Zaujímavé odkazy
Komentáre
-
Christian Jacq opisuje Ramzesa ako plavovlasého:
"Ramzes si v duchu zopakoval pohyb, ktorým hodí laso, a dodával si odvahu.
Napriek svojej mladosti už meral vyše stosedemdesiat centimetrov a mohol sa
pochváliť svalmi atléta, pestujúceho viacero športov. Či ho len dráždila tá kučera
detstva, čo mal stužkou zviazanú vo výške ucha, tá rituálna ozdoba urobená z jeho
nádherných plavých vlasov! Až keď mu pridelia nejaké miesto na dvore, bude smieť
nosiť iný účes."
s. 34
Pentalógia o Ramzesovi:
https://sk.wikipedia.org/wiki/Christian_Jacq x
---------------------------------------------------------------------------
Arabský polostrov od Egypta nie ďaleko:
V súčasnosti dosahuje podiel haploskupiny R1a u Arabov 12 % mužskej populácie vrátane takých významných klanov, ako je klan Kurejš, z ktorého pochádza prorok Magomed (Mohamed), zakladateľ islamu. Jeho klan sa spomína v Koráne (sura 106). Dostávam veľa listov od rodených Arabov, ktorých ich haploskupina R1a spočiatku šokovala, dokonca ju pred ostatnými tajili, ale postupne sa stala prestížnou. Tu sa ponúka analógia s najvyššími kastami v Indii, kde haploskupina R1a dosahuje až 72 %. Zdá sa, že príbeh príchodu Árijov sa odohral i na Arabskom polostrove, akurát zatiaľ nie je natoľko známy ako príbeh s indickými a iránskymi Árijmi.
https://www.extraplus.sk/clanok/anatolij-klosov-povod-slovanov-podla-dna x
/úryvok z knihy zobrazenej v článku/
2 -
Rusofil povedal/-a: Člověk s nejvíce podobnými markery DNA, jaké byly zjištěny u Tutanchamona, žije na Slovensku.
Nemáš k tomu zdroj? Vždy je zaujímavé vedieť, kto to tvrdí (zverejní).
0 -
Krvavé sonety
*
A národ oboril sa na národ
s úmyslom vraždy, s besom skaziteľa.
Kreš spráskal pušiek, zahrmeli delá:
zem stene, piští vzduch, rvú vlny vôd,
kde bleskom kmitla hrozná Astarot.[2]
A jak v žne postať zbožia líha zrelá
pod kosou, radom váľajú sa telá;
v cveng šabieľ špľachce čerstvej krvi brod…
Tak vo víchrici totej ukrutenstva,
nímž ani tiger dravšie nezúri,
zapadá nie zvlek:[3] výkvet človečenstva,
života radosť smrtnej do chmúry,
v prach purpur všeľudského dôstojenstva,
v sutiny jasný palác kultúry!…
*
— Ó, vráť sa skoro, mieru milený!
zavítaj s ratolesťou olivovou
a buď nám zdravím, veselím i chôvou,
v snažení ostňom, kovom v rameni!
Zášť — fakľu sváru — medzi plemeny
zdus! Nedaj stretať sa viac s mladou vdovou,
sirôtky, s rodičmi, čo nad synovou
oporou v hrobe kvília zlomení.
Sceľ jazvy; úštrby zhlaď zisk tvoj zlatý…
Pod svoje nás zajm’, húfy vodcovstvo,
veď k cieľom, plným dobrých predsavzatí:
to bude triumf! zo zdôb radosť, ó!
za zdatnosť v borbe — práce na postati…
Ó, príď, ty bratstva, lásky kráľovstvo!
*
https://zlatyfond.sme.sk/dielo/112/Orszagh-Hviezdoslav_Krvave-sonety/1#ixzz8Cdum5cf2
5 -
UHORSKÁ RUS
1 -
NATO od 1949
0 -
Progresívne náhody, či zázraky?
0 -
25.9.23
Otevřeně přiznávají, že jsme na pokraji "poslední války"
Většina Američanů vůbec netuší, jak blízko jsme nemyslitelnému. Přestože vůdci po celém světě prodělali opravdu těžký případ válečné horečky, naprostá většina z nás ve Spojených státech je zcela přesvědčena, že všechno nějak dopadne. Většina z nás věří mluvícím hlavám v televizi, když nás ujišťují, že naši politici mají vše pod kontrolou a že je krajně nepravděpodobné, že by došlo k jadernému konfliktu. Ale na druhé straně zeměkoule to vidí úplně jinak. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý v OSN prohlásil, že svět se dostává na pokraj „poslední války“...
--
21.9.23
Filip Šebesta: Iluze věčného nepřátelství
"Dehumanizace nepřítele je klasickou součástí válečné propagandy. Je to pochopitelný jev a logická reakce, ale u válčících stran. My, kteří nejsme přímými účastníky konfliktu, bychom si měli přeci jen umět udržet alespoň elementární odstup. Což vůbec neznamená lhostejnost vůči utrpení!"
"Iluze věčného nepřátelství neumožňuje nic jiného než porazit protivníka na hlavu. Jednání je za takových okolností zradou stejně jako kompromis, který by přineslo. Takové jednání ale přijde a přijde i onen kompromis, ať už bude vypadat jakkoli. Bude to také první krok na cestě k normalizaci vztahů obou válčících stran. I k té nakonec dojde, i když si to všichni dnešní válečníci naprosto neumí představit. Bude to také ale první krok k demontáži oné iluze o věčném nepřekonatelném nepřátelství."
"Mnoho lidí by udělalo dobře, kdyby alespoň na chvíli zvedli hlavy od svých sociálních sítí a věnovali místo sledování válečné propagandy chvíli času třeba právě čtení Remarqua. Je naprosto relevantní a aktuální. Příklad první světové války bohužel ukazuje, že ani zastavení faktického postupu obou válčících stran k automatickému jednání o míru nevede a že bezesmyslné vraždění může dál pokračovat roky. Věčné nepřátelství je falešná a nebezpečná iluze, která tomu napomáhá."
3 -
28.9.23
Rébus Borisa Zalu – je jedno, ktorá politická strana vyhrá voľby, víťazom je Boris Zala
Pokiaľ by Boris Zala analyzoval systémy hodnôt a k nim priradil jednotlivé politické strany, možno by dostal iný pohľad ako je piedestál na dvojicu PS a Hlas. Píše priam oslavné ódy na tieto politické strany v svojej publikácii „Nedokončené revolúcie“.
Je zaujímavé, že Zalova publikácia pod názvom „Nedokončené revolúcie“, nielen že má samostatnú kapitolu o progresivizme ale javí sa, akoby to bol manifest týchto dvoch politických strán.
Špičková ekonómka vyhodnotila program PS ako najlepší.
/.../
1 -
Pripravte sa, pokrok prichádza. Roboty však zlikvidujú desiatky miliónov pracovných miest
Priemyselné podniky sú čoraz viac automatizované, za vlaňajšok bolo do prevádzky zaradených viac ako 300-tisíc nových priemyselných robotov. Do šiestich rokov roboty odpracujú až 52 percent z celkového pracovného času, ľudia už len 48 percent.
