořád i dnes. Jsou to obnovitelné zdroje planety. Uhlí se vůbec netvoří ze zetlelých rostlin, ale z metanu. Je to další vědecký blud kterým nás krmí. Ještě v sedmdesátých letech jsem četl, jak začátkem 21.stolet bude nedostatek uhlovodíků. Už bychom měli mít nedostatek a pořád jich je fůra.
Děkuji moc za reakci. (A také děkuji Pleistocenovi za upřesnění/korekci a má samozřejmě pravdu.)
Rád bych se zeptal, zda k tomu není něco více podrobněji, než např. zde:
Jde mi o to, že toto geniální a inspirativní video neobjasnilo nějaké věci, např. proč někde ropa/uhlí není a někde jsou toho fůry. Nenašel jsem souvislost.
Každopádně si dovolím prohlásit, že tak jako se časem zásoby spotřebují - např. Anglie měla dost uhlí a už je vytěžená - tzn.. spotřebovává se rychleji, než je schopná biosféra obnovit (jakýmkoliv způsobem).
Ještě jednou děkuji.Videa Skljarova jsem sem dával také, ale byl jsem nařčen přívrženci Hoxe, že jsou to bludy. Ale pojďme dál. Hráz byla rozrušena, takže se dá dál odkrývat tajemství naší Země.
Ke vzniku uhlí z metanu.
Jistě jste si všimli, že v zimě, za velkého mrazu a vyšší vlhkosti se nám na oknech z vody tvoří hezké obrazce, které vypadají, jako kapradiny.
Totéž ale dokáže udělat metan, při specifických podmínkách. Při vysokém tlaku a teplotě se tvoří stejné obrazce a přitom vzniká uhlí! Takzvané "kapradiny" které se nacházejí v různých slojích uhlí není nic jiného, než tytéž obrazce, které pozorujeme na našich zimních oknech. Z toho plyne, že uhlí se netvoří miliony let ze shnilých kapradin, ale tvoří se pořád i v dnešní době z metanu. Proto horníci občas nacházejí nástroje ve slojích uhlí. Jedná se o zapomenuté nástroje horníků, kteří tam kdysi těžili uhlí, pak po vytěžení odešli, ale uhlí se tam tvořilo pořád. Podobně jak se pořád tvoří zemní plyn a ropa.
To, že má Anglie uhlí vytěžené, je jenom tvrzení těch, kteří chtěli uzavřít doly. Skutečnost může být jiná.3 -
Ohľadne tvorenia uhlia. Aby vznikol tlak je potrebné bane uzavrieť (zasypať/možno zatopiť). Takže za pár možno ani nie sto rokov keď sa tam metán nahromadí vznikne znova uhlie.
Ohľadne miest zdrojov ropy a plynu. tiež si myslím že sú to najľahšie prestupiteľné miesta zo stredu planéty kde je fúzny reaktor kde ako zdroj vodíka je žriedlo z eteru (t.j. z virtuálnych častíc sa stanú skutočné)
Ono aj vznik planét/hviezd (nie planetiek alebo meteorov bez reaktora) je proste na miestach tých žriediel.
A teraz k elektromobilom. Jediný skutočný problém toho pohonu je v tom že sa používajú lítiové a iné podobné chemické batérie. Ako zdroj energie pre auto by mali byť kondenzátorové batérie (s prakticky "doživotnou" možnosťou obnovovania náboja) alebo vodíkové/metanové zdroje (palivové články alebo superefektívny motor zo vnútorným spaľovaním) a ako pohon elektromotor s trvalými magnetmi.
Všimol som si že číňania údajne vyvinuli kondenzátorové batérie na princípu nano uhlíku. Že vraj majú aj prototyp auta s tými batériami a mali to auto vyrábať. Ale nič sa nedeje. Takže neviem či to len nebola kachna možno aj od GP. (skúsim ten článok nájsť)
ps. viem že sú to odvážne teórie ale ak je to pravde bude nutné veľkú časť súčasnej teórie o vzniku a fungovania vesmíru prepísať. A hlavne je to potrebné preveriť. Ale logicky to vyzerá veľmi konzistentne. Viď aj to video od My techno labu.
