Správy z Afriky

Zora

Ničivé záplavy v Keni si vyžiadali už najmenej 120 obetí na životoch

Nairobi 28. novembra (TASR) - Počet obetí na životoch, ktoré si vyžiadali rozsiahle záplavy v Keni, sa takmer zdvojnásobil na vyše 120, informuje TASR podľa správy agentúry AFP.

V dôsledku záplav je vysídlených vyše 89.000 domácností, ktoré sú teraz umiestnené vo viac ako 112 núdzových táboroch.

Keňa a krajiny takzvaného Afrického rohu, územia na východe tohto kontinentu, donedávna zápasili s najhorším suchom za posledné štyri desaťročia. Teraz ich trápia ničivé záplavy spojené s prírodným javom El Niňo.

Kenský prezident William Ruto v pondelok zvolal krízové zasadanie vlády v súvislosti s katastrofickou situáciou v krajine a prisľúbil, že pre postihnuté oblasti vyčlení pomoc v hodnote miliónov dolárov.

Tamojšia vláda v sobotu informovala o 70 obetiach. Prezidentská kancelária vo vyhlásení po utorkovej mimoriadnej schôdzke uviedla, že o život prišlo ďalších 76 Keňanov a vyše 35.000 domácností muselo byť vysídlených.

"Abnormálne zrážky, ktoré sú dôsledkom javu El Niňo, viedli k rozsiahlym záplavám, ktoré bohužiaľ viedli k stratám na životoch, vysídleniu rodín, prepuknutiu chorôb, zničeniu infraštruktúry a majetku, ako aj k dlhodobým výpadkom elektrickej energie v Keni a mnohých častiach regiónu východnej Afriky," píše sa vo vyhlásení.

Medzinárodná federácia Červeného kríža a Červeného polmesiaca (MFČK/ČP) a Kenský Červený kríž predtým podali mimoriadnu žiadosť o dotáciu vo výške 20 miliónov amerických dolárov na boj proti prírodnej katastrofe.

Kenskí meteorológovia od septembra upozorňovali, že počas krátkeho obdobia dažďov, očakávaného od októbra do decembra, budú dažde silnejšie než obvykle. Prezident Ruto však tieto predpovede spochybňoval a tvrdil, že k ničivým záplavám nedôjde, za čo si vyslúžil tvrdú kritiku.

https://www.teraz.sk/zahranicie/nicive-zaplavy-v-keni-si-vyziadali-u/757673-clanok.html?utm_source=teraz&utm_medium=organic&utm_campaign=click&utm_content=.%253BsZahrani%25C4%258Die

--

Záplavy v Somálsku vyhnali z domovov vyše milión ľudí

Mogadišo 30. novembra (TASR) – Najmenej 101 ľudí prišlo o život v Somálsku v dôsledku silných dažďov a prívalových povodní, ktoré zároveň vyhnali z domovov už viac ako milión ľudí. Oznámil to somálsky prezident Hasan Šajch Mahmúd, informuje TASR podľa štvrtkovej správy agentúry AFP.

"Bratia, naša krajina je v kritickom stave a záplavy postihli obyvateľov na celom území," uviedol Šajch Mahmúd. Miestne úrady pre záplavy vyhlásili v novembri výnimočný stav a varovali pred šírením chorôb.

V susednej Keni v dôsledku záplav zahynulo približne 120 ľudí a viac ako 89.000 domácností je vysídlených, uviedlo ministerstvo vnútra. V Etiópii si záplavy, silné dažde a zosuvy pôdy vyžiadali ďalších 57 mŕtvych, oznámil Úrad OSN pre koordináciu humanitárnych záležitostí (OCHA).

Somálsko, Keňu a Etiópiu od začiatku novembra sužujú neutíchajúce lejaky súvisiace s klimatickým javom El Niňo. Africký roh zároveň patrí medzi regióny najviac ohrozené klimatickou krízou. Čoraz častejšie a intenzívnejšie sa v ňom objavujú extrémne výkyvy počasia. Vlani ho napríklad zasiahlo katastrofálne sucho.

Humanitárne skupiny varujú, že situácia v oblasti Afrického rohu sa bude ešte zhoršovať.

https://www.teraz.sk/zahranicie/somalsko-zaplavy-vyhnali-z-domovov-vy/758054-clanok.html?utm_source=teraz&utm_medium=organic&utm_campaign=click&utm_content=.%253BsZahrani%25C4%258Die

Zora

Burkina a Niger opouštějí G5 Sahel

6.12.2023 

Vojenští představitelé Burkiny Faso a Nigeru se koncem minulého týdne rozhodli odejít ze skupiny G5 Sahel.