Lenka Buchláková, redaktorka TA3 24.05.2023
0 -
Povolebné pohľady / hosť: Richard Balák
1 -
"Rubeľ smeruje k chaosu, inú cestu nepoznáme"
Zaujímavý pohľad ruského ekonóma Nikitu Krichevskeho na (nielen) menovú politika Ruska v súvislosti so stúpajicim kurzom dolára.
— A výmena Nabiulliny nepomôže?
— Vôbec to nepomôže, pretože verejnosť je rovnaká, vyrástla na Yasinových liberálnych nezmysloch o trhu, o nejakých obmedzeniach. Tomuto liberálovi zároveň nevyhovuje napríklad fixný kurz. Čína je s ním spokojná, ostatné popredné rozvojové krajiny sú s ním spokojné, no Rusko s ním nie je spokojné. prečo? Možno zarábajú peniaze z týchto zvýšení sadzieb, neviem. Možno sa opäť objavil nejaký obchodník, ktorý vysáva trh. Nikto to nevie s istotou.
Ale tieto procesy nie sú regulované trhom. Sú dôsledkom, ale nikto nehovorí o príčinách. Prečo sadzba na jar vyskočila, zatiaľ nikto nevysvetlil. Tam zhrešili, pretože Shell bol vypustený na Sachalin. A nikto nepovedal, prečo to v lete vybuchlo, ale každý hľadá spôsoby, ako bojovať s plesňou, nie s vlhkosťou.
Celý rozhovor:
1 -
Drtivá většina lidí svobodu nepotřebuje, ani svobodu pohybu, ani svobodu slova
2 -
Izrael, Palestína
--
Čekání na signál
9.10.2023 Milan Daniel
Když jsem před dvěma lety dočetl Vondruškovu fikci Kronika zániku Evropy, váhal jsem, zda islámský náboženský fanatismus, který se knihou vine jako červená nit, není autorem přeceňován, píše Milan Daniel.
V západní Evropě žijí miliony muslimů. Šest let starý článek Seznamu uvádí, že v roce 2017 jich bylo přibližně 26 milionů, zatímco v roce 2010 jich bylo o šest milionů méně. Do roku 2050 by se muslimská populace v některých zemích Evropy měla až ztrojnásobit. Její podíl na populaci v Německu či Švédsku by měl v důsledku vyšší natality činit zhruba pětinu obyvatelstva.
Je to hrozba?
--
Drulák: Kdo dal peníze Palestincům. Co nevíte o Izraeli
10.10.2023
Byl útok na Izrael placen z prostředků Evropské unie, která je posílala do Palestiny na školy a podobné bohulibé cíle, aby tam byly následně odkloněny? Nebo hnutí Hamás přispěl někdo úplně jiný? Profesor Petr Drulák to nepovažuje za nejpodstatnější otázku celé kauzy. Mnohem důležitější podle něj je, co se dnes až tolik neříká o Izraeli.
--
David Icke: Co se skutečně děje v Izraeli?
"David Icke: Dobrý den, toto je video, které se bude prodírat podvody, odbočkami a lžemi, které obklopují současné dění v Izraeli. A tyto informace se samozřejmě v mainstreamových médiích nedozvíte. Ve skutečnosti, podle toho, co jsem jsem viděl za posledních 24 hodin, se jich nedočkáte ani od některých v uvozovkách „velkých jmen” v takzvaných alternativních médiích.
Opět platí to, co platí vždy při každé válce, že civilisté na obou stranách jsou vyvražďováni. Vždycky to tak je. Zatímco ti, kdo vyvražďování nařizují, zůstávají na bezpečném místě. Když byli při invazi Ameriky a Velké Británie do Iráku vražděni iráčtí civilisté, kde byl hlapec George Bush a Tony Blair? Kde byli, když se to všechno dělo? Popíjeli kávu v Bílém domě a na Downing Street. Vždycky je to tak. A teď tu sedí Netanjahu a káže: uděláme tohle, uděláme tamto.
Vy neděláte nic! Posíláte jiné, aby to udělali, jako to děláte vždycky. A totéž platí pro to, co je skutečně za tím, ne za výkladní skříní… to, co je skutečně za tím, čemu se říká Hamás. Takže především to podstatné. Nebyl to překvapivý útok. „Ale oni nás překvapili.” Opravdu? S kým si myslíte, že mluvíte? Se zatracenými idioty? Izraelské obranné síly jsou jednou z nejlépe vycvičených a nejlépe vybavených armád na světě. A to mluvíme o velmi malém území z hlediska Izraele, o Gaze."
-
"Nepotřebujete skutečný problém. Potřebujete jen jeho iluzi. Jako změna klimatu způsobená člověkem. Hoax. Proč? Protože se podívejte, co se děje. Víra ve změnu klimatu způsobenou člověkem, jakkoli je z vědeckého hlediska nesmyslná, se používá k ospravedlnění právě té dystopie v globálním měřítku, o kterou tento kult tak dlouho usiloval. Takže Netanjahu už mluví o tom, že se zaměří na Írán, který za tím vším podle něj stojí. No, já už tolik let říkám, že plánem je vyvolat konflikt mezi Západem a Východem. Východem, do kterého patří Čína, dominantní strana, Rusko a další země."
-
"Sleduji, jak mainstreamová alternativní média přebírají sotva jednorozměrní šašci a komedianti, a my si je musíme vzít zpátky. Protože bez skutečných alternativních médií s opravdovým vnímáním toho, co se děje ve světě, nemáme alternativu k pokračující dualitě stran a „my proti nim”, když nitky všech těch stran drží stejné ruce. No tak, lidi. Tohle musí přestat. Nemůžeme dovolit, aby nás vnímání stran a vůdců a různých režimů mátlo v tom, co se děje."
2 -
Myslím, že i tady se objevily diskuse nad tématem potravinové soběstačnosti, rodinných farem, pěstováním potravin a chovem domácího zvířectva.
Já se takových nerada zúčastňuju, protože tam vidím velmi málo prospěšných reálných nápadů a návrhů - ale o to víc utopie a romantických představ o "životě v přírodě".
Mám tu rozhovor se slovenskou farmářkou. Velmi zajímavý a velmi realistický pohled člověka, který nejen že ví, o čem mluví, ale má v oboru každodenní cca dvacetiletou praxi.
Všem vážným zájemcům bych doporučovala část o tamních potravinových bankách (které bankami nejsou, slouží jen pro potřeby komunity). Je to cca od 26 minuty. Funkční návod na to, jak komunitně shromažďovat a využívat potraviny, jak společně nakupovat nebo prodávat své domácí výrobky. Tento způsob jim na Slovensku funguje už asi dvacet let. Funkční způsob na velmi žádoucí a prospěšnou komunitní spolupráci - a jak paní říká, funguje tak v té jejich "bance" na šedesát rodin. Žádné utopické intelektuální žvásty - jen fungující praxe, o kterou jsou schopni a ochotni se s námi podělit.
2 -
Nikam nejít a nic nedělat pod stanným právem
14.11.2023
Včera jsem se rozhodl porušit rutinu a vydat se na výlet podél pobřeží na sever, mimo spár byrokratického matrixu, kterým je Wellington, kdysi ústřední komedie o jediném zdroji pravdy, abych si poslechl trochu poezie a hudby.