4 -
vyvinuli kondenzátorové batérie na princípu nano uhlíku.
Áno je to pravda. V minulosti kondenzátor o veľkosti 1 farad bol o veľkosti 20 - 30 cm valec. Dneska to vedia spraviť o veľkosti 2 - 3 cm. Problém u takých batérií je bezpečnosť. To keď náhodou narušíš fyzickú štruktúru takého kondeznátora, tak je to výbuch. Aj líthiové batérie vybuchujú ale nie je to až také katastrofálne ako u tých kondezátorových. Je to v podstate tých kondenzátorových batérií - obrovský náboj nakopený na malom fyzickom priestranstve , bomba je to isté - obrovká energia nakopená v malom priestranstve.
O vodíkových článkoch som tiež niečo počul. Tam to vyzerá sľubne, pretože oni vodík stlačia až na ľad a ten sa vezie v aute. Pri náraze, požiari sa jednoducho nestihne ten ľad z vodíku tak rýchlo "roztopiť" a nehrozia žiadne výbuchy. Počas behu auta sa z toho kusa ľadu vodíka pomaly uvoľňuje energia, dostatočná pre poháňanie auta. Funguje to na nejakom chemickom procese nie na spaľovaní vodíka.
4 -
@Ferry povedal/-a:
O vodíkových článkoch som tiež niečo počul. Tam to vyzerá sľubne, pretože oni vodík stlačia až na ľad a ten sa vezie v aute. Pri náraze, požiari sa jednoducho nestihne ten ľad z vodíku tak rýchlo "roztopiť" a nehrozia žiadne výbuchy. Počas behu auta sa z toho kusa ľadu vodíka pomaly uvoľňuje energia, dostatočná pre poháňanie auta. Funguje to na nejakom chemickom procese nie na spaľovaní vodíka.Ne led Ferry. Opravuji. Kovový hydrid. Vlastně taková "houba" z nějakého kovu. Třeba platina. Rusové na to jdou levně, tak je to slitina niklu a lanthanu. Vodík má tak malou molekulu, že se vsákne, doslova, do krystalické mřížky některých kovů.
Vodík nelze přivést do tuhého skupenství ani při absolutní nule. Jediný prvek který nemá pevné skupenství. I při fyzikálně maximálním tlaku kdy ještě proton a elektron vodíku drží pohromadě, je to velmi hustá kapalina.2 -
@Ferry povedal/-a:
vyvinuli kondenzátorové batérie na princípu nano uhlíku.
To keď náhodou narušíš fyzickú štruktúru takého kondeznátora, tak je to výbuch.
Tiež som si toho vedomí. Preto by by mohla byť kombinácia kondenzátorových batérií o nízkom objemu (rekuperácia a vyrovnávanie špičiek odberu) a vodíkového palivového článku dobrá kombinácia (hlavný zdroj).
0 -
I takhle se bojuje proti automobilům
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/rise-nemeckeho-penumatikoveho-krale-je-v-troskach-kvuli-velkolepe-svatbe-404038681 -
30.5.23
Expert spočítal, koľko nabíjačiek nahradí jednu čerpaciu stanicu. Číslo je šokujúce
Nemecký profesor Michael Bargende sa trochu pohral s číslami. Kalkuloval, koľko nabíjačiek by bolo potrebných v letnej sezóne, aby nahradili klasické diaľničné „pumpy“. Jeho výpočty sú alarmujúce.
Väčšina majiteľov elektromobilov nabíja svoje elektrické autá doma. To je veľká výhoda, pretože klasické auto doma nenatankujete. Neplatí to však o dlhých cestách, napríklad tých dovolenkových, kde sa elektromobilisti nevyhnú nabíjaniu na verejných rýchlonabíjacích staniciach s výkonom od 50 do 350 kW. Čo by sa teda stalo, ak by z ciest celkom vymizli autá na benzín a naftu a všetci by sme počas prázdnin vyrazili s elektromobilmi kdesi na juh Talianska, Chorvátska alebo do Španielska. Koľko nabíjacích staníc a aký výkon by sme potrebovali na to, aby sme do cieľa dorazili bez čakania na voľnú nabíjačku. Presne to spočítal profesor Michael Bargende, bývalý šéf sekcie pre automobilové pohony v Automobilovom inštitúte v Stuttgarte.
