Úvahy o Bohu a Vesmíre

@Miky72 povedal/-a:

@Rusofil povedal/-a:
Např. vnuk něco staví, je zabrán do práce a dcera přijde s tím, že je oběd na stole. Tak jsem ji upozornil na to, že by měla vnuka nechat dokončit dílo, nebo vystihnout, než si udělá sám přestávku a předložit mu jídlo.

No vidíš. A já bych mohl říct, že dítě se musí naučit kázni a řádu a půjde na oběd přesně ve 12,00 hod., ať má dílo dokončené nebo ne. Kázeň musí být, jinak s tebou dítě začne orat. Chápeš, jak je tvoje pravda relativní?

Nechápu. Tím se dítě dostává do podřízeného postavení, pak bude muset poslouchat učitele, pak profesory, pak šéfy v práci. Na konci této výchovy bude zlomený člověk bez zájmu a entuziazmu něco vytvořit. Tento výchovný systém udělá z géniů debily. Tvoření není na povel.
Při tvém systému budeš mít perfektně vycepovaného biorobota, ne tvůrce. Moje dcera začala používat moji metodu a zjistila, že oba dva kluci se zklidnili, nevím, jestli máš děti a jak si je vychoval, ale já jsem na své výtvory hrdý. A oba vnuci jsou tvůrci. Také proto ten starší teď jde do soukromé školy, která má podobný pohled na svět jako my.
Ještě dodám, žádné z mých dětí nikdy nebylo bito, možná jednou dvakrát dostalo symbolicky na zadek. Žádné mladické excesy. Jaké výchovné výsledky máš ty?

kdy museli každého odborníka zpočátku přemlouvat, aby vzal na sebe to břímě a začal řešit problémy >s fungováním

Tu existuje pár princípov občiny
1. Nikdy nedopustiť zaujať v spoločnosti vysoké postavenie človeku, ktorý sa doslova drie za tým postavením. Ľudia v spoločnosti si vyberajú najlepšieho spomedzi seba nehľadiac na to či sa to zvolenému-nezvolenému páči alebo nie.
2. Ak si ľudia vyberú najlepšieho spomedzi seba, tak ten musí to jarmo prijať - to treba zakoreniť do výchovy už od detstva s dôrazom na zodpovednosť. Hlas ľudu hlas boží, ľudia vedia veľmi dobre kto sa na akú pozíciu hodí.
3. Ak zvolený už viac nespĺňa funkciu, ktorá mu bola pridelená, tak občina robí výber nový, pričom starý volený nemá žiadne právo namietať. V kultúre musí byť zahrnutá výchova k pokore - každý musí pochopiť kedy sklamal a že sa musí znova zdokonaľovať.
4. Aj volený je len človek, aj on sa môže mýliť. Je povinnosťou občiny mu čo najviac pomáhaťs výkonom funkcie. Ak si občina zvolí niekoho na funkciu, tak to neznamená, že v občine už len on bude túto funkciu vykonávať. Občina aj naďalej musí pestovať kádre pre funkcie. Zvolený je na to aby kryl funkciu na konceptuálnej úrovni - pretože je vo funkcii najlepší a tiež jeho mravnostné črty sú dostačujúce pre funkciu.

@Miky72 povedal/-a:

@Michaela1 povedal/-a:

Původně šlo přece o to, že "dobré" je právě ono vyvažování, nalézání dokonalé míry mezi "protiklady", tj. respektování přirozeného řádu věcí všemi entitami (jednotlivci, lidskými skupinami i pozemskými vládami).

Ta věta by se dala chápat:
Původně šlo přece o to, že "dobré" je právě ono vyvažování, nalézání dokonalé míry mezi "dobrem a zlem", ...

Ale to já tvrdím celou dobu, že východisko ze všech problémů je nalezení rovnováhy. Ale to nalezení rovnováhy bych nenazýval dobrem.