Vesnice, ve které jsem přistál, je tak trochu nikde, kromě pláže, která odhaluje rozlehlost Pacifiku, a lidé, kteří se sešli v přestavěném kostelním sále, se nespokojili s ničím jiným než s poslechem slov a zvuků. Jedna z básní a jedna z klavírních skladeb se vynořily z novozélandské výluky roku 2020, toho šíleně neoprávněného uvěznění zdravých; ale po dvě hodiny odpoledne, kdy se pomalu měnilo světlo a kdy se umění chýlilo ke konci, pocítila naše malá skupinka uctivých posluchačů trochu svobody z pout, která od roku 2020 jako by jen číhala.
Navzdory tiché radosti ze shromáždění a sdílení jsme si v tento neobvykle slunečný den nemohli nepřipomenout, že právě takové akce byly vládním nařízením zakázány. Přijde kladivo znovu a kdy a přijmeme všichni pokorně další smrtelnou ránu našim přirozeným právům?
Nikdo tyto obavy nevyjádřil, ale všichni si je jistě uvědomovali – dav měl ten výraz, který jsem poznal mezi zdejšími denisovany „hnutí za svobodu“: barvy, záře, genialita, nic moc neříkající v návaznosti na představení, protože co koneckonců říct, když jsme vstřebávali jeho výživné následky?
Když jsem se procházel po pláži a vyhlížel Pacifik, vzpomněl jsem si na námořní věci a na návštěvu ponorky, která kotvila ve filadelfské námořní loděnici. Když jsem sestoupil do útrob stroje, zarazily mě nejen stísněné prostory, ale i uvědomění si, že obyvatelé ponorky, ať už to byl kdokoli, jsou pouhými stroji, které slouží většímu bohu podivného mechanického zvířete. Účelem každého námořníka, který spal na nejužším lůžku, bylo zajistit účinný pohon a poslání kovového monstra. Jakmile se loď ocitla pod vlnami, nebylo samozřejmě cesty ven, a při pomyšlení, že bych se svěřil takovému výmyslu, jsem se otřásl. Když jsem toho dne před dávnými lety vylezl na pevninu, bylo to s mnohem hlubším poznáním bezvýznamnosti lidského života ve vztahu k přesvědčivým státům, které ho využívaly.
Každý z nás se narodil do světa, jehož silnice, služby, telekomunikace, doprava a vymoženosti vyvolávají dojem obrovské laskavé řídící bytosti, organizace lidských úspěchů, která by stejně dobře mohla být Bohem, pokud víme nebo cítíme, že drží naše malé duše ve svém objetí. Přijímáme ji, bezvýhradně a beze slov jí důvěřujeme – dokud se nestane něco, co nás vytrhne z ospalého souhlasu.
No, možná jediným dobrým výsledkem zničující krize, která byla – a je, ještě ne zcela dokončená kovidská psychopatie -, bylo hromové zničení iluzí. Instituce, o nichž jsme se domnívali, že nám mají krýt záda, ty, které mají chránit naše zdraví, chránit právní stát, ctít naše vrozená práva, zajišťovat poctivost profesionální lékařské praxe – ty všechny byly odhaleny jako zločinně podvodné.
Například těch několik lékařů zde na Novém Zélandu, kteří si vzali za své vykonávat praxi v souladu se svými profesními zásadami, je stále pronásledováno a perzekuováno zkorumpovanou lékařskou radou. Tito kolegové, kteří se odvážili léčit pacienty trpící covidem a/nebo Jab, kteří se odvážili prosazovat informovaný souhlas a kteří se odvážili zůstat věrni Hippokratově přísaze, kterou složili při získání lékařského titulu – přišli o licenci k výkonu povolání a jsou popotahováni před klokaními soudy, jako by byli zločinci.
Víte, v posledních několika letech jsme byli pomalu nuceni přijmout kdysi nemyslitelné: že přirozená imunita nemá žádnou váhu, že geneticky upravené očkování, které nezabrání ani přenosu, ani nákaze patogenu, proti němuž bylo vyrobeno, je úžasné a že náhlá úmrtí u mladých lidí a nadměrná úmrtnost celkově jsou jen běžnou součástí života, nic, co by tu bylo k vidění!
Je mnoho způsobů, jak zabíjet: pomalu nebo rychle, tiše, zákeřně a po nepostřehnutelných stupních – nebo kataklyzmaticky hlasitě, jako v otevřeném boji. A my jsme svědky toho, jak se všechny odehrávají na naší zasažené zeměkouli.
Od roku 2020 žijeme v této válce vedené proti lepším stránkám lidstva v jakémsi stanném právu. Cenzura, nátlak a vraždění se stávají normou, ať už byla válka vyhlášena, nebo ne, ať už je válka stíhána armádami na vražedných polích Evropy a Blízkého východu, nebo, což je mnohem chytřejší, neviditelnou rukou, která tlačí falešnou pandemii, aby vyhladila naše práva, po níž následuje injekce, která mrzačí a likviduje naše já.
Nejsem optimistický, pokud jde o povahu lidské přirozenosti, a vidím závislost na ničení jako základní aspekt našeho druhu. Vznikající vlastnosti, které charakterizují naše instituce, směřují především k ovládání. Snaha o poznání je většinou skrytou snahou o získání moci.
Existuje však i lidské dobro, jak může čas od času potvrdit malé shromáždění v přímořské vesnici, když se ve vzduchu vznáší poezie a hudba.
Až se budeme připravovat na další nápor, myslím, že naší největší výzvou bude udělat soudruhy z těch, kteří ve své naivitě, nevědomosti, nedbalosti nebo snad oportunismu přijali vnucování Skutečného nepřítele, oné tlupy lidí, kteří, balzamováni svým bohatstvím a touhou vládnout, dokázali zavřít svět a zároveň přesvědčit zavřené, aby je chválili – a se samolibou ctností pokračovali v jejich díle.
Jak geniální, jak prozíravé! Ale jak postrádají cokoli, o co by se dalo usilovat.
Když jsem se včera vracel po zaoceánské silnici, říkal jsem si, že nikam nejet a nic nedělat nemůže být lepší, a věděl jsem, že za zachování tohoto práva budeme muset bojovat zuby nehty. Budiž, je to na nás, vždycky to bylo na nás, a boj nikdy nepřestane.
Dr. Garcia je psychoanalytik a psychiatr narozený ve Filadelfii, který v roce 2006 emigroval na Nový Zéland. Je autorem různých článků, od zkoumání psychoanalytické techniky přes psychologii tvořivosti v hudbě (Mahler, Rachmaninov, Skrjabin, Delius) až po politiku. Je také básníkem, prozaikem a divadelním režisérem. V roce 2021 odešel z psychiatrické praxe, poté co pracoval ve veřejném sektoru na Novém Zélandu. Navštivte jeho substack na https://newzealanddoc.substack.com/, kde byl tento článek poprvé publikován.