Hneď na začiatku tvrdí, že súčasný prístup k nabíjacej infraštruktúre je absolútne nedostatočný. Vychádza z toho, že výkon čerpadla je asi 35 litrov benzínu alebo nafty za minútu. To predstavuje 18 MW energie. Keďže elektromotory v elektromobiloch majú trojnásobnú činnosť ako spaľovacie motory, na rovnaký efekt by stačilo šesť megawattov. Pri priemernom nabíjacom výkone 120 kW to však stále znamená, že na výmenu jedného palivového čerpadla je potrebných 50 nabíjacích staníc. Pri typickej diaľničnej čerpacej stanici, ktorá má 12 stojanov, by teda musel byť výsledný počet nabíjačiek 600! Hoci sa málokedy stáva, že čerpacie stanice sú plne obsadené, aj pri 25 % vyťaženosti by muselo byť k dispozícii namiesto jedného čerpacieho stojana 10 nabíjačiek.
Do počtov sa pustil aj Axel Niesing, prevádzkovateľ čerpacích staníc na severe Nemecka. Tvrdí, že priemerne dôjde na čerpacej stanici k 60 tankovaniam za hodinu. Ak predpokladáme, že priemerný dojazd s 30-litrovou zásobou paliva je 400 km a elektromobil spotrebuje okolo 20 kWh na 100 km, potom by sa auto približne s rovnakým dojazdom dalo nabiť do pol hodiny výkonom 150 kWh. Na nabitie 60 vozidiel za hodinu by sme teda potrebovali podľa Niesinga približne 30 nabíjacích staníc s výkonom 150 kW alebo asi 12 staníc s výkonom 350 kWh. To zodpovedá príkonu 4,5 MW. Ďalší expert Leonard Birnbaum, šéf siete e.ON, vypočítal, že 30 MW čerpacia stanica spotrebuje toľko energie ako mesto s 30 000 obyvateľmi. Do elektrickej siete by tak „padli z neba“ malé mestá. A nebolo by ich málo.
Birmbaum tvrdí, že ak by pozdĺž diaľnic vyrástli každých 60 km takéto 30-megawattové nabíjačky, bolo by to podobné, akoby v Nemecku pribudlo 400 malých miest. Jedna vec je teda istá. Ak by mala Európska únia plne elektrifikovať dopravu, bude si to vyžadovať mnohonásobne viac priestoru, energie, surovín a materiálov, ako spotrebuje súčasná infraštruktúra pre autá so spaľovacími motormi. Nová veľká elektrická infraštruktúra na obrovských plochách s novými stovkami kilometrov káblov a transformátormi však nebýva často zahrnutá do CO2 bilancie pri porovnaní elektrických áut so spaľovacími. Keď však táto infraštruktúra nebude napredovať, budú si musieť dávať majitelia elektromobilov veľký pozor na to, či majú vôbec šancu doraziť do cieľa.
4
Kategórie
- 489 Všetky kategórie
- 197 Politika a udalosti
- 72 Udalosti a politika na Slovensku
- 23 Udalosti a politika v ČR
- 59 Zahraničná politika a udalosti
- 46 Globálna politika a udalosti
- 225 KSB
- Metódy kontroly
- 24 Svetonázor
- 24 Dejiny a chronológia
- 39 Ideológia - filozofia, náboženstvo, technológia
- 17 Ekonomika a financie
- 32 Genocída vs. zdravie
- 9 Sila, zbrane, vojna
- ___
- 9 DVTR
- 12 Jazyk životných okolností
- 45 Egregoriálno-matričné riadenie
- 26 Analýzy
- 4 Domáci analytici
- 19 Zahraniční analytici
- 17 Kultúra
- 8 Filmy, videá
- 4 Literatúra
- 4 Hudba
- 38 Zdravie
- 2 Záhrada
- 13 Liečenie
- 18 Podnety k fóru
- 5 Pomôcky a návody k fóru
- 106 Mimo kategórií
- 12 svet podľa nás
- 9 Koncepty budúcnosti