Protože své názory opíráš o logické vyvozování, nikoli o mravní hodnocení, zůstanu také u toho.
Ta věta se tak chápat nedá, protože "vyvažování mezi dobrem a zlem" logicky nemůže být "dobré", muselo by být stejnou měrou dobré i zlé. Pokud by tomu tak nebylo, "dobro" by převážilo a už by nešlo o rovnováhu. Ty ten rozpor obcházíš tím, že v nalezení rovnováhy (mezi dobrem a zlem) vidíš "východisko ze všech problémů", které bys ovšem nenazval dobrem. Copak ale nalezení "východiska ze všech problémů" není největším myslitelným dobrem? Z hlediska používání tohoto pojmu v hovorové řeči tomu tak určitě je; pokud tedy "dobrem" míníš něco, pod co se z nějakého důvodu nedá podřadit "východisko ze všech problémů", měl bys to vysvětlit.

Další logický problém vidím v tom, že (bez ohledu na to, co míníme pojmy "dobro" a "zlo") ze samotného tvrzení, že "naše hodnocení dobra a zla je pochybné v tom, že se na to díváme přítomným okamžikem a chybí nám časový nadhled" (které považuji v zásadě za správné, i když ne zcela úplné), závěr o tom, že "k dosažení dokonalosti (rovnováhy) potřebujeme prožít oba póly, dobro i zlo", jednoduše nevyplývá. Žádné jiné premisy, které by takový závěr implikovaly, jsem v tvé argumentaci nenašla. Pokud za takovou premisu považuješ myšlenkový konstrukt popisující princip monády jin - jang jako celek, je toto východisko sporné - například podle mého názoru přisuzování "dobra" principu jang a "zla" principu jin tomuto konceptu (v jeho původním smyslu) neodpovídá. (Podle mě dobré je samotné vyvažování -nalézání rovnováhy mezi zdánlivými protiklady a je-li v našem pojmovém aparátu zlo opakem dobra, pak nevyvažování je zlé. Bližší zdůvodnění, proč si to myslím, se vymyká tématu, v této souvislosti jako argument stačí, že premisa je sporná, a bylo by tedy třeba ji zdůvodnit.)

Podobně nelze závěr o nezbytnosti prožitku "zla" pro dosažení naší celistvosti či dokonalosti vyvozovat z Jungovy představy individuace prostřednictvím integrace "temné" části naší psychiky (Stínu), ani z Dahlkeho propracovaného zdůvodnění souvislostí mezi nepřijetím či popíráním Stínu a poruchami našeho fyzického zdraví. Smyslem práce se Stínem je možná ušlechtilá, byť následně mnohými zneužitá, snaha o dosažení plně integrované, tedy celistvé a svým způsobem "dokonalé" osobnosti (a tím zmírnění utrpení plynoucího z odmítání či popírání některých nevědomých složek naší psychiky), nikoli snad prosazování konceptu, že zlo, které se nám děje nebo které sami působíme, je vlastně "správná věc", protože jinak bychom byli tak nějak neúplní. Z předpokladu, že se zlem, které v nás z těch či oněch důvodů dřímá, se musíme pro dosažení plně vědomé (a tedy dospělé a zdravé) osobnosti vědomě vypořádat (např. i tak, že se prostě přijmeme takoví jací jsme, ale je mnoho lepších způsobů), nijak nevyplývá, že sama existence toho zla je pro nás nějakým přínosem. Je-li věčnost je prostě věčná, potom taky zlo je prostě zlé (a dobro samozřejmě dobré).

Souhlasím s tím, že naše hodnocení toho, co v konkrétním okamžiku představuje dobro a co zlo, postrádá časový nadhled, a proto se v čase mění. Za klíčové ale považuji, že tady jde právě jen o změnu našeho pohledu způsobenou rozšířením (časové) perspektivy, nikoli o samotnou proměnu dobra ve zlo a naopak. Nejde přitom jen o to, co se nám proměnlivě jeví jako dobro či zlo v různých časových souvislostech, ale taky o to, z perspektivy kterého subjektu je na danou věc či událost nahlíženo. Můžeme vyjít z perspektivy jednoho, více či mnoha jednotlivců, většího společenského celku či celků, případně celého lidstva - a věci mohou být také nahlíženy "z pohledu Nebes" (Čuang-c'). Ale zase: relativita našich úsudků v závislosti na proměnlivém kontextu nic nevypovídá o relativitě samotného dobra a zla ani o tom, proč bychom to, co obecně považujeme za zlo, měli nějak potřebovat k plnohodnotnému životu. Nemluvím pochopitelně o dílčích "výchovných frustracích", které nám pomáhají dozrát k zodpovědnosti hodné dospělého člověka, ale o skutečném, principiálním zlu, které nám poslední dobou pořád hlasitěji klepe na dveře. Není úplně rozumné si s ním zahrávat.