3 -
Dost často poslouchám středeční povídání p. J.Skály. Nejde jen o jeho hodnocení událostí, ale mnohdy poskytne i zajímavé info. Včera odpovídal na dotaz kolem rozdělení Československa a řekl dost zajímavé info z doby po sametu, ale ještě ve společném státě - kým jsme byli ponoukáni k rozvodu a pod jakým příslibem. Není to dlouhé - začíná cca v 1 hod 10 min a má to tak dvě minuty.:
2 -
Lin-ďakujem pekne za upozornenie na informáciu od p. Skály. Je to zas malý čriepok do skladačky, ktorá kopíruje aj môj názor, že deliť sme sa nechceli, ale stalo sa. Ja osobne by som zjednotenie Česka a Slovenska v spoločný štát podporil ihneď a to všetkými desiatimi či už ako federáciu, alebo konfederáciu, ale dnes to naozaj nevidím reálne. A robiť to nasilu, nejak úradnícky, nemá absolútne žiadny zmysel. Je úplne zbytočné rozoberať tzv. slovenské a tzv. české mindráky , ktoré máme a s ktorými v súčasnom období tak u nás , ako aj u vás bojujeme. Ja verím v to, že toto ťažké obdobie prekonáme , a že raz občania našich dvoch štátov BUDÚ chcieť byť občanmi NÁŠHO spoločného štátu.
3 -
Tak to máme úplně stejný názor. A jestli jsi poslouchal i něco víc od Skály, tak ani on nevidí v současnosti znovuspojení do jednoho státu optimisticky. A když se nad tím zamyslím, není to zrovna nutné se znovu spojovat. Záleží na tom, jaké podmínky si mezi sebou stanovíme a jak budeme spolupracovat. V minulosti nám to šlo moc dobře - tak jsem optimista a až se u nás změní velení, půjde to zase.
4 -
Ján Čarnogurský: Filmový a skutočný Napoleon
O historickej postave a novom historickom veľkofilme Ridleyho Scotta píše Ján Čarnogurský.
V kinách sa hrá nový film o Napoleonovi od skúseného režiséra úspešných (aj historických) filmov Ridleyho Scotta. Film vyvolal pozornosť vďaka režisérovi aj filmovému hrdinovi. Napoleon je farbistou postavou európskych a svetových dejín a režisér sa musel rozhodnúť, na čom z jeho života postaví dôraz – na vojenskej genialite alebo na tragickom hrdinstve osobného života. Rozhodol sa pre to druhé.
Koniec koncov, na osobnom živote Napoleona sa dala lepšie zobraziť povaha vtedajšej spoločnosti ako na vojenských víťazstvách a prehrách. Film však pripomína aj obdobie vojen a súvisiacich dejov. Najskôr mi preto dovoľte poznámku o vojenských víťazstvách a prehrách.
Napoleonov vojenský vzostup ku hviezdam začal vyhnaním Angličanov z Toulonu v júli 1793. Tvorivým použitím „kráľa bojiska“, teda diel, vyhnal z dôležitej francúzskej pevnosti Angličanov. Potom nasledovali rôzne menej významné víťazstvá, ale hlavný konkurent Francúzska, Anglicko, čakal nedotknutý za kanálom.
Bočným úderom proti Anglicku mala byť výprava do Egypta v rokoch 1798 až 1799. Predlžovala sa a nakoniec vývoj vo Francúzsku bol pre Napoleona dôležitejší. Vojsko nechal v Egypte a vrátil sa do Paríža. Vedecký a kultúrny výsledok egyptskej anabázy sa ukázal dôležitejší ako vojenský. Sprevádzajúci vedci objavili Rosettskú dosku, ktorá umožnila dešifrovať egyptské hieroglyfy. Doska sa dnes nachádza v múzeu v Londýne. Vo filme sa mihne aj streľba z kanónov na pyramídy, ktorú vedci spochybňujú. Nuž, režisérom bol Angličan.
Medzitým streľbou z diel rozohnal demonštráciu rojalistov v Paríži v októbri 1794. Zahynulo v nej 1 400 civilných obyvateľov Paríža, ale revolučný režim sa zachránil.
Republikánsky revolučný režim zmenil až Napoleon – najskôr pučom pod názvom 18. brumaira (9. novembra) 1799 a v roku 1804 tým, keď zmenil formu vlády a nechal sa vyhlásiť a korunovať za cisára Francúzska. Známy detail, keď si nový vládca cisársku korunu nasadí na hlavu sám a neumožní to pápežovi, vo filme nechýba.
Nasleduje najväčšie Napoleonove vojenské víťazstvo v bitke troch cisárov (francúzskeho, rakúskeho a ruského cára) pri Slavkove 2. decembra 1805. Podpis bratislavského mieru už vo filme nie je a slovenský divák si môže povedať, že je to škoda. Ani návšteva Napoleona v Bratislave v roku 1809 vo filme nie je, na film bola príliš bezvýznamná, rovnako ako zničenie Devínskeho a Bratislavského hradu francúzskymi vojakmi.
Anglicko zostávalo stále neporazené a za kanálom pozemnou armádou nedosiahnuteľné. Rozhodujúcu námornú bitku s anglickým loďstvom pri myse Trafalgar v októbri 1805 Francúzi prehrali. Napoleon to skúsil inak. Vyhlásil proti Anglicku ekonomické sankcie pod názvom Kontinentálny systém. (Nepripomína vám to niečo?) Okrem Anglicka zostávala ešte jedna iná krajina, ktorá bola silná a nebezpečná – Rusko. Napoleon sa pokúsil Rusko zapojiť do Kontinentálneho systému Tylžskou zmluvou z júla 1807. Cár Alexander I. zdanlivo súhlasil a vymenili si s Napoleonom ako dary jazdecké kone. Dosť rýchlo sa však ukázalo, že cez Rusko prúdi na kontinent anglický tovar a opačne. V Paríži padlo rozhodnutie, že je potrebné poraziť priamo Rusko, Anglicko potom zostane osamotené. (Opäť to niečo nepripomína, Anglicko sa dnes nazýva Čína.)
Napoleon postavil La Grande Armée a prekročil ruské hranice v júni 1812. Joséphine si povedala, že je to nešťastné rozhodnutie. Ale o Joséphine neskôr.
Ruská armáda pod velením maršala Kutuzova sa poučila zo Slavkova a nepúšťala sa do rozhodujúcej bitky, stále ustupovala. Pred Moskvou však už musela ukázať akýsi odpor a došlo k bitke pri Borodine. Napoleon bitku vyhral, ale Kutuzov si nenechal zničiť armádu. Vedel, že k rozhodujúcej zrážke ešte nedochádza. La Grande Armée veľkolepo vstúpila do Moskvy, Napoleon sa ubytoval v Kremli. Ale na druhé ráno ho zobudil mohutný požiar mesta za oknami Kremľa. Napoleon a jeho generáli kládli otázku: kto podpálil mesto? A dostávali odpoveď: „Oni“ – Rusi. Toľká odhodlanosť nepriateľského národa bola pre Francúzov nepochopiteľná.