Skupina G5 Sahel byla vytvořena v roce 2014 a byla ustanovena pro boj proti džihádu v africké oblasti Sahel. Lídři pěti zemí se v roce 2017 dohodli na nasazení společné protiteroristické jednotky podporované Francií. Vojenští vládci Burkiny, Nigeru a Mali však nakonec obvinili Paříž, že po letech francouzského nasazení na jejich území hraje tato velmoc přehnanou vojenskou roli, ale v oblasti prevence džihádu dosahuje jen mizivých výsledků. V loňském roce z původních sil pěti zemí vystoupilo také Mali, rovněž v důsledku vojenského převratu. Burkina a Niger se pak “zcela suverénně rozhodly opustit všechny instance G5 Sahel, včetně společných sil” k 29. listopadu, toto uvedly obě země v prohlášení. Média píší o poslední ráně pro boj proti povstalcům v jednom z nejproblematičtějších regionů světa.

“Tato organizace nedosahuje svých cílů. A co hůř, legitimním ambicím našich zemí učinit z G5 Sahel zónu bezpečnosti a rozvoje brání institucionální byrokracie z předchozí (myšleno koloniální) éry, která nás přesvědčuje, že náš proces nezávislosti a důstojnosti není slučitelný s účastí v G5 v její současné podobě,” uvedly výše zmiňované země. v zastřené narážce na Francii dodali, že “G5 Sahel nemůže sloužit cizím zájmům na úkor našich lidí, a už vůbec ne diktátu jakékoli mocnosti ve jménu /takto je to akoby useknuté pôvodne/

https://casopisargument.cz/?p=54222

Zora

Somálsko se stalo součástí východoafrického obchodního bloku

29.11.2023  

Somálsko bylo koncem listopadu přijato do Východoafrického společenství (EAC) jako jeho osmý člen.

Regionální obchodní blok Východoafrické společenství (East African Community, EAC) usiluje o rozšíření volného obchodu v celém regionu. S výjimkou Somálska se země EAC dohromady rozkládají na ploše 4,8 milionu kilometrů čtverečních a jejich společný hrubý domácí produkt podle internetových stránek bloku činí 305 miliard dolarů. Celkový objem obchodu EAC v roce 2022 činil 78,75 miliardy dolarů. Organizace sídlí v tanzanském městě Arusha, byla založena v roce 2000 a snaží se podporovat obchod tím, že odstraňuje cla mezi členskými státy. V roce 2010 vytvořila společný trh. Somálsko se nyní připojilo k Burundi, Demokratické republice Kongo, Keni, Rwandě, Jižnímu Súdánu, Tanzanii a Ugandě. Tato nestabilní země Afrického rohu čítající 17 milionů obyvatel, usilovala o vstup do uskupení již od roku 2012. Jejím vstupem se trh EAC rozšíří na více než 300 milionů lidí. “Rozhodli jsme se přijmout Somálskou federativní republiku na základě smlouvy o přistoupení,” prohlásil na summitu sdružení v Tanzanii odstupující předseda EAC, burundský prezident Evariste Ndayishimiye. Posledním členem, kterého skupina přijala před Somálskem, byla v dubnu 2022 Konžská demokratická republika. “Přijměme všichni tuto novou kapitolu naší historie,” napsal hlavní ekonomický poradce somálského prezidenta Hassana Sheikha Mohamuda na platformě X. “Tento okamžik není jen vyvrcholením našich aspirací, ale i majákem naděje pro budoucnost plnou možností a příležitostí.”