@Michaela1 povedal/-a:

Copak ale nalezení "východiska ze všech problémů" není největším myslitelným dobrem? Z hlediska používání tohoto pojmu v hovorové řeči tomu tak určitě je; pokud tedy "dobrem" míníš něco, pod co se z nějakého důvodu nedá podřadit "východisko ze všech problémů", měl bys to vysvětlit.

Zkusme třeba fotbal: Pokud "moje" mužstvo vyhraje, je to "dobré". Pokud "moje" mužstvo prohraje, je to "zlé". Pro fanouška protivníka je to naopak. Pokud je to remíza, tedy rovnováha, tak to není ani dobré ani zlé a nespokojeni jsou oba týmy. Pokud by se na té remíze domluvili bez hraní, tak celý fotbal neměl smysl. Úplně přesně je to i v životě.

Další logický problém vidím v tom, že (bez ohledu na to, co míníme pojmy "dobro" a "zlo") ze samotného tvrzení, že "naše hodnocení dobra a zla je pochybné v tom, že se na to díváme přítomným okamžikem a chybí nám časový nadhled" (které považuji v zásadě za správné, i když ne zcela úplné), závěr o tom, že "k dosažení dokonalosti (rovnováhy) potřebujeme prožít oba póly, dobro i zlo", jednoduše nevyplývá. Žádné jiné premisy, které by takový závěr implikovaly, jsem v tvé argumentaci nenašla. Pokud za takovou premisu považuješ myšlenkový konstrukt popisující princip monády jin - jang jako celek, je toto východisko sporné - například podle mého názoru přisuzování "dobra" principu jang a "zla" principu jin tomuto konceptu (v jeho původním smyslu) neodpovídá. (Podle mě dobré je samotné vyvažování -nalézání rovnováhy mezi zdánlivými protiklady a je-li v našem pojmovém aparátu zlo opakem dobra, pak nevyvažování je zlé. Bližší zdůvodnění, proč si to myslím, se vymyká tématu, v této souvislosti jako argument stačí, že premisa je sporná, a bylo by tedy třeba ji zdůvodnit.)

To, co píšeš v podstatě říká křesťanství a @dum. Nedá se nikdo o tom přesvědčit. Pokud ale nevidíš v přírodě a kolem sebe svět rozložený do protipólů, pak si neporozumíme nikdy.
Narození - smrt: Kdo se narodí, musí zemřít. Pokud přiřadím pojmu narození dobro, pak pro smrt mi zbývá zlo. Kde je to zlo v tvém případě? >(Nevyvažování je zlé).

Je-li věčnost je prostě věčná, potom taky zlo je prostě zlé (a dobro samozřejmě dobré).

Smrt je prostě smrt. Nemusí být vždycky zlo. Pokud se někdo staral 10 let o ležícího byť blízkého člověka, bez jediného dne volna, bez dovolené, bez odpočinku, tak si velmi vydechne, pokud dotyčný zemře. A považuje to za dobro. (Pokrytci, nekřičte, že to tak není, vím, o čem mluvím!) Takže zlo není prostě zlé.