Nasledoval hanebný ústup po trase, ktorú La Grande Armée zničila cestou do Moskvy. Z Veľkej armády sa vrátila z Ruska ani nie desatina. Bitku národov pri Lipsku, ktorú Napoleon prehral, film vynecháva. Veliteľom spojeneckých vojsk proti Napoleonovi v nej bol rakúsky generál Schwarzenberg, bočný predok nám známeho Karla Schwarzenberga, kancelára Václava Havla a potom ministra zahraničných vecí Českej republiky. Z veľkého Napoleona sa stáva kráľ malého ostrova Elba.
Boli to romantické pomery. Dnes po takej porážke líder porazenej krajiny spácha samovraždu alebo je popravený.
Napoleonovi to nestačilo. Po necelom roku sa z Elby vráti do Francúzska. Armáda, ktorá ho mala poraziť a zajať sa pridáva na jeho stranu. Víťazoslávne vstúpi do Paríža. Na žurnalistike sa dodnes učia, ako tie isté parížske noviny v prvý deň Napoleonovho návratu nadpísali článok s titulkom Zločinec ušiel z Elby, keď sa však rýchlo blížil k Parížu, titulky boli stále miernejšie a v deň vstupu do Paríža noviny písali: Hrdina Francúzska sa vrátil do hlavného mesta.
Napoleon v tej chvíli už prekročil svoj horizont. Narýchlo zozbieral armádu a vyrazil proti spojeným nepriateľom. Mal odvážny plán, ako zvíťaziť, ale druhá strana bola rýchlejšia. Bitku pri Waterloo 18. júna 1815 prehral. Tentoraz ho odviezli ako zajatca na ostrov Svätá Helena na juhu Atlantiku a tam aj zomrel 5. mája 1821.
Teraz prejdime k druhej poznámke k filmu.
Osobný život akoby kopíroval Napoleonovu vojenskú kariéru, len s väčšími amplitúdami. Pochádzal z drobnej šľachty, akej bolo vo Francúzsku veľa. Úspechy mohol dosiahnuť len svojimi schopnosťami, ktoré mal. Vojenskú kariéru najskôr kombinoval s milostnými zápletkami so ženami vo svojom okolí až stretol v parížskom salóne Joséphine de Beauharnais, manželku nezodpovedného syna z lepšej rodiny. Napoleon sa prvýkrát zaľúbil a Joséphine sa stala najskôr jeho milenkou, potom sa rozviedla s manželom a zosobášila s ním. Stala sa Napoleonovou životnou láskou.
Z určitého pohľadu boli rovnaké typy – išli bezohľadne za svojím cieľom. Striedanie milencov a mileniek neprestalo ani po sobáši. Napoleon, už cisár, potreboval syna, svojho nástupcu a uchovávateľa až pokračovateľa svojho diela. Toho mu Joséphine nemohla dať. Už pri rokovaniach s ruským cárom v Tylži v roku 1807 navrhol cárovi, aby mu dal za manželku svoju sestru. Cár mu ju nedal. Keby Rusko robilo rakúsku politiku nahradzovania vojen sobášmi, k rusko-francúzskej vojne by nebolo došlo.
Zabralo však Rakúsko. Po porážke Rakúska pri Wagrame v roku 1809 rakúsky cisár František I. dal Napoleonovi za manželku svoju dcéru Máriu Lujzu, aby odvrátil horšie následky pre ríšu. Predtým sa Napoleon rozviedol s Joséphine. Mária Lujza porodila Napoleonovi vytúženého syna. Dostal meno Napoleon (II.) a domácke meno Orlík. Otca videl naposledy ako trojročný v roku 1814. Zomrel ako 21-ročný v júli 1832.
Do filmu sa nedostal ani iný Napoleonov vzťah, ktorý geneticky trvá. V roku 1807 chcela poľská šľachta získať Napoleona pre podporu obnovy poľského štátu, zaniknutého delením v roku 1795. Poznajúc jeho záľubu v ženách, vybrali mu 21-ročnú poľskú milenku Máriu Walewskú, manželku omnoho staršieho šľachtica. Napoleon sa do Poľky naozaj zaľúbil, udržiaval s ňou milenecký pomer, z ktorého sa narodil v roku 1810 syn Alexander, neskôr počas druhého cisárstva v rokoch 1855 až 1860 francúzsky minister zahraničných vecí Francúzska. Rod Walewských stále trvá a pravidelne sa stretávajú v Paríži. V La Grande Armée bojovala aj poľská armáda pod velením kniežaťa Poniatowského. Keďže ruské ťaženie skončilo porážkou, obnovenie poľského štátu sa uskutočnilo až o storočie neskôr. Knieža Poniatowski padol v Bitke národov pri Lipsku v roku 1813, Michael Poniatowski bol ministrom vnútra Francúzska za vlády prezidenta Valéryho Giscard d´Estaing v 70. rokoch minulého storočia. Napoleon má svoj pamätník na námestí v centre Varšavy.
Na Napoleona sa viažu viaceré udalosti aj známe výroky. V decembri 1825 vypuklo v Sankt Peterburgu povstanie dôstojníkov proti cárizmu, povstanie dekabristov, inšpirované Francúzskou revolúciou a pobytom dôstojníkov v Európe počas vojny s Napoleonom. Vošlo do ruských dejín. V roku 1804 dal Napoleon uniesť vodcu rojalistickej opozície vojvodu d´Enghiena z Nemecka a popraviť ho. Skutok vyvolal pobúrenie v celej Európe. Minister Talleyrand vtedy povedal: „Bolo to horšie než zločin, bola to chyba.“ Výrok sa stal klasickým. Vo filme nie je. Zato je vo filme iný klasický výrok, keď maršal Wellington zabránil svojmu strelcovi strieľať na Napoleona so slovami: „Generáli velia vojskám, generáli na seba nestrieľajú.“ Po porážke Napoleona v Rusku a vstupe ruskej armády do Paríža ruskí dôstojníci navštevovali parížske kaviarne a reštaurácie. Na personál zvykli volať: Bystro (rýchlo). Z toho vznikli podniky rýchlejšieho stravovania pod názvom bistrá.
Pozostatky Napoleona previezli do Paríža v roku 1840. Jeho mramorová hrobka je vystavená v Invalidovni a je cieľom pútí Francúzov aj turistov.
Napoleonov synovec Napoleon III. sa zmocnil vlády vo Francúzsku v roku 1848, neskôr sa tiež vyhlásil za cisára, ale viedol Francúzsko do vojny s Nemeckom v rokoch 1870 až 1871 a vojnu prehral. Francúzsko stratilo územia pri Rýne, platilo veľké reparácie a umožnilo zjednotenie Nemecka, nepriateľa Francúzska vo dvoch svetových vojnách. Po vojne Napoleon III. ušiel do Anglicka, kde dožil. Obaja Napoleonovia na čele Francúzska znížili mocenský status Francúzska a dožili svoj život u konkurenta Francúzska, v Anglicku. Jeden ako vojnový zajatec, druhý ako emigrant.
Anglický historik Paul Johnson napísal životopis Napoleona. Životopis zakončil konštatovaním, že Napoleon nemal morálku, čo viedlo k jeho záverečnému neúspechu. Na jeho hodnotenie nadväzuje aj anglický režisér Ridley Scott vo svojom filme.