Přijetí Somálska by mohlo pro blok znamenat další bezpečnostní výzvy, země se totiž snaží zastavit povstání teroristické skupiny mladých islámských vzbouřenců al-Šabáb napojené na al-Káidu. Ofenzíva Somálska proti této ozbrojené skupině se po výrazném pokroku na několik měsíců zastavila a vyvolala obavy, zda je vláda schopna 16 let trvající povstání potlačit. Členové EAC Keňa a Uganda posílají v rámci sil Africké unie vojáky, do Somálska byli poprvé vysláni v roce 2007, a to právě s cílem potlačit hnutí al-Šabáb. V listopadu loňského roku vyslalo EAC vojáky také do neklidné východní části Konžské demokratické republiky, která se k bloku připojila v loňském roce, poté, co se tam znovu objevila povstalecká skupina M23. Podle think tanku Heritage Institute for Policy Studies se sídlem v Mogadišu je vstup Somálska, které o vstup do bloku usiluje od roku 2012, “klíčovým krokem” v expanzi EAC do celé východní Afriky. Ve zprávě před summitem však think-tank uvedl, že “špatné výsledky Somálska v oblasti správy věcí veřejných, lidských práv a právního státu” by mohly bránit jeho hladké integraci do bloku. Země se také zapletla do sporů se svými sousedy – Etiopií, Džibutskem a Keňou – což někdy vedlo k přerušení diplomatických vztahů. V posledních letech však podnikla kroky k nápravě regionálních vazeb.

https://casopisargument.cz/?p=54140

Zora

Spojené království bude posílat migranty do Rwandy

15.12.2023 

Vláda Rishiho Sunaka po peripetiích prosadila emergentní zákon, který přes odpor britských soudů, umožní deportace žadatelů o azyl do Rwandy.

Jeden z pilířů imigrační strategie britské vlády spočívá v posílání žadatelů o azyl do Rwandy. Kontroverzní azylovou politiku původně oznámil bývalý premiér Boris Johnson v dubnu 2022 a byla koncipována jako reakce na stupňující se počty uprchlíků, kteří se pokoušejí dostat do Spojeného království přes Lamanšský průliv na malých člunech. Británie chce situaci řešit tak, že bude posílat desítky tisíc žadatelů o azyl do zmíněného vnitrozemského státu střední Afriky. O zákonnosti této vládní imigrační politiky rozhodovaly v průběhu posledních měsíců britské soudy.

Právní bitva vycházela z rozhodnutí odvolacího soudu, který prohlásil mnohamilionovou dohodu o deportaci žadatelů o azyl do Rwandy za nezákonnou. Právní zástupci britské vlády tvrdili, že odvolací soud dospěl k nesprávnému závěru, když rozhodl, že deportace do Rwandy by byla v rozporu s článkem 3 Evropské úmluvy o lidských právech (článek 3 zakazuje mučení a nelidské nebo ponižující zacházení). Podle argumentace vlády memorandum o porozumění mezi Spojeným královstvím a Rwandou zajišťuje “bezpečný a účinný” proces určování statusu uprchlíka pro všechny deportované osoby. Nejvyšší soud ale jednomyslně potvrdil rozhodnutí, podle něhož je tento program nezákonný, protože Rwanda není bezpečnou třetí zemí a migrantům hrozí, že budou posláni zpět do své vlasti, kde jim hrozí špatné zacházení.

Do právního sporu vstoupil také Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který tvrdil, že poskytnuté záruky nepostačují k řešení “základních a zásadních nedostatků” rwandského azylového systému.

Spojené království dosud vyplatilo rwandské vládě vedené prezidentem Paulem Kagamem za přijetí uprchlíků nejméně 140 milionů liber. Navzdory zavedení zákona o nelegální migraci však zatím nedošlo k žádným deportačním letům kvůli řadě právních námitek. Premiér Rishi Sunak učinil prevenci příjezdu malých lodí jedním ze svých klíčových slibů voličům. Nicméně podle vládních údajů zveřejněných počátkem listopadu překročilo kanál La Manche a dorazilo do Británie téměř 26 700 migrantů.

Následně se Sunak s Rwandou dohodl na nové smlouvě, která má řešit problémy vznesené Nejvyšším soudem. Britská vláda tvrdí, že Kigali přijalo nové závazky a změny, které mají obavy vyřešit. Sunak rovněž předložil mimořádnou legislativu, jejímž cílem bylo zrušit všechny zákony, které by zabránily pokračování deportačního programu. První hlasování britského parlamentu v úterý Sunakův návrh podpořilo s výsledkem 313 ku 269 hlasům po posledních vyjednáváních a dramatech v parlamentu.

https://casopisargument.cz/?p=53947

Zora

Mali, Niger a Burkina Faso oznámili vystúpenie z bloku ECOWAS

Bamako 28. januára (TASR) - Vojenské junty v troch západoafrických krajinách Mali, Burkina Faso a Niger v nedeľu vyhlásili, že vystupujú z Hospodárskeho združenia západoafrických štátov (ECOWAS). Regionálny blok obvinili z "neľudských" sankcií s cieľom zvrátiť prevraty v ich krajinách. TASR prevzala správu z agentúry AP.