Souhlasím s tím, že naše hodnocení toho, co v konkrétním okamžiku představuje dobro a co zlo, postrádá časový nadhled, a proto se v čase mění. Za klíčové ale považuji, že tady jde právě jen o změnu našeho pohledu způsobenou rozšířením (časové) perspektivy, nikoli o samotnou proměnu dobra ve zlo a naopak. Nejde přitom jen o to, co se nám proměnlivě jeví jako dobro či zlo v různých časových souvislostech, ale taky o to, z perspektivy kterého subjektu je na danou věc či událost nahlíženo. Můžeme vyjít z perspektivy jednoho, více či mnoha jednotlivců, většího společenského celku či celků, případně celého lidstva - a věci mohou být také nahlíženy "z pohledu Nebes" (Čuang-c'). Ale zase: relativita našich úsudků v závislosti na proměnlivém kontextu nic nevypovídá o relativitě samotného dobra a zla ani o tom, proč bychom to, co obecně považujeme za zlo, měli nějak potřebovat k plnohodnotnému životu. Nemluvím pochopitelně o dílčích "výchovných frustracích", které nám pomáhají dozrát k zodpovědnosti hodné dospělého člověka, ale o skutečném, principiálním zlu, které nám poslední dobou pořád hlasitěji klepe na dveře. Není úplně rozumné si s ním zahrávat.

https://agenturabyti.cz/nazory-s-n-lazareva/

@Rusofil Sat 2 Jul 16:54 Hlásiť
Tvůj pohled na smrt, je pohledem současného civilizovaného člověka. Není to žádné zlo. Podle světonázoru Starověkých Slovanů byl přístup k smrti diametrálně odlišný. Je to návrat k Bohu.

Pak to "zlo" je ale narození člověka, protože je to odloučení od Boha.

@Miky72 povedal/-a:
@Rusofil Sat 2 Jul 16:54 Hlásiť
Tvůj pohled na smrt, je pohledem současného civilizovaného člověka. Není to žádné zlo. Podle světonázoru Starověkých Slovanů byl přístup k smrti diametrálně odlišný. Je to návrat k Bohu.

Pak to "zlo" je ale narození člověka, protože je to odloučení od Boha.

Proč by to mělo být zlem? Náš rodič Bůh, nás jenom poslal na zkušenou do světa. A každé dítě, které má rádo své rodiče, se k nim vrací.

@Rusofil povedal/-a:
Proč by to mělo být zlem? Náš rodič Bůh, nás jenom poslal na zkušenou do světa. A každé dítě, které má rádo své rodiče, se k nim vrací.

Jestliže návrat k Bohu jsi označil jako dobro, tak odloučení od Boha musí být označeno jako zlo.
Vykličkovat z odpovědi umíš perfektně.

"Pak by ale celá hra ztratila smysl, pokud by nebyla motivace zvítězit." Áno, no motivácia zvíťaziť, útočiť, zničiť, mať navrch, ponížiť sú atribúty egomysle a existujú len tu na zemi a v negatívnom stave bytia. V pozitívnom stave bytia neexistujú, tam sú hlavné snahy dávanie, príjmanie a vzájomné zdieľanie....Kedysi som sa venoval hudbe. Organizovali sa a aj organizujú prehliadky, no aj súťaže interpretov. Čo je bližšie dobru a Človeku? Čo prispieva k rastu, harmónii ducha, duše? Prehliadka umenia, talentu alebo súťaž, súperenie v umení (čo už nepovažujem ani za hlúposť, ani blbosť ale priam za idiotizmus. Príklad v populárnej hudbe celoeurópska súťaž. "Chce se mi zvracet". ).

@Miky72 povedal/-a:

@dum povedal/-a:
V pozitívnom stave bytia neexistujú, tam sú hlavné snahy dávanie, príjmanie a vzájomné zdieľanie....

A nechápeš, že ta slova dávání a přijímání jsou ty protipóly, o kterých pořád mluvím? Pokud přijmu to, že pozitivní je dávat, tak přijímat je negativní. Máš v tom opravdu guláš.

Ne, když přijímám vyjadřuji kladné emoce, které zase přijímá ten, který dává. Je to vzájemné dávání kladných emocí. Nic negativního v tom není.
S dumem naprosto souhlasím. Když někdo hraje fotbal, neznamená to, že chce vyhrát, chce si jen zahrát.

@Miky72 povedal/-a:

@Rusofil povedal/-a:

@Miky72 povedal/-a:

@dum povedal/-a:
V pozitívnom stave bytia neexistujú, tam sú hlavné snahy dávanie, príjmanie a vzájomné zdieľanie....