----
3 -
V poslední době se hodně diskutuje o umělé inteligenci, také technologiích a s tím spojenému základnímu příjmu.
Shodou okolností si toto vzal na paškál i Nikita Michalkov ve svém pravidelném zamyšlení na "Besogonu". Zamýšlí se nad zaváděním AI - co to může přinést, k čemu směrovat. Video je v RJ, má skoro hodinu, já jen nastíním myšlenky, které mne zaujaly. Není to celé jen o AI - je to o událosech, které by měly lidstvu přinášet pravdu a probuzení.
Už dneska se AI používá k "zábavě" - tj. "oživí" skutečné figury a vloží jim do úst to, co neřekly nebo by dokonce nikdy neřekly. A je jedno, zda jde o postavy dnešní doby nebo ty, kteří už mezi námi nejsou. Tyto tzv. "fejky" jsou k nerozeznání od skutečnosti, ovšem - "zábava" to není. Tedy pro některé. Už zde se ukazuje, že možnosti AI nejsou používané v souladu se svědomím, takže uráží, zesměšňuje i ponižuje kde koho. Vložit do úst vážné a kladné postavy např. z válečného filmu obscénní repliku vyžaduje skutečně "autora" bez svědomí. A co teprve politici, pronášející třeba oznámení o začátku světové války? Uvědomují si "autoři", co to může způsobit?
Michalkov říká, že používáme AI bez ochranných pravidel, norem.
Další oblastí je "pomoc AI člověku". Někdo se domnívá, že např. učitelé budou osvobozeni od obtěžující práce opravy domácích úloh. Jenže - rozpozná AI, že žák je neobyčejně nadaný a kreativní, takže třeba matematickou úlohu vyřešil po svém, ale přesto správně? Je AI schopná rozpoznat právě to v člověku vzácné = tvořivost, kreativitu, vlastní myšlení?
Michalkov mluví o tom, že člověku je třeba přemýšlení a porovnávání informací, aby jeho "obraz" byl odpovídající. Dává příklad: pokud by někdo neznalý ruských dějin položil AI otázku na ruské dějiny, dostal by zploštělý a nepravdivý obraz, jaký se nabízí v Jelcinově centru. Také upozorňuje na Gatesovy sliby "výhod", že díky AI a robotům bude člověk moci pracovat tak 3 dny v týdnu. Michalkov se obává, že tak člověk ztratí své návyky a také zručnost, zkušenosti.
Dále se zaobírá státy, kde se studuje přímo obor pro PSYOP - hybridní operace. Je tam tabulka, která země a kolik škol, studentů. V r. 2022 byl tento obor spuštěn i na MGU.
Mimochodem - cca na 35. minutě je tam projev vyslance z EU na moskevském filmovém festivalu. Bavili jsme se tu o tom - jak je možné, že EU, která se staví do role nepřítele Ruska, hodnotí v Moskvě nějaký filmový festival. Vyslanec byl, samozřejmě, v programu EU a zkritizoval Rusko za UA. No a našli se jen dva jedinci, kteří vystoupili s nesouhlasem. Člověk si říká, jak je toto možné - na druhou stranu nemůžeme dostat lepší důkaz o demokracii v Rusku, která vysoko převyšuje tu u nás nebo v EU.
Celá relace se jmenuje "Cena probuzení" a vnímám ji jako velmi silnou. Michalkov je jeden z mála žijících filosofů, které velmi ráda poslouchám a vážím si jich.
Na konci se dotýká dalších burcujících událostí, které by měly Rusko probudit. Podotýkám, že pořad je směrovaný k ruskému obyvatelstvu, ale pro nás je stejně důležitý. Mluví o "nadaci" Zelenské, která prodává děti pedofilům. Mluví o prozření a zkušenostech cizích žoldáků, bojujících na straně UA. Připomíná slovy velitele skupiny "Vostok", že na UA bojují ruské mozky s ruskými mozky, protože technologie "západu" nevynalezli lidé "západu", ale utečenci po rozpadu SSSR. Mluví se tu o praktikách na UA, korupci, protekci. Ukazuje světové osobnosti, které už chápou, co a jak s UA a chtějí urychleně mír. Mimochodem - je mezi nimi i Fico.
2 -
Vládny splnomocnenec SR s maďarským štátnym občianstvom?
12. decembra 2023
Expertná komisia pre slovensko-maďarské vzťahy neodporúča, aby bol za splnomocnenca vlády SR pre národnostné menšiny menovaný mediálne preferovaný kandidát na splnomocnenca pán Gyorgy Gyimesi.
Komisia upozorňuje na kontroverznú činnosť a vyhlásenia tohto kandidáta na poslanca do NR SR za menšinovú maďarskú stranu Aliancia vo voľbách do NR SR 2023. Bývalý poslanec NR SR za OĽANO údajne vlastní maďarské štátne občianstvo, čo nie je v súlade so slovenským zákonom.
Tomuto pánovi tváriacemu sa, že mu ide iba o gestá pre národnostné menšiny, ktoré by mala sústavne vysielať slovenská spoločnosť, sa v podstate dobre darí mútiť vodu v neinformovaných a nezorientovaných kruhoch.
Gestá si ale predstavuje v podobe zákonov, ktoré na juhu Slovenska v konečnom dôsledku dosiahnu svoj cieľ – aby o juhu SR rozhodovala Budapešť za peniaze Slovenska. Ak by sa mal stať akýkoľvek občan Slovenskej republiky štátnym zamestnancom, je nevyhnutné preveriť, ak je podozrenie, či má maďarské občianstvo, ktoré slovenský zákon neumožňuje spolu so slovenským občianstvom.
Tento fakt sa ale veľmi ťažko overuje, pretože maďarské štátne orgány a maďarskí politici tieto informácie skrývajú, aby ochránili svojich zahraničných maďarských voličov, ktorých je už približne jeden milión. Sú to väčšinou voliči vládnucej strany Fidesz.
Ak je však podozrenie na vlastníctvo maďarského občianstva potenciálneho kandidáta, je dôvod na obozretnosť, najmä ak ide o vysokú štátnu funkciu.
Kontroverzná činnosť G. Gyimesiho
Okrem mediálne známych politických a diplomatických kiksov v neprospech národnoštátnych záujmov Slovenskej republiky bol pán Gyimesi iniciátorom nenápadnej novelizácie zákona o používaní jazykov národnostných menšín, ktorý s horlivou pomocou progresívnych a tzv. liberálnych poslancov za uplynulé trojročné obdobie fatálne schválila NR SR.
Novela umožňuje označovať v menšinových jazykoch nielen obce, ale aj jej časti. Po následnom schválení nariadenia vlády SR o tzv. označovaní obcí v národnostných jazykoch je výsledkom v praxi symbolický návrat častí obcí s maďarským označením do Uhorska, resp. pozemkov maďarským šľachticom.
V rámci pozemkovej reformy od roku 1921 tieto dnešné časti obcí zakladali za ťažkých životných a pracovných podmienok slovenskí osadníci z rôznych kútov Slovenska. Dnes, aj zásluhou tohto menšinového slovakofóba sa už osadzujú maďarské označenia častí obcí, napriek tomu, že v nich žijú vo väčšom počte Slováci a potomkovia slovenských zakladateľov.