Junty v spoločnom vyhlásení uviedli, že ECOWAS sa takmer po 50 rokoch od svojho vzniku "vzdialil od ideálov svojich zakladateľov a panafrikanizmu".

"Okrem toho sa ECOWAS pod vplyvom cudzích mocností stal hrozbou pre svoje členské štáty a obyvateľstvo, ktorého šťastie má zabezpečovať," dodali.

Ide o najnovší zvrat udalostí, ktoré prehĺbili politické napätie v západnej Afrike, odkedy vlani došlo v Nigeri k poslednému zo série prevratov v regióne, konštatuje AP.

https://www.teraz.sk/zahranicie/mali-niger-a-burkina-faso-oznamili-vys/770543-clanok.html?utm_source=teraz&utm_medium=organic&utm_campaign=click&utm_content=.%253BsZahrani%25C4%258Die

Zora

Pri nehode vrtuľníka zahynul riaditeľ najväčšej nigérijskej banky

Abuja 11. februára (TASR) - Spoluzakladateľ a výkonný riaditeľ najväčšej nigérijskej banky Herbert Wigwe zahynul so svojou manželkou a synom pri havárii vrtuľníka v Spojených štátoch. Potvrdila to v nedeľu jeho spoločnosť Access Holdings, informuje TASR podľa správy agentúry AFP.

Vrtuľník s Wigwem, výkonným riaditeľom banky Access Bank Group, sa zrútil v americkom štáte Kalifornia v piatok o 22.00 h miestneho času, uviedla americká Federálna správa letectva (FAA). Dodala, že na palube helikoptéry Eurocopter EC 130 zahynulo šesť osôb.

Nigérijský prezident Bola Tinubu oznámil, že pri tejto nehode, ktorú označil za "ohromujúcu tragédiu", prišiel o život aj bývalý šéf nigérijskej burzy Abimbola Ogunbanjo. "Prezident vyjadruje úprimnú sústrasť rodinám Wigweho a Ogunbanja, podnikateľskej komunite a všetkým, ktorých zasiahla táto hrozná nehoda," povedal v nedeľu prezidentov hovorca.

Vrtuľník smeroval z mesta Palm Springs v Kalifornii do amerického štátu Nevada, informovali americké úrady. Stroj sa podľa nich zrútil po 90 minútach letu. Príčinu nehody vyšetruje FAA.

https://www.teraz.sk/zahranicie/pri-nehode-vrtulnika-zahynul-riaditel/773796-clanok.html?utm_source=teraz&utm_medium=organic&utm_campaign=click&utm_content=.%253BsZahrani%25C4%258Die

Lin

Zora povedal/-a: Pri nehode vrtuľníka zahynul riaditeľ najväčšej nigérijskej banky

Tyto nehody nejsou v některých případech náhody. Jsem přesvědčená, že bez nehody vrtulníku s P.Kellnerem by nebyla v naší zemi možná vláda, která nyní je.

Peter MMXX

Sudán nenamieta proti vytvoreniu ruskej námornej základne na svojom území, vyhlásil sudánsky minister zahraničných vecí Ali al-Sadiq Ali.

A ešte jedna pozitívna správa na ráno: 

Nigéria má v úmysle požiadať o vstup do BRICS po vykonaní potrebných opatrení v rámci štátu, uviedol v rozhovore pre RIA Novosti minister zahraničných vecí Yusuf Tuggar.

https://ria.ru/20240307/nigeriya-1931625996.html

Zora

Keňský velitel armády zahynul při pádu vrtulníku

18. 4. 2024

Na západě Keni při havárii vrtulníku zahynulo ve čtvrtek deset lidí včetně velitele keňské armády generála Francise Omondiho Ogolly. Smrt vojenských představitelů potvrdil na tiskové konferenci prezident země William Ruto, informovala stanice CNN.

Armádní helikoptéra spadla v okresu Elgeyo-Marakwet v provincii Rift Valley na západě Keni. Vrtulník havaroval krátce po startu a poté začal hořet, uvedla stanice CNN.