A nechápeš, že ta slova dávání a přijímání jsou ty protipóly, o kterých pořád mluvím? Pokud přijmu to, že pozitivní je dávat, tak přijímat je negativní. Máš v tom opravdu guláš.

Ne, když přijímám vyjadřuji kladné emoce, které zase přijímá ten, který dává. Je to vzájemné dávání kladných emocí. Nic negativního v tom není.
S dumem naprosto souhlasím. Když někdo hraje fotbal, neznamená to, že chce vyhrát, chce si jen zahrát.

Na všech lidech, co prosazují dobro a ten správný svět je vidět naprostá absence empatie. Se svým prosazováním těch "správných" hodnot a "dobra" jsou pro své okolí holým neštěstím.

Ale s tím přece nikdo nepolemizuje, s tím naprosto souhlasím. Rozdíl mezi mnou, nebo podobně smýšlejícími a dobrosery je ten, že já se předem zeptám a když je mi řečeno "ne", tak ne. Zatím co dobroserové, prosazují "dobro" hlava nehlava i kdyby nás měli zabít.

@Rusofil povedal/-a:

Rozdíl mezi mnou, nebo podobně smýšlejícími a dobrosery je ten, že já se předem zeptám a když je mi řečeno "ne", tak ne. Zatím co dobroserové, prosazují "dobro" hlava nehlava i kdyby nás měli zabít.

A zeptal ses svojí dcery, jestli stojí o tvé rady při výchově JEJICH dětí?

@Miky72 povedal/-a:

@Rusofil povedal/-a:

@Miky72 povedal/-a:

@dum povedal/-a:
V pozitívnom stave bytia neexistujú, tam sú hlavné snahy dávanie, príjmanie a vzájomné zdieľanie....

A nechápeš, že ta slova dávání a přijímání jsou ty protipóly, o kterých pořád mluvím? Pokud přijmu to, že pozitivní je dávat, tak přijímat je negativní. Máš v tom opravdu guláš.

Ne, když přijímám vyjadřuji kladné emoce, které zase přijímá ten, který dává. Je to vzájemné dávání kladných emocí. Nic negativního v tom není.
S dumem naprosto souhlasím. Když někdo hraje fotbal, neznamená to, že chce vyhrát, chce si jen zahrát.

Na všech lidech, co prosazují dobro a ten správný svět je vidět naprostá absence empatie. Se svým prosazováním těch "správných" hodnot a "dobra" jsou pro své okolí holým neštěstím.

S dobrosermi a ich totalitným presadzovaním svojej verzie pseudodobra som v rozpore. Poznám niekoľkých, nestretávame sa už, nenachádzame nič spoločné. Ich verzia pochádza z egomysle. Je plná neznášanlivosti, netolerancie k tým ktorí sa nestotožňujú s ich videním sveta, a aj k určitým skupinám ľudí. Tá negatívna energia z nich priam srší. Nemá to nič spoločné so zdravím, blahom, rastom, harmonickou vyváženosťou ducha, duše aj tela pre všetkých. Ani len pre nich samých.

@jardob "Nedá sa na tomto svete úplne dištancovať od každej formy zla, a vo všetkom hľadať tiene zla. Môžem mať rád dobro a neznášať zlo, ale aj tak sa zlu nevyhnem. "........Ak by sme dopredu vedeli a pamätali si čím všetkým tu máme prejsť, tak by sme sa chceli za každú cenu vyhýbať nepríjemným zážitkom. Tým pádom by sme si ale neplnili svoju rolu a úlohu poznania dobra a zla a ich ilustrácie v procese života kde sú tieto antagonizmy koexistujúce v spoločnom priestore a čase.

Sud medu s lyžicou jedu je nepoužiteľný, nestráviteľný, jedovatý -sud jedu s lyžicou medu taktiež. Stráviteľný, čistý je len sud medu. Dôležité je rozlíšenie, ak je to možné tak ideálne najlepšie "z pohledu Nebes (Čuang-c'). " ako napísala Michaela1.