Chápadlá o pozadí prípravy tejto novely siahajú až k maďarskej vláde a vládnucej strane Fidesz, ktorá mimochodom na každom kroku nielen hlása, že doživotne bude pomáhať svojim maďarským súkmeňovcom v susedstve, ale tak aj systematicky robí.
Pán Gyimesi si musel s radosťou mädliť ruky, ako sa mu podarilo oklamať svojich nič netušiacich a naivných straníckych kolegov a odkrojiť ďalšie koliesko iredentistickej salámy. Združenie slovenskej inteligencie podalo podnet na Generálnu prokuratúru na preskúmanie zákonnosti spomínaného nariadenia vlády SR, ktorým sa vydáva zoznam obcí, v ktorých občania Slovenskej republiky patriaci k národnostnej menšine tvoria najmenej 15 % obyvateľstva schváleného vládou Slovenskej republiky 25. 1. 2023. Aktuálne GP zaslalo podnet na Úrad vlády SR.
Úzke prepojenie tohto menšinového politika s maďarským Fideszom uvádzajú aj webové portály v Maďarsku.
Napríklad Slobodná Európa podozrieva pána Gyimesiho na prepojenie s Fideszom v predvolebnej kampani. Autonómia rovná sa menšinové samosprávy. Gyimesi údajne nechce autonómiu na „felvidéku“, ale menšinové maďarské samosprávy a župy.
Touto vtipnou hláškou sa asi zapíše do politických dejín. Zrejme sa natoľko snaží o kamufláž pred slovenskou verejnosťou, až sa do nej sám zamotal. Maďarské samosprávy a maďarské župy na jeho felvidéku nie je totiž nič iné, ako autonómne rozhodovanie národnostnej menšiny nielen o svojich záležitostiach, ale aj o záležitostiach všetkých tam žijúcich občanov.
Arogancia pána G. Gyimesiho a povýšenectvo zašlo až tak ďaleko, že si ako poslanec NR SR dovolil diktovať aj zmenu matičného zákona. Inicioval aj prijatie zákona o Csemadoku a pravidelného finančného príjmu, tejto kontroverznej organizácii presadzujúcej maďarskú autonómiu.
Práve na tieto politické kroky plné nenávisti voči všetkému slovenskému by sa mali pýtať aj vlastenecké médiá, čím by odhalili jeho skutočné zámery a charakter. Pán Gyimesi bol ešte ako poslanec všeobecne obľúbený v národniarskej časti slovenskej politickej scény najmä preto, že jej pomáhal vyraďovať z hry konkurenčné politické strany a výnimočnou schopnosťou vyvolávať svojou prítomnosťou alebo účinkovaním konflikt.
Zrušenie Úradu splnomocnenca pre národnostné menšiny
Expertná komisia pre slovensko-maďarské vzťahy navrhuje zrušiť Úrad splnomocnenca vlády SR pre národnostné menšiny…
…a agendu rozdeliť medzi jednotlivé ministerstvá, príp. iné úrady, podobne ako sú rozdelené iné menšinové záležitosti pod ministerstvo kultúry (kultúra národnostných menšín) a ministerstvo školstva (národnostné vzdelávanie).
Dôvod 1. Neplnenie závažných úloh Úrad neplní také závažné úlohy, pre ktoré nevyhnutne musí existovať samostatná inštitúcia. Národnostná agenda musí byť kompatibilná s väčšinovou, čo sa najlepšie realizuje na jednotlivých ministerstvách a nie izolovane a bez hodnotenia dopadu štátnej národnostnej politiky.
Dôvod 2. Prekračovanie kompetencií Odvolaný splnomocnenec vlády SR pre národnostné menšiny pán L. Bukovszký viackrát prekračoval svoje právomoci, navyše pôsobil aj v menšinovej maďarskej mimovládke, ktorá je finančne podporovaná Maďarskom. Úrad splnomocnenca pôsobil ako kontroverzný podnik. Za takúto činnosť mal byť odvolaný už dávno. Je to upozornenie pre každú vládu SR do budúcna.
Margaréta Vyšná
2 -
V tomto videu jsem se dozvěděla velmi zajímavou zprávu ohledně českého školství a jeho "digitalizace".
To, co se zamýšlí ve školství, se mi jeví jako velmi nebezpečné. Jako zajímavé a zároveň jako varovný prst je, že tento program schválila Babišova vláda. Zde dokument ze stránek ministerstva, má název "Strategie 2030+":
https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030
O co vlastně jde a co se tím myslí - to vysvětluje v rozhovoru u P.Bohuše paní učitelka. Video má cca půl hodiny:
https://www.youtube.com/watch?v=EjN4UAr-ZYw
Namátkou co se chystá:
- "digitalizovat a archivovat" se bude vše, co vaše dítě vytvoří. Od školky po celou školní výuku. Každičký obrázek či jiný výrobek vychovatel "nějak a někam" zařadí a zavede do databáze. Všechno - nejen úkoly a výsledky práce žáka ve škole. Třeba i výkres z "volné hodiny" nebo z družiny či zájmového kroužku. A vůbec není jasně dané, k čemu a komu budou výsledky takovéto databáze sloužit.
Je mi z toho docela úzko, protože "digitalizovaná" se stávají i data o vašem zdravotním stavu, o vašem chování a preferencích, zájmech, zálibách (viz platební karty a sítě).
2 -
Zasurmili surmity alebo poľnice
Uznávaný americký politológ a publicista Fareed Zakaria je toho názoru, že Amerika by sa nemala vzdať sveta, ktorý vytvorila. Svoj zásadný článok vo Foreign Affairs nazval Superveľmoc, ktorá pochybuje o sebe. Prinášame výber hlavných záverov článku.
Aktuálne podľa Gallupovho ústavu je iba 20 % Američanov spokojných s tým, ako veci fungujú. Zvolený prezident Donald Trump bol od roku 2016 toho názoru, že krajina je v úpadku. USA majú v súčasnosti najvyššie tarify na dovoz od roku 1930. Hospodárska politika Washingtonu je prevažne defenzívna, má chrániť krajinu, ktorá v ostatných dekádach utrpela zásadné straty. Americká veľká stratégia založená na mylných predpokladoch mala umožniť krajine a svetu vyhnúť sa chybám. USA vo väčšine ukazovateľov zastávajú vedúce pozície v porovnaní s konkurentmi a rivalmi. Lenže sú konfrontované so zásadne odlišnou medzinárodnou scénou. Viaceré svetové mocnosti narástli čo do sily a sebadôvery. Tie nebudú pokorne súhlasiť s americkými direktívami. Niektoré z nich aktuálne spochybňujú dominantné postavenie USA a poriadok, ktorý je na tom založený. V dôsledku uvedených nových okolností Washington potrebuje novú stratégiu. Takú, ktorá uznáva, že USA zostávajú impozantnou mocou, lenže táto moc operuje v oveľa nepokojnejšom svete. Výzvou pre Washington je bežať rýchlo, ale nie so strachom. Dnes USA ostávajú v zovretí paniky a pochybností.