Na palubě vrtulníku bylo dvanáct vysoce postavených velitelů včetně generála Ogolly. Dva vojáci nehodu přežili a byli převezeni do nemocnice.

„Naše vlast ztratila jednoho ze svých nejstatečnějších generálů,“ řekl Ruto na tiskové konferenci. „Smrt generála Ogolly je pro mě bolestnou ztrátou,“ dodal prezident, který na čtvrteční večer svolal naléhavé zasedání Národní bezpečnostní rady v hlavním městě Nairobi. Mluvčí keňské vlády na sociálních sítích vyzval Keňany, aby „v této kritické situaci zachovali klid a vyhnuli se jakýmkoli spekulacím“.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-svet-kensky-velitel-armady-zahynul-pri-padu-vrtulniku-40468483

Peter MMXX

ĎALŠIA VEĽKÁ BIDENOVA KATASTROFA: Nigerská vojenská junta podporovaná Ruskom súhlasí s prepustením 1 000 amerických vojakov po tom, čo Biden sľúbil, že opustí 100 miliónovú americkú leteckú základňu v krajine

Autor Jim Hoft , 21. apríla 2024 1

Na ďalšej zahraničnopolitickej katastrofe Joea Bidena sa pracuje. Joe Biden už v septembri 2021 odovzdal leteckú základňu Bagram v Afganistane teroristom z Talibanu.

Biden v júli po takmer 20 rokoch opustil afganské letisko Bagram Airfield tým, že vypol elektrinu a v noci sa vyšmykol bez upovedomenia afganského veliteľa základne, ktorý odhalil tajný odchod Američanov viac ako dve hodiny po ich odchode.

Taliban 15. augusta rýchlo prevzal kontrolu nad leteckou základňou Bagram, ktorá je len 50 míľ severne od Kábulu, a prepustil tisíce teroristov zadržiavaných v jej väzení. Američania a Afganci nechali Taliban vojenskú výstroj, uniformy, prídel a dokonca aj športové nápoje.

Samovražedného atentátnika ISIS, ktorý zavraždil 13 amerických vojakov a žien a 169 Afgancov, prepustil Taliban z väzenia na základni Bagram v júli. Samovražedný atentátnik ISIS Abdul Rehman bol uväznený vo väznici Bagram posledné štyri roky, kým ho teroristi z Talibanu neoslobodili. Abdul Rehman potom zavraždil 13 Američanov a 173 Afgancov pri samovražednom bombovom útoku pred letiskom v Kábule.

Minulý týždeň sme sa dozvedeli o najnovšej zahraničnopolitickej katastrofe Joea Bidena. Situácia v Nigeri by mohla prekonať stiahnutie z Afganistanu – ak je to vôbec ešte možné.

Poslanec Matt Gaetz (R-FL) úplne zahanbil ministra armády USA a odhalil poslednú zahraničnopolitickú katastrofu Joea Bidena počas výsluchu na vypočutí Výboru pre ozbrojené služby Snemovne reprezentantov USA. Gaetz odhalil najnovšie bidenovské zlyhanie zahraničnej politiky – tentoraz v africkom Nigeri.

Americkí vojaci sú uväznení v krajine údajne bez vody a liekov. Armáda to pravdepodobne skrývala, aby sa ochránila pred rozpakmi. Nasadení Američania sú v limbu a neschopní vykonávať svoju prácu a Bidenovo Ministerstvo zahraničných vecí je opäť úplne vymanévrované.

Tajomníčka Wormuth a generál Randy George vypovedali 16. apríla pred výborom Snemovne reprezentantov pre ozbrojené sily, House Armed Services Committee. Matt Gaetz zverejnil správu na svojej webovej stránke Kongresu TU .

Tajomníčka americkej armády Christine Wormuth, potenciálna zamestnankyňa DEI, bola ohromená a onemela, keď ju Matt Gaetz konfrontoval s uväznenými americkými vojakmi v Nigeri, krajine v obrovskom zmätku.

Teraz sa zdá, že USA dostali obchodnú ponuku od vojenskej junty v Nigeri. Ruskom podporovaná vojenská junta v Nigeri prepustí 1000 amerických vojakov uväznených na základni výmenou za kľúče od americkej leteckej základne v krajine v hodnote 100 miliónov dolárov.

Ako je možné, že Bidenov režim môže byť taký neschopný?

https://www.thegatewaypundit.com/2024/04/another-major-biden-disaster-nigers-russian-backed-military/