Ďalej Zakaria uvádza štatistické údaje na podporu tvrdenia, že USA naďalej vynikajú nad ostatnými krajinami. Príklad Európa. V roku 2008 boli ekonomiky USA a Eurozóny približne rovnako veľké, dnes je americká ekonomika dvakrát rozsiahlejšia ako európska. Z hľadiska tvrdej moci USA môžu byť v 21. storočí silnejšie, ako boli v 20. storočí, pokiaľ ide o špičkové technológie. USA majú vedúce postavenie v rámci energií, sú najväčším výrobcom ropy a plynu. Ďalej USA majú priaznivú demografickú budúcnosť. Krajina prijíma každý rok asi milión legálnych migrantov. Samozrejme, USA majú veľa problémov, ale majú zdroje na to, aby ich vyriešili oveľa ľahšie než ostatné krajiny.
Napriek svojej moci USA nepredsedajú unipolárnemu svetu. V roku 1990 vo svete nebola geopolitická súťaž, ZSSR skolaboval a Čína vtedy generovala menej ako 2 % globálneho HDP. Dnes sú USA konfrontované svetom s množstvom súčasných konkurentov; veľa krajín tvrdo zastáva svoje záujmy, často vzdorujú Washingtonu. Ako príklad tejto novej dynamiky Zakaria neuvádza Rusko alebo Čínu, lež vzdor Turecka. Na tento posun USA neboli pripravené.
Učenci debatujú, či je svet naozaj unipolárny, bipolárny či multipolárny. Tak či onak, USA ostávajú najsilnejšou krajinou. Medzinárodný poriadok, ktorý vybudovali a udržiavajú USA, je spochybňovaný na viacerých frontoch. Lenže USA ostávajú najmocnejším hráčom v rámci tohto poriadku. Výzva čeliť ruskému expanzionizmu je skutočná a impozantná. Pritom Rusko považujú USA za „spoiler state“, ktorý podrýva medzinárodný poriadok. Čínska výzva je iná, Čína je superveľmoc. Bez ohľadu na čínske zámery USA disponujú zásadnými štrukturálnymi výhodami. Zakaria pripomína pokusy v Pekingu, v Moskve a dokonca v európskych mestách nájsť alternatívu k dolárovému platobnému systému. Americký unilateralizmus bol tolerovaný v jednopolárnom svete. Dnes dokonca aj najbližší spojenci USA hľadajú cesty ako mu uniknúť, odporovať či spochybňovať tento poriadok.
Najrizikovejšia výzva vo vzťahu k poriadku založenom na pravidlách však neprichádza z Číny, Ruska alebo Iránu. Pochádza z USA, ktoré sú ovplyvnené prehnaným strachom z vlastného úpadku, z ústupu od vedúcej úlohy vo svetových záležitostiach, čím sa otvára vo svete mocenské vákuum; do tohto neporiadku sa odvažuje vstupovať množstvo mocností a aktérov. USA mali vedúce postavenie pri formovaní nových medzinárodných vzťahov po roku 1945. Vyzývatelia súčasného systému nemajú alternatívnu víziu, ako zhromaždiť svet, hľadajú pre seba iba nejaké jednostranné výhody. USA napriek svojím vnútorným ťažkostiam majú unikátnu schopnosť a postavenie, aby zohrávali rozhodujúcu úlohu v rámci udržiavania medzinárodného systému. Pokiaľ Amerika nestratí vieru vo vlastný projekt, môže súčasný medzinárodný poriadok pretrvať budúce desaťročia, tvrdí F.Zakaria.
(Krátené.)
Zdroj:
The Self-Doubting Superpower. America Shouldn´t Give Up on the world It Made. By Fareed Zakaria.
©Foreign Affairs, Published on December 12,2023
Poznámka prekladateľa: Už dlhší čas tvrdím, že prezident Obama začal a jeho nasledovníci naďalej chcú vyriešiť kvadratúru kruhu. Totiž, ako sa prispôsobiť evidentným zmenám tak, aby sa nič nezmenilo. Lenže svet sa mení. Áno, sú swinging states, ktoré lavírujú na získanie okamžitých jednostranných výhod. Pritom náš svet je civilizačne rozmanitejší a formujú sa nové centrá moci, makroregióny. Viaceré pozemské civilizácie nemožno zhromaždiť pod jednou vlajkou a unifikovať.
https://noveslovo.eu/komentare/zasurmili-surmity-alebo-polnice/
--
Ladislav Hohoš
3 -
Forbes
"10 hlavných rokovaní, ktoré zmenia svet v roku 2024“: Forbes zostavil top najdôležitejšie rokovania roka.
"10. Amazon a Salesforce vedú rozhovory, ktoré by mohli viesť k dohode roka. O technologických spoločnostiach sa hovorí, že vedú rozhovory o fúzii.
9. Samit G-20 v Rio de Janeiro, ktorý ovplyvní ekonomický, environmentálny a sociálny blahobyt veľkej väčšiny obyvateľov sveta.
8. Rokovania medzi USA a Ruskom, ktoré pomôžu obnoviť kontrolu zbrojenia.
7. Rokovania zamerané na reformu Svetovej obchodnej organizácie.
6. Rokovania zamerané na zníženie jadrovej hrozby pre KĽDR. Pchjongjang pokračuje v testovaní jadrových zbraní, čo je vážny a alarmujúci problém.
5. Rokovania súvisiace s reguláciou a monitorovaním vývoja umelej inteligencie. Vývoj AI môže urýchliť pokrok, no predstavuje aj vážne riziká pre ľudstvo.
4. Rokovania medzi USA a Iránom o návrate k jadrovej dohode.
3. Rokovania medzi Arménskom a Azerbajdžanom v čase eskalujúceho napätia.
2. Rokovania súvisiace s palestínsko-izraelským konfliktom, neustálym zdrojom nestability na Blízkom východe.
1. Rokovania medzi Ruskom a Ukrajinou, ktoré ukončia konflikt“
https://www.forbes.com/sites/jacknasher/2024/01/02/top-10-world-changing-negotiations-for-2024/
0
Kategórie
- 509 Všetky kategórie
- 206 Politika a udalosti
- 75 Udalosti a politika na Slovensku
- 24 Udalosti a politika v ČR
- 61 Zahraničná politika a udalosti
- 49 Globálna politika a udalosti
- 239 KSB
- Metódy kontroly
- 25 Svetonázor
- 24 Dejiny a chronológia
- 46 Ideológia - filozofia, náboženstvo, technológia
- 18 Ekonomika a financie
- 32 Genocída vs. zdravie
- 10 Sila, zbrane, vojna
- ___
- 12 DVTR
- 12 Jazyk životných okolností
- 46 Egregoriálno-matričné riadenie
- 26 Analýzy
- 4 Domáci analytici
- 19 Zahraniční analytici
- 17 Kultúra
- 8 Filmy, videá
- 4 Literatúra
- 4 Hudba
- 38 Zdravie
- 2 Záhrada
- 13 Liečenie
- 18 Podnety k fóru
- 5 Pomôcky a návody k fóru
- 110 Mimo kategórií
- 9 Koncepty budúcnosti